Šlechtické citáty:
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Belcredi, Karel Jiří *1893 † 1972
2. 4. 2018 | Drocár Jan | Osobnosti
OTEC
*4.2.1856 Znojmo † 6.9.1914 Líšeň |
MATKA
Marie † 9.8.1938 Gmünden |
Karel Jiří hrabě Belcredi*24.9.1893 Líšeň † 18.9.1972 Vídeň |
|
Karel Jiří Richard Max hrabě Belcredi byl člen moravského šlechtického rodu Belcredi, který původně pocházel z italské Lombardie, kde se jejich jméno mezi významnými patricijskými rodinami objevuje již v roce 1226. Narodil se jako syn tajného rady, poslance říšské rady a moravského zemského sněmu, Ludvíka Egberta hraběte Belcrediho a Marie baronky von und zu Franckenstein, kteří měli sňatek 15.7.1885 v Ullstadtu. Hrabě Karel Jiří (*1893 † 1972) signatářem všech tří deklarací členů starých českých rodů z let 1938-1939, kterými aristokraté protestovali proti dezintegraci českého státu. Třetí prohlášení podepsal v září 1939 i s bratry Richardem (*1891 † 1956) a Jindřichem (*1902 † 1973). Během druhé světové války byla na jejich majetek uvalena nucená správa. |
|
oo 5.6.1920 Letovice |
|
MANŽELKA Terezie hraběnka Kálnoky de Köröspatak |
|
OTEC MANŽELKY Hugo Leopold hrabě Kálnoky de Köröspatak *2.6.1844 Letovice † 6.11.1928 Letovice |
MATKA MANŽELKY Marie hraběnka z Herbersteinu-Proskau *27.4.1857 Graz † 20.10.1943 Letovice |
POTOMCI |
|
Ludvík Hugo hrabě Belcredi |
*01.03.1921 Líšeň † 19.08.1981 Líšeň *23.04.1922 Líšeň † 03.06.1978 Breuilpont *13.05.1923 Líšeň † 29.06.2012 Sydney *28.02.1926 Líšeň † 20.12.2015 Prostějov *17.07.1938 Brno † 30.08.2012 Gmünd |
♣♣♣
Karel Jiří byl vynikající zemědělský a ekonomický odborník. Po vzniku Československé republiky se stal předsedou Svazu moravských velkostatkářů a po smrti svého bratra Egberta v roce 1932 převzal správu rodinného velkostatku v Líšni u Brna (na obrázku zámek v Líšni v současnosti).
Po skončení války byl rodině navrácen majetek, ale po komunistickém převratu v dubnu 1948 emigroval Karel Jiří Belcredi s manželkou a nejmladším synem Egbertem Alexandrem do Rakouska. Po roce 1948 byli donuceni svou vlast opustit i další Belcrediové. Část rodiny odešla do Německa, část do Rakouska i Austrálie. Karel Jiří převzal v roce 1952 správu statku Egglkofen v horním Bavorsku a v roce 1954 se stal ředitelem továrny na zpracování dřevotřísky ve Vídni, kam se s manželkou a synem Egbertem Alexandrem odstěhovali. Toto místo zastával až do roku 1970, kdy odešel do penze a za 2 roky ve Vídni zemřel.
Karel Jiří Belcredi byl jedním ze signatářů všech tří šlechtických deklarací, kterými se v době bezprostředního ohrožení vlasti nacismem, v letech 1938 a 1939, zástupci rodů zemské šlechty jednoznačně postavili za český národ, jeho jazyk a zemi. První deklaraci Prohlášení starých českých rodů vzhledem k nedotknutelnosti území Českého státu předalo 12 šlechticů prezidentu Edvardu Benešovi v sobotu 17.9.1938. Bylo to tedy ještě před Mnichovskou dohodou o postoupení pohraničních území Československa Německu, která byla dojednána o dvanáct dní později…
Karel Belcredi byl i jedním ze šlechticů (bylo jich opět 12), kteří 24.1.1939 při audience potvrdili platnost první deklarace deklarace i novému prezidentu Emilu Háchovi (tzv. druhá deklarace).
A téhož roku na podzim Karel Jiří Belcredi společně se svými bratry Richardem a Jindřichem podepsal i třetí šlechtickou deklaraci – Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939. Stalo se tak již v době nacistické okupace země a proto nemohla být podepisována veřejně. Přesto jí signovalo 85 zástupců z 33 českých a moravských šlechtických rodů.
Podpis Karla Jiřího Belcrediho pod třetí deklaraci. |
Nový zastupující říšský protektor v Čechách a na Moravě Reinhard Heydrich po svém nástupu do funkce (27.9.1941) vyhlásil stanné právo, dal zatknout předsedu protektorátní vlády Aloise Eliáše a také dopisem informoval ve věci vyvlastnění majetku české šlechty říšského vedoucího Martina Bormanna. Dopis poslal 18.5.1942 a sděloval v něm, že se rozhodl zavést nucenou správu na zabavených šlechtických majetcích, což se týkalo i Belcrediů. Dosazeného německého správce majitel Karel Jiří Belcredi celou válku zcela ignoroval. Po jejím skončení se správy majetku v Líšni (obr.) ujal Ludvík Hugo a bratr Hugo Ludvík pomáhal strýci Richardovi se správou zámku v Jimramově.
Zámek v Líšni. |
Manželkou Karla Jiřího Belcrediho se 5.6.1920 v Letovicích stala Terezie Marie Elisabeth Helena Antonie Kálnoky de Köröspatak, dcera Hugo Leopolda hraběte Kálnokyho, majitele statků Letovice a Brodek u Prostějova a Marie hraběnky Herberstein-Proskau. V manželství Karla Jiřího a Terezie Marie se narodilo pět potomků, čtyři synové a jedna dcera – Ludvík Hugo (*1921 † 1981), Marie Terezie (*1922 † 1978), Hugo Ludvík (*1923 † 2012), Richard Mořic (*1926 † 2015) a Egbert Alexander (*1938 † 2012).
Zpracováno také podle podkladů z Wikipedie.