Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„"Monarchie je jediný systém, v němž je moc vykonávána pro společné dobro".“ Zobrazit celý citát »

Aristoteles *384 př. n. l. † 322 př. n. l.



Osobnosti

Habsbursko-Lotrinský Ferdinand I. (V.) *1793 † 1875

24. 4. 2016 | Redakce | Osobnosti

Ferdinand I. (V.) Dobrotivý (*19.4.1793 Vídeň † 29.6.1875 Praha) byl v letech 1835-1848 rakouský císař (jako Ferdinand I.), poslední korunovaný český král a uherský král (jako Ferdinand V.) z habsbursko-lotrinské dynastie.

Harrach, Alfred Karel *1831 † 1914

30. 8. 2019 | Jan Drocár | Osobnosti

Alfred Karel hrabě Harrach (*9.10.1831 Praha † 6.1.1914 Opatia) pocházel ze starého česko-rakouského rodu Harrachů. Byl c. k. komoří, tajný rada, rytmistr v záloze. Pán na Aschavě (Aschach) v Horních Rakousích a na Janovicích na Moravě (Janovice u Rýmařova). V Janovicích soustředil vzácné umělecké sbírky a lovecké trofeje ze svých zahraničních cest. Ve sběratelské činnosti pokračoval i jeho syn František Maria Alfréd (*1870 † 1937).

Harrach, Arnošt Kryštof *1757 † 1838

30. 8. 2019 | Jan Drocár | Osobnosti

Arnošt Kryštof hrabě Harrach (*29.5.1757 Vídeň † 14.12.1838 Vídeň) pocházel ze starého česko-rakouského rodu Harrachů. Byl c. a k. komoří. Dožil se vysokého věku 81 let a na svých statcích tak hospodařil plných 55 let. Správy harrachovských statků se tak ujal jeho syn František Arnošt až v roce 1838..

Harrach, Arnošt Quido *1723 † 1783

31. 8. 2019 | Jan Drocár | Osobnosti

Arnošt Quido hrabě Harrach (*8.9.1723 Vídeň † 23.3.1783 Vídeň) pocházel ze starého česko-rakouského rodu Harrachů.  Byl c. k. komořím, ale na rozdíl od předků neangažoval ve státních službách, věnoval se správě majetku.

Harrach, František Arnošt *1799 † 1884

30. 8. 2019 | Jan Drocár | Osobnosti

František Arnošt hrabě Harrach (*13.12.1799 Vídeň † 26.2.1884 Nice) zdědil po strýci Jilemnici a Janovice (1829), po otci Šluknov a Velké Březno (1838). Dalšími nákupy rozšířil majetek na Královéhradecku a v letech 1841–1854 nechal jako nové rodové sídlo postavit zámek Hrádek u Nechanic. Byl c. k. tajným radou, komořím, poslancem českého zemského sněmu a v roce 1861 získal dědičné členství v rakouské panské sněmovně.

Harrachová, Leopoldina, provd. Serényiová *1872 † 1917

29. 8. 2019 | Jan Drocár | Osobnosti

Leopoldina hraběnka z Harrachu (*4.1.1872 Vídeň † 30.7.1917 Brno) pocházela ze starého šlechtického rodu Harrachů z česko-rakouského pomezí. Byla dcerou Alfreda Karla hraběte Harracha a Anny princezny z Lobkowicz. V roce 1892 se provdala ve Vídni, jejím manželem byl Otto Jan hrabě Serényi, s nímž měla čtyři děti: Aloise, Mariannu, Jindřišku a Rudolfa.

Hildprandt, Bedřich *1902 † 1981

15. 10. 2018 | Redakce | Osobnosti

Člen rodu Hildprandt. Bedřich absolvoval hospodářskou školu v Roudnici nad Labem, byl poslední majitel blatenského velkostatku po konfiskaci majetku 1948-1952. V roce 1960 směl naosobní přímluvu císaře Haile Selassie I. legálně odejít do Etiopie; po roce 1975 žil na Mallorce; pohřben byl v Gautingenu u Mnichova. Po návratu rodiny z exilu byl uložen v rodinné hrobce v Paštikách. Společně s bratry Karlem, Robertem a Jindřichem podepsal v roce 1939 Prohlášení české a moravské šlechty, ve kterém se přihlásil k českému národu. Prohlášení podepsalo 85 zástupců 33 šlechtických rodů.

