Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„"Doufám jen, že jsme naším seriálem přiblížili šlechtu jako osoby, které mají svá zaměstnání a vykonávají je odpovědně. Jako osoby, jež s vydělanými prostředky zacházejí velmi svědomitě. Neodnášejí je ze země a investují je tu zpátky. Jak říkal Giovanni Kinský dal Borgo: „Když jsem přijel do Chlumce nad Cidlinou, pozval jsem si všechny zaměstnance a prohlásil jsem, že odsud z tohoto státu nevyvezu jedinou korunu, kterou tady vydělám".... “ Zobrazit celý citát »

Kinský František *1947



Bořek-Dohalský, František *1887 † 1951

27. 8. 2018 | Dana Janečková | Deklarace 1938 a 1939, Osobnosti

 

OTEC

M. František Karel
hrabě

Bořek-Dohalský
*1843 † 1925

 

MATKA

M. Ludovika
d´Hoop

 

*1863 † 1920

 

František
hrabě
Bořek-Dohalský

 

*5.10.1887 v Přívozci †  3.1.1951 v Praze

Byl hrabětem z rodu Dohalských, jejichž kořeny sahají až do 15. století.
Vystudoval gymnázium a Právnickou fakultu české univerzity, titul JUDr získal v roce 1910.
Oženil se dvakrát, poprvé s Miladou Krafferovou, s níž měli syny Jiřího a Miroslava. Po smrti manželky Milady se František oženil podruhé s Věrou Baxantovou. Působil jako diplomat na velvyslanectví v Londýně a poté jako legační rada ve Vídni. V období okupace se bratři Dohalští zapojili do domácího odboje. V roce 1942 byl zatčen gestapem a poté vězněn na Pankráci, v Terezíně a v Dachau. 

Pokračování níže.

1. oo

19.11.1912 Praha

PARTNER

Milada
Krafferová

*1892 † 1919

OTEC PARTNERA

Gustav
Kraffer

MATKA PARTNERA

Jana
Kubešová

POTOMCI

Jiří 

Miroslav

*1914 † 1990

*1918 † 1919

2. oo

2.7.1927 Praha

PARTNER

Věra
Baxantová
*1896 † 1966

OTEC PARTNERA
Karel
Baxant
MATKA PARTNERA
Ludmila Etrichová

POTOMCI

 

Pokračování textu z tabulky.

Věznění nacisty zlomilo Františkovi zdraví. Po válce byl československým vyslancem ve Vídni. Závěrečným otřesem, ze kterého se již nevzpamatoval, bylo zatčení jeho syna Jiřího, odborového rady Kanceláře prezidenta republiky, StB v červenci 1950. Zemřel 3.1.1951 v Praze.

Syn Jiří Bořek-Dohalský strávil ve vězení z politických důvodů 10 let. V té době se jeho manželka Josefa (dcera Ericha Thurn-Taxise a Gabriely, hraběnky Kinské) s jejich čtyřmi syny (Jiří, Václav, Antonín a Zdeněk) přestěhovala do Lysé nad Labem, do zahradnického domku vedle zámku, který do roku 1938 patřil rodu Kinských. Zde Josefa a Jiří v říjnu 1990 také zemřeli. V domku žil až do své smrti 12.11.2017 jejich syn Antonín Bořek Dohalský.

Zdroj:Wikipedie

Od r. 1911 pracoval v zemské politické zprávě, nejprve jako praktikant u místodržitelství, později na Okresním úřadě v Domažlicích, kde byl také v květnu 1919 jmenován okresním komisařem. Od února 1920 pak působil v diplomatických službách republiky. V l. 1921-23 byl legačním taj. čs. vyslanectví v Londýně, 1923-27 působil v mezinárodně-právním odd. politické sekce v ústředí (odd. II/5), od března 1927 byl až do anšlusu Rakouska nejprve legačním tajemníkem a později (1929) legačním radou ZÚ ve Vídni, který také opakovaně vedl jako chargé dʼaffaires. Po návratu z Vídně pracoval až do německé okupace jako ministerský rada v prezídiu MZV, odkud byl dán nejprve na dovolenou s čekatelným a pak do výslužby. Od června 1942 do května 1945 byl pro účast v odboji vězněn v KT (následkem bylo jeho oslepnutí), jeho bratr Zdeněk Bořek-Dohalský byl Němci popraven. V červnu 1945 se vrátil do diplomatických služeb a od srpna t. r. působil jako první poválečný titulář v Rakousku, zpočátku jako vedoucí Čs. mise při Spojenecké kontrolní komisi ve Vídni, od prosince 1946 jako řádný vyslanec. Z úřadu byl odvolán v prosinci 1948, v únoru následujícího roku byl dán na trvalý odpočinek.

Převzato z údajů Ministerstva zahraničí

 

František Bořek Dohalský byl častým přednášejícím v Literární jednotě v Domažlicích, psal poezii i prózu. Na jeho verše často komponoval Jindřich Jindřich. Psát začal již na univerzitě a své práce uveřejňoval časopisecky. Ve svých prózách sledoval hlavně milostné vztahy, zvláště starších mužů k mladším ženám. Jako prvotinu vydal povídky s názvem Bílý daněk (1919), pak následovaly povídky Začátek románu (1938) a Malé příběhy starého pána (1941). Na oslavy osvobození Domažlic americkou armádou byla 5. 5. 1995 jemu a jeho bratrům odhalena na Náměstí Míru pamětní deska.

Převzato: chodsko.net


Dana Janečková

Dana Janečková, 27. 8. 2018

e-mail: janeckovadana@seznam.cz

Všechny články autora




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2018  |  O nás