Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„"Monarchie je jediný systém, v němž je moc vykonávána pro společné dobro".“ Zobrazit celý citát »

Aristoteles *384 př. n. l. † 322 př. n. l.



Osobnosti

Lobkowicz, Bedřich František *1907 † 1954

10. 10. 2018 | Redakce | Deklarace 1938 a 1939, Osobnosti

Bedřich František - 12. kníže z Lobkowicz a vladař domu lobkowiczkého, 7. vévoda z Roudnice, okněžnělý hrabě ze Sternsteinu (1953); Ing. agronom; velkokříž Řádu maltézských rytířů.Signatář Prohlášení české a moravské šlechty v září roku 1939 (3. deklarace). Tato deklarace byla předložena prezidentu Emilu Háchovi.

Lobkowicz, Děpolt † 1527

16. 8. 2018 | Redakce | Osobnosti

Děpolt  se narodil jako syn Jana I. Popela z Lobkowicz († 1470 Český Krumlov) a jeho manželky Anny Švihovské z Rýzmberka († 1476). stál na straně svého otce proti uherskému králi Matyášovi Korvínovi (český protikrál v letech 1469-1490) a byl také s otcem zajat a uvězněn Janem z Rožmberka († 1472) v Českém Krumlově. Po otcově smrti († 1470) byl propuštěn a v roce 1501 koupil statek Bílinu v severních Čechách. Byl pohřben v kostele sv. Petra a Pavla v Bílině.

Lobkowicz, Jan *1885 † 1952

8. 8. 2018 | Jan Drocár | Osobnosti

Jan Adolf Lobkowicz (*6.11.1885 Praha † 11.1. 1952 Wolfegg) pocházel z knížecí mělnicko-hořínské větve šlechtického rodu Lobkowiczů. Byl c. k. komoří a nadporučík v záloze. Byl posledním předsedou Svazu českoslovanských velkostatkářů. V letech 1938 a 1939 podepsal prohlášení české šlechty. V roce 1948 opustil Československo a žil v Německu u Bodamského jezera. Později bydlel s manželkou v penzionu u Grundlsee.

Lobkowicz, Jaroslav Alois *1877 † 1953

29. 8. 2018 | Redakce | Deklarace 1938 a 1939, Osobnosti

Jaroslav Alois - 11. kníže z Lobkowicz a vladař domu lobkowiczkého, 6. vévoda z Roudnice, okněžnělý hrabě ze Sernsteinu. Vystudovala práva a v roce 1905 se oženil s Marií Terezií princeznou Beaufort-Spontin. Z jejich manželství se narodilo 14 dětí, dospělosti se však dožilo pouze 6 synů. Zdědil panství Křimice. Za německé okupace byla na statek uvalena  vnucená správa, která byla v roce 1945 zrušena. V roce 1948 stát vyvlastnil půdu nad 50 ha a 2.1.1950 byla uvalena národní správa také na ostatní majetek.Na podzim roku 1939 podepsal spolu s dalšími 84 představiteli  zemské  šlechty Prohlášení české a moravské zemské šlechty v roce 1939.

Lobkowicz, Jaroslav Claude *1910 † 1985

29. 8. 2018 | Redakce | Deklarace 1938 a 1939, Osobnosti

Jaroslav Claude Lobkowicz pocházel z konopišťsko-křimické linie šlechtického rodu Lobkoviců. Byl 13. kníže z Lobkowicz a vladař domu lobkowiczkého, 8. vévoda z Roudnice a okněžněný hrabě ze Sternsteinu (1954). Jeho otec Jaroslav Lobkowicz byl c. a k. komořím císaře Františka Josefa I., matka Marie Terezie byla dcerou Friedricha Georga, 4. vévody de Beaufort-Spontin, vlastníka Bečova nad Teplou. Na podzim roku 1939 podepsal Jaroslav Claude spolu s dalšími 84 představiteli zemské šlechty Prohlášení české a moravské zemské šlechty v roce 1939. Na snímku s manželkou Gabrielou.

