Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„“Byly to hvězdné chvíle v jinak pro naši zemi velice smutné době. Za český národ se postavili reprezentanti starých rodin, kteří měli v povědomí povinnosti, které jim ukládala příslušnost ke stavu českému a vzali tak na sebe povinnosti coby čeští stavové. Bylo to opravdu důležité, neboť ve chvíli, kdy se hroutila republika a mnozí podléhali zoufalství, se naši otcové a dědové postavili jednoznačně za český národ. Toto prohlášení, které....“ Zobrazit celý citát »V pondělí 17.9.2018 – 80. výročí šl. deklarace z r. 1938
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Přehled rodů
Kálnoky z Köröspataku – základní údaje
Stará sedmihradská šlechta počínající již v polovině 13. století. Uherský hraběcí stav byl udělen historikovi Samuelu Kálnokymu v roce 1697. V 18. století se proslavil vojevůdce Anton Kálnoky. Bojoval v sedmileté válce ve Slezsku a proslul statečností. Rod se rozvětvil do více linií, z nichž do nejnovější doby přežily větve moravská a sedmihradská, která už ale také vymřela. Jindřich Antonín a jeho syn Gustav Kálnokyové získali v roce 1820 moravské panství Letovice.
Kaplíř ze Sulevic – základní údaje
Kaplířové ze Sulevic (Kaplirz de Sulewicz, nebo též Cappleri de Sulewicz) byli starý český vladycký rod. Svůj přídomek odvozovali od vsi Sulejovice u Lovosic. V historických pramenech se jméno rodiny objevuje také ve tvarech Kapléřové ze Sulevic nebo Kappler von Sulewicz.
Kinský z Vchynic a Tetova – základní údaje
Stará česká rodina (13. století), povýšená 1596 panského stavu "z Vchynic a Tetova". V roce 1676 byl povýšen do hraběcího stavu Jan Oktavián (*1612 † 1679) . Jeho syn Štěpán Vilém (*1679 † 1749) získal český a roku 1747 říšský knížecí stav dědičně pro prvorozeného syna. Titul dědil jeho syn František Josef (*1726 † 1752) a poté synovec František Oldřich (*1726 † 1792). Starší bratr Štěpána Viléma František Ferdinand (*1678 † 1741) založil linii hraběcí.
Kolowrat – základní údaje
Kolowratové zůstali vždy věrni katolickému vyznání a byli vždy loajální císařskému trůnu. Naplnili tak heslo „Věrně a stále“, které mají na svém erbu. Jsou stará česká rodina (14. století), jejíž jednotlivé větve se nazývaly podle svých sídel: Kolowrat-Libštejnský (hrad Libštejn), Kornhauský , Žehrovský (Žehrovice), Bezdružický, podle Nového hradu v Jimlíně Novohradský. Též Maštovský a Černominský z Kolowrat Podle hradu Krakovec Kolowrat-Krakovský, jediná žijící větev rodu.
Korff-Schmising-Kerssenbrock – základní údaje
Stará vestfálská rodina (13. století). V roce 1241 je poprvé zmíněn rytíř Heinrich I. von Corf. Jeho syn Heinrich II. postavil opevněný hrad Horkotten. V roce 1334 si synové hrad rozdělili tak, že Heinrich III. získal východní část a Eberhard západní část. Legenda říká, že bratři si rozdělil panství metáním kostek. Roku 1692 říšský a rakouský dědičný stav svobodných pánů, v roce 1802 přejato jméno a erb vymírajícího rodu Kerssenbrock. V roce 1816 povýšen rod do hraběcího stavu.
Kuenring
Popis erbu není dosud k dispozici.