"Šlechtický" hudební festival

19. 8. 2017 | Drocár Jan | Šlechtic vypravuje

Benefiční FESTIVAL HARRIET PARISH se koná 20.8. - 3.9.2017 v Žamberku, Častolovicích a Rychnově nad Kněžnou. Nese jméno nadané klavíristky Harriet pocházející z původně anglického šlechtického rodu. Až po roce 1815, kdy koupili žamberského panství, se Parishové usadili natrvalo v Čechách. Harriet byla blízkou přítelkyní známé klavíristky Clary Schumannové (rozené Wieck), manželky skladatele Roberta Schumanna, který Harriet dedikoval klavírní variaci pro dvě piana Op. 46.

Audience u císaře Karla I. (2017)

26. 4. 2017 | Drocár Jan | Autor píše

V sobotu 29. dubna a v neděli 30. dubna 2017 se na brandýském zámku a ve Staré Boleslavi konala každoroční, letos v pořadí již patnáctá, Audience u císaře Karla I. Kromě standardního programu bylo na slavnosti připomínáno 300. výročí narození české a uherské královny Marie Terezie, 130. výročí narození posledního rakouského císaře a českého krále Karla I. (III.) a také 100. výročí jeho koupě brandýského zámku v roce 1917. Byl posledním vlastníkem zámku z habsburského rodu.

Výstava Magičtí Lucemburkové v Praze

23. 3. 2017 | Redakce | Karel IV.

Výstava Magičtí Lucemburkové s podtitulem Čeští králové a panovníci Svaté říše římské byla zahájena ve čtvrtek 23.3.2017 v prostorách Křížové chodby pražského Karolina na Ovocném trhu 3. Moderátor Alexander Hemala přivítal účastníky vernisáže výstavy, kterou poté oficiálně otevřel svým projevem starosta městské části Praha 1 Oldřich Lomecký. S výstavou přítomné seznámil její hlavní autor JUDr. Oldřich Beneš a na závěr slavnostního zahájení všechny pozdravila velvyslankyně Lucemburského velkovévodství Michéle Pranchère-Tomassini.

Výstava Magičtí Lucemburkové

6. 3. 2017 | Mgr. Jana Janáčová | Karel IV.

Výstavu Magičtí Lucemburkové s podtitulem Čeští králové a panovníci Svaté říše římské pořádá ve spolupráci s Univerzitou Karlovou od čtvrtka 23. března do soboty 29. dubna 2017 v  prostorách Křížové chodby univerzitního Karolina v Praze 1 na Ovocném trhu 3, společnost Rodro z.s. Autory celé výstavy jsou Oldřich Beneš a Marek Zágora z ostravské Společnosti MARIE z.s., autorem vystavovaných replik korunovačních klenotů je turnovský šperkař a zlatník Jiří Urban, sochy panovníků jsou dílem Igora Kitzberga, který studoval sochařství na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě a vystavené rodokmenové studie vytvořil pražský genealog Jan Drocár.

Praha – Křižovatka cest předků a potomků Karla IV.

2. 3. 2017 | Drocár Jan | Karel IV.

Projekt Křižovatka cest byl zahájen 14.5.2016 v den 700. výročí narození římského císaře a 11. českého krále Karla IV. Lucemburského. Formou rodokmenů představuje vizuálně české i evropské předky Karla IV. a po přeslici i jeho současné potomky. Ti žijí dnes nejen v České republice, ale i v dalších evropských zemích. Aby se s nimi mělo možnost seznámit co nejvíce zájemců, jsou rodokmeny vystaveny v ulicích, parcích a náměstích Prahy, kde se Karel IV. narodil, kde žil i zemřel. Ze svého rodného města učinil významné evropské centrum a svými počiny se nesmazatelně zapsal do jeho dějin. Nezveleboval však jen Prahu, činil tak po celém území Českého království i za jeho hranicemi. Proto je ambicí projektu Křižovatka cest se v průběhu následujících let rozšířit prostřednictvím jeho potomků i do dalších míst.

Kniha Kuchyně a stolničení na šlechtických sídlech

28. 2. 2017 | Redakce | Autor píše

Kniha ​Kuchyně a stolničení na šlechtických sídlech čtenáře provede světem přípravy jídel a kultury stolování na českých a moravských šlechtických sídlech od období renesance až po vystěhování šlechtických rodů z jejich domovů před druhou světovou válkou či krátce po ní. Více než 600 fotografií zachycuje autentické prostory jednadvaceti vybraných hradních a zámeckých objektů, které byly využívány pro zajištění pokrmů na šlechtický stůl, i samotné jídelny aristokracie. Popis objektů je doprovázen ukázkami původního mobiliárního fondu a obohacen o další zajímavosti z archivů vážící se k tématu, jako jsou jídelníčky, soupisy spížních či vinných zásob, recepty. Text je uváděn ve třech jazycích.

