Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„"Monarchie je jediný systém, v němž je moc vykonávána pro společné dobro".“ Zobrazit celý citát »

Aristoteles *384 př. n. l. † 322 př. n. l.



Osobnosti

Sasko-Kobursko-Saalfeldská, Viktorie *1786 † 1861

7. 7. 2019 | Redakce | Osobnosti

Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská (*17.8.1786 Coburg † 17.3.1861 Frogmore House, Windsor) byla saská princezna, vévodkyně z Kentu, matka britské královny Viktorie. Narodila se jako čtvrtá z pěti dcer vévody Františka Sachsen-Coburg-Saalfeld. Jednou ze sester Viktorie byla Juliana Sachsen-Coburg-Saalfeld, sňatkem ruská velkokněžna Anna Fjodorovna, bratrem byl belgický král Leopold I. a nejstarší sestrou Žofie provdaná za Emanuela Mensdorff-Pouilly.

Sasko-Kobursko-Saalfeldská, Žofie *1778 † 1835

6. 7. 2019 | Redakce | Osobnosti

Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská (*19.8.1778 † 9.9.1835) byla sasko-kobursko-saalfeldskou princeznou, nejstarším potomkem Františka Sasko-Kobursko-Saalfeldského a Augusty Reuss Ebersdorf. Byla sestrou Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldské a tím i tetou její dcery britské královny Viktorie. Byla také sestrou krále Leopolda I. Belgického. Sňatkem se stala hraběnkou z Mensdorff-Pouilly.  

Sasko-Kobursko-Saalfeldský, František *1750 † 1806

6. 7. 2019 | Redakce | Osobnosti

František Sasko-Kobursko-Saalfeldský (15.7.1750 Coburg † 9.12.1806 Coburg) byl jedním z vládnoucích durynských vévodů z rodu Wettinů. Narodil se jako nejstarší syn Arnošta Fridricha Sasko-Kobursko-Saalfeldského a Žofie Antonie Brunšvicko-Wolfenbüttelské. Získal vlastní, pečlivé a rozsáhlé vzdělání a stal se milovníkem umění. Je předkem například britské královny Viktorie, jejího manžela Alberta, mexické císařovny Šarloty, Alžběty II., Filipa Belgického a dalších.

Schlik, František *1914 † 2005

27. 9. 2018 | Redakce | Osobnosti

František hrabě Schlik společně se svým otcem Jindřichem Marie a třemi bratry Jindřichem, Zikmundem a Ondřejem, podepsali v roce 1939 "Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939", ve kterém se přihlásili k českému národu.

Schlik, Jindřich * 1916 † 2004

2. 10. 2018 | Redakce | Osobnosti

V roce 1939 podepsal společně s dalšími zástupci šlechtických rodů Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939, ve kterém se přihlásil k českému národu. Tato deklarace byla předložena prezidentu Emilu Háchovi. Prohlášení podepsal společně se svým otcem a bratry  Františkem, Zikmundem a Ondřejem.

Schlik, Jindřich M. *1875 † 1957

2. 10. 2018 | Redakce | Osobnosti | English

V roce 1939 podepsal společně s dalšími zástupci šlechtických rodů Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939, ve kterém se přihlásil k českému národu. Tato deklarace byla předložena prezidentu Emilu Háchovi. Prohlášení podepsal společně se svými syny Františkem, Jindřichem, Zikmundem a Ondřejem.

Schlik, Ondřej *1917 † 1942

2. 10. 2018 | Redakce | Osobnosti

V roce 1939 podepsal společně s dalšími zástupci šlechtických rodů Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939, ve kterém se přihlásil k českému národu. Tato deklarace byla předložena prezidentu Emilu Háchovi. Prohlášení podepsal společně se svým otcem a bratry Františkem, Jindřichem a Zikmundem.

Schlik, Zikmund *1916 † 1988

2. 10. 2018 | Redakce | Osobnosti

V roce 1939 podepsal společně s dalšími zástupci šlechtických rodů Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939, ve kterém se přihlásil k českému národu. Tato deklarace byla předložena prezidentu Emilu Háchovi. Prohlášení podepsali i další členové rodu - otec Zikmunda Jindřich Maria  a bratři František, Jindřich a Ondřej.Pracoval jako pomocný dělník a později jako pumpař u benzínové pumpy.