Hildprandt, Ferdinand Josef *1797 † 1845

24. 4. 2019 | Redakce | Osobnosti

Ferdinand Josef baron Hildprandt (*19.3.1797 Praha † 6.3.1845 Venezia) pocházel z baronského rodu Hildprandtů z Ottenhausenu. Vlastnil statky Blatná, Škvořetice, Slabce a Hořkov. Zemřel jako osmačtyřicetiletý v italských Benátkách, kde se opakovaně léčil. Byl převezen domů a pohřben v rodinné hrobce, kterou si páni na Blatné zřídili ze staré kostnice u Dientzenhoferova kostela v Paštikách. Ferdinand Josef byl také literárně činný.

Hildprandt, Ferdinand Karel *1863 † 1936

23. 4. 2019 | Redakce | Osobnosti

Ferdinand Karel Hildprandt (*23.3.1863 Blatná † 12.1.1936 Blatná) pocházel z baronského rodu Hildprandtů z Ottenhausenu. V letech 1889-1936 vlastnil Blatnou a po otci dědil i Škvořetice. Byl dragounským nadporučíkem, zemským poslancem a posledním starostou blatenského okresu. Byl také literárně činný (Vzpomínky z mého života, 1924, Lovecké vzpomínky, 1933, Politické vzpomínky, 1933.

Hildprandt, František de Paula *1771 † 1843

24. 4. 2019 | Redakce | Osobnosti

František Hildprandt (*11.7.1771 † 24.1.1843 Praha) pocházel z baronského rodu Hildprandtů z Ottenhausenu. Byl nejstarším synem Václava Karla barona Hildprandta. Na císařském dvoře dosáhl hodnosti komořího a aktivně se zapojil do života české společnosti v první polovině 19. století. Byl spoluzakladatelem Národního muzea v Praze.

Hildprandt, František Emanuel *1620 † 1674

27. 4. 2019 | Redakce | Osobnosti

František Emanuel Hildprandt (*1.12.1620  Praha † 1674 Děkov) byl členem šlechtického rodu Hildprandtů z Ottenhausenu

Hildprandt, Jindřich *1895 † 1968

15. 10. 2018 | Redakce | Osobnosti

Člen rodu Hildprandt. Jindřich byl c. a k. poručík v záloze, akademický sochař, soustředil se především na portrétní tvorbu, sportovec, fotbalista, hráč na pilu, v 60. letech emigroval, pohřben v Mnichově.Společně se svými třemi bratry Karlem, Robertem a Bedřichem podepsal v roce 1939 Prohlášení české a moravské šlechty, ve kterém se přihlásil k českému národu. Prohlášení podepsalo 85 zástupců 33 šlechtických rodů.

Hildprandt, Karel *1894 † 1975

15. 10. 2018 | Redakce | Osobnosti

Karel baron Hildprandt (*20.11.1894 Blatná † 20.1.1975 Strakonice) byl člen rodu Hildprandtů z Ottenhausenu. Absolvoval písecké gymnázium, sloužil jako c. a k. důstojník dragounů. Vlastnil statek Škvořetice. Akademický malíř, maloval motivy a scenérie ze Sumatry, vysokohorské lesy a lovecké výjevy. Byl rovněž literárně činný - Přátelé a jiné drobnosti, 1923, Z mých lesů, Bez slunce, 1923. Společně s bratry Jindřichem, Robertem a Bedřichem podepsal v roce 1939 „Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939“, ve kterém se přihlásil k českému národu.

Hildprandt, Karel Josef I. *c. 1671 † 1756

27. 4. 2019 | Redakce | Osobnosti

Karel Josef I. Hildprandt (*c. 1671 † 1756) - člen baronského šlechtického rodu Hildprandtů z Ottenhausenu. Dne 9.3.1739-potvrzení rytířského stavu v Čechách a 23.8.1756 povýšení do stavu svobodných pánů v Čechách. Hejtman rakovnického kraje.

