Šlechtické citáty:
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do Kostnice
Neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette – Rivage ve Svobodě nad Úpou
Orlík, sídlo SchwarzenbergůOsobnosti
Bubna-Litic, Jindřich Jan *1953 † 2020
13. 6. 2020 | Redakce | Osobnosti
Heinrich hrabě Bubna-Litic byl v pořadí třetí syn Mikuláše hraběte Bubna-Litic, signatáře Třetí šlechtické deklarace z roku 1939 a ministra zemědělství ve vládě později popraveného generála Aloise Eliáše.
Habsburská, Marie Terezie *1717 † 1780
9. 1. 2020 | Redakce | Osobnosti
Marie Terezie Habsburská (*13.5.1717 Vídeň † 29.11.1780 Vídeň) - arcivévodkyně rakouská, královna uherská (1741-1780) a česká (1743-1780), markraběnka moravská atd. Byla jedinou vládnoucí ženou na českém trůně a posledním panovníkem habsburské dynastie na římském, uherském a českém trůně. Za její vlády došlo k mnohým reformám státní správy, armády a školství.
Habsbursko-Lotrinský, František (II.) I. Rakouský *1768 †1835
10. 6. 2020 | Drocár Jan | Osobnosti
František I. Habsbursko-Lotrinský byl v letech 1792–1835 král uherský, chorvatský a český, v letech 1804–1835 císař rakouský, od roku 1815 král lombardsko-benátský a jako František II. v letech 1792–1806 poslední císař Svaté říše římské. Z Boží milosti zvolený císař Svaté říše římské národa německého, vždy rozmnožitel, dědičný císař rakouský, český a uherský král etc. Více titulů král dalmatský, slavonský, haličsko-vladimiřský, lombardsko-benátský, arcivévoda rakouský, vévoda milánský, vévoda lucemburský, hrabě flanderský.
Habsbursko-Lotrinský, Karel *11.1.1961 Starnberg, Bavorsko
19. 3. 2020 | Redakce | Osobnosti
Karel Habsburský se narodil se jako prvorozený syn bývalého rakouského, českého a uherského korunního prince Otty von Habsburg a Reginy princezny Sasko-Meiningenské a jako vnuk posledního rakouského císaře, uherského a českého krále Karla I. Byl pokřtěn celým jménem jako Karl Thomas Robert Maria Franziskus Georg Bahnam Habsburg-Lothringen, arcivévoda rakouský.
Habsbursko-Lotrinský, Otto *1912 † 2011
19. 3. 2020 | Redakce | Osobnosti
Nejstarší syn rakouského císaře a českého krále císaře Karla I. (III.). V Čechách rád navštěvoval zámek v Brandýse nad Labem, jehož je čestným občanem.
Habsburský, Matyáš *1557 † 1619 (62)
8. 6. 2020 | Redakce | Osobnosti
Matyáš Habsburský byl císař římský (1612–1617), král český (1611–1617), uherský a chorvatský, markrabě moravský a arcivévoda rakouský (1608–1617) z dynastie Habsburků. Byl mladším bratrem císaře Rudolfa II.
Habsburský, Maxmilián II. *1527 †1576 (49)
8. 6. 2020 | Redakce | Osobnosti
Císař římský, král český (korunován 1562), uherský (korunován 1563), markrabě moravský a arcivévoda rakouský. Vlády se ujal po smrti svého otce Ferdinanda I. 27. července 1564.
Habsburský, Rudolf II. *1552 †1612
8. 6. 2020 | Redakce | Osobnosti
Rudolf II. Habsburský (18.7.1552 † 20.1.1612) byl římský císař, uherský, český, chorvatský král a rakouský arcivévoda z dynastie habsburské. Byl posledním habsburským panovníkem a také posledním v hodnosti císaře Svaté říše římské, kdo učinil z Prahy své sídelní město. Jako milovník umění, mecenáš a podporovatel věd přispěl k velkému kulturnímu rozkvětu českých zemí.
Harrach, Alfred Karel *1831 † 1914
30. 8. 2019 | Drocár Jan | Osobnosti
Alfred Karel hrabě Harrach (*9.10.1831 Praha † 6.1.1914 Opatia) pocházel ze starého česko-rakouského rodu Harrachů. Byl c. k. komoří, tajný rada, rytmistr v záloze. Pán na Aschavě (Aschach) v Horních Rakousích a na Janovicích na Moravě (Janovice u Rýmařova). V Janovicích soustředil vzácné umělecké sbírky a lovecké trofeje ze svých zahraničních cest. Ve sběratelské činnosti pokračoval i jeho syn František Maria Alfréd (*1870 † 1937).
