Šlechtické citáty:
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do Kostnice
Neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette – Rivage ve Svobodě nad Úpou
Orlík, sídlo SchwarzenbergůOsobnosti
Salm-Reifferscheidt-Reitz, Marie Alžběta *1931 † 2022
10. 8. 2022 | Drocár Jan | Osobnosti
Marie Alžběta starohraběnka Salm-Reifferscheidt-Raitzová (*17.8.1931 Rájec nad Svitavou † 15.6.2022 Vídeň) usilovala 30 let o restituci někdejšího rodového majetku Salmů na Blanensku. O jejím úmrtí v pondělí 8.8.2022 informovala společnost Salm, a. s., která hospodaří v navrácených lesích.
SANTINI – genealogická tabule rodiny
23. 12. 2009 | Drocár Jan | Osobnosti, Rodokmeny
Rod: SantiniJméno: Jan Blažej a jeho blízcíGenealogické informace o třech generacích rodiny Aichel-Santini pracujících na stavbách, které jsou dnes součástí Světového kulturního dědictví.
Sasko-Kobursko-Saalfeldská, Viktorie *1786 † 1861
7. 7. 2019 | Redakce | Osobnosti
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská (*17.8.1786 Coburg † 17.3.1861 Frogmore House, Windsor) byla saská princezna, vévodkyně z Kentu, matka britské královny Viktorie. Narodila se jako čtvrtá z pěti dcer vévody Františka Sachsen-Coburg-Saalfeld. Jednou ze sester Viktorie byla Juliana Sachsen-Coburg-Saalfeld, sňatkem ruská velkokněžna Anna Fjodorovna, bratrem byl belgický král Leopold I. a nejstarší sestrou Žofie provdaná za Emanuela Mensdorff-Pouilly.
Sasko-Kobursko-Saalfeldská, Žofie *1778 † 1835
6. 7. 2019 | Redakce | Osobnosti
Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská (*19.8.1778 † 9.9.1835) byla sasko-kobursko-saalfeldskou princeznou, nejstarším potomkem Františka Sasko-Kobursko-Saalfeldského a Augusty Reuss Ebersdorf. Byla sestrou Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldské a tím i tetou její dcery britské královny Viktorie. Byla také sestrou krále Leopolda I. Belgického. Sňatkem se stala hraběnkou z Mensdorff-Pouilly.
Sasko-Kobursko-Saalfeldský, František *1750 † 1806
6. 7. 2019 | Redakce | Osobnosti
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský (15.7.1750 Coburg † 9.12.1806 Coburg) byl jedním z vládnoucích durynských vévodů z rodu Wettinů. Narodil se jako nejstarší syn Arnošta Fridricha Sasko-Kobursko-Saalfeldského a Žofie Antonie Brunšvicko-Wolfenbüttelské. Získal vlastní, pečlivé a rozsáhlé vzdělání a stal se milovníkem umění. Je předkem například britské královny Viktorie, jejího manžela Alberta, mexické císařovny Šarloty, Alžběty II., Filipa Belgického a dalších.
Sasko-Lauenburská, Anna Marie Františka *1672 † 1741
19. 6. 2021 | Redakce | Osobnosti
Anna Marie Františka Terezie, princezna Sasko-Lauenburská, hraběnka z Neuburgu a velkovévodkyně Toskánská patřila k nejvýznamnějším šlechtičnám barokního období v Českém království. Proslula svou zbožností a moderní, často velmi nákladnou, přestavbou svých sídel .
Schlik, František Antonín Jindřich II. *1789 † 1862
11. 10. 2023 | Drocár Jan | Osobnosti
František Josef Jindřich hrabě Schlik generál rakouské jízdy. Pocházel ze starobylého šlechtického rodu a hned po smrti otce nastoupil vojenskou kariéru, kterou měl rád a vydržel u ní plných 50 let. Byl účastníkem mnoha významných vojenských střetů své doby, jako bitvy u Aspern, Wagramu nebo Solferina.
