Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Úvahy dr. Otty Habsburského o budoucnosti Evropy před 26 lety. „Když bylo před dvěma sty lety v důsledku Francouzské revoluce oznámeno, že Bůh je mrtev nebo že nikdy nežil, začala až dosud největší krize lidstva. Ta vyústila ve 20. století ve zřízení koncentračních táborů nacionálního socialismu a komunistických gulagů… “ Zobrazit celý citát »

Dr. Otto Habsburský, Úvahy o Evropě, 1993



Přehled rodů

Clary-Aldringen – základní údaje

Clary–Aldringenové jsou rakouský šlechtický rod italského původu. Rodová aliance vznikla po vymření Aldringenů (1664), krátce nato získali hraběcí titul (1666) a v roce 1767 byli povýšeni do knížecího stavu. Členové rodu zastávali řadu významných funkcí ve správě Českého království a celé habsburské monarchie. Vlastnili řadu statků v Českém království, jejich nejvýznamnějším sídlem byly Teplice. Zasloužili se o rozvoj teplických lázní a později i turistiky v Českém Švýcarsku, které se nacházelo na jejich pozemcích. V roce 1945 byl majetek v Československu zkonfiskován a rodina odsunuta. Dnes žijí členové rodu převážně v Německu.

Colloredo-Mannsfeld – základní údaje

Rod současných knížat a hrabat Colloredo-Mannsfeld patří už několik století k nejvznešenějším aristokratickým rodinám v zemi. Rod Colloredů se vynořil z anonymity dějin už na počátku 11. století, kdy Liobard Colloredo získal od aquilejského patriarchy lénem hrad Mels ve Furlansku. Německý rod Mansfeldů má údajně počátek už v polovině 10. století, kdy žil jejich předek Burkhard. Oba rody se propojily sňatkem v roce 1771 a potomci začali užívat jméno Colloredo-Mannsfeld.

Czernin z Chudenic – základní údaje

Starobylá česká šlechtická rodina, pocházející z rozrodu Drslaviců a připomínající se již ve 12. století. Členové rodu dobrovolně nikdy neopustili své původní sídlo Chudenice. Heřman (*1576 † 1651) získal 1607 český panský stav starožitných rodů, 1623 říšský stav svobodných pánů, 1627 říšský hraběcí stav a 1635 velký palatinát. Roku 1716 získala hlava rodu titul "vladař domu jindřichohradeckého a chudenického".




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2022  |  O nás