Harrach, Arnošt Kryštof *1757 † 1838
30. 8. 2019 | Drocár Jan | Osobnosti
Arnošt Kryštof hrabě Harrach (*29.5.1757 Vídeň † 14.12.1838 Vídeň) pocházel ze starého česko-rakouského rodu Harrachů. Byl c. a k. komoří. Dožil se vysokého věku 81 let a na svých statcích tak hospodařil plných 55 let. Správy harrachovských statků se tak ujal jeho syn František Arnošt až v roce 1838..
Harrach, Arnošt Quido *1723 † 1783
31. 8. 2019 | Drocár Jan | Osobnosti
Arnošt Quido hrabě Harrach (*8.9.1723 Vídeň † 23.3.1783 Vídeň) pocházel ze starého česko-rakouského rodu Harrachů. Byl c. k. komořím, ale na rozdíl od předků neangažoval ve státních službách, věnoval se správě majetku.
Harrach, František Arnošt *1799 † 1884
30. 8. 2019 | Drocár Jan | Osobnosti
František Arnošt hrabě Harrach (*13.12.1799 Vídeň † 26.2.1884 Nice) zdědil po strýci Jilemnici a Janovice (1829), po otci Šluknov a Velké Březno (1838). Dalšími nákupy rozšířil majetek na Královéhradecku a v letech 1841–1854 nechal jako nové rodové sídlo postavit zámek Hrádek u Nechanic. Byl c. k. tajným radou, komořím, poslancem českého zemského sněmu a v roce 1861 získal dědičné členství v rakouské panské sněmovně.
Harrachová, Leopoldina, provd. Serényiová *1872 † 1917
29. 8. 2019 | Drocár Jan | Osobnosti
Leopoldina hraběnka z Harrachu (*4.1.1872 Vídeň † 30.7.1917 Brno) pocházela ze starého šlechtického rodu Harrachů z česko-rakouského pomezí. Byla dcerou Alfreda Karla hraběte Harracha a Anny princezny z Lobkowicz. V roce 1892 se provdala ve Vídni, jejím manželem byl Otto Jan hrabě Serényi, s nímž měla čtyři děti: Aloise, Mariannu, Jindřišku a Rudolfa.
Hildprandt, Bedřich *1902 † 1981
15. 10. 2018 | Redakce | Osobnosti
Člen rodu Hildprandt. Bedřich absolvoval hospodářskou školu v Roudnici nad Labem, byl poslední majitel blatenského velkostatku po konfiskaci majetku 1948-1952. V roce 1960 směl naosobní přímluvu císaře Haile Selassie I. legálně odejít do Etiopie; po roce 1975 žil na Mallorce; pohřben byl v Gautingenu u Mnichova. Po návratu rodiny z exilu byl uložen v rodinné hrobce v Paštikách. Společně s bratry Karlem, Robertem a Jindřichem podepsal v roce 1939 Prohlášení české a moravské šlechty, ve kterém se přihlásil k českému národu. Prohlášení podepsalo 85 zástupců 33 šlechtických rodů.
Hildprandt, Ferdinand Josef *1797 † 1845
24. 4. 2019 | Redakce | Osobnosti
Ferdinand Josef baron Hildprandt (*19.3.1797 Praha † 6.3.1845 Venezia) pocházel z baronského rodu Hildprandtů z Ottenhausenu. Vlastnil statky Blatná, Škvořetice, Slabce a Hořkov. Zemřel jako osmačtyřicetiletý v italských Benátkách, kde se opakovaně léčil. Byl převezen domů a pohřben v rodinné hrobce, kterou si páni na Blatné zřídili ze staré kostnice u Dientzenhoferova kostela v Paštikách. Ferdinand Josef byl také literárně činný.
Hildprandt, Ferdinand Karel *1863 † 1936
23. 4. 2019 | Redakce | Osobnosti
Ferdinand Karel Hildprandt (*23.3.1863 Blatná † 12.1.1936 Blatná) pocházel z baronského rodu Hildprandtů z Ottenhausenu. V letech 1889-1936 vlastnil Blatnou a po otci dědil i Škvořetice. Byl dragounským nadporučíkem, zemským poslancem a posledním starostou blatenského okresu. Byl také literárně činný (Vzpomínky z mého života, 1924, Lovecké vzpomínky, 1933, Politické vzpomínky, 1933.
