Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„"Také by bylo hezké, kdyby lidé nekradli, nesmilnili a neopíjeli se kořalkou".“ Zobrazit celý citát »

Schwarzenberg Karel VII. *1937



Strachwitz

Rod Strachwitz

Čtvrcený štít se středním štítkem; v něm ve stříbře černá orlice se zlatou zbrojí, korunou a perisoniem na křídlech; v 1. a 4. zlatém poli uťatá černá kančí hlava s červeným řezem; 2. a 3. pole pětkrát zlatě a černě děleno a v každém pásu po dvou lasturách opačných tinktur. Klenoty zprava: 1. otevřená orlí křídla s figurou 2.a 3. pole; pokryvadla černo-zlatá a červeno-zlatá. 2. černá, zlatě korunovaná a ozbrojená orlice s žezlem v pravém a mečem v levém spáru; pokryvadla černo-stříbrná. 3. stříbrné a černé pštrosí pero; pokryvadla černo-zlatá a červeno-zlatá.

Název rodu

STRACHWITZ

Heslo rodu

Původ rodu

slezský

Základní údaje

první zmínka o rodu: 1285, první známý předek: Woislaus de Strachowitz

Rodokmen rodu

text

Rodová sídla

Hošťálkov (statek)
Šebetov (statek)
zámek Zdounky (v majetku rodu, vráceno v restituci)
Velké Kunětice (zámek, na prodej)

Rodové větve

Na počátku 19. století se rod rozdělil do dvou větví

Představitelé rodu

Bedřich ( *1867 †1927) – získal sňatkem moravský statek Zdounky, který se stal sídlem rodu až do roku 1948
Bedřich (*1930) – po roce 1948 vystaven perzekucím a vězněn, později emigroval
Hugo (*1826 †1904) – přešel z pruské do rakouské armády
Hugo (*1900 †1978) – působil v protinacistickém odboji, podepsal prohlášení české a moravské šlechty v roce 1938 a 1939, po roce 1948 vystaven perzekuci a vězněn
Karel (*1933 †1998) – zůstal v Československu, strojvůdce

Titulatura

hrabata

Vývoj rodu

PETR MAŠEK: encyklopedické knihy MODRÁ KREV a ŠLECHTICKÉ RODY…

Stará slezská šlechtická rodina. Rod žil také v Polsku. V roce 1630 získali stav svobodných pánů a na konci 18. století pruský hraběcí stav s titulem hrabě Strachwitz von Gross-Zauche und Camminetz. Na počátku 19. století se rod rozdělil do dvou větví. Mladší získala statek moravský Šebetov. Starší větev se dále rozdělila a v Čechách, respektivě na Moravě a ve Slezsku, se usadila větev hraběte Karla (*1796 – †1866) , který zakoupil slezský statek Hošťálkovy. Jeho syn Hugo (*1826 – † 1904) přešel z pruské do rakouské armády. Jeho starší syn Bedřich (*1867 – † 1927) získal sňatkem moravský statek Zdounky, který se stal sídlem rodu až do roku 1948. Hrabě Bedřich měl celkem tři syny. V těžkých dobách Československé republiky se hrabata Strachwitzové jednoznačně postavili proti nacismu a podepsali známá prohlášení české šlechty. Po roce 1948 byla rodina vystavena komunistické perzekuci, včetně uvěznění hraběte Huga (*1900 – †1978) i jeho syna Bedřicha (*1930), který později emigroval. Jeho bratr Karel (*1933 – †1998) zůstal v Československu a pracoval jako strojvůdce lokomotivy. Zámek Zdounky byl rodu Strachwitzů po roce 1989 restituován.

WIKIPEDIE – internetová encyklopedie: 

Strachwitz – dolnoslezská aristokratická rodina z Strachowic u Vratislavi. V 17. století získali titul císařských baronů a na konci 18. století získali titul pruského hraběte.

Podle legendy se 1241 bratři z Strachowic se zúčastnili bitvy v Legnici v roce  1241. Jenom jeden bratr, který se stal předkem rytířské rodiny Strachwitz, přežil porážku, kterou utrpěli.

Nejstarším známým představitelem rodiny je Woislaus de Strachowitz, zmíněný v dokumentech z roku 1285 .
Baroni říše
V 1630 r. v Řezně, císař Ferdinand II dal bratrům Krzysztof a Maximilian titul baronů (Ger. Reichsfreiherr Gross und von Strachwitz Zauche). Krzysztof byl císařským poradcem, prelátem a kanovníkem ve Vratislavi. Maximilian byl poradcem biskupa  ve Wrocławi. Oba zemřeli bez mužských potomků. Postupně však všichni ostatní členové rodiny začali používat titul baronů.

Důležitost rodiny rostla, když se  John Maurici (1721 –  1781) stal sufragánským biskupem . V roce 1766, kdy byl biskup Schaffgotsch nucen opustit Slezsko obsazené Pruskem, se John Maurici se stal apoštolským vikářem diecéze, které od té doby vládl.

Mladší bratr Johna Maurici, Charles Joseph (1724 – 1810), koupil zámek v Kamieniec v roce 1750. V roce 1798 r obdržel od pruského krále Fridricha Wilhema III Hohenzollern pruský titul hraběte na Kamienieci. O rok později získal uznání tohoto titulu také v Rakousku. Po smrti Charles Josepha sdílejí jeho synové majetek otce. Starší Ernest Joachim dědil Kamien Šlaski, mladší bratr Karol dostal Kamieniec.

Jejich potomci se narodili v mnoha řadách a větvích.

Ottův slovník naučný

 

Rod Strachwitz na webu Historická šlechta





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2018  |  O nás