Schlik, František Arnošt *po 1623 † 1675
25. 10. 2023 | Drocár Jan | Osobnosti
Komoří arcivévody Leopolda Viléma (*1614 † 1662), říšský dvorský rada, přísedící zemského soudu v Čechách. Statky: 1672 založil majorát (1661 cís. povolení) ze statků Staré Hrady, Kopidlno, Veliš, 1670 prodal Jičíněves.
Schlik, František Jan *1820 † 1859
15. 10. 2023 | Drocár Jan | Osobnosti
Hrabě František Jan pocházel ze starého šlechtického rodu Schliků. 1954 c.k. komoří, nadporučík v záloze.
Schlik, František Jindřich *1914 † 2005
27. 9. 2018 | Redakce | Osobnosti
František hrabě Schlik společně se svým otcem Jindřichem Marie a třemi bratry Jindřichem, Zikmundem a Ondřejem, podepsali v roce 1939 "Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939", ve kterém se přihlásili k českému národu.
Schlik, František Josef Václav *1656 † 1740
25. 10. 2023 | Redakce | Osobnosti
František Josef hrabě Šlik z Holíče a Pasounu (Franz Josef Graf Schlik zu Bassano und Weißkirchen) byl český šlechtic ze starého rodu Šliků. Vlastnil statky ve východních Čechách a zastával vysoké úřady ve správě Českého království. Na Jičínsku inicioval vznik řady světských a sakrálních staveb a byl zakladatelem barokně koncipované krajiny známé dnes jako Mariánská zahrada.
Schlik, Jindřich * 1916 † 2004
2. 10. 2018 | Redakce | Osobnosti
V roce 1939 podepsal společně s dalšími zástupci šlechtických rodů Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939, ve kterém se přihlásil k českému národu. Tato deklarace byla předložena prezidentu Emilu Háchovi. Prohlášení podepsal společně se svým otcem a bratry Františkem, Zikmundem a Ondřejem.
Schlik, Jindřich IV. *1580 † 1650
25. 10. 2023 | Drocár Jan | Osobnosti
Jindřich IV. Šlik, hrabě z Holíče a Pasounu (německy Heinrich IV. Schlik, Graf zu Bassano und Weißkirchen) byl významný volevůdce. V roce 1627 byl povýšen na polního maršála a od roku 1632 byl předsedou Dvorské válečné rady. Tuto funkci vykonával až do své smrti 5.1.1650. Pohřben byl ve Strahovském klášteře.
Schlik, Jindřich Maria *1875 † 1957
2. 10. 2018 |
Redakce | Osobnosti | 
V roce 1939 podepsal společně s dalšími zástupci šlechtických rodů Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939, ve kterém se přihlásil k českému národu. Tato deklarace byla předložena prezidentu Emilu Háchovi. Prohlášení podepsal společně se svými syny Františkem, Jindřichem, Zikmundem a Ondřejem.
Schlik, Leopold Antonín Josef *1663 † 1723
25. 10. 2023 | Drocár Jan | Osobnosti
Leopold Antonín Josef hrabě Šlik z Holíče a Pasounu byl politik, diplomat, polní maršálek.
Schlik, Ondřej *1917 † 1942
2. 10. 2018 | Redakce | Osobnosti
V roce 1939 podepsal společně s dalšími zástupci šlechtických rodů Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939, ve kterém se přihlásil k českému národu. Tato deklarace byla předložena prezidentu Emilu Háchovi. Prohlášení podepsal společně se svým otcem a bratry Františkem, Jindřichem a Zikmundem.
Schlik, Zikmund Arnošt *1916 † 1988
2. 10. 2018 | Redakce | Osobnosti
V roce 1939 podepsal společně s dalšími zástupci šlechtických rodů Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939, ve kterém se přihlásil k českému národu. Tato deklarace byla předložena prezidentu Emilu Háchovi. Prohlášení podepsali i další členové rodu - otec Jindřich Maria a bratři František Jindřich, Jindřich František a Ondřej.
