Navigace webu publicistika:

Navigace webu dokumentace:

Vyhledávání:

Výročí šlechtické deklarace z roku 1938 je osmdesátileté

V polovině září roku 2018 uběhlo 80 let od chvíle, kdy v době bezprostředního ohrožení vlasti navštívilo 17.9.1938 dvanáct zástupců české zemské šlechty tehdejšího prezidenta
Edvarda Beneše a předneslo mu
„Prohlášení členů starých rodů vzhledem k nedotknutelnosti území Českého státu.”
K připomenutí této významné události se přesně v její výroční den, v pondělí 17.9.2018 ve 14 hodin, konal ve Šternberském paláci Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky seminář
“Šlechta v boji za českou státnost”.

Účastníci semináře se sešli v sněmovních prostorách Konírna (na snímku) a Dvorana.

***

***

Účastníci semináře

Za předsednickým stolem zleva: Jan Drocár, Dr. Anna Matoušková, Ing. Oldřich Lomecký, Dominik kardinál Duka, Karel kníže Schwarzenberg, ex-poslankyně Nina Nováková, Dr. Milan Buben a Dr. Milan Novák.

Vlevo od předsednického stolu zasedli v první řade zleva: Hugo Mensdorff-Pouilly (signatář – otec Alfons Karel hrabě Mensdorff-Pouilly); Diviš Czernin z Chudenic (signatář – otec Rudolf hrabě Czernin); Adrienne Korff-Schmising-Kerssenbrocková (signatáři – otec Arthur hrabě K.-S.-K. a děd Clémens hrabě K.-S.-K.); Kristina Aschermannová, rozená Korff-Schmising-Kerssenbrocková (signatáři – otec Klement hrabě K.-S.-K. a děd Clémens hrabě K.-S.-K.); Zdislava Dobrzenská-Crombie (signatáři – otec Jan ml. hrabě Dobrzenský z Dobrzenicz  a děd Jan st. hrabě Dobrzenský z Dobrzenicz). Druhá řada zleva: Bedřich Hrubý z Gelenj (signatář – otec Josef baron Hrubý z Gelenj); Polyxena Czerninová rozená z Lobkowicz (signatáři – otec Jaroslav ml. Claude kníže Lobkowicz a děd Jaroslav st. Alois kníže Lobkowicz); František Schlik (signatáři – otec František hrabě Schlik a děd František M. hrabě Schlik); Ursula Czerninová, Jindřich Aschermann, Magdalena Bubna-Litic a její manžel Dominik Bubna-Litic (signatáři – děd Mikuláš hrabě Bubna-Litic a praděd Michael hrabě Bubna-Litic); Jaroslav Lobkowicz (signatáři – otec Jaroslav ml. kníže Lobkowicz a děd Jaroslav st. kníže Lobkowicz); Michal Dujka (signatáři – děd Mikuláš hrabě Bubna-Litic a praděd Michael hrabě Bubna-Litic).

V pravé části auditoria zasedli zleva: Karel Paar (signatář – otec Alfons hrabě Paar); Johannes Lobkowicz (signatář – děd Jan kníže Lobkowicz); Tomáš Czernin (signatáři – děd Rudolf hrabě Czernin, děd Jaroslav ml. Claude kníže Lobkowicz a praděd Jaroslav st. Alois kníže Lobkowicz); Dagmar Petrů (signatář – praděd Hugo hrabě Strachwitz); Vladimír Lobkowicz (signatáři – děd Jaroslav ml. Calude kníže Lobkowicz a praděd Jaroslav st. Alois kníže Lobkowicz); Václav Bořek-Dohalský (signatáři – děd Jiří hrabě Bořek-Dohalský a praděd František hrabě Bořek-Dohalský); Dagmar Strachwitzová (signatář – děd Hugo hrabě Strachwitz).

K poctě signatářů

Seminář se konal k poctě signatářů všech tří šlechtických deklarací. Bylo jich celkem 85 a pocházeli z 33 rodů české zemské šlechty. Za účasti jejich potomků se ve 14 hodin moderování semináře ve sněmovních prostorách Konírna a Dvorana (hned za vchodem po Šternberského paláce z Malostranského náměstí) ujala ex-poslankyně Nina Nováková, předsedkyně společnosti Středoevropská inspirace.
Záštitu nad seminářem poté převzal poslanec Karel kníže Schwarzenberg, syn autora zmíněného Prohlášení, historika a heraldika Karla, 6. knížete orlické větve rodu Schwarzenbergů. 