Schönborn, Ervin *1899 † 1984

18. 10. 2018 | Redakce | Osobnosti

Člen rodu Schönborn, který v roce 1939 podepsal  "Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939", ve kterém se přihlásil k českému národu. Prohlášení podepsalo 85 zástupců 33 šlechtických rodů. Prohlášení za Ervína podepsal jeho bratr František.

Schönborn, František * 1899 † 1964

18. 10. 2018 | Redakce | Osobnosti

Člen rodu Schönborn, který v roce 1939 podepsal  "Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939", ve kterém se přihlásil k českému národu. Prohlášení podepsalo 85 zástupců 33 šlechtických rodů. Prohlášení podepsal také za svého bratra Ervína.

Schwarzenberg, Arnošt *1892 † 1979

17. 10. 2018 | Dana Janečková | Osobnosti

Arnošt princ Schwarzenberg absolvoval vojenskou akademii a následně obchodní akademii. V 1. světové válce se účastnil jako důstojník bojů v Itálii. Později byl majorem v záloze československé armády. Od roku 1936 se věnoval správě majetku v Tochovicích.V  září 1939 byl jedním z 85 signatářů prohlášení české a moravské šlechty, které bylo adresováno prezidentovi Emilu Háchovi a ve kterém se podepsaní šlechtici přihlásil k českému národu.

Schwarzenberg, Bedřich *1809 † 1885

10. 3. 2015 | Redakce | Osobnosti

Bedřich Josef Jan Celestin princ ze Schwarzenbergu ​kníže, kardinál, O.Melit., ThDr. byl arcibiskupem salzburským (1835-1850) a v letech 1850-188527. arcibiskupem pražským. Významně se zasloužil o dostavbu pražské Katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha.

Schwarzenberg, František *1913 † 1999

25. 9. 2018 | Dana Janečková | Osobnosti

František princ Schwarzenberg působil za první republiky na doporučení Edvarda Beneše na ministerstvu zahraničí. V roce 1939 pracoval více než rok v Kanceláři státního prezidenta Emila Háchy. Dne 6. října 1939 přinesl k rukám Emila Háchy deklaraci, ve které se hovořilo o tom, že se česká šlechta připojila k českému národu a nedlouho po té byl jmenován František Schwarzenberg do čela mládeže v Národním souručenství. Účastnil se květnového povstání v roce 1945 a byl členem České národní rady. Po válce pracoval na ministerstvu zahraničí a jako československý velvyslanec ve Vatikánu

Schwarzenberg, Karel VI. *1911 † 1986

30. 1. 2018 | Redakce | Osobnosti

Historik, heraldik, spisovatel, kníže z orlické větve rodu. Maturoval roku 1929 na pražském Akademickém gymnáziu. Studoval lesnictví na pražské technice a potom historii a heraldiku u prof. Josefa Pekaře. V roce 1933 se ujal rodového majetku. Po nástupu komunistického režimu v únoru 1948 odešel Karel VI. s rodinou z republiky do rakouského exilu.

Serényi Isabella provd. Thienen-Adlerflycht, *1927 † 2019

23. 8. 2019 | Jan Drocár | Osobnosti

Isabella hraběnka Serényi z Kis-Sereny provdaná baronka z Thienen-Adlerflycht (*5.4.1927 Luhačovice † 18.8.2019 Lomnice) byla potomkem Aloise hraběte Serényiho, který v září 1939 spolu s ostatními 84 šlechtici z 33 rodů podepsal třetí šlechtickou deklaraci. V roce 1991 vznesla Isabella restituční nárok na vrácení zámků Lomnice a Luhačovice, což se jí podařilo s pomocí rodiny dovést do zdárného konce bohužel až nedlouho před smrtí.

Serényi, Alois *1893 † 1957

24. 8. 2019 | Jan Drocár | Osobnosti

Alois hrabě Serényi (*13.9.1893 Luhačovice † 26.4.1957 Vídeň) převzal správu velkostatků Lomnice a Luhačovice v roce 1927. V roce 1939 podepsal Prohlášení české a moravské šlechty. ve kterém se přihlásil k českému národu. S manželkou Markétou rozenou hraběnkou Pálffyovou měli 4 děti, ale manželství bylo roku 1939 rozvedeno. Markéta poté žila s dětmi na lomnickém zámku a později v Praze, odkud po roce 1945 odešli do rakouského exilu.

