Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Přesto, že se první republika ke své vlastní aristokracii nezachovala dobře, šlechta se ke své zemi zády neobrátila. Naopak, když byla vlast v ohrožení reagovala čestně a statečně. Tři deklarace, kterými rody české zemské šlechty reagovaly na hrozící nebezpečí německého nacismu v letech 1938 a 1939, jsou toho výmluvným dokladem. První deklarací bylo „Prohlášení členů starých českých rodů k nedotknutelnosti území Českého státu“, které bylo 17.9.1938 předneseno prezidentovi republiky Edvardu Benešovi. “ Zobrazit celý citát »

První šlechtická deklarace ze 17.9.1938

Autor píše

Sv. Anežka Česká – 30 let

15. 11. 2019 | Jan Drocár | Autor píše, Rodokmeny

U příležitosti 30. výročí kanonizace svaté Anežky České se ve dnech 10.-13. listopadu 2019 uskutečnila Národní pouť ke Svatému stolci. Do Vatikánu přijelo téměř 3 000 českých poutníků. Pouť byla zahájena čtením litanií za české patrony v kostele svatého Klimenta, v němž se nachází hrob svatého Cyrila. Následovala zahajovací mše v papežské bazilice Santa Maria Maggiore. Hlavní bohoslužbu sloužil kardinál Dominik Duka přímo v bazilice svatého Petra, v níž byla Anežka svatořečena.

Literární revue 333 věnovaná šlechtě

21. 10. 2019 | Redakce | Autor píše

Třistatřicetři je literární revue České televize, která se vysílá od roku 1999, zpravidla jednou měsíčně. Pořadem provázejí režisér a dramatik Jan Schmid a publicista, kritik a historik Jan Lukeš. Díl věnovaný české šlechtě je 217. v pořadí a vystoupí v něm například režisérka Alena Činčerová, která natočila již druhou řadu seriálu o české šlechtě Modrá krev. Premiéra pořadu 333 byla na televizním kanálu ČT art ve středu 23. 10. 2019 ve 22:40 hodin, repríza v úterý 29. 10. 2019 v 01:35.

Výlov rybníka u Dobřenic (2019)

14. 10. 2019 | Jan Drocár | Autor píše

V roce 2009 se podzimní výlov Klechtáveckého rybníka u Rohoznice na dobřenickém statku konal v sobotu 12. října. Byl to výroční den úmrtí majitelky zámku a statku v Dobřenicích Karly Katschnerové v roce 2018. Vzpomínku na ní spojenou s výlovem rybníka, kterých se ráda účastňovala, uspořádal její syn Rodrigo Katschner, dnešní vlastník dobřenického majetku.

Vzpomínka na paní Karlu Katschnerovou

14. 10. 2019 | Jan Drocár | Autor píše

V sobotu 12.10.2019 uplynul rok od úmrtí Karly Katschnerové. Narodila se 11.12.1923 Praze jako dcera dlouholetého generálního ředitele plzeňských Škodových závodů Karla Loevensteina (*1885 † 1938). Patřil mezi nejvýznamnější postavy meziválečné ekonomiky u nás a v roce 1928 koupil jako rodinné sídlo zámek a statek Dobřenice. V roce 1993 ho značně zdevastovaný jeho dcera Karla po více jak 40letém pobytu v brazilském exilu restituovala a pustila se do jeho obnovy....

Posel tolerance a slušnosti

27. 6. 2019 | PhDr. Jan Lukeš | Autor píše

Právě dnes, 27. června, je Den památky obětí komunistického režimu. Tak nějak to vyšlo. "K některým svým zkušenostem dvojnásobného politického vězně se spisovatel a scenárista Jiří Stránský (*12. 8. 1931 † 29. 5. 2019) vracel tak často, že to mohlo člověka až nudit. Ale třeba jeho myšlenka o „přepálených spojích“ v našich myslích, následku letité komunistické indoktrinace, ta mi zůstane v paměti už napořád", píše Jan Lukeš ve své vzpomínce na přítele a kamaráda.

Martin Petiška – vydavatel Šlechtických almanachů

6. 6. 2019 | Redakce | Autor píše

Český spisovatel, básník, dramatik a vydavatel Martin Petiška se narodil 27.3.1951 v Praze jako syn spisovatele Eduarda Petišky.  Základní a střední školu vychodil v Brandýse nad Labem, kde také v roce 1969 maturoval. V roce 1976 ukončil doktorátem studia na Univerzitě Karlově. Martin Petiška vydal řadu Almanachů českých šlechtických rodů a Almanachů českých šlechtických a rytířských rodů.

Emeritní šéfka českého modelingu hovoří o šlechtě

21. 5. 2019 | Jan Drocár | Audio-Video, Autor píše

Hostem Nočního Mikrofóra na rozhlasové stanici Českého rozhlasu Dvojka byla v neděli 19. května  2019 Milada Karasová. Někdejší modelka, posléze majitelka a ředitelka modelingové agentury Czechoslovak Models. Eva Herzigová, Simona Krainová, Tatiana Kuchařová, Pavlína Němcová, Tereza Maxová nebo Daniela Peštová jsou české modelky, které Milada Karasová objevila a dala světu. V hodinovém pořadu Šárky Maixnerové se chvilku také hovořilo o tom, čemu se mj. Milada Karasová věnuje v současnosti - české a evropské historii.

