Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Mým hlavním úkolem , je chránit mé národy před jejich politiky.“ Zobrazit celý citát »

Habsbursko-Lotrinský František Josef I. (*1830 † 1916)



Přehled rodů

Paar – základní údaje

Původně italská lombardská rodina, nobilitovaná v roce 1574. Na počátku 17. století stav svobodných pánů. Rod se věnoval podnikání v poštovnictví. V roce 1636 získali hraběcí stav a v roce 1652 český inkolát. Sňatkem hraběte Karla Paara s Františkou Polyxenou ze Švamberku získal rod jihočeský statek Kestřeny a polepšení erbu. Dalším sňatkem přibyl rodu rozsáhlý šternberský majetek, např. Bechyně. R. 1769 byl rod povýšen do knížecího stavu dědičného primogeniturně.

Pálffy z Erdödu – základní údaje

Starý rod uherský, knížecí a hraběcí, jehož známé počátky někteří stopují až do 11. století. Praotcem Pálffyů je Mikuláš, který za Rudolfa II. dosáhl v Uhrách vysokých hodností a vyznamenal se ve válkách s Turky (zejména při dobití Rábu r. 1598). Roku 1589 byl přijat do stavovského svazku dolnorakouského a v roce 1592 i českého. Roku 1581 byl spolu se svými bratry povýšen na barona. Synové Štěpán a Jan dosáhli v letech 1634 a 1636 hraběcí hodnosti.

Parish – základní údaje

Parishové jsou česká šlechta, která svůj původ odvozuje od rytíře Roberta de Paris, který žil v 11. století v hrabství Cambridge. Nejstarší známý předek rodu, Rytíř Robert de Paris, byl ve výpravě normanského vévody Viléma I. Dobyvatele, který v roce 1066 dobyl Anglii. V 17. století museli Parishové utéct do Skotska, protože se v občanské válce mezi Cromwellem a Karlem I. postavili na stranu krále.Od začátku 19. století působí Parishové v Německu a Rakousku, jako obchodníci a bankéři. V tomtéž století kupují Parishové panství v Žamberku.

Podstatzky Thonsern z Prusinovic – základní údaje

Stará moravská rodina. Pravděpodobný předek rodu Jenec ze Šumperka se připomíná v roce 1281, prokazatelný původ lze ale doložit až v roce 1349 v souvislosti se zmínkou o tvrzi v Prusinovicích. Tas z Prusinovic koupil v roce 1408 panství Potštát a jeho potomci se psali jako Podstatští z Prusinovic. Synové Kryštofa Karla († 1645), povýšeného do panského stavu, rozdělili poté rod na tři hlavní větve, z nichž linie Podstazký-Lichtenštejn a Podstatzký-Thonsern žijí dodnes.




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2019  |  O nás