Hildprandt, František de Paula *1771 † 1843
24. 4. 2019 | Redakce | Osobnosti
František Hildprandt (*11.7.1771 † 24.1.1843 Praha) pocházel z baronského rodu Hildprandtů z Ottenhausenu. Byl nejstarším synem Václava Karla barona Hildprandta. Na císařském dvoře dosáhl hodnosti komořího a aktivně se zapojil do života české společnosti v první polovině 19. století. Byl spoluzakladatelem Národního muzea v Praze.
Hildprandt, František Emanuel *1620 † 1674
27. 4. 2019 | Redakce | Osobnosti
František Emanuel Hildprandt (*1.12.1620 Praha † 1674 Děkov) byl členem šlechtického rodu Hildprandtů z Ottenhausenu
Hildprandt, Jindřich *1895 † 1968
15. 10. 2018 | Redakce | Osobnosti
Člen rodu Hildprandt. Jindřich byl c. a k. poručík v záloze, akademický sochař, soustředil se především na portrétní tvorbu, sportovec, fotbalista, hráč na pilu, v 60. letech emigroval, pohřben v Mnichově.Společně se svými třemi bratry Karlem, Robertem a Bedřichem podepsal v roce 1939 Prohlášení české a moravské šlechty, ve kterém se přihlásil k českému národu. Prohlášení podepsalo 85 zástupců 33 šlechtických rodů.
Hildprandt, Karel *1894 † 1975
15. 10. 2018 | Redakce | Osobnosti
Karel baron Hildprandt (*20.11.1894 Blatná † 20.1.1975 Strakonice) byl člen rodu Hildprandtů z Ottenhausenu. Absolvoval písecké gymnázium, sloužil jako c. a k. důstojník dragounů. Vlastnil statek Škvořetice. Akademický malíř, maloval motivy a scenérie ze Sumatry, vysokohorské lesy a lovecké výjevy. Byl rovněž literárně činný - Přátelé a jiné drobnosti, 1923, Z mých lesů, Bez slunce, 1923.
Hildprandt, Karel Josef I. *c. 1671 † 1756
27. 4. 2019 | Redakce | Osobnosti
Karel Josef I. Hildprandt (*c. 1671 † 1756) - člen baronského šlechtického rodu Hildprandtů z Ottenhausenu. Dne 9.3.1739-potvrzení rytířského stavu v Čechách a 23.8.1756 povýšení do stavu svobodných pánů v Čechách. Hejtman rakovnického kraje.
Hildprandt, Karel Josef II. *1710 † 1762
26. 4. 2019 | Redakce | Osobnosti
Karel Josef II. Hildprandt (*21.1.1710 Horky † 9.10.1762) byl členem baronského šlechtického rodu Hildprandtů z Ottenhausenu.
Hildprandt, Robert * 1893 † 1974
16. 10. 2018 | Redakce | Osobnosti
Robert baron Hildprandt (*5.3.1893 Blatná † 14.02.1974) je člen rodu Hildprandtů z Ottenhausenu. Vystudoval písecké gymnázium, byl c. a k. nadporučík 14. dragounského pluku, po otci dědil Blatnou a Skvořetice. Před druhou světovou válkou v roce 1938 odešel do Velké Británie a bojoval v anglické armádě proti Němcům; pohřben je v Gautingenu u Mnichova. Společně se svými třemi bratry Karlem, Bedřichem a Jindřichem podepsal v roce 1939 Prohlášení české a moravské šlechty, ve kterém se přihlásil k českému národu. Prohlášení podepsalo 85 zástupců 33 šlechtických rodů.
Hildprandt, Robert *1824 † 1889
24. 4. 2019 | Redakce | Osobnosti
Robert Hildprandt (*13.6.1824 † 30.3.1889 Praha) pocházel z baronského rodu Hildenprandtů z Ottenhausenu. Jeho domácím učitelem a vychovatelem byl pozdější ředitel knihovny Národního muzea Antonín Jaroslav Vaňátko. Ten cestoval se svým svěřencem i po Evropě a v roce 1848 se společně účastnili bojů na pražských barikádách. V témže roce baron podepsal Palackého prohlášení k neslovanským národům monarchie.
Hildprandt, Václav Karel 1747 † 1803
26. 4. 2019 | Redakce | Osobnosti
Václav Karel Hildprandt na Slabcích, Sádlně, Hořkově, Kralovicích, Modřejovicích, Svinařovua Zvíkovci (*28.9.1747 Zhoř † 12.5.1803 Blatná) pocházel z baronského rodu Hildprandtů z Ottenhausenu. Ke svým stávajícím statků přikoupil v roce 1796 Měcholupy a 1798 Blatnou se Škvořicemi od Amanda Serényiho. .