„Byly to hvězdné chvíle v jinak pro naši zemi velice smutné době. Za český národ se postavili reprezentanti starých rodin, kteří měli v povědomí povinnosti, které jim ukládala příslušnost ke stavu českému a vzali tak na sebe povinnosti coby čeští stavové. Bylo to opravdu důležité, neboť ve chvíli, kdy se hroutila republika a mnozí podléhali zoufalství, se naši otcové a dědové postavili jednoznačně za český národ. Toto prohlášení, které kdysi napsal můj otec je, jak jste snad vyrozuměli, dodnes mým závazkem. Měli bychom si všichni uvědomit, že v dnešní době, která je pro nás do jisté míry zklamáním, je potřeba zabojovat, i když třeba v jiné formě”, hodnotí tehdejší postoje šlechty Karel Schwarzenberg, který byl též prvním
řečníkem na
semináři.

Jednotlivé projevy

Hudební pozdrav od šlechtici založené školy

Pozdravit účastníky semináře přišli svým vystoupením také žáci Pražské konzervatoře, věhlasné hudební školy, která vznikla již v roce 1810. Jako první konzervatoř na sever od Alp. A stalo se tak – což  málokdo ví – právě a jen zásluhou tehdejších rodů české zemské šlechty. Mezi zakladateli konzervatoře tak bylo i nemálo předků dnes na semináři zastoupených šlechtických rodů
– sem je možno kliknout si pro více informací.
Účinkující z oddělení žesťů vedeni svým profesorem ….. Doprovázel je také zástupce ředitele konzervatoře prof. Ladislav Horák, který je zároveň místopředsedou Rady Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách. To byl původní šlechtický spolek, který Pražskou konzervatoře založil a také ji poté sám více jak 100 let financoval.  V roce 1918 zanikl s monarchií, ale v roce 2010 byl znovuobnoven. Předsedkyní Rady Jednoty je na semináři také přítomná Adrienne hraběnka Korff-Schmising-Kerssenbrocková a členem Rady je i Jan Drocár (více zde).

Na uvítání účastníků semináře zahrálo žesťové trio z Pražské konzervatoře. Vpravo stojí profesor Ladislav Horák.		Účastníci semináře si vyslechli dvě Staropražské fanfáry od neznámého autora a Trio od Ludwiga van Beethovena.

Další projevy

Historik PhDr. Milan Buben Ph.D. z Katolické teologické teologické fakulty Univerzity Karlovy hned na začátku svého příspěvku “Česká šlechta jako fenomén” uvedl, že jde vlastně o téma tak rozsáhlé, že na něj sotva stačí celý semestr na školách, kde přednáší. V daném čase proto stačil upozornit jen některé nejvýznamnější momenty dané tématiky. V závěru svého strhujícího vystoupení poté přednesl srozumitelný a jednoduchý návrh. Všezahrnující a pravdě odpovídající. Společně “zausilovat” o přijetí zákona ČESKÁ ŠLECHTA SE ZASLOUŽILA O STÁT. Když Masaryk či i Beneš, tak šlechta nezpochybnitelně a o celá staletí déle. Nápad byl oceněn velkým potleskem a my si jako malý počin na začátek dovolujeme nazvat tak celý článek.
Vyslechnout příspěvek dr. Bubna je radost a ta možnost je zde formou audiozáznamu:  

