Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„"Monarchie je jediný systém, v němž je moc vykonávána pro společné dobro".“ Zobrazit celý citát »

Aristoteles *384 př. n. l. † 322 př. n. l.



Bořek-Dohalský, František *1887 † 1951

27. 8. 2018 | Janečková, Dana | Osobnosti

 

OTEC

M. František Karel hrabě Bořek-Dohalský
*25.8.1843 Dobrohošť † 1.4.1925 Domažlice

MATKA

M. Ludovika d´Hoop

*19.9.1863 Dobrohošť  † 10.11.1920 Domažlice

František hrabě Bořek-Dohalský

*5.10.1887 Přívozec †  3.1.1951 Praha

Byl hrabětem z rodu Dohalských, jejichž kořeny sahají až do 15. století. Vystudoval gymnázium a Právnickou fakultu české univerzity, titul JUDr získal v roce 1910. Oženil se dvakrát, poprvé s Miladou Krafferovou, s níž měli syny Jiřího a Miroslava. Po smrti manželky Milady se František oženil podruhé s Věrou Baxantovou. Působil jako diplomat na velvyslanectví v Londýně a poté jako legační rada ve Vídni. V roce 1939 podepsal Prohlášení české a moravské šlechty, ve kterém se přihlásil společně s dalšími 85 zástupci šlechtických rodů k českému národu.

 

 

pokračování níže:

1. oo 19.11.1912 Praha

MANŽELKA

Milada Krafferová

*24.5.1892 Hradec Králové † 30.10.1919 Domažlice

OTEC MANŽELKY

Gustav Kraffer

MATKA MANŽELKY

Jana Kubešová

POTOMCI

Jiří hrabě Bořek-Dohalský 

Miroslav hrabě Bořek-Dohalský

*18.02.1914 † 27.10.1990

*00.09.1918 † 00.05.1919

2. oo 2.7.1927 Praha

MANŽELKA

Věra Baxantová
*25.4.1896 Kijev† 23.9.1966 Praha

OTEC MANŽELKY
Karel Baxant
MATKA MANŽELKY
Ludmila Etrichová

POTOMCI

bez potomků

bez potomků

Pokračování textu:

V období okupace se bratři Dohalští zapojili do domácího odboje. V roce 1942 byl zatčen gestapem a poté vězněn na Pankráci, v Terezíně a v Dachau. Věznění nacisty zlomilo Františkovi zdraví. Po válce byl československým vyslancem ve Vídni.
Závěrečným otřesem, ze kterého se již nevzpamatoval, bylo v červenci 1950 zatčení  jeho syna Jiřího,
rady Kanceláře prezidenta republiky, StB.  Krátce poté František 3.1.1951 v Praze zemřel. Syn Jiří Bořek-Dohalský strávil ve vězení z politických důvodů 10 let. V té době se jeho manželka Josefa (dcera Ericha Thurn-Taxise a Gabriely, hraběnky Kinské) s jejich čtyřmi syny (Jiří, Václav, Antonín a Zdeněk) přestěhovala do Lysé nad Labem, do zahradnického domku vedle zámku, který do roku 1938 patřil rodu Kinských. Zde Josefa a Jiří v říjnu 1990 také zemřeli. V domku žil až do své smrti 12.11.2017 jejich syn Antonín Bořek-Dohalský.
Zdroj: Wikipedie

♣♣♣

František hrabě Bořek-Dohalský pracoval od roku 1911 v zemské politické zprávě, nejprve jako praktikant u místodržitelství, později na Okresním úřadě v Domažlicích, kde byl také v květnu 1919 jmenován okresním komisařem. Od února 1920 pak působil v diplomatických službách republiky. V letech 1921-23 byl legačním tajemníkem československého vyslanectví v Londýně, 1923-1927 působil v mezinárodně-právním oddělení politické sekce v ústředí (odd. II/5), od března 1927 byl až do anšlusu Rakouska nejprve legačním tajemníkem a později (1929) legačním radou zastupitelského úřadu ve Vídni, který také opakovaně vedl jako chargé dʼaffaires. Po návratu z Vídně pracoval až do německé okupace jako ministerský rada v prezídiu ministerstva zahraničních věcí, odkud byl dán nejprve na dovolenou s čekatelným a pak do výslužby. Od června 1942 do května 1945 byl pro účast v odboji vězněn v koncentračním táboře (následkem bylo jeho oslepnutí), jeho bratr Zdeněk Bořek-Dohalský byl Němci popraven. V červnu 1945 se vrátil do diplomatických služeb a od srpna tohoto roku působil jako první poválečný titulář v Rakousku, zpočátku jako vedoucí československé mise při Spojenecké kontrolní komisi ve Vídni, od prosince 1946 jako řádný vyslanec. Z úřadu byl odvolán v prosinci 1948, v únoru následujícího roku byl dán na trvalý odpočinek.
Převzato z údajů Ministerstva zahraničí

♣♣♣

František Bořek Dohalský byl častým přednášejícím v Literární jednotě v Domažlicích, psal poezii i prózu. Na jeho verše často komponoval Jindřich Jindřich  (5.3.1876 Klenčí pod Čerchovem † 23. 10. 1967 Domažlice).
František  začal psát již na univerzitě a své práce uveřejňoval časopisecky. Ve svých prózách sledoval hlavně milostné vztahy, zvláště starších mužů k mladším ženám. Jako prvotinu vydal povídky s názvem Bílý daněk (1919), pak následovaly povídky Začátek románu (1938)Malé příběhy starého pána (1941). Na oslavy osvobození Domažlic americkou armádou byla 5. 5. 1995 jemu a jeho bratrům odhalena na Náměstí Míru pamětní deska.
Převzato: chodsko.net


Související klíčová slova

Janečková, Dana

Janečková, Dana, 27. 8. 2018

e-mail: janeckovadana@seznam.cz

Všechny články autora




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2021  |  O nás