Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„"Teď jste se stali svobodnými občany a já vám přeji k tomu mnoho štěstí. Ale svoboda může být taky nebezpečná. My se už známe z generace na generaci, ale teď budou přicházet lidé, kteří vás chtějí podvádět. Tak dejte pozor. Dnes existuje nové slovo komunismus. Ale to jenom je jiné slovo pro krádež. Já vím, že budu prvním, kterého chytí, ale po sto letech jste vy na řadě". “ Zobrazit celý citát »

Komunismus je jenom jiné slovo pro krádež



Silva-Tarouca – základní údaje

Rod Silva-Tarouca – základní údaje

Hlavní štít se skládá ze šesti polí, tři z nich vyplňují vlci patřící rodu Osorio, ve zbylých třech se nacházejí pruhy Aragonie. V srdečním štítku je lev z erbu Silvů a prázdné pole rodu Menezesů.

Název rodu

Silva-Tarouca, Silva-Taroucové, Silva Tarouca

Heslo rodu

text

Původ rodu

španělsko-portugalský, zakladatel Jan Goméz de Silva

Základní údaje

  • jeden z nejstarších rodů na Pyrenejském poloostrově
  • od 18. století byli ve službách Habsburků
  • jejich prvním majetkem v Čechách bylo panství Čechy pod Košířem

Rodokmeny rodu

text

Rodová sídla

panství Čechy pod Košířem

statek Drahovice

statek Krakovec

zámek Průhonice

palác v Praze v ul. Na Příkopě

Rodové větve

text

Představitelé rodu

Jan Gómez de Silva (*1671 † 1738) portugalský vyslanec u císařského dvora ve Vídni.

Emanuel Silva-Tarouca (*1696 † 1771)  sloužil v armádě vojevůdce Evžena Savojského ve válkách proti Turkům, byl císařský tajný rada.

Bedřich Silva-Tarouca (*1816 † 1881)český římskokatolický kněz, věnoval se publicistice, sběratelství, konzervátorství, restaurátorství a mecenášství, přátelil se s Josefem Mánesem.

Arnošt Silva-Tarouca (*1860 † 1936) –  právník, botanik, dendrolog a politik, rytíř řádu svatého Jiří. Od roku 1908 byl prezidentem Dendrologické společnosti Rakousko-Uherska, jejímž byl spoluzakladatelem a významně ji podporoval. Působil jako poslední rakousko-uherský c. k. ministr orby a výživy v letech 1917–1918) – byl  posledním ministrem zemědělství Předlitavska. Vyženil zámek Průhonice.

Titulatura

hrabě, hraběnka

stará portugalská  rodina mající titul hrabat de Villamayor,
1687 získali sňatkem s dědičkou rodu  Menezes-Tarouca hraběcí titul Tarouca.  Od císaře Karla VI.
1735 nizozemský  vévodský titul de Telez,
1755  dolnorakouský hraběcí titul Silva-Tarouca,
1760 český inkolát – hrabě Teles da Silva-Tarouca,
1768 moravský inkolát.

Vývoj rodu

WIKIPEDIE

Silva-Taroucové [tarukové] jsou starý šlechtický rod pocházející z Portugalska či Španělska. Cizojazyčné varianty jména rodu jsou Silva Tarouca nebo Sylva-Tarouca. Jedna z větví rodu nesla jméno Sylva-Tarouca-Unwerth.

Rod Silva-Tarouca odvozuje svůj původ ze starých šlechtických rodů na Iberském poloostrově, převážně v Portugalsku. Jan Gómez de Silva (*1671 † 1738) byl portugalským vyslancem u císařského dvora ve Vídni. Jeho choť, Joana de Menezes, byla jedinou dědičkou starého portugalského hraběcího rodu Tarouca. Jejich syn Emanuel Silva-Tarouca (*1696 † 1771), sloužil v armádě vynikajícího vojevůdce Evžena Savojského ve válkách proti Turkům. Místo návratu do Portugalska se usídlil v habsburské monarchii, kde sloužil ve státních službách jako císařský tajný rada. Na Moravě v roce 1768 koupil panství Čechy pod Kosířem společně se statky Drahanovice a Krakovec. V roce 1771 z něho zřídil rodinný fideikomis a založil tak rakouskou (moravskou) linii rodu.

Později se rod rozdělil do dvou větví. Mladší linie přijala po vymřelých hrabatech Unverthech jméno Silva-Tarouca-Unverth, vymřela po meči v roce 1889. Za starší linie, sídlící v Čechách pod Košířem vynikl hrabě Bedřich Silva-Tarouca. Vystudoval teologii, byl vysvěcen a působil v Brně, kde se stýkal s moravskými obrozenci, například s Františkem Sušilem. Rovněž se věnoval sbírkovým aktivitám spojeným s Moravským muzeem. V Praze se seznámil s malířskou rodinou Mánesů, zvláště s Josefem Mánesem, jemuž zprostředkoval objednávku na vymalování galerie předků rodu Silva-Tarouca.
Františkův bratr Arnošt Silva-Tarouca získal sňatkem s hraběnkou Marií Nostitzovou statek a zámek Průhonice. Zámek přestavěl a věnoval rozsáhlému anglickému parku. Jeho spravování bylo však velmi nákladné, tak jej v roce 1927 prodal státu. Publikoval několik knih, hlavně s přírodopisnou tematikou. V roce 1895 byl čestným předsedou Národopisné výstavy.

Příslušníci rodu v Česku nežijí.

Ottův slovník naučný

text





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2023  |  O nás