Schönborn, Bedřich Karel *1781 † 1849
24. 2. 2023 | Drocár Jan | Osobnosti
Bedřich Karel hrabě Schönborn byl zakladatelem české linie šlechtického rodu Schönbornů. V letech 1834-1850 (16 let) byl předseda Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách (JZHČ). Zastával čestné hodnosti c. k. komořího a tajného rady.
Schönborn, Ervin *1899 † 1984
18. 10. 2018 | Redakce | Osobnosti
Člen rodu Schönbornů, který v roce 1939 podepsal "Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939", ve kterém se přihlásil k českému národu. Prohlášení podepsalo 85 zástupců 33 šlechtických rodů. Prohlášení za Ervína podepsal jeho bratr František.
Schönborn, František * 1899 † 1964
18. 10. 2018 | Redakce | Osobnosti
Člen rodu Schönborn, který v roce 1939 podepsal "Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939", ve kterém se přihlásil k českému národu. Prohlášení podepsalo 85 zástupců 33 šlechtických rodů. Prohlášení podepsal také za svého bratra Ervína.
Schwarzenberg, Adam František *1680 † 1732
17. 12. 2023 | Drocár Jan | Osobnosti
Adam František Karel Eusebius kníže ze Schwarzenbergu byl rakouský a český šlechtic, úředník a politik monarchie, jeden z nejvýznamnějších příslušníků rodu Schwarzenbergů, zakladatel schwarzenberského dominia v Českých zemích. Byl první krumlovský vévoda z rodu Schwarzenberků, kterému byl tento titul udělen Karlem VI. roku 1723 jakožto dědicovi majetku Eggenberků a Českého Krumlova po Marii Ernestině z Eggenbergu, rozené princezny ze Schwarzenbergu.
Schwarzenberg, Arnošt *1892 † 1979
17. 10. 2018 | Janečková, Dana | Osobnosti
Arnošt princ Schwarzenberg absolvoval vojenskou akademii a následně obchodní akademii. V 1. světové válce se účastnil jako důstojník bojů v Itálii. Později byl majorem v záloze československé armády. Od roku 1936 se věnoval správě majetku v Tochovicích.V září 1939 byl jedním z 85 signatářů prohlášení české a moravské šlechty, které bylo adresováno prezidentovi Emilu Háchovi a ve kterém se podepsaní šlechtici přihlásil k českému národu.
Schwarzenberg, Bedřich *1809 † 1885
10. 3. 2015 | Redakce | Osobnosti
Bedřich Josef Jan Celestin princ ze Schwarzenbergu kníže, kardinál, O.Melit., ThDr. byl arcibiskupem salzburským (1835-1850) a v letech 1850-188527. arcibiskupem pražským. Významně se zasloužil o dostavbu pražské Katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha.
Schwarzenberg, Bedřich I., *1800 † 1870
17. 12. 2023 | Drocár Jan | Osobnosti
Bedřich I. Schwarzenberg byl 2. panujícím orlickým knížetem v letech 1820-1830, kdy se v prosinci zřekl majorátu ve prospěch svého mladšího bratra Karla II. Schwarzenberga. Získal přízvisko „poslední lancknecht“. Věnoval se vojenské kariéře a zanechal po sobě obsáhlé zápisky o svém dobrodružném životě.
Schwarzenberg, Ferdinand Vilém *23.5.1652 Brusel
17. 12. 2023 | Drocár Jan | Osobnosti
Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu byl český a rakouský šlechtic, 2. kníže z rodu Schwarzenbergů, syn diplomata a zakladatele schwarzenberského panství Jana Adolfa I., významný politik a císařský tajný rada. Jeho sestrou byla Marie Arnoštka, 7. vévodkyně krumlovská. Díky svému sociálnímu cítění vešel ve známost jako "Král moru". Počínaje jeho osobou mluvila všechna knížata ze Schwarzenbergu česky.
