Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„"Teď jste se stali svobodnými občany a já vám přeji k tomu mnoho štěstí. Ale svoboda může být taky nebezpečná. My se už známe z generace na generaci, ale teď budou přicházet lidé, kteří vás chtějí podvádět. Tak dejte pozor. Dnes existuje nové slovo komunismus. Ale to jenom je jiné slovo pro krádež. Já vím, že budu prvním, kterého chytí, ale po sto letech jste vy na řadě". “ Zobrazit celý citát »

Waldstein Jiří Antonín (*1818 † 1854)



Baillet de Latour – základní údaje

Rod Baillet de Latour – základní údaje

Baillet de Latour
popis erbu: modrý štít v něm zlatá vzedmutá plachta na zlatém ráhnu.
Klenot: hlava a krk laně přirozené barvy. Pokryvadla modro-zlatá.
Štítonoši: dvě odvrácené černé orlice

Název rodu

Baillet de La Tour (Petr Mašek -Modrá krev)
Baillet de Latour (Almanach českých šlechtických rodů 1999)

Původ rodu

burgundský, španělsko-nizozemský

Základní údaje

1066 – doložena existence rodu
1.9.1674 – udělen španělsko-nizozemský šlechtický stav
10.3.1719 – udělen rakousko-nizozemský hraběcí stav

Rodokmeny rodu

Rodokmen rodu Baillet de Latour jako potomků Karla IV. a zároveň signatářů šlechtické deklarace z roku 1939 si je možno spolu s rodokmeny dalšími signatářských rodů prohlédnout na výstavě v mělnickém zámku.

Rodová sídla

Radenín

Rodové větve

19. století – jedna z větví rodiny se usadila v Čechách

Představitelé rodu

abecedně:
Henri  (*1.3.1876 Brusel † 6.1.1942 Brusel) – 3. předseda Mezinárodního olympijského výboru v letech 1925-1942.
Jindřich Josef (*8.9.1847  Praha † 16.8.1899 Vídeň) – státní úředník, okresní hejtman v Litoměřicích, otec René Josefa.
Josef Jan (*19.3.1815 Vídeň † 26.8.1891 Radenín) – jeho sňatkem s Jindřiškou z Kolowrat v roce 1846 získal rod jihočeský zámek Radenín, který se stal hlavním rodovým sídlem. Otec Jindřicha Josefa.
René Josef  (*18.10.1878 Tábor † 25.11.1970 Radenín) – signatář 3. šlechtické deklarace (1939).
Theodor (*5.6.1780 Linz † 6.10.1848 Vídeň) – ministr války
Vincent  (*5.10.1848 Graz † 4.12.1913 Vídeň- rakouský právník, vnuk Theodora

Titulatura

Hrabě, hraběnka. Do hraběcího stavu byl rod povýšen v roce 1719.

Vývoj rodu 

Encyklopedické knihy
MODRÁ KREVŠLECHTICKÉ RODY v ČECHÁCH, na MORAVĚ a ve SLEZSKU
(autor PETR MAŠEK)

Rod je původu španělsko-nizozemského. Do hraběcího stavu byl povýšen v roce 1719.  Jedna z větví této rodiny se v 19. století usadila v Čechách a sňatkem hraběte Josefa Bailleta (*1815 † 1891) s Henrietou z Kolowrat (*1828 † 1902) získal rod jihočeský zámek Radetín, který se stal jejich hlavním sídlem až do roku 1948, kdy jim byl zabaven. René Josef (*1878 † 1970) podepsal v roce 1939 prohlášení české a moravské šlechty. V Radeníně žil až do roku své smrti. Po roce 1990 byl majetek restituován jeho dceři hraběnce Ernestině Baillet de La Tour (*1914), amatérské malířce.

OTTŮV SLOVNÍK NAUČNÝ:

De Latour [latúr] Baillet, šlechtický rod původu burgundského, který v XV. stol. přešel do služeb domu rakouského a r. 1719 povýšen do stavu hraběcího. Přídomek de Latour má od majorátního statku v Lucembursku. Nyní jest domovem jednak v Belgii, jednak v Rakousku. Z tohoto rodu vyšli: Maxmilian hrabě Baillet de Latour, generál rakouský a Theodor František hrabě Baillet de Latour.

Maxmilian hrabě Baillet de Latour, generál rakouský (*1737 na zámku de Latouru v Lucembursku † 22. čce 1806); v 18. roce vstoupil do rakouského pěš. pluku Salm-Salmova (nyní 14.) a postoupil r. 1772 na plukovníka, r. 1782 na generálmajora. R. 1787 poslán do Nizozemí, kde nastávaly bouře proti panství rakouskému, a jmenován za zásluhy získané v bojích proti povstalcům r. 1790 podmaršálkem
a majetníkem dragounského pluku d’Urselova (nyní č. 14.). V první koaliční válce velel pravému křídlu císařské armády a proslavil se zejména ztečením opevněného tábora Francouzů u Landrecy (20. dub. 1794). R. 1795 velel vojsku nad Mohanem a Neckarem, dobyl Vormsu a zatlačil Pichegrua za potok Speier, začež obdržel velkokříž řádu Marie Terezie. R. 1796 převzal pod vrchním velením arcikn. Karla jako polní zbrojmistr armádu Wurmserovu, s níž však musil ustupovati až k Neckaru; koncem t. r. řídil nějaký čas obležení Kehlu. R. 1797 stal se velitelem armády rýnské. Po válce byl velícím generálem na Moravě a ve Slezsku až do r. 1805, kdy jmenován předsedou dvorské rady vojenské; zemřel však již
r. 1806.

Theodor František hrabě Baillet de Latour, generál a ministr rakouský (*15. čna 1780 v Linci
† 6. říj. 1848 ve Vídni), syn předešlého. Vzdělal se na vojenské akademii ve Víd. Nov. Městě a na inženýrské akademii ve Vídni, vstoupil r. 1799 jako nadporučík do činné služby, bojoval ve válkách Napoleonských v Italii, Německu a Haliči a v letech 1814-15 byl náčelníkem gen. štábu prince Karla Virtemberského. Mezitím postoupil až na generálmajora. Po válce byl brigádníkem postupně v Linci,
v Olomouci a v Praze a r. 1829 předsedal vojenské kommissi spolku německého. R. 1831 povýšen na podmaršálka, r. 1846 na polního zbrojmistra, od r. 1832 byl majetníkem pěšího pluku č. 28. V bouřlivém roce 1848 převzal v kv. ministerium vojenství, ale snahou potlačiti revoluční živly vzbudil si v širokých vrstvách lidu veliké nepřátelství. Když 3. říj. odeslal čásť vojska na pomoc Jelačićovi proti povstalcům uherským, došlo ve Vídni 6. říj. k bouři lidu, v níž de Latour v paláci ministerstva vojenství zabit a mrtvola jeho pověšena na sloup plynové svítilny.

Max hrabě de Latour, vnuk Theodora de Latoura, ministr rak. (*1848 ve Št. Hradci), vstoupil r. 1873 do ministeria vyučováni, r. 1882 stal se náměstkem v Dalmaeii, r. 1886 radou a 1892 sekčním chefem
v minist. vyučování; za Gautsche 1897-98 byl ministrem vyučováni; r. 1900 povolán do panské sněmovny.

Rod Baillet de Latour – základní údaje na webu Historická šlechta

Zobrazit všechny související články





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2018  |  O nás