Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„...Věk planety Země se počítá marnotratně na miliony let, ale pro živého člověka je vývoj jeho století lakomě důležitý. Deset století. Jen desetkrát deset let a už se znovu začíná Nové století a vyměřují se hranice nových zemí....“ Zobrazit celý citát »

Jen tisíc let a tolik změn a překvapení

PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.

Zámek Brandýs nad Labem, spjatý habsburskou dynastií

Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad

Orlík, sídlo Schwarzenbergů

Dobrzenský, Jan Josef III. *1870 † 1947

18. 9. 2018 | Janečková, Dana | Osobnosti

OTEC

Jan Václav II. hrabě
Dobrzenský z Dobrzenicz
*28.3.1841 Chotěboř
† 14.1.1919 Chotěboř

MATKA

Alžběta Josefa hraběnka
Kottulinská z Kotulína
*24.3.1850 Graz
† 4.2.1929 Chotěboř

Jan Josef III. hrabě Dobrzenský z Dobrzenicz

*29.4.1870 Chotěboř † 13.4.1947 Chotěboř

Jan Josef III. Dobrzenský z Dobrzenicz (Dobřenský z Dobřenic) byl český šlechtic a politik z rodu Dobřenských z Dobřenic, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.

oo 29.8.1908 Tarnow

MANŽELKA

Rosa hraběnka z Trauttmansdorffu
*17.5.1879 Gleichenberg † 2.9.1967 Gleichenberg

OTEC MANŽELKY
Maximilian Trauttmansdorff
*1842 † 1924

MATKA MANŽELKY
Rosina Cavriani
1878 † 1920

POTOMCI

Alžběta

Jan Nep. Maximilián

Anna Marie

*1909 † 1989

*1911 † 1996

*1912 † 2008

Otec Jana Josefa III. byl politik Jan Václav Dobrzenský, matkou Alžběta hraběnka Kottulinská z Kottulinu. Sestra Alžběta Dobrzenská z Dobrzenicz se provdala do portugalské šlechtické rodiny.

Jeho vychovatelem byl Cyril Purkyně, vnuk Jana Evangelisty Purkyně. Sloužil v rakousko-uherské armádě, v níž dosáhl hodnosti rytmistra v záloze. Studoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Byl členem obecního zastupitelstva v Chotěboři. Zastával i funkci náměstka okresního starosty. Byl jmenován čestným občanem obce Pohled, pro své zásluhy o ochranu tamní české menšiny.

Od doplňovacích voleb v roce 1903 zasedal na Českém zemském sněmu, kam byl zvolen za kurii velkostatkářskou. Mandát obhájil v řádných
zemských volbách v roce 1908. Byl členem Strany konzervativního velkostatku.

Na počátku století se zapojil i do celostátní politiky. V doplňovacích volbách roku 1905 získal mandát na Říšské radě za velkostatkářskou
kurii v Čechách. Nastoupil 28. listopadu 1905. K roku 1905 se uvádí jako Johann Dobrženski von Dobrženitz mladší, hrabě a rytmistr. V květnu 1906 se uvádí jako jeden z 15 členů poslaneckého Klubu českého konzervativního velkostatku (Gruppe der Abgeordneter des böhmischen konservativen Großgrundbesitzes).

Po vzniku republiky byl přijat do československé armády coby štábní kapitán v záloze. Zastával funkci prezidenta Československého jockey klubu.

V roce 1938 pověřil synovce Jindřicha, aby jménem celého rodu podepsal prohlášení české šlechty, kterým se část historické české šlechty vyslovila na podporu státu a prezidenta Beneše. Druhé prohlášení české šlechty z roku 1939 pak podepsali všichni členové rodu.

Zemřel v dubnu 1947. Rodinný velkostatek přešel na syna Jana Maxmiliána Dobřenského (*1911 † 1996). Následně byla pozůstalost po roce 1948 zkonfiskována státem.

S použitím Wikipedie.