Hněvkovská, Anna Marie *datum † datum
25. 2. 2023 | Drocár Jan | Osobnosti
Anna Hněvkovská byla dcera básníka Šebastiána Hněvkovského a manželka českého podnikatele a politika Josefa Františka Daubka (*1807 † 1882). Měli spolu syna Josefa Šebastiána Daubka (*1842 † 1922) a čtyři dcery.
Hněvkovský, Josef *1851 † 1918
26. 2. 2023 | Drocár Jan | Osobnosti
Josef Hněvkovský byl jirchář v Praze č.p. 112 - III
Hněvkovský, Pavel *1711 † 1787
26. 2. 2023 | Drocár Jan | Autor píše, Osobnosti
Rod Pavla Hněvkovského pocházel pravděpodobně z Polska.
Hněvkovský, Rudolf Otokar
26. 2. 2023 | Drocár Jan | Osobnosti
Rudolf Otakar Hněvkovský byl synem Otokara Františka Hněvkovského a otec dcery. Povoláním byl účetní.
Hněvkovský, Šebastián Josef *1770 † 1847
25. 2. 2023 | Drocár Jan | Osobnosti
Šebastian Hněvkovský byl klasicistický básník, literární teoretik, dramatik. Narodil se jako syn koželuha Pavla Hněvkovského a Rosalie, rozené Kraytnerové, v domě čp. 105 v Žebráku. Studoval na piaristickém gymnáziu v Berouně a na novoměstském gymnáziu v Praze. Již tehdy psal básně. Vystudoval práva a získal doktorát.
Hohenberg, Jiří (Georg) *1929 † 2019
25. 7. 2019 | Drocár Jan | Osobnosti
Ve středu 24. července 2019 zemřel diplomat Jiří (Georg) vévoda Hohenberg, hlava rodu vévodů z Hohenbergu. Narodil se 25. dubna 1929 na zámku Artstetten a byl vnukem následníka trůnu rakouských císařů a českých králů arcivévody Františka Ferdinanda d´Este Habsbursko-Lotrinského a Žofie vévodkyně z Hohenbergu, rozené hraběnky Chotkové z Chotkova.
Hohenberg, Maximilian *1902 † 1962
26. 7. 2019 | Drocár Jan | Osobnosti
Maxmilián 1. vévoda Hohenberg (*29.9.1902 zámek Belvedere † 8.1.1962 Vídeň) byl nejstarší syn ze tří dětí rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda (*1863 † 1914) a jeho manželky Žofie Chotkové (*1868 † 1914). Z důvodu nerovnorodého manželství jeho rodičů byl on i jeho sourozenci vyloučeni z následnictví rakousko-uherského trůnu. S platností od roku 1917 byl Maxmiliánovi udělen titul vévoda.
Hradce, Adam I. z *1494 † 1507
5. 11. 2023 | Drocár Jan | Osobnosti
Adam I. z Hradce byl představitel starého českého šlechtického rodu pánů z Hradce, sídlil v Jindřichově Hradci, byl nejvyšší kancléř Českého království od 3.3.1523 do 15.6.1531 za kralování Ludvíka Jagellonského a Ferdinanda I. Habsburského. Z manželského svazku s Annou z Rožmitálu, dcerou Zdeňka Lva z Rožmitálu a Kateřiny Švihovské, vzešlo celkem pět dětí, tři dcery a dva synové.
Hradce, Jindřich IV. z *1442 † 1507
4. 11. 2023 | Drocár Jan | Osobnosti
Jindřich IV. z Hradce byl český šlechtic z rodu pánů z Hradce, který za 17. českého krále Vladislava II. Jagellonského zastával funkce nejvyššího komorníka Českého království a nejvyššího pražského purkrabího. a nejvyššího pražského purkrabího. Správy panství se uhal po smrti staršího bratra Heřmana v roce 1463. Oženil se s dcerou bývalého poručníka Zdeňka ze Šternberka.
Hrubý z Gelejn, Josef *1866 † 1943
3. 10. 2018 | Janečková, Dana | Osobnosti
Patřil do šlechtického rodu Hrubých z Jelení. Byl český šlechtic a nositel titulu c. k. komořího. Počátkem 20. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1901 získal mandát za velkostatkářskou kurii v Čechách. V zemských volbách v roce 1901 byl zvolen i do Českého zemského sněmu v kurii velkostatkářské. Byl členem Strany konzervativního velkostatku. Mandát obhájil v zemských volbách v roce 1908. Byl spoluzakladatelem Jednoty českých matematiků a fyziků a Astronomické společnosti v Praze na Petříně. Rod patřil mezi česky orientovanou šlechtu. Josef Hrubý z Jelení roku 1939 spolupodepsal prohlášení české šlechty.