Časově, nikoliv významem posledním diskutujícím byl představený české zemské delegace habsburského Řádu sv. Jiří  PhDr. Milan Novák. Renesanční člověk mnoha zájmů a umu, jehož “životopis” si doporučuji přečíst. Výčet témat v jeho projevu láká k přečtení. Zmiňuje dobové souvislosti šlechtického vystoupení v roce 1938 a souvislé připomínání si 300. výročí návratu Palladia, ochranného obrazu českých zemí. Oboje a pouť Palladia do Staré Boleslavi přinášelo alespoň zajisté znamenalo záchvěv naděje v to neblahém čase. “Pro hodnocení minulosti je podstatný úmysl a cíl jejich protagonistů a nikoli úspěch” cituje v této souvislosti dr. Novák Winstona Churchilla. Připomíná ale i slova Otty Habsburského “Kdo nezná vlastní historii, neví odkud přišel a neví kam směřuje, protože neví, kde právě je.” Podle Milana Nováka je dobré vědět, že “zemská šlechta je pozůstatkem a doufejme že stále ještě také nositelem říšského principu nadnárodního uspořádání Střední Evropy. Nám se vnímání Střední Evropy jako naší širší vlasti dávno vytratilo ze zřetele, jak jsme už 100 let uzavřeni v naší národní škatuli. Z donucení i dobrovolně. Až v poslední době se začíná pojem Střední Evropa objevovat a to i v politickém slovníku. Velmi však záleží na tom, abychom znali jeho skutečný obsah. Ten je dán dějinami od časů Karla Velkého a kulturní tradicí, jejímiž základy jsou především křesťanství a také antická vzdělanost a humanismus. Ve všech zmíněných oblastech nám je a měla by být současná zemská šlechta vzorem a my bychom si velmi přáli, aby v této úloze plně obstála.”
Vystoupení dr. Milana Nováka bylo zachyceno na záznam, který si lze poslechnout zde: 

***

Předseda pořádajícího spolku Rodro Michal Dujka před vystavenými panely a pod  logem Společného století, projektu podporovaného ministerstvem kultury, v jehož rámci se seminář Šlechta v boji za českou státnost, uskutečnil. Na snímcích dole je zmíněné logo ve zvětšeném provedení a Michal Dujka s představitelkami ministerstva kultury ČR.

Seminář podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

REDAKTOR JAROSLAV ŠETLÍK Z TELEVIZE PRAHA NATOČIL O SEMINÁŘI KRÁTKOU REPORTÁŽ, KTEROU LZE SHLÉDNOUT ZDE 

Zleva Karel  hrabě Paar, Polyxena hraběnka Czerninová z Lobkowicz a Robin hrabě Belcredi (signatář – praděd Karel Jiří hrabě Belcredi) pohlížejí rodokmeny svých rodů.

Bohužel se nestihlo před zahájením semináře pořídit plánovanou společnou fotografii všech účastníků semináře. Před jeho koncem se ale podařilo vyfotit “zdravé jádro semináře Šlechta v boji za českou státnost”, které bylo stále ještě přítomno. Pořadatelé si poté dovolili tuto fotografii věnovat Karlu knížeti Schwarzenbergovi a jeho sněmovní spolupracovnici Lucii Weitzové jako dík za jejich podíl na svolání semináře a knížetem přijatou záštitu nad ním. Zleva stojí Diviš hrabě Czernin, Polyxena hraběnka Czerninová z Lobkowicz, zástupkyně ministerstva kultury Ing. Mgr. Monika Eretová, členka správní rady pořádajícího spolku Rodro Milada Karasová, její manžel Michal Dujka, předseda spolku Rodro, Zdislava hraběnka Dobrzenská-Crombie, Hugo hrabě Mensdorff-Pouilly, ex-poslanec Ing. Jaroslav kníže Lobkowicz, Esperance hraběnka Kinská rozená princezna Reuss-Köstritz, Kristina Aschermannová rozená hraběnka Korff-Schmising-Kerssenbrock, Dagmar Březinová, Vladimír dědičný princ Lobkowicz, Mirek Petrů, Karel hrabě Paar, Adrienne hraběnka Korff-Schmising-Kerssenbrock, přednášející Dr. Milan Novák, Ing. Dagmar hraběnka Strachwitzová, MUDr. Jitka Rathauská, senátor Tomáš hrabě Czernin z vinořské větve rodu, lesník a zemědělec, majitel zámku Dymokury,  Jan Drocár, Kateřina baronka Daczická, moderátorka semináře Nina Nováková, Ursula hraběnka Czerninová, Václav Macháček-Rieger, majitel zámku Maleč, Lydia baronka Thienen-Adlerflycht, Martin Petiška, Hana Macháčková,  Franz baron Thienen-Adlerflycht, majitel zámků Lomnice a Luhačovice, číšník místní kavárny Demokracie Radek Novotný, který se stejně jako jeho kolega Jiří Manhart z gastra oddělení Poslanecké sněmovny výtečně starali o malé pohoštění pro účastníky semináře, přednášející Dr. Anna Matoušková, ex-náměstkyně ministra kultury, která stála u počátků podpory ministerstva projektu “Šlechta v boji za českou státnost” spolku Rodro, spolupracovnice Karla Schwarzenberga Lucie Weitzová, bez níž by semináře ve sněmovně nebylo, stejně jako bez spolupracovnice Jana Drocára Dany Janečkové ze spolku Rodro.V obrazové galerii stránek Rodro je ke shlédnutí stejná fotografie, ale je možno si ji více zvětšit. Zde klikněte, prosím.