Serényi, Gabriel *1817 † 1868

27. 8. 2019 | Jan Drocár | Osobnosti

Gabriel hrabě Serényi (*9.11.1817 Lomnice † 26.4.1868 Luhačovice) pocházející z původem uherského rodu Serényi de Kis-Sereny byl c. k. komoří, báňský rada, rytíř Královského uherského řádu sv. Štěpána a majitel statků Luhačovice, Lomnice u Tišnova a Putnok. Pracoval v mincovnictví a hornictví a byl zakladatelem mladší větve rodu, která žila na Moravě.

Serényi, Jan Nepomuk *1776 † 1854

27. 8. 2019 | Jan Drocár | Osobnosti

Jan Nepomuk  hrabě Serényi  (*17.4.1776 Bratislava † 29.11.1854 Brno) pocházel z původem uherského rodu Serényi de Kis-Sereny. Byl rytířem Královského uherského řádu sv. Štěpána a  majitelem statků: Luhačovice, Lomnice u Tišnova a Putnok. Vykonával funkce horního rady a důlního inspektora v Bánské Bystrici a byl znám jako velký hornický odborník. Svou sbírku nerostů věnoval brněnskému muzeu. Jeho synové Ladislav a Gabriel rod opětovně rozdělili na dvě větve. 

Serényi, Josef Maria *1748 † 1805

5. 9. 2019 | Jan Drocár | Osobnosti

Josef Maria hrabě Serényi de Kis Sereny (*26.6.1748 Uhry † 22.5.1805) pocházel z původně uherského rodu Serényi de Kis Sereny. Spolu s bratry roku 1787 uvázali v Blatnou a Škvořetice (po Josefově vdově), ale v roce 1798 statky prodali.

Serényi, Ladislav *1815 † 1893

27. 8. 2019 | Jan Drocár | Osobnosti

Ladislav hrabě Serényi (*12.9.1815 Lomnice u Tišnova † 1.12.1893 Putnok) pochází ze starobylého uherského rodu Serényi de Kis Sereny, usazeného v Čechách a na Moravě. Byl státním úředníkem a zakladatelem starší větve rodu, jejíž příslušníci žili většinou mimo území Čech a Moravy. Statky Putnok, Dédes, Sajo-Szeged.

Serényi, Otto Jan *1855 † 1927

25. 8. 2019 | Jan Drocár | Osobnosti

Otto Jan hrabě Serényi von Kis-Serényi (*21.9.1855 Luhačovice †  17.12.1927 Brno) byl rakousko-uherský, respektive moravský šlechtic, velkostatkář a politik, poslední moravský zemský hejtman.Narodil se v luhačovické větvi rodiny Serényiů, usedlé na Moravě od konce 16. století. Je po něm pojmenován luhačovický léčebný pramen Ottovka, objevený v roce 1905. Jeho syn je signatář šlechtické deklarace ze září 1939 Alois.

Sternberg, Jan Norbert *1644 † 1678

8. 6. 2019 | Redakce | Osobnosti, Via Ludmila

Jan Norbert hrabě Sternberg (*1644 † 1678) byl synem nejvyššího zemského sudí Království českého Františka Karla Matyáše. Byl dědicem Bechyně, kde také žil. Jeho jediný syn Jan Josef však spolu s manželkou a starší dcerou utonul v Innu a dědičkou majetku se stala roční dcera Marie Terezie Violanta  (*1699 † 1761). Ta se později provdala za Jana Leopolda z Paaru (*1693 † 1741) a Paarové tímto sňatkem získali nové zázemí v Čechách. Byl donátorem 3. kaple Svatováclavské poutní cesty z Prahy do Staré Boleslavi.

Sternberg, Jiří Douglas *1888 † 1965

18. 10. 2018 | Jan Drocár | Osobnosti

Jiří Douglas Sternberg (*10.12.1888 Praha † 4.7.1965 Bruneck, jižní Tyrolsko) byl český šlechtic, potomek jednoho z nejstarších českých šlechtických rodů, vlastník hradu Český Šternberk a zámku Březina. V roce 1949 mu byl Český Šternberk státem vyvlastněn, ale podařilo se mu stát se jeho správcem a působil ve funkci kastelána na svém bývalém hradě. Byl jedním ze signatářů šlechtických deklarací v letech 1938 a 1939.

Sternberg, Leopold Albert *1865 † 1937

17. 11. 2018 | Jan Drocár | Osobnosti

Leopold Albert - člen rodu hrabat ze Sternbergu, který patří k nejstarším českým šlechtickým rodinám v zemi. V roce 1890 byl c. a k. komoří, v roce 1910 tajný rada. Dědičný člen panské sněmovny a čestný rytíř Maltézských rytířů. Statky: Pohořelice. Malenovice, Žirovnice, majorát Častolovice-Zásmuky.