Hildprandt, Karel Josef II. *1710 † 1762

26. 4. 2019 | Redakce | Osobnosti

Karel Josef II. Hildprandt (*21.1.1710 Horky † 9.10.1762)  byl členem baronského šlechtického rodu Hildprandtů z Ottenhausenu. 

Hildprandt, Robert * 1893 † 1974

16. 10. 2018 | Redakce | Osobnosti

Robert baron Hildprandt (*5.3.1893 Blatná † 14.02.1974) je člen rodu Hildprandtů z Ottenhausenu. Vystudoval písecké gymnázium, byl c. a k. nadporučík 14. dragounského pluku, po otci dědil Blatnou a Skvořetice. Před druhou světovou válkou v roce 1938 odešel do Velké Británie a bojoval v anglické armádě proti Němcům; pohřben je v Gautingenu u Mnichova. Společně se svými třemi bratry Karlem, Bedřichem a Jindřichem podepsal v roce 1939 Prohlášení české a moravské šlechty, ve kterém se přihlásil k českému národu. Prohlášení podepsalo 85 zástupců 33 šlechtických rodů.

Hildprandt, Robert *1824 † 1889

24. 4. 2019 | Redakce | Osobnosti

Robert Hildprandt (*13.6.1824 † 30.3.1889 Praha) pocházel z baronského rodu Hildenprandtů z Ottenhausenu.  Jeho domácím učitelem a vychovatelem byl pozdější ředitel knihovny Národního muzea Antonín Jaroslav Vaňátko. Ten cestoval se svým svěřencem i po Evropě a v roce 1848 se společně účastnili bojů na pražských barikádách. V témže roce baron podepsal Palackého prohlášení k neslovanským národům monarchie.

Hildprandt, Václav Karel 1747 † 1803

26. 4. 2019 | Redakce | Osobnosti

Václav Karel Hildprandt na Slabcích, Sádlně, Hořkově, Kralovicích, Modřejovicích, Svinařovua Zvíkovci (*28.9.1747 Zhoř † 12.5.1803 Blatná) pocházel z baronského rodu Hildprandtů z Ottenhausenu. Ke svým stávajícím statků přikoupil v roce 1796 Měcholupy a 1798 Blatnou se Škvořicemi od Amanda Serényiho. .

Hohenberg, Jiří (Georg) *1929 † 2019

25. 7. 2019 | Jan Drocár | Osobnosti

Ve středu 24. července 2019 zemřel diplomat Jiří (Georg) vévoda Hohenberg, hlava rodu vévodů z Hohenbergu. Narodil se 25. dubna 1929 na zámku Artstetten a byl vnukem následníka trůnu rakouských císařů a českých králů arcivévody Františka Ferdinanda d´Este Habsbursko-Lotrinského a Žofie vévodkyně z Hohenbergu, rozené hraběnky Chotkové z Chotkova.

Hohenberg, Maximilian *1902 † 1962

26. 7. 2019 | Jan Drocár | Osobnosti

Maxmilián 1. vévoda Hohenberg (*29.9.1902 zámek Belvedere † 8.1.1962 Vídeň) byl nejstarší syn ze tří dětí rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda (*1863 † 1914) a jeho manželky Žofie Chotkové (*1868 † 1914). Z důvodu nerovnorodého manželství jeho rodičů byl on i jeho sourozenci vyloučeni z následnictví rakousko-uherského trůnu. S platností od roku 1917 byl Maxmiliánovi udělen titul vévoda.

Hrubý z Gelejn, Josef *1866 † 1943

3. 10. 2018 | Dana Janečková | Osobnosti

Patřil do šlechtického rodu Hrubých z Jelení. Byl český šlechtic a nositel titulu c. k. komořího. Počátkem 20. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1901 získal mandát za velkostatkářskou kurii v Čechách. V zemských volbách v roce 1901 byl zvolen i do Českého zemského sněmu v kurii velkostatkářské. Byl členem Strany konzervativního velkostatku. Mandát obhájil v zemských volbách v roce 1908. Byl spoluzakladatelem Jednoty českých matematiků a fyziků a Astronomické společnosti v Praze na Petříně. Rod patřil mezi česky orientovanou šlechtu. Josef Hrubý z Jelení roku 1939 spolupodepsal prohlášení české šlechty.




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2019  |  O nás