Isabella baronka Harnier-Regendorf, rozená princezna ze Schwarzenbergu (signatář – otec František princ Schwarzenberg) a František (Francesco) hrabě Kinský dal Borgo (signatář  praděd Zdenko Radslav hrabě Kinský, hlavní iniciátor šlechtických deklarací 1938 a 1939).		Jan Drocár a Margareta Pospíchalová rozená hraběnka Schliková (signatáři – otec Zikmund hrabě Schlik a děd Jindřich Maria hrabě Schlik), která seminář navštívila se synem Davidem Pospíchalem (signatáři – děd Zikmund hrabě Schlik a praděd Jindřich Maria hrabě Schlik).

Karel Schwarzenberg a rodina Kolowrat-Krakovských, Dominika a její dcera Francesca hraběnka Kolowrat-Krakovská.		Elisabeth baronka Harnier-Regendorf (signatář – děd František princ Schwarzenberg) a Vladimír dědičný princ Lobkowicz.

Polyxena hraběnka Czerninová rozená z Lobkowicz a Francesco hrabě Kinský-dal Borgo z Chlumce nad Cidlinou.		Zleva Monika Eretová, Michal Dujka, Anna Matoušková a Kateřina baronka Daczická (signatář -děd Mikuláš baron Daczický).

Zdislava hraběnka Dobrzenská z Dobrzenicz a Isabella baronka Harnier-Regendorf, rozená ze Schwarzenbergu.		Isabella baronka Harnier-Regendorf, rozená ze Schwarzenbergu a Adrienne hraběnka Korff-Schmising-Kerssenbrock.

Zleva: (1) Jan Drocár • (2) Kateřina baronka Daczická z Heslowa, mezi jejíž vzdálené příbuzné patří nejen prapra….strýc Mikuláš Daczický  známý z filmu ve ztvárnění Zdeňka Štěpánka, ale i Jiří Voskovec, mající Daczické mezi svými předky • (3) Ex-poslankyně Nina Nováková, moderátorka celé akce a kromě jiného velká znalkyně historie Staré Boleslavi a Brandýsa nad Labem, v jejichž kostelích je často slyšet i její krásný hlas • (4) manželka senátora Tomáše Czernina z Dymokur Ursula  je ve funkci Špitálníka Českého velkopřevorství suverénního řádu Maltézských rytířů jedním z nejvýše postavených představitelů tohoto řádu u nás • (5) prapravnuk Františka Ladislava Riegra a praprapravnuk Františka Palackého Václav Macháček-Rieger a jeho manželka Hana žijí na krásně zrestaurovaném zámku v Malči, sídle rodu, kde Palacký dopisoval své Dějiny národu českého…a Antonín Dvořák muzicíroval s rodinou zetě Františka Ladislava Riegra na místním klavíru • (6) Manželé Lydie a Franz baroni z Thienen-Adlerflychtu nedávno restituovali lomnické a luhačovické statky, jejichž majitelem byl signatář Alois hrabě Serényi, Franzův dědeček • (7) Básník a důležitý vydavatel Martin Petiška – bez jeho šlechtických almanachů bych těžko sestavoval rodokmeny současný potomků šlechtických rodů •

Ex-poslanec Jaroslav kníže Lobkowicz z Křimic a Hugo hrabě Mensdorff-Pouilly z Boskovic.		Manželé Lydie a Franz baroni Thienen-Adlerflycht (signatáři – děd Alois hrabě Serényi a praděd Jan Nep. hrabě Pálffy) a Johannes princ Lobkowicz.

