Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Šlechtická garda (“Noblegarda”) tvořila v letech 1813-1814 osobní gardu rakouského císaře Františka I., která byla rekrutována v českých zemích. Po porážce Napoleona I. v bitvě u Lipska doprovodila a chránila skupina 38 českých šlechticů císaře během jeho tažení na Paříž. Na památku tohoto tažení byl zřízen a 3. května 1814 jednorázově udělen všem 38 gardistům Český šlechtický kříž. Členové gardy ve slavnostních stejnokrojích s epoletami s českým lvem se zůčastnili také korunovace Ferdinanda V. českým králem v září 1836.“ Zobrazit celý citát »

Česká šlechtická garda



Přehled rodů

Schlik – základní údaje

První písemná zmínka o rodu Schliků, původem českého rodu z Chebska, je z roku 1394. Na počátku vzestupu rodu stál Kašpar Schlik († 1449), vzdělaný a inteligentní dvořan císaře a krále Zikmunda Lucemburského. Významnou osobností rodu byl i Albrecht Schlik, který v roce 1527 vedl vojsko proti Turkům. Postupem času rozšiřovali Schlikové své državy v severozápadních Čechách. Založili horní město Jáchymov a díky bohatým stříbrným dolům razili mince, jáchymovské tolary....

Schönborn – základní údaje

Starý rýnský šlechtický rod počínající na konci 13. století. Během následujících staletí se rozvětvil do několika linií, z nichž přežila linie Georgova (*1574 † 1631). Jeho mladší syn Filip Ervín (*1607 † 1668) byl v roce 1663 povýšen do stavu svobodných pánů a v další generaci byl rod povýšen do stavu hraběcího. Díky vlastnictví některých říšských území je však rodina rovnorodá s rodinami knížecími. Českou hraběcí větev založil Fridrich Karel (*1781 † 1849, který získal v roce 1794 český inkolát.

Schwarzenberg – základní údaje

Rod Schwarzenbergů patřil mezi nejbohatší rody Rakouska. V Čechách vlastnili Schwarzenbergové prakticky celé jižní Čechy. Během staletí původně německý rod dokonale srostl s domácím prostředím. Jeho příslušníci prosluli jednak jako výborní hospodáři a modernizátoři zemědělství, lesnictví a průmyslu, jednak jako vojevůdci. První zmínka o tomto franckém rodu pochází z roku 1127.Prapředkové rodu se původně psali ze Seinsheimu a až na počátku 15. století získali panství a jméno Schwarzenberg.

Serényi de Kis-Serény – základní údaje

Starý uherský rod, který byl povýšen do šlechtického stavu v roce 1518 uherským a českým králem Ludvíkem Jagellonským. V roce 1596 získal rod uherský baronát, který byl potvrzen roku 1623. František Serényi sňatkem v roce 1592 s Dorotou Jakušičovou z Vrbové (Orbova) získal polovinu statku Vlachovice a tím byl přijat mezi obyvatele země. František Serényi se zapojil do stavovského povstání. Český inkolát získal rod v roce 1623.

Silva-Tarouca – základní údaje

Starý španělsko-portugalský rod de Silva je údajně jeden z nejstarších na Pyrenjském poloostrově. Od 18. století byl ve službách Habsburků. Jméno Tarouca získali dědictvím po hrabatech Menezes-Tarouca. V roce 1735 jim byl udělen nizozemský vévodský titul "de Telez", v roce 1755 jim byl přiznán rakouský hraběcí stav a o pět let později získali český, později i moravský a uherský inkolát. V roce 1768 získal hrabě Emanuel Telez, prezident nejvyšší rady v rakouském Nizozemí, moravské panství Čechy pod Košířem, které mu patřilo do konce druhé světové války.

Sternberg – základní údaje

Rod hrabat ze Sternbergu patří k nejstarším českým šlechtickým rodinám v zemi. Jde o jediný rod, který byl odedávna v panském stavu. Jeho příslušníci se výrazně zapsali do českých politických i kulturních dějin. Podle rodinné legendy pocházejí Sternbergové od Kašpara, jednoho ze tří biblických králů, kteří se přišli do Betléma poklonit narozenému Ježíškovi. Hvězda, kterou rod nese v erbu, je tedy hvězdou betlémskou.

Strachwitz – základní údaje

Starý slezský šlechtický rod, který žil také v Polsku. V roce 1630 získali Strachwitzové stav svobodných pánů a na konci 18. století pruský hraběcí stav s titulem hrabě Strachwitz von Gross-Zauche und Camminetz. Na počátku 19. století se rod rozdělil do dvou větví. Mladší získala moravský statek Šebetov. Starší větev se dále rozdělila a v Čechách, resp. na Moravě a ve Slezsku, se usadila větev hraběte Karla.




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2024  |  O nás