Audience u císaře Karla (2019)

5. 5. 2019 | Redakce | Autor píše

V sobotu 4. května 2019 se v Brandýse nad Labem jako každoročně konala Audience u císaře Karla I. Letošní slavnosti se účastnili jako hlavní hosté vnuk blahoslaveného císaře Karla I. arcivévoda Georg a jeho jmenovec Georg, arcivévoda z toskánské větve habsburské dynastie, Během letošní audience se stále schylovalo k dešti, ale zapršelo až po skončení hlavní části programu v zámecké zahradě Rudolfa II.

Kolowrat-Krakovský, Filip Nerius *1688 † 1773

25. 4. 2019 | Redakce | Autor píše

Filip Nerius (Neri) hrabě Krakowský z Kolowrat (křtěn 26.3.1686 Praha †  28.3.1773 Praha) byl český šlechtic ze starobylého rodu Kolowratů a dlouholetý nejvyšší purkrabí Českého království. Proslul jako zakladatel Ústavu šlechtičen na Pražském hradě (1755). Držitel řádu Zlatého rouna. Mladší bratr nejvyššího kancléře Viléma Albrechta Krakovského z Kolovrat (*1678 † 1738).

Zámek Mělník ve francouzské televizi

12. 4. 2019 | Redakce | Autor píše

Přinášíme Vám reportáž o zámku Mělník, která byla odvysílána ve Francii v pořadu Télématin. Takže pokud si budete chtít potrénovat svoji francouzštinu - tady to určitě půjde.Majitel zámku Jiří princ Lobkowicz v reportáži ukazuje na vystavených rodokmenech, že je potomkem Karla IV. Lucemburského a následně i Karla Velikého (Charlemagne). Za Historickou šlechtu dodejme, že je ve 33. generaci také potomkem 1. české historicky doložené kněžny a světice sv. Ludmily.

Výstava o Vilému Kinském na zámku Karlova Koruna

12. 4. 2019 | Redakce | Autor píše

Na zámku Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou byla v pátek 5. dubna 2019 zahájena výstava "Vilém Kinský-diplomat ve službě Albrechta Valdštejna 1630-1634". Výstava, jejímž autorem je PhDr. Zdeněk Henig, připomíná význam šlechticů ve společenském životě české minulosti a jejich roli v diplomatických službách. Pojednává především o dramatickém působení Viléma hraběte Kinského z Vchynic a Tetova (*1574 †1634).

Živé nás nedostanou

6. 3. 2019 | Nina Nováková | Autor píše

"Smysl života jednotlivce i společenství spočívá ve vědomí pokračování v čase. Rodiče dál žijí ve svých dětech a civilizace ve své kultuře". Zamyšlení exposlankyně českého parlamentu Niny Novákové.

Křimice

13. 11. 2018 | Redakce | Autor píše, Sídla

Zámku předcházela tvrz, vystavěná Drslavici někdy okolo poloviny 13. století. V letech 1245–1289 na ní měl sídlit Půta, syn Protivy ze Žinkov. Další informace pochází až z druhé poloviny 14. století, kdy ji nejprve vlastnil plzeňský měšťan Petrold Nussl a po něm další plzeňský měšťan Václav Točník. Točníkové postupně bohatli, dočkali se povýšení na vladyky a také nedaleko tvrzi založili pivovar.

Jičíněves

8. 11. 2018 | Redakce | Autor píše, Sídla

Hrabě František Josef Schlik nechal postavit v letech 1715 – 1717 v Jičíněvsi podle plánů Jeana Baptisty Matheyho tento malebný barokní zámeček - třípatrovou budovu s mansardovou střechou ukončenou věžičkou. K západnímu průčelí byla v roce 1730 přistavěna kaple vysvěcená sv. Antonínu Paduánskému a sv. Kříži, je to jednolodní stavba s obdélníkovým půdorysem a s presbytářem.Zámek sloužil jako lovecký zámeček až do roku 1908, kdy se stal sídlem rodiny a byl trvale užíván. Zůstal vždy v jejím majetku, až na výjimku mezi léty 1949 - 1989. Dnes má zde rodina opět své sídlo..

Dírná

8. 11. 2018 | Dana Janečková | Autor píše, Sídla

První zmínky o tvrzi, která zde stála před vybudováním zámku, jsou z roku 1354. Vlastnili ji bratři Oldřich Pluh a Jošt  z Dírné. Do majetku rodu Vratislavů z Mitrovic se dostává v roce 1607, kdy ji dostala věnem Barbora Růtová provdaná za Adama mladšího Wratislava z Mitrovic. Tvrz byla  v roce 1636 zničena požárem a Kryštof Vratislav z Mitrovic ji přestavěl na renesanční zámek. František Adam Vratislav zámek později,  v letech 1757 až 1759,  přestavěl v barokním slohu.


Copyright © Jan Drocár a Pavel Loužecký, 2009–2020  |  O nás