Karla baronka Hrubá z Gelenj (Jelení) a její bratr Bedřich baron Hrubý z Gelenj se zdraví s Michalem Dujkou, potomkem Bubnů z Litic.		Václav Macháček- Riger (signatář – prastrýc Bohuslav baron Rieger) a jeho paní Hana z Malče a Zdislava hraběnka Dobrzenská z Dobrzenicz.

Předseda Spolku Radecký Praha Ing. Arch. Jan Bárta a Dr. Anna Matoušková.		Dagmar hraběnka Strachwitzová a senátor Tomáš hrabě Czernin z Chudenic

Manžel hraběnky Dagmar Strechwitzové Mirek Petrů a Hugo hrabě Mensdorff-Pouilly.		František hrabě Schlik a Polyxena hraběnka Czerninová, dcera, vnučka a snacha signatářů.

Ing. Jindřich Aschwermann a rytíř Řádu sv. Řehoře Velikého Dr. Milan Novák.		36. arcibiskup pražský Dominik kardinál Duka OP a starosta Prahy 1 Ing. Oldřich Lomecký.

Kristina Aschermannová, Polyxena Czerninová a její syn Vladimír dědičný princ Lobkowicz z Křimic.		Návštěvníci semináře a Mgr. Lucie Weitzová, parlamentní spolupracovnice Karla Schwarzenberga.

Zleva stojí Hugo hrabě Mensdorff-Pouilly, Jaroslav kníže Lobkowicz,  Kristina Aschermannová rozená hraběnka Korff-Schmising-Kerssenbrock (sedící), Esperance hraběnka Kinská rozená princezna Reuss-Köstritz,  Dagmar Březinová, Vladimír dědičný princ Lobkowicz, Mirek Petrů, Karel hrabě Paar, Adrienne hraběnka Korff-Schmising-Kerssenbrock, Dr. Milan Novák, Ing. Dagmar hraběnka Strachwitzová, MUDr. Jitka Rathauská, Ing. Tomáš hrabě Czernin

Karel Schwarzenberg, Ing. Oldřich Lomecký a v pozadí předseda Koruny České, monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska  Mgr. Petr Nohel PhD.		Jan Drocár, Francesca Kolowrat-Krakovská, dcera Tomáše hraběte Kolowrata-Krakovkého (*1943 † 2004) a Dominiky Kolowrat-Krakovské (vpravo).

Hugo hrabě Mensdorff-Pouilly a Diviš hrabě Czernin.		Karel hrabě Paar, Johannes princ Lobkowicz a Tomáš hrabě Czernin.

Dominik kardinál Duka a Karel kníže Schwarzenberg.		popisek a Milada Karasová

Ing. Mgr. Monika Eretová z ministerstva kultury České republiky.		Starosta Prahy  1 Oldřich Lomecký a arcibiskup pražský Dominik kardinál Duka.

Milada Karasová a poslanec Karel Schwarzenberg, který nad seminářem převzal záštitu.		Michal Dujka, potomek starého šlechtického rodu Bubna-Litic a předseda Rodro z.s., organizace, která seminář pořádala.

Jan Drocár a Vladimír Lobkowicz.		Karel Schwarzenberg a Oldřich Lomecký.

Diviš hrabě Czernin z Chudenic, Polyxena hraběnka Czerninová z Lobkowicz a Zdislava hraběnka Dobrzenská z Dobrzenicz na snímku s organizátory semináře: (1) zástupkyně ministerstva kultury Monika Eretová; (2) ex-majitelka společnosti Czechoslovak Models Milada Karasová; (3) její manžel Michal Dujka, předseda rady společnosti Rodro; (4) blízká spolupracovnice Karla Schwarzenberga a zastupitelka v Praze 6 Lucie Weitzová; (5) vedoucí redaktorka Historické šlechty Dana Janečková ze společnosti Rodro.

