Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Když je člověk hodně dole, tak se čest a morálka snáze udržují, než když je nahoře.“ Zobrazit celý citát »

Sternberg Zdeněk *1923



Belcredi, Karel (*1893 † 1972), politik, signatář deklarací

2. 4. 2018 | Jan Drocár | Deklarace 1938 a 1939, Osobnosti

Karel Jiří Richard Max hrabě Belcredi (*24. 9. 1893 Líšeň † 18. 9. 1972 Vídeň) se narodil jako syn tajného rady, poslance říšské rady a moravského zemského sněmu, Ludvíka Egberta hraběte Belcrediho (*4.2.1856 Znojmo † 6.9.1914 Líšeň) a jeho manželky  (sňatek 15. červenec 1885 Ullstadt) Marie baronky von und zu Franckenstein (*25.12.1859 Mnichov † 9.8.1938 Gmunden). Měl šest sourozenců.
Byl vynikající zemědělský a ekonomický odborník. Po vzniku Československé republiky se stal předsedou Svazu moravských velkostatkářů a po smrti svého bratra Egberta v roce 1932 převzal správu rodinného velkostatku v Líšni u Brna (na obrázku zámek v Líšni v současnosti).

Karel Belcredi byl jedním ze signatářů všech tří šlechtických deklarací, kterými se v době bezprostředního ohrožení vlasti nacismem, v letech 1938 a 1939, zástupci rodů zemské šlechty jednoznačně postavili za český národ, jeho jazyk a zemi. První deklaraci Prohlášení starých českých rodů vzhledem k nedotknutelnosti území Českého státu předalo 12 šlechticů prezidentu Edvardu Benešovi v sobotu 17.9.1938. Bylo to tedy ještě před Mnichovskou dohodou o postoupení pohraničních území Československa Německu, která byla dojednána o dvanáct dní později…
Karel Belcredi byl i jedním ze šlechticů (bylo jich opět 12), kteří 24.1.1939 při audience potvrdili platnost první deklarace deklarace i novému prezidentu Emilu Háchovi (tzv. druhá deklarace).

Fotografie z audience u nového prezidenta Emila Háchy, kterému šlechtici  dne 24.1.1939  potvrdili platnost prvního prohlášení ze 17.9.1938 určeného prezidentu E. Benešovi. Karel Belcredi sedí při audienci čtvrtý zleva. První zleva je František Kinský, vedle něj Jan Lobkowicz, dále Jan Nep. Pálfy a první zprava od Karla Belcrediho je Jiří Douglas Sternberg.

A téhož roku na podzim Karel Belcredi společně se svými bratry Richardem (*1891 † 1956) a Jindřichem (*1902 † 1973) podepsal třetí šlechtickou deklaraci – Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939. Stalo se tak již v době nacistické okupace země a proto nemohla být podepisována veřejně. Přesto jí signovalo 85 zástupců z 33 českých a moravských šlechtických rodů.

Nový zastupující říšský protektor v Čechách a na Moravě Reinhard Heidrich po svém nástupu do funkce (27.9.1941) vyhlásil stanné právo, dal zatknout předsedu protektorátní vlády Aloise Eliáše a také dopisem informoval  ve věci vyvlastnění majetku české šlechty říšského vedoucího Martina Bormanna. Dopis poslal 18.5.1942 a sděloval v něm, že se rozhodl zavést nucenou správu na zabavených šlechtických majetcích, což se týkalo i Belcrediů. Dosazeného německého správce majitel Karel Belcredi celou válku zcela ignoroval. Po jejím skončení se správy majetku v Líšni (obr.) ujal  Ludvík Hugo a bratr Hugo Ludvík pomáhal strýci Richardovi se správou zámku v Jimramově.
Po skončení války byl rodině navrácen majetek, ale po komunistickém převratu v dubnu 1948 emigroval Karel Belcredi s manželkou a nejmladším synem Egbertem Alexandrem do Rakouska. V roce 1952 převzal správu statku Egglkofen v Horním Bavorsku a v roce 1954 se stal ředitelem továrny na zpracování dřevotřísky NOVOPAN a.s. ve Vídni. Toto místo zastával až do roku 1970, kdy odešel do penze a za 2 roky zemřel.

Manželkou Karla Jiřího Belcrediho se 5.6.1920 v Letovicích stala Terezie Marie Elisabeth Helena Antonie Kálnoky de Köröspatak, dcera Hugo Leopolda hraběte Kálnokyho, majitele statků Letovice a Brodek u Prostějova a Marie hraběnky Herberstein-Proskau. V manželství Karla Jiřího a Terezie Marie se narodilo pět potomků, čtyři synové a jedna dcera – Ludvík Hugo (*1921 † 1981), Marie Terezie (*1922 † 1978), Hugo Ludvík (*1923), Richard Mořic (*1926 † 2015) a Egbert (*1938).

Zpracováno také podle podkladů z Wikipedie.





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2018  |  O nás