Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„První šlechtická deklarace byla přednesena během audience u prezidenta Edvarda Beneše na Pražském hradě v sobotu 17.9.1938. Účastnilo se jí 12 zástupců české zemské šlechty z jedenácti rodů. Hlavním iniciátorem deklarace byl Zdenko Radslav hrabě Kinský, jejím autorem orlický Karel VI. kníže Schwarzenberg a text prezidentovi za přítomné a jménem dalších představitelů starých rodů přečetl František hrabě Kinský z Kostelce nad Orlicí.“ Zobrazit celý citát »

První šlechtická deklarace – 17.9.1938

PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.

Orlík, sídlo Schwarzenbergů

Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad

Neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette – Rivage ve Svobodě nad Úpou

Duchovní rodokmen Dominika Duky

20. 4. 2016 | Nohel, Petr | Rodokmeny

Duchovní rodokmen představuje schéma apoštolské posloupnosti, do které je včleňován každý svěcenec svým svěcením. Podstatné je přitom svěcení biskupské, protože nižší stupně svěcení (jáhne, kněz) nemohou takto získanou duchovní moc dále předávat.

Přestože si většinou všímáme, jak se jednotliví biskupové střídali na příslušných biskupských stolcích, uniká nám často posloupnost ještě důležitější – totiž od kterého biskupa oni sami svěcení přijali. Takto můžeme vysledovat dlouhou řadu svěcenců (ti, co svěcení přijímají) a jejich světitelů (ti, kteří svěcení udělují). I když Církev doklady o svěcení shromažďuje a eviduje, máme k dispozici jejich systematický soupis až v posledních pěti stech letech.

Na přiloženém schématu vidíme Jeho Eminenci Dominika kardinála Duku (zcela dole) a nad ním řadu jeho apoštolské posloupnosti až do roku 1541, kdy přijal biskupské svěcení Scipione kardinál Rebiba. neboť se dále do minulosti prakticky nemůžeme dostat, pokračuji od papeže Benedikta XIII. posloupností papežskou a to až k apoštolu Petrovi.

Celé schéma tedy začíná 12 apoštoly (kolem kříže zcela nahoře) od prvního z nich, sv. Petra, a pokračuje přes jeho nástupce až se spojí s apoštolskou posloupností končící kardinálem Dukou.