Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Za dobu trvání pražského biskupství a arcibiskupství se ve funkci biskupa resp. arcibiskupa vystřídalo 63 osob. Biskupů bylo 27 a arcibiskupů 37 (Arnošt z Pardubic byl 27. biskupem v pořadí a od 30.4.1344 i 1. arcibiskupem. Od roku 1667 je arcibiskup pražský též primasem českým, což je čestný titul arcibiskupa pražského, který je spojen s výsadou korunovat českého krále. Posledním 37 arcibiskupem pražským je od roku 2022 Jan Graubner, který je též 25. primasem českým. “ Zobrazit celý citát »Pražští biskupové a arcibiskupové – chronologicky
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do Kostnice
Zámek Brandýs nad Labem, spjatý habsburskou dynastií
Zámek Mělník, který je spjat se sv. Ludmilou, Karlem IV. a rodem LobkowiczůPřehled rodů
Nádherný z Borutina – základní údaje
Původně česká selská rodina z Narysova u Příbrami. Synové Martina Nádherného (*1672 † 1746) založili dvě hlavní linie rodu. V druhé generaci byly obě větve povýšeny do šlechtického stavu. Mladší větev,v roce 1882 povýšená do stavu svobodných pánů, žila převážně v Rakousku. Starší větev získala v roce 1865 predikát „z Borutina“ a dále se rozdělila do tří linií, které byly v 80. a 90. letech 19. století postupně povýšeny do stavu svobodných pánů.
Nostitz – základní údaje
Počátky původního hornolužického rodu spadají do 12. století, jméno rodu je odvozováno od statku Nostitz u Budyšína. Základ rodové moci v Čechách položil Otto z Nostitz († 1630). Jako bezdětný svůj majetek odkázal svému synovci Janu Hartvíkovi (*1610 † 1683). Tehdy se rod rozdělil do dvou hlavních českých větví - rokytnické a rienecké, ale první z nich v roce 1890 po meči vymřela. Řada členů rodu patřila v zemi k největším podporovatelům vědy a kultury.