Lobkowicz, Jiří Kristián *1835 † 1908

9. 8. 2018 | Jan Drocár | Osobnosti

Český šlechtic z hořínsko-mělnické větve rodu Lobkoviců. Tajný rada, poslanec českého sněmu. Konzervativní politik, jeden z nejvýznamnějších představitelů zemské samosprávy Království českého. Nejvyšší maršálek Království českého 1871–1872 a 1883–1907 . Nositel velkokříže Leopoldova řádu (1891) , v roce 1903 se stal 1145. rytířem řádu Zlatého rouna a od 1905 nositel velkokříže Královského uherského řádu sv. Štěpána.

Lobkowicz, Josef *1918 † 1946

10. 10. 2018 | Redakce | Deklarace 1938 a 1939, Osobnosti

Josef podepsal Prohlášení české a moravské šlechty v září roku 1939 (3. deklarace). Tato deklarace byla předložena prezidentu Emilu Háchovi. Společně se svým otcem a dalšími čtyřmi zástupci rodu se v čase ohrožení vlasti přihlásil k českému národu.

Lobkowicz, Mikuláš I. Chudý z Újezda

17. 12. 2017 | Redakce | Osobnosti

​Mikuláš I. řečený Chudý z Lobkowicz, původně zeman Mikuláš z Újezda (*kolem 1386 † 1435), byl zakladatelem rodu Lobkowiczů. Pocházel z chudšího zemanského prostředí, ale díky svým schopnostem se brzy vypracoval mezi nejvlivnější osoby na dvoře krále Václava IV. a umíral již jako bohatý šlechtic.

Lobkowicz, Mořic *1890 † 1944

10. 10. 2018 | Dana Janečková | Deklarace 1938 a 1939, Osobnosti

Absolvent právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze; c. a k. komoří; nadporučík rakouské armády; generální ředitel 1. české vzájemné pojišťovny, předseda Rodopisné společnosti v letech 1940-1944.Signatář Prohlášení české a moravské šlechty v září roku 1939 (3. deklarace). Tato deklarace byla předložena prezidentu Emilu Háchovi.

Lobkowicz, Otakar *1922 † 1995

19. 11. 2018 | Jan Drocár | Osobnosti

Otakar kníže Lobkowicz (*28.1.1922 Praha † 1.6.1995 Vídeň) - člen knížecí mělnicko-hořínské větve šlechtického rodu Lobkowiczů. JUDr., c. a k. komoří, nadporučík. Po tragické smrti (22.5.1932) svého bratrance Jiřího Kristiana knížete Lobkowicze na berlínské autodráze Avus, se stal jeho dědicem. V letech 1940-1945 byl jeho majetek v nucené správě nacistů a po roce 1948 byl znárodněn komunisty. Rodina byla nucena odejít do švýcarského exilu.

Lobkowicz, Zdeněk Vojtěch *1568 † 1628

13. 12. 2017 | Redakce | Osobnosti

Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkowicz byl nejvýznamnější člen rodu, který potvrdil výjimečné místo a postavení rodu Lobkowiczů. Jeho zásluhou dosáhl rod nejvyšších poct.

Lucemburský, Jan Soběslav *1352 † 1394

13. 9. 2015 | Redakce | Osobnosti

Jan Soběslav Lucemburský (*1352/1355 Brno † 12.10. 1394 ,Udine) byl syn moravského markraběte Jana Jindřicha Lucemburského a Markéty Opavské, markrabě moravský (1375–1380), biskup llitomyšlský (1380–1387) a olomoucký (1387), patriarcha akvilejský (1387–1394).

Lucemburský, Karel IV. *1316 † 1378

12. 10. 2006 | Jan Drocár | Osobnosti

Karel IV. se narodil v Praze jako prvorozený syn českého krále Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Možná se tak stalo v domě „U Kamenného zvonu“ na Staroměstském náměstí, který na počátku vlády Lucemburků v Českém království využíval přímo král Jan Lucemburský, protože byl Pražský hrad po požáru v roce 1303 neobyvatelný. Posléze zde pobývala častěji pouze matka Karlova matka, královna Eliška Přemyslovna. Podle jiných pramenů mohly být místem narození Karla IV. komnaty měšťanského domu na Starém Městě, snad U Štupartů nedaleko kostela svatého Jakuba.




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2018  |  O nás