Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„"Když je člověk hodně dole, tak se čest a morálka snáze udržují, než když je nahoře".“ Zobrazit celý citát »

Sternberg Zdeněk *1923



Rieger

Rod Rieger

V červeném štítě stříbrný lev se zlatým jazykem držící v pravé tlapě zlatý řemdych a v levé před sebou nese zlatou liliovou korunu. Na štítě stojí koruna svobodných pánů a na ní tři korunované turnajské přílby s červeno-stříbrnými přikývadly. Na prostřední je zavřená zlatá kniha se zlatou ořízkou, na které stojí vpřed hledící kamenná sfinga. Z pravé přílby vyrůstá stříbrný lev se zlatým jazykem, z levé pak stříbrný gryf s červeným jazykem. Štít drží dva štítonoši stojící na bronzové arabesce – vlevo rytíř v plné zbroji v přílbě s otevřeným hledím, na které jsou tři pera (červené, stříbrné a červené), držící v pozdvižené pravici meč. Levým štítonošem je pak sedlák v hnědém šatě, v bílých botách a s vysokou koženou čapkou, který má na prsou kyrys a v levici drží kopí na hnědém ratišti.

Název rodu

RIEGER

Heslo rodu

Původ rodu

český

Základní údaje

první zmínka o rodu: do šlechtického stavu povýšeni v roce 1897
první známý předek: František Ladislav Rieger(*1818 †1903)

Rodokmen rodu

text

Rodová sídla

zámek Maleč (vrácen v restituci, v majetku rodu)

Představitelé rodu

Bohuslav František Xaver (*1895 †1976) – věnoval se zahraniční politice
Bohuslav Bedřich (*1857 †1907) – přednášel rakouské dějiny na pražské univerzitě
František Ladislav Rieger(*1818 †1903) – známý český politik
Ladislav Ratibor (*1890 †1958) – profesor filosofie na Karlově univerzitě a ředitel Filosofického ústavu Československé akademie věd
Ladislav Svante (*1916 †1963) – docent matematiky a logiky na ČVUT v Praze

Titulatura

baroni

Vývoj rodu

PETR MAŠEK: encyklopedické knihy MODRÁ KREV a ŠLECHTICKÉ RODY…

Zakladatel rodu byl slavný český politik František Ladislav Rieger(*1818 †1903). V roce 1881 se stal rytířem Řádu zelené koruny a v roce 1897 byl povýšen do šlechtického stavu a zároveň do stavu svobodných pánů. Zároveň byl jmenován doživotním členem panské sněmovny. V roce 1862 koupil statek Maleč. Oženil se s dcerou historika Františka Palackého Marií (*1833 †1891). Jejich jediný syn baron Bohuslav Bedřich (*1857 †1907) přednášel rakouské dějiny na pražské univerzitě a věnoval se dějinám práva. Bohuslav Bedřich měl celkem tři syny. Nejstarší, Ladislav Ratibor (*1890 †1958), byl profesorem filosofie na Karlově univerzitě a ředitelem Filosofického ústavu Československé akademie věd. Statek Maleč zdědil jeho bratr Bohuslav František Xaver (*1895 †1976), který se věnoval zahraniční politice. V roce 1939 podepsal prohlášení české a moravské šlechty. Zámek v Malči mu byl po několika pokusech zabaven v roce 1950. Rod pokračoval Ladislavovým synem Ladislavem Svantem (*1916 †1763), který se narodil ve Švédsku, což vysvětluje jeho druhé křestní jméno. Ladislav Svante působil jako docent matematiky a logiky na ČVUT v Praze. Jeho osobou rod po meči vymřel. Zámek Maleč byl navrácen rodině jeho sestry.

WIKIPEDIE – internetová encyklopedie: 

František Ladislav svobodný pán Rieger (10. prosince 1818 Semily – 3. března 1903 Praha) byl český politik a spoluzakladatel Národní (staročeské) strany. Během revolučního roku 1848 jako jeden z českých předáků a aktivní poslanec Říšského sněmu ve Vídni a Kroměříži neúspěšně prosazoval liberální principy plánované rakouské ústavy a federalizaci monarchie. Do politiky se vrátil po obnově ústavnosti v roce 1860 jako hlavní spolupracovník Františka Palackého, kterého později vystřídal na pozici předsedy staročeské strany. V 60. a 70. letech 19. století zastánce politiky pasivní rezistence českých politiků ve snaze docílit státoprávních ústupků od vídeňské vlády. Od roku 1879 po obratu v české politice směrem k aktivní provládní politice poslanec vídeňské Říšské rady a předseda parlamentního Českého klubu, později člen Panské sněmovny. Od konce 80. let 19. století jeho vliv slábl společně s oslabením pozic staročeské strany v důsledku takzvaných punkcí.

V roce 1853 se oženil s dcerou Františka palackého Marií.  Měli spolu tři děti: Marie Červinková-Riegrová (*1854 † 1895), spisovatelka a libretistka, Bohuslav Rieger (*1857 † 1907), právní historik a Libuše Bráfová (*1860 † 1930), která se provdala za Albína Bráfa), pracovala v ženském hnutí, byla sběratelkou památek lidového umění a uchovavatelkou rodinné tradice Palackých, před smrtí v roce 1930 stihla uspořádat hmotné památky a interiéry bytu Palackých do historické podoby a otevřít v něm první památník.

Rieger byl po celou dobu své politické kariéry po roce 1861 orientován na spolupráci se státoprávní českou šlechtou. Sám dosáhl roku 1897 povýšení do šlechtického stavu a působil jako velkostatkář, byť původně byl měšťanského původu a jeho majetek se nemohl rovnat největším šlechtickým latifundiím v Čechách. Aktivně se věnoval správě svého velkostatku v obci Maleč (nedaleko Chotěboře na úpatí Železných hor), jejž zakoupil v roce 1862.

Ottův slovník naučný

text

Rod Rieger na webu Historická šlechta





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2018  |  O nás