Schwarzenberg, František *1913 † 1992
25. 9. 2018 | Redakce | Osobnosti
František princ Schwarzenberg působil za první republiky na doporučení Edvarda Beneše na ministerstvu zahraničí. V roce 1939 pracoval více než rok v Kanceláři státního prezidenta Emila Háchy. Dne 6. října 1939 přinesl k rukám Emila Háchy Prohlášení české a moravské šlechty v září r. 1939, které už za přítomnosti nacistů v zemi takto veřejně deklarovalo sounáležitost šlechty s českým národem.
Schwarzenberg, Jan Adolf II. *1799 † 1888
12. 8. 2024 | Drocár Jan | Osobnosti
Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu se narodil jako prvorozený syn knížete Josefa II. a Pavlíny z Arenbergu a od dětství byl vychováván jako dědic hlubocko-krumlovské větve Schwarzenbergů, tzv. primogenitury. Zatímco jeho bratr Felix se věnoval politice a bratr Bedřich církevní kariéře, Jan Adolf byl připravován na správu rodového majetku. Později proto odmítl navzdory rodové historii vstoupit do státních služeb habsburské monarchie, aby se mohl plně věnovat rozvoji jižních Čech.
Schwarzenberg, Jan Nepomuk I. *1742 † 1789
16. 12. 2023 | Drocár Jan | Osobnosti
Jan I. Nepomuk započal stavbu Schwarzenberského plavebního kanálu a reformoval hospodářství a lesnictví na dominiu. Panství rozdělil mezi své dva syny 6. panujícího knížete Josefa II. Schwarzenberga a 1. orlického knížete Karla I. Filipa Schwarzenberga, čímž vznikly schwarzenberská primogenitura se sídlem na Hluboké a schwarzenberská sekundogenitura se sídlem na Orlíku.
Schwarzenberg, Jan Nepomuk Ondřej *13.12.1967 Vídeň
4. 11. 2023 | Drocár Jan | Osobnosti
Jan Nepomuk Ondřej Schwarzenberg (*13. prosince 1967 Vídeň, německy Johannes Nepomuk Andreas Schwarzenberg) je rakousko-český šlechtic z rodu Schwarzenbergů, lesník, velkostatkář, majitel zámku Orlík a správce rodového majetku v Rakousku a Čechách.
Schwarzenberg, Josef I. Adam, *1722 † 1782
17. 12. 2023 | Drocár Jan | Osobnosti
Josef I. Adam ze Schwarzenbergu byl rakouský a český šlechtic, významný politik a úředník Habsburské monarchie, vládnoucí kníže z rodu Schwarzenbergů a 9. vévoda krumlovský. Za jeho vlády byl významně přestavěn Český Krumlov do jeho současné podoby, vystavěno nové barokní divadlo, rozvíjeno hospodářství a především roku 1765 založen Schwarzenberský penzijní fond pro zaměstnance.
Schwarzenberg, Josef II. *1769 † 1833
16. 12. 2023 | Redakce | Osobnosti
Josef II. kníže Schwarzenberg byl příslušník a vládnoucí kníže šlechtického rodu Schwarzenbergů, zakladatel schwarzenberské primogenitury, hlubocko-krumlovské větve rodu a 11. vévoda krumlovský. Během jeho vlády byl vystavěn Schwarzenberský plavební kanál spolu s kanálem Vchynicko-tetovským a založen Hospodářský ústav v Českém Krumlově.
Schwarzenberg, Karel II., *1802 † 1858
10. 12. 2023 | Drocár Jan | Osobnosti
Karel II. Filip kníže ze Schwarzenbergu byl česko-rakouský šlechtic, generál a politik. Po rezignaci staršího bratra Bedřicha převzal knížecí titul mladší rodové větve Schwarzenbergů s majetkem v jižních Čechách (Orlík nad Vltavou).
Schwarzenberg, Karel III., *1824 † 1904
4. 10. 2009 | Redakce | Osobnosti
"Chceme hájit práv těch, nechť se stane cokoliv, až do těch hrdel a statků".
