Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Některé úvahy Františka hraběte Kinského z televizního filmu Potomci Přemyslovců aneb tradice zavazuje, který měl premiéru na obrazovce České televize 2. června 2002: "Potomkem Přemyslovců? Musím říci, že opravdu nemám pocit, že bych byl, nebo že bych se cítil. Cítím se Čechem a pokud byli Přemyslovci českými králi, tak s největší pravděpodobností se cítím býti jedním z nich. Nikoliv Přemyslovců, ale Čechů."“ Zobrazit celý citát »Kinský František, 1947
Navigace:
Zámek Loučeň, který je spojen s českou větví rodu Thurn-Taxisů v Čechách
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad
Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do KostniceModrá krev
Modrá krev – přehled dílů
24. 10. 2019 | Jan Drocár | Modrá krev, Šlechtic vypravuje
Alena Činčerová je režisérkou a František Kinský průvodcem všech dílů televizního cyklu Modrá krev. Vysílání II. řady dokumentů o rodech české zemské šlechty začalo ve čtvrtek 5.9. 2019 ve 20 hod. na ČT 2 uvedením dílu o rodu Bubna-Litic. Následují rody Hildprandt, Podstatzky, Bartoň, Wratislav, Belcredi, Mensdorff-Pouilly, Liechtenstein. Po jejich odvysílání bude ČT opakovat osm dílů I. řady z roku 2017. Na tak pozitivní vlnu naladění diváci by určitě přivítali natočení dalších osmi dílů. Vysílaných poté vždy ve čtvrtek, vždy ve 20 hod. na ČT 2. Vždy s českou šlechtou. Dočkají se?
Bubnové-Litic na obrazovce ČT
5. 9. 2019 | Jan Drocár | Modrá krev, Šlechtic vypravuje
Ve čtvrtek 5. 9. 2019 začala Česká televize na svém 2. programu vysílat II. řadu cyklu Modrá krev režisérky Aleny Činčerové a moderátora pořadu Františka hr. Kinského. Stejně jako I. řada, tak i pokračování představí přední rody české zemské šlechty, které odpradávna spoluvytvářely dějiny českých zemí a za jejich osudy nesly také svůj díl odpovědnosti. První díl je věnován hraběcímu rodu Bubna-Litic.
Colloredové na obrazovce ČT
10. 3. 2017 | Redakce | Karel IV., Modrá krev, Šlechtic vypravuje
Rod knížat a hrabat Colloredů se objevuje na historické scéně už před tisícovkou let v Itálii. Mansfeldové ještě o století dříve. Do Čech se Colloredové dostali za třicetileté války a usadili se na panství a zámku v Opočně. Po Vítězném únoru ve století minulém všichni do jednoho tuto zemi opustili. Dnes jsou tady zpět aspoň někteří.
Lobkowiczové na obrazovce ČT
23. 2. 2017 | Redakce | Modrá krev
Jméno rodu Lobkowiczů zná v českých zemích snad každý. Nese ho obrovské množství památných objektů, lze ho najít v učebnicích literatury, dějepisu, v románech, dokonce i na etiketách piva nebo vína. V současnosti lze nalézt mezi zástupci starobylého rodu vědce, bankéře, politiky, opata, biskupa i bývalého opraváře televizí. Známé je rodové heslo Lobkowiczů „Popel jsem a popel budu“.
Schwarzenbergové na obrazovce ČT
9. 2. 2017 | Jan Drocár | Modrá krev, Šlechtic vypravuje
Schwarzenbergové jsou původem franský šlechtický rod. První zmínky o něm najdeme datované již rokem 1172. Tehdy se rod jmenoval Seinsheim podle sídla v tvrzi Seinsheim. Pod tímto jménem vystupovali až do 15. století. V roce 1654 získali Schwarzenbergové příslušnost mezi plnoprávné české šlechtické rody. Roku 1658 se Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu (*1615 † 1683) zasloužil o zvolení Leopolda I. císařem a byl za to povýšen na říšského knížete. Hovořil pěti jazyky a své dědice zavázal k tomu, aby se naučili česky. Od těchto časů jsou Schwarzenbergové významným českým šlechtickým rodem. Jejich rodových heslem je "Nic než právo".
Czerninové na obrazovce ČT
3. 2. 2017 | Redakce | Modrá krev, Šlechtic vypravuje
"Nezahyneš ani ohněm ani mečem". "Ukaž mi své cesty, ó Pane". Takového rodového kréda se snaží držet starý aristokratický rod Czerninů. První zmínky o tomto rodu se datují až do roku 1115. Nejstarší známý předek Czerninů byl komorníkem Přemysla Otakara I. Mezi předky Czerninů patří i sám Karel IV. V dlouhém rodokmenu se najdou Přemyslovci, Jagellonci, Lucemburkové i Habsburkové. V rámci střední Evropy drží Czerninové historický primát: po sedm století dobrovolně neopustili rodinné sídlo Chudenice. Starý zámek stojí na místě bývalé tvrze z 12. století. Na konci 16. století Humprecht Czernin přestavěl tvrz na renesanční zámeček.