Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Mým hlavním úkolem, je chránit mé národy před jejich politiky.“ Zobrazit celý citát »

Habsbursko-Lotrinský František Josef I. (*1830 † 1916)



Belcredi, Karel Jiří *1893 † 1972

2. 4. 2018 | Jan Drocár | Osobnosti

 

OTEC

Ludvík Egbert
hrabě Belcredi

*4.2.1856 Znojmo

† 6.9.1914 Líšeň

MATKA

Marie
baronka von und zu Franckenstein
*25.12.1859 Mnichov

† 9.8.1938 Gmünden

Karel Jiří hrabě Belcredi

*24.9.1893 Líšeň † 18.9.1972 Vídeň

 

Karel Jiří Richard Max hrabě Belcredi byl člen moravského šlechtického rodu Belcredi, který původně pocházel z italské Lombardie, kde se jejich jméno mezi významnými patricijskými rodinami objevuje již v roce 1226. Narodil se jako syn tajného rady, poslance říšské rady a moravského zemského sněmu, Ludvíka Egberta hraběte Belcrediho a Marie baronky von und zu Franckenstein, kteří měli sňatek 15.7.1885 v Ullstadtu. Hrabě Karel Jiří (*1893 † 1972) signatářem všech tří deklarací členů starých českých rodů z let 1938-1939, kterými aristokraté protestovali proti dezintegraci českého státu. Třetí prohlášení podepsal v září 1939 i s bratry Richardem (*1891 † 1956) a Jindřichem (*1902 † 1973). Během druhé světové války byla na jejich majetek uvalena nucená správa.

oo 5.6.1920 Letovice

MANŽELKA

Terezie hraběnka Kálnoky de Köröspatak
*14.11.1893 Olomouc † 8.10.1969 Vídeň

OTEC MANŽELKY
Hugo Leopold
hrabě Kálnoky de  Köröspatak
*2.6.1844 Letovice † 6.11.1928 Letovice
MATKA MANŽELKY
Marie hraběnka
z Herbersteinu-Proskau
*27.4.1857 Graz † 20.10.1943 Letovice

POTOMCI

Ludvík Hugo hrabě Belcredi
Marie Terezie hraběnka Becredi
Hugo Ludvík hrabě Belcredi
Richard Mořic hrabě Belcredi
Egbert Alexander hrabě Belcredi

*01.03.1921 Líšeň † 19.08.1981 Líšeň
*23.04.1922 Líšeň † 03.06.1978 Breuilpont
*13.05.1923 Líšeň † 29.06.2012 Sydney
*28.02.1926 Líšeň † 20.12.2015 Prostějov
*17.07.1938 Brno † 30.08.2012 Gmünd

♣♣♣

Karel Jiří byl vynikající zemědělský a ekonomický odborník. Po vzniku Československé republiky se stal předsedou Svazu moravských velkostatkářů a po smrti svého bratra Egberta v roce 1932 převzal správu rodinného velkostatku v Líšni u Brna (na obrázku zámek v Líšni v současnosti).

Po skončení války byl rodině navrácen majetek, ale po komunistickém převratu v dubnu 1948 emigroval Karel Jiří Belcredi s manželkou a nejmladším synem Egbertem Alexandrem do Rakouska. Po roce 1948 byli donuceni svou vlast opustit i další Belcrediové. Část rodiny odešla do Německa, část do Rakouska i Austrálie. Karel Jiří převzal v roce 1952 správu statku Egglkofen v horním Bavorsku a v roce 1954 se stal ředitelem továrny na zpracování dřevotřísky ve Vídni, kam se s manželkou a synem Egbertem Alexandrem odstěhovali. Toto místo zastával až do roku 1970, kdy odešel do penze a za 2 roky ve Vídni zemřel.

Karel Jiří Belcredi byl jedním ze signatářů všech tří šlechtických deklarací, kterými se v době bezprostředního ohrožení vlasti nacismem, v letech 1938 a 1939, zástupci rodů zemské šlechty jednoznačně postavili za český národ, jeho jazyk a zemi. První deklaraci Prohlášení starých českých rodů vzhledem k nedotknutelnosti území Českého státu předalo 12 šlechticů prezidentu Edvardu Benešovi v sobotu 17.9.1938. Bylo to tedy ještě před Mnichovskou dohodou o postoupení pohraničních území Československa Německu, která byla dojednána o dvanáct dní později…
Karel Belcredi byl i jedním ze šlechticů (bylo jich opět 12), kteří 24.1.1939 při audience potvrdili platnost první deklarace deklarace i novému prezidentu Emilu Háchovi (tzv. druhá deklarace).

Fotografie z audience u nového prezidenta Emila Háchy, kterému šlechtici dne 24.1.1939  potvrdili platnost prvního prohlášení ze 17.9.1938, které bylo předneseno   prezidentu Edvardu Benešovi. Při audienci sedí první zleva František hrabě Kinský, vedle něj Jan kníže Lobkowicz a dále Jan Nepomuk hrabě Pálffy, Karel hrabě Belcredi, Jiří Douglas hrabě Sternberg a Hugo
hrabě Strachwitz.

A téhož roku na podzim Karel Jiří Belcredi společně se svými bratry Richardem a Jindřichem podepsal i třetí šlechtickou deklaraci – Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939. Stalo se tak již v době nacistické okupace země a proto nemohla být podepisována veřejně. Přesto jí signovalo 85 zástupců z 33 českých a moravských šlechtických rodů.

Podpis Karla Jiřího Belcrediho pod třetí deklaraci.

Nový zastupující říšský protektor v Čechách a na Moravě Reinhard Heydrich po svém nástupu do funkce (27.9.1941) vyhlásil stanné právo, dal zatknout předsedu protektorátní vlády Aloise Eliáše a také dopisem informoval  ve věci vyvlastnění majetku české šlechty říšského vedoucího Martina Bormanna. Dopis poslal 18.5.1942 a sděloval v něm, že se rozhodl zavést nucenou správu na zabavených šlechtických majetcích, což se týkalo i Belcrediů. Dosazeného německého správce majitel Karel Jiří Belcredi celou válku zcela ignoroval. Po jejím skončení se správy majetku v Líšni (obr.) ujal  Ludvík Hugo a bratr Hugo Ludvík pomáhal strýci Richardovi se správou zámku v Jimramově.

Zámek v Líšni.

Manželkou Karla Jiřího Belcrediho se 5.6.1920 v Letovicích stala Terezie Marie Elisabeth Helena Antonie Kálnoky de Köröspatak, dcera Hugo Leopolda hraběte Kálnokyho, majitele statků Letovice a Brodek u Prostějova a Marie hraběnky Herberstein-Proskau. V manželství Karla Jiřího a Terezie Marie se narodilo pět potomků, čtyři synové a jedna dcera – Ludvík Hugo (*1921 † 1981), Marie Terezie (*1922 † 1978), Hugo Ludvík (*1923 † 2012), Richard Mořic (*1926 † 2015) a Egbert Alexander (*1938 † 2012).

Zpracováno také podle podkladů z Wikipedie.


Související klíčová slova




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2022  |  O nás