Schwarzenberg, Karel IV., 1859 † 1913
9. 12. 2023 | Drocár Jan | Osobnosti
Karel IV. kníže Schwarzenberg patřil do Strany konzervativního velkostatku, tedy mezi historickou šlechtu, která podporovala české státní právo a české autonomistické aspirace. Zároveň ale jako důsledný konzervativec odmítal všeobecné volební právo. Roku 1910 zastupoval konzervativní šlechtu při česko-německé konferenci o národnostním vyrovnání.
Schwarzenberg, Karel V. *1886 † 1914
11. 2. 2023 | Drocár Jan | Osobnosti
JUDr. Karel V. Schwarzenberg byl od 4.10.1913-6.9.1914 panující (6.) kníže orlického majorátu. Vystudoval právnickou fakultu a po vojenské službě byl státním úředníkem na místodržitelství v Čechách. Zemřel ve věku 28 let na úplavici na srbské frontě na počátku 1. světové války.
Schwarzenberg, Karel VI. *1911 † 1986
30. 1. 2018 | Redakce | Osobnosti
Karel VI. kníže Schwarzenberg z orlické větve rodu byl historik, spisovatel, heraldik a genealog. V letech 1941-1981 regent Českého velkopřevorství Maltézského řádu, 1937-1986 velkopřevor Českého velkopřevorství řádu sv. Lazara. Od 1960 rytíř řádu Zlatého rouna. Signatář šlechtických deklarací z letech 1938 a 1939.
Schwarzenberg, Karel VII. *1937 † 2023
4. 11. 2023 | Drocár Jan | Osobnosti
Český šlechtic a politik Karel kníže Schwarzenberg - kancléř prezidenta Havla. senátor, ministr zahraničních věcí, místopředseda české vlády, prezidentský kandidát, poslanec. Nedlouho před svým skonem byl 28. října 2023 vyznamenán nejvyšším českým Řádem Bílého lva.
Schwarzenbergová, Anna Karolina *16.12.1968 Vídeň
5. 11. 2023 | Drocár Jan | Osobnosti
Pochází se starého šlechtického rodu Schwarzenbergů. Je jedinou dcerou Karla VII. knížete Schwarzenberga. S bývalým manželem Petrem Morganem má pět dětí, 1 dceru a 4 syny.
Schwarzenbergová, Isabella Eleonora *1949
13. 2. 2023 | Drocár Jan | Osobnosti
Isabella Eleonora baronka Harnier z Regendorfu je rozená princezna ze Schwarzenbergu, dcera Františka prince Schwarzenberga (*1913 † 1992) a Amalie princezny z Lobkowicz (*1921 † 2013).
Serényi Isabella provd. Thienen-Adlerflycht, *1927 † 2019
23. 8. 2019 | Drocár Jan | Osobnosti
Isabella hraběnka Serényi z Kis-Sereny provdaná baronka z Thienen-Adlerflycht (*5.4.1927 Luhačovice † 18.8.2019 Lomnice) byla potomkem Aloise hraběte Serényiho, který v září 1939 spolu s ostatními 84 šlechtici z 33 rodů podepsal třetí šlechtickou deklaraci. V roce 1991 vznesla Isabella restituční nárok na vrácení zámků Lomnice a Luhačovice, což se jí podařilo s pomocí rodiny dovést do zdárného konce bohužel až nedlouho před smrtí.
Serényi, Alois *1893 † 1957
24. 8. 2019 | Drocár Jan | Osobnosti
Alois hrabě Serényi (*13.9.1893 Luhačovice † 26.4.1957 Vídeň) převzal správu velkostatků Lomnice a Luhačovice v roce 1927. V roce 1939 podepsal Prohlášení české a moravské šlechty. ve kterém se přihlásil k českému národu. S manželkou Markétou rozenou hraběnkou Pálffyovou měli 4 děti, ale manželství bylo roku 1939 rozvedeno. Markéta poté žila s dětmi na lomnickém zámku a později v Praze, odkud po roce 1945 odešli do rakouského exilu.
