Šlechtické citáty:
Navigace:
Belcredi, Karel Jiří *1893 † 1972
2. 4. 2018 | Jan Drocár | Osobnosti
OTEC
Ludvík Egbert hrabě Belcredi *1856 † 1914 |
MATKA
Marie baronka |
Karel Jiří
|
|
Karel Jiří Richard Max hrabě Belcredi (*24. 9. 1893 Líšeň † 18. 9. 1972 Vídeň) se narodil jako syn tajného rady, poslance říšské rady a moravského zemského sněmu, Ludvíka Egberta hraběte Belcrediho (*4.2.1856 Znojmo † 6.9.1914 Líšeň) a jeho manželky (sňatek 15. červenec 1885 Ullstadt) Marie baronky von und zu Franckenstein (*25.12.1859 Mnichov † 9.8.1938 Gmunden). Měl šest sourozenců. Všichni byli členové moravského šlechtického rodu Belcrediů. Ti byli původem stará lombardská rodina, která v roce 1769 získala český hraběcí stav a inkolát. Pokračování textu pod tabulkou.
|
|
oo 5.6.1920 Letovice |
|
PARTNER Terezie hraběnka |
|
OTEC PARTNERA Hugo Leopold hrabě Kálnoky de Köröspatak *1844 † 1928 |
MATKA PARTNERA Marie hraběnka zu Herberstein-Proskau *1857 † 1943 |
POTOMCI |
|
Ludbík Hugo |
*1921 † 1981 *1922 † 1978 *1923 *1926 † 2015 *1938 |
Pokračování textu z tabulky.
Karel byl vynikající zemědělský a ekonomický odborník. Po vzniku Československé republiky se stal předsedou Svazu moravských velkostatkářů a po smrti svého bratra Egberta v roce 1932 převzal správu rodinného velkostatku v Líšni u Brna (na obrázku zámek v Líšni v současnosti).
Karel Belcredi byl jedním ze signatářů všech tří šlechtických deklarací, kterými se v době bezprostředního ohrožení vlasti nacismem, v letech 1938 a 1939, zástupci rodů zemské šlechty jednoznačně postavili za český národ, jeho jazyk a zemi. První deklaraci Prohlášení starých českých rodů vzhledem k nedotknutelnosti území Českého státu předalo 12 šlechticů prezidentu Edvardu Benešovi v sobotu 17.9.1938. Bylo to tedy ještě před Mnichovskou dohodou o postoupení pohraničních území Československa Německu, která byla dojednána o dvanáct dní později…
Karel Belcredi byl i jedním ze šlechticů (bylo jich opět 12), kteří 24.1.1939 při audience potvrdili platnost první deklarace deklarace i novému prezidentu Emilu Háchovi (tzv. druhá deklarace).
A téhož roku na podzim Karel Belcredi společně se svými bratry Richardem (*1891 † 1956) a Jindřichem (*1902 † 1973) podepsal třetí šlechtickou deklaraci – Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939. Stalo se tak již v době nacistické okupace země a proto nemohla být podepisována veřejně. Přesto jí signovalo 85 zástupců z 33 českých a moravských šlechtických rodů.
Nový zastupující říšský protektor v Čechách a na Moravě Reinhard Heidrich po svém nástupu do funkce (27.9.1941) vyhlásil stanné právo, dal zatknout předsedu protektorátní vlády Aloise Eliáše a také dopisem informoval ve věci vyvlastnění majetku české šlechty říšského vedoucího Martina Bormanna. Dopis poslal 18.5.1942 a sděloval v něm, že se rozhodl zavést nucenou správu na zabavených šlechtických majetcích, což se týkalo i Belcrediů. Dosazeného německého správce majitel Karel Belcredi celou válku zcela ignoroval. Po jejím skončení se správy majetku v Líšni (obr.) ujal Ludvík Hugo a bratr Hugo Ludvík pomáhal strýci Richardovi se správou zámku v Jimramově.
Po skončení války byl rodině navrácen majetek, ale po komunistickém převratu v dubnu 1948 emigroval Karel Belcredi s manželkou a nejmladším synem Egbertem Alexandrem do Rakouska. V roce 1952 převzal správu statku Egglkofen v Horním Bavorsku a v roce 1954 se stal ředitelem továrny na zpracování dřevotřísky NOVOPAN a.s. ve Vídni. Toto místo zastával až do roku 1970, kdy odešel do penze a za 2 roky zemřel.
Manželkou Karla Jiřího Belcrediho se 5.6.1920 v Letovicích stala Terezie Marie Elisabeth Helena Antonie Kálnoky de Köröspatak, dcera Hugo Leopolda hraběte Kálnokyho, majitele statků Letovice a Brodek u Prostějova a Marie hraběnky Herberstein-Proskau. V manželství Karla Jiřího a Terezie Marie se narodilo pět potomků, čtyři synové a jedna dcera – Ludvík Hugo (*1921 † 1981), Marie Terezie (*1922 † 1978), Hugo Ludvík (*1923), Richard Mořic (*1926 † 2015) a Egbert (*1938).
Zpracováno také podle podkladů z Wikipedie.