Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„“ Zobrazit celý citát »

Kniha Přemyslovci – budování českého státu



Přehled rodů

Baillet de Latour – základní údaje

Šlechtický hraběcí rod španělsko-nizozemského původu. Jedna z jeho větví se v 19. století usadila v Čechách a sňatkem Josefa Bailleta s Jindřiškou z Kolowrat v roce 1846, získal rod jihočeský zámek Radenín. Ten se stal hlavním sídlem rodu, než byl rodu jeho majetek po roce 1948 komunisty zabaven. René Josef (*1878 † 1970) podepsal v roce 1939 prohlášení české a moravské šlechty. Po roce 1990 majetek rodu restituovala dcera Ernestina Baillet de La Tour (*1914 † 2011).

Battaglia – základní údaje

Benátská rodina, která přes jižní Tyrolsko přišla do Rakouska a do Čech. Na počátku 19. století založili dva bratři dvě rodové linie. Starší František (*1778 † 1863) linii žijící v Čechách a mladší M. Hieronymus (*1783 † 1846) linii žijící na území dnešního Polska, v Haliči. Z té pocházel důstojník Quido Battaglia (*1846 † 1915), který se zamiloval do dcery Karla Havlíčka Borovského Zdeny, známé jako „dcera národů“. Láska byla opětována, ale vztah byl na nátlak veřejnosti přerušen.

Bechinie z Lažan – základní údaje

Jeden z nejstarších českých panských rodů. Příslušníci rodu pocházeli z rodu slezských Seydliců, který se na počátku 14. století rozdělil do dvou základních větví, na Seydlice z Lažan (později Bechinie z Lažan) a Seydlice ze Schönfeldu. Na přelomu 14. a 15. století vlastnil Jindřich Seydlic z Lažan náchodské panství v Čechách a hrad Homoli v Kladsku. Oboje vyměnil v roce 1414 s Bočkem z Kunštátu za panství a město Bechyni, podle kterého se rod začal psát Bechinie z Lažan.

Belcredi – základní údaje

Rod Belcrediů má svůj původ v italské Lombardii, kde se jejich jméno objevuje mezi významnými patricijskými rody už v roce 1226. Rodokmen rodu lze sledovat od roku 1353. V roce 1721 získal rod dědičný lombardský titul markýze. Do Čech, respektive na Moravu, se Belcrediové dostali až v polovině 18. stol., kdy se syn Pia de Belcredi (*1711 † 1776) Antonio/Antonín (*1744 Pavia † 1812 Brno) 25.4.1769 v Brně oženil s baronkou Marií Theodorou z Freyensfeldu (*1752 † 1832).

Bítovští z Lichtenburka

Bítovští z Lichtenburka byli panským rodem českého původu, jedné z větví Ronovců, který na přelomu 13. a 14. století zdomácněl na Moravě, kdy jejich první předek Raimund z Lichtenburka (zemř. po roce 1329) získal v roce 1298 do zástavy hrad Bítov.

Bítovští ze Slavíkovic

Bítovští ze Slavíkovic je starý vladycký moravský rod, který psal své jméno podle vsi Slavíkovice v okrese Třebíč. Slavíkovice jsou v pramenech poprvé zmiňovány v roce 1350 v souvislost se jménem Bernarda ze Slavíkovic.

Bořek-Dohalský z Dohalic – základní údaje

Starý český šlechtický rod. První zmínky pocházejí z konce 14. století. Pravděpodobně jsou ze stejného rodu jako řada jiných Bořků, kteří užívali podobného erbu, šachovnice a mouřenínské princezny v klenotu. Podle erbovní legendy jeden z prapředků zvítězil ve hře v šachy nad pohanskou princeznou a osvobodil tím mnoho křesťanských zajatců. Křestní jméno Bořek, kterého se v rodu často používalo, se časem změnilo v příjmení.

Bubna-Litic – základní údaje

Staročeský šlechtický rod pánů Bubnů z Litic, zprvu vladycká a rytířská, od 8.11.1629 panská a od 18.7.1644 hraběcí rodina. První zmínky o rodu z Bubna se kladou na konec 14. století, kdy žil nejstarší známý předek Stach z Hrádku. Tehdy se rod pravděpodobně rozdělil na dvě větve, z nichž druhá používala jména Warlich z Bubna. V roce 1562 získal rod Bubna statek a zámek Doudleby nad Orlicí - hlavní a trvalé sídlo rodu a po zakoupení Litic se jeho členové začali psát z Litic.




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2024  |  O nás