Serényi, Gabriel *1817 † 1868
27. 8. 2019 | Drocár Jan | Osobnosti
Gabriel hrabě Serényi (*9.11.1817 Lomnice † 26.4.1868 Luhačovice) pocházející z původem uherského rodu Serényi de Kis-Sereny byl c. k. komoří, báňský rada, rytíř Královského uherského řádu sv. Štěpána a majitel statků Luhačovice, Lomnice u Tišnova a Putnok. Pracoval v mincovnictví a hornictví a byl zakladatelem mladší větve rodu, která žila na Moravě.
Serényi, Jan Nepomuk *1776 † 1854
27. 8. 2019 | Drocár Jan | Osobnosti
Jan Nepomuk hrabě Serényi (*17.4.1776 Bratislava † 29.11.1854 Brno) pocházel z původem uherského rodu Serényi de Kis-Sereny. Byl rytířem Královského uherského řádu sv. Štěpána a majitelem statků: Luhačovice, Lomnice u Tišnova a Putnok. Vykonával funkce horního rady a důlního inspektora v Bánské Bystrici a byl znám jako velký hornický odborník. Svou sbírku nerostů věnoval brněnskému muzeu. Jeho synové Ladislav a Gabriel rod opětovně rozdělili na dvě větve.
Serényi, Josef Maria *1748 † 1805
5. 9. 2019 | Drocár Jan | Osobnosti
Josef Maria hrabě Serényi de Kis Sereny (*26.6.1748 Uhry † 22.5.1805) pocházel z původně uherského rodu Serényi de Kis Sereny. Spolu s bratry roku 1787 uvázali v Blatnou a Škvořetice (po Josefově vdově), ale v roce 1798 statky prodali.
Serényi, Ladislav *1815 † 1893
27. 8. 2019 | Drocár Jan | Osobnosti
Ladislav hrabě Serényi (*12.9.1815 Lomnice u Tišnova † 1.12.1893 Putnok) pochází ze starobylého uherského rodu Serényi de Kis Sereny, usazeného v Čechách a na Moravě. Byl státním úředníkem a zakladatelem starší větve rodu, jejíž příslušníci žili většinou mimo území Čech a Moravy. Statky Putnok, Dédes, Sajo-Szeged.
Serényi, Otto Jan *1855 † 1927
25. 8. 2019 | Drocár Jan | Osobnosti
Otto Jan hrabě Serényi von Kis-Serényi (*21.9.1855 Luhačovice † 17.12.1927 Brno) byl rakousko-uherský, respektive moravský šlechtic, velkostatkář a politik, poslední moravský zemský hejtman.Narodil se v luhačovické větvi rodiny Serényiů, usedlé na Moravě od konce 16. století. Je po něm pojmenován luhačovický léčebný pramen Ottovka, objevený v roce 1905. Jeho syn je signatář šlechtické deklarace ze září 1939 Alois.
Sternberg, František Damián *1667 † 1723
24. 1. 2024 | Redakce | Osobnosti
Založil starší pošlost konopišskou (Damiánova větev). Zdědil po otci svěřenství, dům na Malé straně s obrazárnou a Cerhenice. Byl krajským radou a soudcem zemským. Zemřel 15. května 1723 v Častolovicích. Z manželství s Marií Josefinou z Trauttmansdorffu měl 11 dětí, kromě dcery, která zemřela velmi ve 26 letech zůstal pouze syn František Filip (*1708). Byl donátorem 18. kaple poutní cesty od pražské Lorety do kláštera v Hájku. Kaple byly stavěny v letech 1720–1724.