***

PO SKONČENÍ SEMINÁŘE ODPOVÍDAL DR. MILAN BUBEN NA OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE ŠLECHTY V POŘADU DEN PODLE LUCIE VOPÁLENSKÉ NA ROZHLASOVÉ STANICI ČESKÝ ROZHLAS PLUS.
Záznam rozhovoru , který trvá 12 minut, je možné si poslechnout zde:

***

NA DALŠÍ FOTOGRAFIE ZE SEMINÁŘE KLIKNĚTE PROSÍM ZDE

***

Foto ze semináře:

Jakub Drocár z Punk Filmu		Dana Janečková z Rodra z.s.

***

KDYŽ BYLO VÝROČÍ PĚTASEDMDESÁTILETÉ

***

Místo konání semináře

Šternberský palác, kde se seminář  “Šlechta v boji za českou státnost” konal a který je dnes součástí komplexu budov Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, vznikl již v roce 1703 spojením dvou sousedních domů. Na jeho průčelí je patrná ustupující část paláce, která je postavena na základech domu zvaného ”Na Baště”. Zde 2.6.1541 (2018 tomu bylo 477 let) vypukl nejničivější požár v historii Prahy, kterému padly za ob컝 dvě třetiny domů Malé Strany. Také celá severní část Pražského hradu a poškozen byl i chrám sv. Víta. Shořel ale také archiv zemských desek,
pozemkových knih české šlechty. Zápisem do nich se majetek stával dědičným vlastnictvím rodu. Zřejmě všech šlechtických rodů, jejichž potomci se účastní semináře, se zničení desek dotklo. Požárem zanikl důležitý historický pramen  českých dějin.

Šternberský palác na Malostranském náměstí. Vlevo původní dům “Na Baště”, odkud se rozšířil zničující požár.

Je asi symbolické, že palác do dnešních rozměrů spojil vlastně už v roce 1684 hrabě Adolf Vratislav Sternberg, předek signatářů z rodu Sternbergů. Nově bylo vystavěno západní a severní křídlo paláce a v období národního obrození představoval palác důležité centrum společenského a kulturního života. Za majitele Františka Josefa hraběte Sternberga byl palác místem utvářející se české vědy a kultury, místem setkávání se osvícenecké šlechty a pražských učenců. Scházeli se zde přírodovědec Kašpar Maria hrabě Sternberg, kněz, filolog a historik Josef Dobrovský, inženýr a paleontolog Joachim Barrande, spisovatel a pedagog František Martin Pelc, malíř a galerista Viktor Barvitius a v neposlední řadě historik a politik František Palacký s přezdívkou Otec národa. A ti všichni společně promýšleli a posléze také realizovali plány na vznik vlasteneckých institucí. Zde byla roku 1784 založena Česká společnost nauk (nejstarší předchůdce dnešní Akademie věd), nebo a o 12 let později Společnost vlasteneckých přátel umění (předchůdce Akademie výtvarných umění i Národní galerie). Zde také vznikla myšlenka založit české vlastenecké muzeum, naplněná v roce 1818 (200 let) založením Vlasteneckého muzea v Čechách (v současnosti Národní muzeum).

Na fasádě Šternberského paláce je zachován barokní obraz Korunování Panny Marie adorované svatými patrony objednavatele. Vlastnictví paláce připomíná také šternberský rodový erb dekorovaný Řádem zlatého rouna s korunkou. V souvislosti se zmínkou o Františku Palackém je možno připomenout, že mezi signatáři šlechtických deklarací z roku 1939 byl i Palackého pravnuk a vnuk jeho zetě Františka Ladislava Riegra Bohuslav baron Rieger (*1895 † 1976) a mezi jejich současnými potomky je též Václav Macháček Rieger, současný majitel zámku Maleč, kde Palacký dokončil své stěžejní dílo Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě. V současnosti usiluje potomek Palackého a Riegra o důstojné umístění busty Františka Ladislava Riegra v prostorách Poslanecké sněmovny.

V úterý 29. března 2016 byla v prostorách Šternberského paláce v Praze na Malé Straně slavnostně otevřena také kaple Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Jan Drocár, 28. 11. 2018

e-mail: sefredaktor@historickaslechta.cz

Všechny články autora