Sternberg, Leopold, *1896 † 1957

18. 10. 2018 | Dana Janečková | Osobnosti

Leopold Sternberg (*21.5.1896 Častolovice † 1.11.1957 Kingston, Jamajka) pocházel z jednoho z nejstarších českých šlechtických rodů. Sternbergové jsou jediným rodem, který byl odedávna v panském stavu. K rodovým statkům patřily i Častolovice a Zásmuky, které Leopold zdědil po otci. Po roce 1948 odešel s rodinou do zahraničí, žil ve Spojených státech a na Jamajce. Byl jedním ze signatářů tří šlechtických deklarací z let 1938 a 1939.

Sternberg, Zdeněk * 15.8.1923 Praha

27. 7. 2019 | Redakce | Osobnosti

Zdeněk Sternberg (* 15. 8. 1923) pochází z hraběcího rodu Sternbergů, jehož kořeny sahají až do 12. století. Měl se stát právníkem, ale nebyl připuštěn k promoci. Stejně jako za okupace i po roce 1948 se zapojil do odboje. Pět let pak strávil u PTP, dalších třináct jako kulisák v Karlínském divadle. Po srpnu 1968 emigroval do Rakouska, kde pracoval jako zástupce ředitele potravinářského koncernu. V roce 1992 restituoval rodový majetek včetně hradu Český Šternberk.

Sternberga, Václav Vojtěch ze *1643 †1708

8. 10. 2019 | Redakce | Osobnosti

Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka byl český šlechtic z rodu Šternberků. Na přelomu 17. a 18. století zastával několik nejvyšších úřadů ve správě Českého království, proslul též jako barokní mecenáš, s jeho jménem je spojena hlavně stavba zámku v Troji. Narodil se na zámku v Bechyni jako druhorozený syn Františka Karla ze Šternberka, nejvyššího zemského sudího Českého království.

Strachwitz, Hugo *1900 † 1978

25. 9. 2018 | Dana Janečková | Osobnosti

Vystudoval vysokou školu zemědělskou v Praze a ve Vratislavi. V letech 1938 - 1939 byl hrabě HugoStrachwitz členem zástupců české a moravské šlechty,která předala prezidentu Československa Eduardu Benešovi deklaraci plné loajality k československému státu. Tatodeklarace byla předložena dne 17. září 1938 na zvláštní audienci na Pražském hradě. Po okupaci v roce 1939 podobnou petici předali i prezidentu Háchovi, kde se všichni přihlásili k češství a k odpůrcům nacismu.

Stránský, Jiří *1931 † 2019

27. 6. 2019 | Jan Drocár | Osobnosti

Spisovatel Jiří Stránský (*12.8.1931 Praha † 29.5.2019 Praha) se narodil do rodiny JUDr. Karla Stránského, významného pražského advokáta JUDr. Karla Stránského a měl po něm šlechtické kořeny. Matka Božena, rozená Malypetrová, byla dcerou prvorepublikového politika Jana Malypetra v letech 1932-1935 předsedy vlády.. Jiří byl v letech 1992-2006 předsedou Českého PEN-klubu,

Stránský, Karel *1898 † 1978

25. 6. 2019 | Jan Drocár | Osobnosti

JUDr. Karel Stránský (*5. 10. 1898 Obříství, † 14. 4. 1978 Praha) pocházel z rodu Jana Stránského, rytíře ze Stránky a Greifenfelsu, který byl v druhé polovině 17. století povýšen do šlechtického stavu). Práva vystudoval Karel Stránský na Univerzitě Karlově. Oženil se s Boženou Malypetrovou, dcerou Jana Malypetra, v letech 1932-1935 předsedy vlády. Karel Stránský byl aktivním činitelem Sokola a za tuto činnost byl také vězněn.

Suttnerová, Bertha, rozená Kinská *9.6.1843 † 21.6.1914

1. 5. 2018 | Dana Janečková | Osobnosti

Česko-rakouská radikální pacifistka, publicistka a spisovatelka, označována za nejproslulejší ženu světa před první světovou válkou. Svou literární prací a činností pro zachování míru se řadí do čela obránců humanistických idejí v Evropě druhé poloviny devatenáctého století. V roce 1905 se stala první ženou, jíž byla udělena Nobelova cena za mír. V roce 2018 uplyne 175 let od jejího narození




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2019  |  O nás