---

Navigace webu publicistika:

---

Navigace webu dokumentace:

---

Vyhledávání:

---

Motto:

---

Kuenring

Název rodu

Kuenringové (německy Kuenringer, také Chuenringe(r)

Heslo rodu

text

Původ rodu

rakouský

Základní údaje

první zmínka o rodu:
první písemná zmínka o rodu:
první známý předek: Hadamar I. z Kuenringu
rod vymřel: v roce 1594

Rodokmeny rodu

obrázek rodokmenu

Rodová sídla

text

Rodové větve

dürnsteinská, vitorazská

Představitelé rodu

Hadmar I. či Hademar – †27.5.1138) byl ministeriálem z rakouského rodu Kuenringů. Byl synem Nizza a také potomek Azzo z Gobatsburgu. Byl první z rodu Kuenringů s predikátem (přídomkem) “z Kuenringu” a byl také považován za stavitele hradu Kuenringů. V průběhu svého života založil také hrad Dürnstein a roku 1138 založil cisterciácký klášter Zwettl. Jeho manželkou byla Gertruda, manželství zůstalo bezdětné.

Hadmar II.  (*1140? † 21.7.1217) byl rakouský ministeriál, syn Albera III. z rodu Kuenringů a neznámé Alžběty. Účastník křížové výpravy Richard I. Lví srdce (podezřelý z vraždy Konráda z Montferratu) se roku 1192 vracel domů ze Svaté země přes Korfu, Dubrovník, Zadar a Benátky. Z Benátek cestoval do Rakous a před vánocemi 1192 se ubytoval v Erdbergu nedaleko Semmeringu. Ve zdejší krčmě byl údajně podle prstenu rozpoznán a zajat. Stal se vězněm rakouského vévody Leopolda, který nepřítele Říše umístil na hrad Dürnstein pod kuratelu Hadmara II. z Kuenringu. Richard byl Kuenringovým vězněm cca dva měsíce do konce února 1193, kdy byl předán císaři Jindřichovi VI. Hadmar II. se do historie zapsal především založením města Vitoraz (Weitra); v análech rodového cisterciáckého kláštera Světlá je jmenován jako druhý fundátor.

Titulatura

text

Vývoj rodu

WIKIPEDIE

Jde o starý rakouský rod, za jehož zakladatele je považován Hadmar I. z Kuenringu, ale nejspíše je rod mnohem starší a poněkud nejistého původu. Význam tohoto rodu je nesporný, jeho členové zastávali vysoké hodnosti, a také stáli v čele odbojů proti vévodům rakouským.

Jejich rodovým klášterem je cisterciácký klášter Zwettl (Světlá), kam právě Hadmar I. v roce 1137 přivedl první cisterciácké mnichy.

Državy Kuenringů sahaly od českých hranic až k Vídni, což je společně se stejně mocnými Hardeky
a Schaunbergy determinovalo k častým sňatkům s českou a moravskou šlechtou. Díky dvěma synům Jindřicha III. známe dvě větve rodu – vitorazskou reprezentovanou Jindřichem zv. „Suppanus“ („Župan“) a dürnsteinskou reprezentovanou Alberem V. Jejich sestra Gisela z Kuenringu
se provdala za Čéče z Budivojovic. Právě vitorazským Kuenringům vděčil Přemysl Otakar II. za podporu české kandidatury na rakouský vévodský stolec. Jmenovitě se o to zasadil Albero V. z Kuenringu, v té době zemský hejtman.

Z vitorazské větve rodu také údajně pocházela matka Přemyslových levobočků Anežka z Kuenringu.

Rod vymřel roku 1594.

ZDROJ Z INTERNETU

http://vlach.webz.cz/soubory1-vlach/kuenring.htm

Kuenringové – Páni z Kuenringu – rakouská šlechta – věrní průvodci krále Přemysla Otakara II.

Páni z Kuenringu patřili mezi známé a bohaté rody v Rakousku ve 12. a 13. století. První z rodu se již Připomínal v 11. století, ale rodovou slávu založil asi až Hadmar II. (1217). Ten mimo jiné držel od roku 1185 také české léno Vitoraz. Nejpověstnější z Kuenringů jsou jeho synové Hadmar III. a Jindřich I., požívající velkého vlivu u rakouského vévody Leopolda VI. Jindřich byl od roku 1228 zemským maršálkem a tím i častým správcem celých Rakous. Vyznamenal se v roce 1230 ve válce proti Čechům.
V té době se postavil za Bedřicha II. ve válce tzv. ministeriálů. Po jeho potlačení byl přijat na milost a byl mu vrácen i titul maršálka. Jindřich umírá v roce 1233 při vpádu do Čech.
Z dalších členů tohoto rodu proslul také Alber/Albert V. Ten přispěl v mnohém k uznání českého krále Přemysla Otakara II. v Rakousku. Ten zemřel v roce 1260. Jeho synové, z nichž zejména Leutold I. vynikal, stáli při Rudolfu Habsburském. Alberův bratr Jindřich IV. a jeho syn Jindřich V. zůstali věrni českému králi a rakouskému vévodovi Přemyslu Otakaru II. Za to museli v roce 1280 do vyhnanství a jejich statky včetně Vitoraze byly zabaveny. Tím byla moc rodu značně podlomena. Ještě v době Ladislava Pohrobka, se rod trochu pozvedl, ale potom postupně upadá. Rod Kuenringů nakonec vymírá v roce 1594. Příslušníci tohoto rodu dali Čechám pramáti vedlejší odnože přemyslovského rodu – opavským Přemyslovcům – v osobě milenky Přemysla Otakara II. Anežky, zvané Palcéřík. Ta byla dvorní dámou královny Markéty. Byla zvaná Palcéřík podle, na tehdejší dobu, nezvyklého účesu. Manželka Přemysla Otakara II. byla dvakrát starší jak on, přesto Přemysla obviňovala, že je to on, kdo nemůže mít děti. Prý snad proto, že se narodil na svatého Petra. Přemysl chtěl výtku vyvrátit a tak prý s jejím svolením si vybral první z dvorních dam. Byla to Anežka z Kuenringu. Ta mu potom porodila syna Mikuláše a další dcery. 1. rok se narodil Mikuláš, 2. a 3. rok dcery a 4. rok dcery – dvojčata. Všem těmto levobočkům dal slušná věna, neboť, jak bylo v té době zvykem – tam kde je velké věno, tam se chyba za chybu nepočítá. Snad i prý Jindřich z Kuenringu si v roce 1277 vzal jinou levobočnou dceru Přemysla Otakara II., kterou měl snad prý s jinou dvorní dámou.