Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„V listopadu 2019 Petr Nohel 4. díl drobných publikací věnujících se nástupnictví a nástupnickému právu v Českých zemích. Titul „Markrabata obojí Lužice“ tak navazuje na předchozí autorovy tři tituly, Nástupnické právo v Českém království z roku 2015, Údělná knížata a markrabata moravská z roku 2016 a Slezská knížata a slezští vévodové z roku 2017.“ Zobrazit celý citát »

Poslední díl tetralogie o nástupnictví v Českých zemích



Přehled rodů

Kálnoky z Köröspataku – základní údaje

Stará sedmihradská šlechta počínající již v polovině 13. století. Uherský hraběcí stav byl udělen historikovi Samuelu Kálnokymu v roce 1697. V 18. století se proslavil vojevůdce Anton Kálnoky. Bojoval v sedmileté válce ve Slezsku a proslul statečností. Rod se rozvětvil do více linií, z nichž do nejnovější doby přežily větve moravská a sedmihradská, která už ale také vymřela. Jindřich Antonín a jeho syn Gustav Kálnokyové získali v roce 1820 moravské panství Letovice.

Kaplíř ze Sulevic – základní údaje

Kaplířové ze Sulevic (Kaplirz de Sulewicz, nebo též Cappleri de Sulewicz) byli starý český vladycký rod. Svůj přídomek odvozovali od vsi Sulejovice u Lovosic. V historických pramenech se jméno rodiny objevuje také ve tvarech Kapléřové ze Sulevic nebo Kappler von Sulewicz.

Kinský z Vchynic a Tetova – základní údaje

Stará česká rodina (13. století), povýšená 1596 panského stavu "z Vchynic a Tetova". V roce 1676 byl povýšen do hraběcího stavu Jan Oktavián (*1612 † 1679) . Jeho syn Štěpán Vilém (*1679 † 1749) získal český a roku 1747 říšský knížecí stav dědičně pro prvorozeného syna. Titul dědil jeho syn František Josef (*1726 † 1752) a poté synovec František Oldřich (*1726 † 1792). Starší bratr Štěpána Viléma František Ferdinand (*1678 † 1741) založil linii hraběcí.

Kolowrat-Krakovský – základní údaje

Kolowratové zůstali vždy věrni katolickému vyznání a byli vždy loajální císařskému trůnu. Naplnili tak heslo „Věrně a stále“, které mají na svém erbu. Jsou stará česká rodina (14. století), jejíž jednotlivé větve se nazývaly podle svých sídel: Kolowrat-Libštejnský (hrad Libštejn), Kornhauský , Žehrovský (Žehrovice), Bezdružický, podle Nového hradu v Jimlíně Novohradský. Též Maštovský a Černominský z Kolowrat Podle hradu Krakovec Kolowrat-Krakovský, jediná žijící větev rodu.

Korff-Schmising-Kerssenbrock – základní údaje

Stará vestfálská rodina (13. století). V roce 1241 je poprvé zmíněn rytíř Heinrich I. von Corf. Jeho syn Heinrich II. postavil opevněný hrad Horkotten. V roce 1334 si synové hrad rozdělili tak, že Heinrich III. získal východní část a Eberhard západní část. Legenda říká, že bratři si rozdělil panství metáním kostek. Roku 1692 říšský a rakouský dědičný stav svobodných pánů, v roce 1802 přejato jméno a erb vymírajícího rodu Kerssenbrock. V roce 1816 povýšen rod do hraběcího stavu.

Kuenring

Popis erbu není dosud k dispozici.




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2020  |  O nás