Brandýský zámek národní kulturní památkou

20. 2. 2017 | Redakce | Autor píše

Po dlouholetém úsilí byl 20.2.2017 rozhodnutím vlády zámek Brandýs nad Labem, od roku 1547 sídlo císařů a králů habsburské dynastie a osobní sídlo posledního českého krále, blahoslaveného Karla I., prohlášen národní kulturní památkou.

Sternbergové na obrazovce ČT

17. 2. 2017 | Redakce | Karel IV., Šlechtic vypravuje

V erbu rodu Sternbergů je osmicípá hvězda v modrém poli a rodové heslo latinsky zní: „Nescit occasum“, v češtině to znamená „nezná západu“, tedy „nikdy nezapadá“. Jeden ze tří biblických králů, kteří se přišli klanět novorozenému Ježíšovi v Betlémě, se jmenoval Kašpar. A podle rodinné legendy to byl právě on, kdo založil významný český rod. Hvězda v erbu Sternbergů je tedy hvězdou betlémskou. A jméno Kašpar se u Sternbergů předává po generace. Sternbergové skutečně patří mezi nejstarší české šlechtické rody a dokonce jsou spřízněni přímo s britskou královnou Alžbětou.

Jak romantici s erbem páchají veselé ekonomické sebevraždy

3. 2. 2017 | Redakce | Autor píše

Lehce patetický úvodní komentář Modré krve slibující splátku dluhu klame tělem. Neboť osmidílná série, která od čtvrtka na ČT provede našimi šlechtickými rody od Kolowratů po Kinské, navzdory kolekci urozených jmen a titulů představí současníky, kteří vystupují zcela civilně a zábavně.

Modrá krev. Jak žije mladá generace české šlechty?

3. 2. 2017 | Redakce | Autor píše

Šlechtické tituly byly oficiálně zrušeny se vznikem samostatného Československa. Desítky příslušníků aristokracie, kteří u nás žijí, s nimi ale naštěstí nezmizely. Historie jejich rodů je významnou součástí dějin naší země a jejich majetky patří do pokladnice českého kulturního dědictví. Jak žije současná generace české šlechty, ukáže nový dokumentární cyklus režisérky Aleny Činčerové Modrá krev. Světem českých šlechtických rodů diváky provází František hrabě Kinský.

František Kinský: Srdcař s modrou krví

1. 2. 2017 | Lenka Jaklová | Autor píše

Konec jim předpovídali už po Bílé hoře, pak po roce 1918 a o třicet let později v časech hořké perzekuce komunistické totality - ale stále jsou tady. Aristokraté. Potomci dávných šlechtických rodů. Dnes už sice nespravují "panství", ale podnikají a i jinak žijí jako běžní občané, a přece se do jisté míry odlišují. Jejich historická jména jsou pro ně závazkem, hrdostí i údělem. František Kinský se dlouho bránil představě, že by měl převzít rodový majetek v Kostelci nad Orlicí. Tak dlouho se vzpíral myšlence, že se stane následníkem, až se jím opravdu stal. František, hrabě Kinský…

Prezidentská dříve královská lóže v Narodním divadle

31. 12. 2016 | Redakce | Video-audio

Údělná knížata a markrabata moravská

18. 12. 2016 | Redakce | Autor píše

​Nákladem Koruny České byla vydána knížka Údělná knížata a markrabata moravská, jejímž autorem je genealog Petr Nohel. Publikace navazuje na loňský titul Nástupnické právo v Českém království, přičemž jejím smyslem je přiblížit problematiku následnictví také na Moravě. Publikace o 24 stranách stručně představuje a v dílčích genealogických schématech zobrazuje držitele jednotlivých moravských údělů z rodu Přemyslovců včetně pořadí jejich vlády.

Žehnání nových zvonů na Karlově

31. 10. 2016 | Laňka, Ignác ThDr. PhD. | Karel IV.

V neděli 30.10.2016 v 09.30 hodin zahájil arcibiskup pražský Dominik kardinál Duka OP obřad žehnání tří nových zvonů kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově. Zvony byly vyrobeny na počest 700. výročí narození českého krále a římského císaře Karla IV. Kostel na Karlově byl po staletí mariánským poutním místem. Lidé sem přicházeli za obrazem Panny Marie karlovské, jemuž se připisuje řada zázračných uzdravení, ženy si sem chodily vymodlit vytoužené mateřství. ​

Kolowrat-Libštejnský, František Antonín, *1778 † 1861

29. 10. 2016 | Redakce | Osobnosti

František Antonín hrabě Kolowrat-Libštejnský, *31.1.1778, Praha † 4.4.1836 Vídeň). Český a rakouský státník. Byl členem Císařské rady císaře Ferdinanda I., rytířem Řádu zlatého rouna a posledním mužským příslušníkem libštejnské větve Kolowratů. Patřil k zakladatelům Národního muzea a byl mecenášem české vědy.​