Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Mým hlavním úkolem, je chránit mé národy před jejich politiky.“ Zobrazit celý citát »

Habsbursko-Lotrinský František Josef I. (*1830 † 1916)






PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.



Přehled rodů

Adlar – základní údaje

Staročeský, dnes již vymřelý šlechtický rod. Členové rodu střídavě stáli v husitských válkách na obou stranách, často byli v královských službách jako hejtmané, císařští radové, sudí apod. Stavební činností se zasloužili zejména o Zlonice, severně od Slaného, kde okolo roku 1601 Bohuchval z Adlaru obnovil zlonickou tvrz i statek. Městská práva a pořádání trhů pro Zlonice zařídil Václav Jan Vojtěch z Adlaru, kterým ale rod v roce 1722 i vymřel.

Aichelburg – základní údaje

Šlechtický rod původem z Korutan, který se v českých zemích usadil v první polovině 19. století, když v roce 1821 vyženil panství Maršov. Majetková základna se dále rozšířila zakoupením Lázní Bělohrad a Neustupova. Rod prožil prudký společenský vzestup. V roce 1507 bylo Kryštofovi Aichelburgovi potvrzeno šlechtictví, v roce 1627 byl rod povýšen do panského stavu a dvě linie - rakouská (česká) a uherská - žijí od roku 1787 ve stavu hraběcím.

Auersperg – základní údaje

Auerspergové jsou rakouský hraběcí a knížecí rod, první historická zmínka o rodu pochází už z roku 1220. Své jméno odvozují od zámku Ursperg u Mindelheimu ve Švábsku (Bavorsko), odkud se v 11. století prý odstěhovali do Dolního Kraňska (nyní na území Slovinska), kde jižně od Lublaně založil hrad Auersperg (slovinsky Turjak). Do Čech rod přišel poměrně pozdě a jeho hlavní sídla zde byly Žleby, Slatiňany a Vlašim.




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2024  |  O nás