Sternberg, František Filip *1708 † 1786
14. 2. 2024 | Drocár Jan | Osobnosti
František Filip pocházel z jednoho z nejstarších českých šlechtických rodů Sternbergů. C.k.komoří, tajný rada; nejvyšší hofmistr Marie Terezie, 1735 člen švábského kolegia říšských hrabat, 1745-1748 vyslanec na říšském sněmu v Řezně, 1748 v Drážďanech, 1763 rytíř řádu Zlatého rouna. Statky: po otci dědil majorát Častolovice-Zásmuky.
Sternberg, František Karel Matyáš *1612 † 1648
15. 9. 2023 | Drocár Jan | Osobnosti
František Karel Matyáš Sternberg byl český šlechtic ze starobylého rodu Sternbergů. Vlastnil rozsáhlé statky v jižních, středních a severních Čechách (Bechyně, Horažďovice, Libochovice, Budyně nad Ohří, Zelená Hora). Zastával funkce ve správě Českého království, v roce 1648 byl nejvyšším zemským sudím.
Sternberg, Jan Norbert *1644 † 1678
8. 6. 2019 | Redakce | Osobnosti
Jan Norbert hrabě Sternberg (*1644 † 1678) byl synem nejvyššího zemského sudí Království českého Františka Karla Matyáše. Byl dědicem Bechyně, kde také žil. Jeho jediný syn Jan Josef však spolu s manželkou a starší dcerou utonul v Innu a dědičkou majetku se stala roční dcera Marie Terezie Violanta (*1699 † 1761). Ta se později provdala za Jana Leopolda z Paaru (*1693 † 1741) a Paarové tímto sňatkem získali nové zázemí v Čechách. Byl donátorem 3. kaple Svatováclavské poutní cesty z Prahy do Staré Boleslavi.
Sternberg, Leopold Albert *1865 † 1937
17. 11. 2018 | Drocár Jan | Osobnosti
Leopold Albert - člen rodu hrabat ze Sternbergu, který patří k nejstarším českým šlechtickým rodinám v zemi. V roce 1890 byl c. a k. komoří, v roce 1910 tajný rada. Dědičný člen panské sněmovny a čestný rytíř Maltézských rytířů. Statky: Pohořelice. Malenovice, Žirovnice, majorát Častolovice-Zásmuky.
Sternberg, Leopold, *1896 † 1957
18. 10. 2018 | Janečková, Dana | Osobnosti
Leopold Sternberg (*21.5.1896 Častolovice † 1.11.1957 Kingston, Jamajka) pocházel z jednoho z nejstarších českých šlechtických rodů. Sternbergové jsou jediným rodem, který byl odedávna v panském stavu. K rodovým statkům patřily i Častolovice a Zásmuky, které Leopold zdědil po otci. Po roce 1948 odešel s rodinou do zahraničí, žil ve Spojených státech a na Jamajce. Byl jedním ze signatářů tří šlechtických deklarací z let 1938 a 1939.
Sternberg, Oldřich Adolf Vratislav *1627 † 1703
19. 7. 2021 | Redakce | Osobnosti
Adolf Vratislav hrabě ze Šternberka, celým jménem Oldřich Adolf Vratislav ze Šternberka, byl český šlechtic a diplomat z rodu Šternberků, zastával nejvyšší zemské úřady, kariéru završil téměř dvacetiletým působením v úřadě nejvyššího purkrabí Českého království. Vlastnil panství Častolovice a Zásmuky. Adolf Vratislav navštěvoval jezuitské gymnázium v Praze, kde ho mimo jiné vyučoval Bohuslav Balbín. Ve studiu pokračoval na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde magisterská studia dokončil v roce 1655. Byl oblíbencem císaře Leopolda I. Kariéru zahájil jako císařský diplomat. Získal titul císařského komořího, tajného rady a v roce 1687 dokonce Řád zlatého rouna.
Sternberg, Václav Vojtěch *1643 † 1708
8. 10. 2019 | Redakce | Osobnosti
Václav Vojtěch hrabě Sternberg byl český šlechtic z jednoho z nejstarších českých rodů Sternbergů. Na přelomu 17. a 18. století zastával několik nejvyšších úřadů ve správě Českého království, proslul též jako barokní mecenáš, s jeho jménem je spojena hlavně stavba zámku v Troji.
