Šlechtické citáty:
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Zámek Mělník, který je spjat se sv. Ludmilou, Karlem IV. a rodem Lobkowiczů
Zámek Brandýs nad Labem, spjatý habsburskou dynastií
Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do KostniceNádherný z Borutina – základní údaje
 | Modročerveně čtvrcený štít. V 1. poli je trojvrší s prostředním zašpičatělým, k hlavě štítu sahajícím vrchem provázeným dvěma hvězdami – vše stříbrné. Ve 2. a 3. poli je třikrát lomené stříbrné břevno ve tvaru širokého M. Ve 4. poli je stříbrný dvojocasý lev s červeným jazykem. Na štítě stojí koruna svobodných pánů a na ní tři korunované turnajské přilby. Na prostřední s modro-stříbrnými a červeno-stříbrnými přikrývadly stojí černá orlice s červenou zbrojí. Z pravé přílby s modro-stříbrnými přikrývadly vyrůstá stříbrný dvojocasý lev s červeným jazykem a na levé s červeno-stříbrnými přikrývadly je červené křídlo s třikrát lomeným břevnem ve tvaru širokého M. Štítonoši jsou dva zlatí gryfové s červenou zbrojí a jazyky stojící na bronzové arabesce, na které visí zlatá páska s černým heslem SEMPER IDEM. |
Název rodu
NÁDHERNÝ Z BORUTINA
Heslo rodu
SEMPER IDEM ( „Vždy stejný“ nebo „Vždy týž“)
Původ rodu
český
Základní údaje
první zmínka o rodu: 17. století, první známý předek: Martin Nádherný
(první zmínka o rodu: 1654, první známý předek: Jan Nádherný, mlynář z Tušovic, otec Martina)
Rodokmen rodu
text
Rodová sídla
Horní Adršpacht
Chotoviny, zámek (vráceno v restituci, prodáno do soukromých rukou)
Jistebnice
Měšice (v majetku obce)
Vrchotovy Janovice (majetek státu)
Větve rodu
text
Představitelé rodu
Bartoloměj (*1727 † 1805) – zakladatel starší linie
Ernst (*1856 † 1922) -ministerský rada na ministerstvu obrany
Ervín (*1876 † 1944) – básník, podepsal Prohlášení české a moravské šlechty v září r. 1939
Ervín (*1909 † 1985) – podepsal Prohlášení české a moravské šlechty v září r. 1939
František ( *1734 † 1804) – zakladatel mladší linie
Ignác (*1789 † 1867) – vynikající lékař, preziden lékařské fakulty, rektor univerzity, řada ocenění
Jan (*1772 † 1860) – podnikatel, velkostatkář, povýšen do šlechtického stavu s predikátem šlechtic (Edler von)
Jan (*1838 † 1891) – okresní starosta v Táboře, politik, poslanec Říšské rady, povýšen do stavu svobodných pánů (baronů)
Ludvík Karel (* 1800 † 1867) – získal rytířský titul s predikátem “u Borutína”
Martin (*1672 – †1746) – zakladatel dvou hlavních linií rodu
Otmar (*1840 † 1925) – poslanec Českého zemského sněmu
Oskar (*1871 † 1952) – podepsal Prohlášení české a moravské šlechty v září r. 1939
Sidonie (*1885 † 1950) – intelektuálka, mecenáška, milovnice umění
Titulatura
baroni
Vývoj rodu
PETR MAŠEK: encyklopedické knihy MODRÁ KREV a ŠLECHTICKÉ RODY…
Původně česká selská rodina z Narysova u Příbrami. Synové Martina Nádherného (*1672 †1746) založili dvě hlavní linie rodu. V druhé generaci byly obě větve povýšeny do šlechtického stavu. Mladší větev, v roce 1882 povýšená do stavu svobodných pánů, žila převážně v Rakousku. Starší větev získala v roce 1865 predikát „ u Borutina“ a dále se rozdělila do tří linií, které byly v 80. a 90. letech 19. století postupně povýšeny do stavu svobodných pánů. Baron Ervín Nádherný (*1876 †1944) psal básně a do němčiny přeložil Večerní písně Vítězslava Hálka. Ervín Nádherný (*1909) podepsal v roce 1939 prohlášení české a moravské šlechty spolu s dalšími dvěma příslušníky rodu. Během 19. století získali příslušníci starší linie rodu řadu statků v Čechách, například Chotoviny, Horní Adršpach, Měšice a Vrchotovy Janovice, které drželi do konce druhé světové války, v případě Vrchotových Janovic a Chotovin do roku 1948. Statek a zámek v Chotovinách získal v roce 1997 rod nazpět. Vrchotovy Janovice získal Karel Ludvík Nádherný (*1849 †1895). Jeho dva synové, Jan (*1884 †1913), sběratel uměleckých předmětů, a Karel (*1885 †1931), v roce 1898 povýšeni do stavu svobodných pánů, zemřeli bezdětní.
Zámek ve Vrchotových Janovicích zdědila jejich sestra Sidonie Nádherná (*1885 †1950), provdaná na krátko za hraběte Maxmiliana Thun-Hohensteina (*1887 †1935). Sidonie byla velice uměnímilovná, na zámku ve Vrchotových Janovicích hostila významné intelektuály tehdejší společnosti, zvláště pražského německého básníka Rainera Maria Rilka a vídeňského novináře a spisovatele Karla Krause, s nímž byla v dlouholetém přátelském vztahu. Ještě předtím býval jejím častým hostem a přítelem Max Švabinský. Za druhé světové války musela baronka Sidonie svůj zámek opustit, protože celý prostor byl určen jako cvičiště zbraní SS a musel být vyklizen od civilního českého obyvatelstva. Do Janovic se Sidonie vrátila v roce 1945, ale o tři roky později se rozhodla pro emigraci do Anglie, kde prožila zbytek života. Před odjezdem tajně deponovala nejcennější část své knihovny na velvyslanectví Nizozemského království v Praze. V současnosti je tato sbírka v péči Národního muzea. Ostatky baronky Sidonie byly v roce 1999 převezeny z Anglie do Vrchotových Janovic.
WIKIPEDIE – internetová encyklopedie:
Sidonie Nádherná byla česká šlechtična z rodu Nádherných z Borutína, mecenáška a organizátorka kulturního života, poslední šlechtická majitelka zámku Vrchotovy Janovice.
Měla bohaté kulturní vzdělání a mezi její přátele patřily přední osobnosti tehdejšího kulturního a politického života – architekt Adolf Loos, malíř Max Švabinský, chorvatská hudební skladatelka Dora Pejačević, kníže Max Lobkovic a mnoho dalších. Jejími nejbližšími dlouholetými přáteli byli básník Rainer Marie Rilke a spisovatel a novinář Karl Kraus, jimž oběma byla múzou.
Majetek jí byl nejprve zabrán v roce 1944 německými SS a po únoru 1948 podruhé komunistickým težimem. V roce 1949 ilegálně odešla do exilu v Anglii, kde následujícího roku zemřela. V roce 1999 byly její ostatky převezeny z Anglie na rodinný hřbitov v janovickém zámeckém parku.
OTTŮV SLOVNÍK NAUČNÝ