Sternberg, Zdeněk *1923 † 2021
27. 7. 2019 | Drocár Jan | Osobnosti
Zdeněk Sternberg (* 15. 8. 1923) pochází z hraběcího rodu Sternbergů, jehož kořeny sahají až do 12. století. Měl se stát právníkem, ale nebyl připuštěn k promoci. Stejně jako za okupace i po roce 1948 se zapojil do odboje. Pět let pak strávil u PTP, dalších třináct jako kulisák v Karlínském divadle. Po srpnu 1968 emigroval do Rakouska, kde pracoval jako zástupce ředitele potravinářského koncernu. V roce 1992 restituoval rodový majetek včetně hradu Český Šternberk.
Sternbergová-Phipps, Františka Diana *1936 † 2024
10. 6. 2023 | Drocár Jan | Osobnosti
Františka Diana je potomek starobylého českého rodu Sternbergů, který patří k nejstarším českým šlechtickým rodinám. Jde o jediný rod, který byl odedávna v panském stavu. V roce 1948 odešla s rodiči do exilu, kde rodina žila také na karibské Jamajce, kde otec Leopold zemřel. Matka Cecilia hraběnka von Reventlow-Criminil napsala paměti, které patří k nejlepším dílům tohoto druhu. K rodovým statkům patřily i Častolovice a Zásmuky, které Franziska Diana v roce 1992 restituovala.
Strachwitz, Hugo *1900 † 1978
25. 9. 2018 | Janečková, Dana | Osobnosti
Vystudoval vysokou školu zemědělskou v Praze a ve Vratislavi. V letech 1938 - 1939 byl hrabě HugoStrachwitz členem zástupců české a moravské šlechty,která předala prezidentu Československa Eduardu Benešovi deklaraci plné loajality k československému státu. Tatodeklarace byla předložena dne 17. září 1938 na zvláštní audienci na Pražském hradě. Po okupaci v roce 1939 podobnou petici předali i prezidentu Háchovi, kde se všichni přihlásili k češství a k odpůrcům nacismu.
Stránský, Jiří *1931 † 2019
27. 6. 2019 | Drocár Jan | Osobnosti
Spisovatel Jiří Stránský (*12.8.1931 Praha † 29.5.2019 Praha) se narodil do rodiny JUDr. Karla Stránského, významného pražského advokáta JUDr. Karla Stránského a měl po něm šlechtické kořeny. Matka Božena, rozená Malypetrová, byla dcerou prvorepublikového politika Jana Malypetra v letech 1932-1935 předsedy vlády.. Jiří byl v letech 1992-2006 předsedou Českého PEN-klubu,
Stránský, Karel *1898 † 1978
25. 6. 2019 | Drocár Jan | Osobnosti
JUDr. Karel Stránský (*5. 10. 1898 Obříství, † 14. 4. 1978 Praha) pocházel z rodu Jana Stránského, rytíře ze Stránky a Greifenfelsu, který byl v druhé polovině 17. století povýšen do šlechtického stavu). Práva vystudoval Karel Stránský na Univerzitě Karlově. Oženil se s Boženou Malypetrovou, dcerou Jana Malypetra, v letech 1932-1935 předsedy vlády. Karel Stránský byl aktivním činitelem Sokola a za tuto činnost byl také vězněn.
Suttnerová, Bertha, rozená Kinská *9.6.1843 † 21.6.1914
1. 5. 2018 | Janečková, Dana | Osobnosti
Česko-rakouská radikální pacifistka, publicistka a spisovatelka, označována za nejproslulejší ženu světa před první světovou válkou. Svou literární prací a činností pro zachování míru se řadí do čela obránců humanistických idejí v Evropě druhé poloviny devatenáctého století. V roce 1905 se stala první ženou, jíž byla udělena Nobelova cena za mír. V roce 2018 uplyne 175 let od jejího narození