Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„V listopadu 2019 Petr Nohel 4. díl drobných publikací věnujících se nástupnictví a nástupnickému právu v Českých zemích. Titul „Markrabata obojí Lužice“ tak navazuje na předchozí autorovy tři tituly, Nástupnické právo v Českém království z roku 2015, Údělná knížata a markrabata moravská z roku 2016 a Slezská knížata a slezští vévodové z roku 2017.“ Zobrazit celý citát »

Poslední díl tetralogie o nástupnictví v Českých zemích

PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.

Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad

Orlík, sídlo Schwarzenbergů

Zámek Loučeň spjatý s českou větví rodu Thurn-Taxisů

Výstava Magičtí Lucemburkové v Praze

23. 3. 2017 | Redakce | Karel IV.

Výstava Magičtí Lucemburkové s podtitulem Čeští králové a panovníci Svaté říše římské byla zahájena ve čtvrtek 23.3.2017 v prostorách Křížové chodby pražského Karolina na Ovocném trhu 3. Moderátor Alexander Hemala přivítal účastníky vernisáže výstavy, kterou poté oficiálně otevřel svým projevem starosta městské části Praha 1 Oldřich Lomecký. S výstavou přítomné seznámil její hlavní autor JUDr. Oldřich Beneš a na závěr slavnostního zahájení všechny pozdravila velvyslankyně Lucemburského velkovévodství Michéle Pranchère-Tomassini.

Křížová chodba univerzitního Karolina bude výstavu Magičtí Lucemburkové hostit do soboty 29.4.2017.

Po vejití do areálu Karolina se na výstavu Magičtí Lucemburkové vchází levým bočním vchodem
kolem středověkého beranidla.

***

KATALOG VÝSTAVY

“Zastavte se, zamyslete se, ztište se a přijměte mé pozvání do doby, kdy země Koruny české, ovlivňovaly dlouhou dobu celou kulturní Evropu”.
Autor výstavy

KATALOG ČESKY s úvodním slovem autora výstavy JUDr. Oldřicha Beneše:		KATALOG ANGLICKY kde čísla stránek odpovídají číslům panelů na výstavě.
Zde klikněte		Zde klikněte

Slova autora při otevření výstavy Magičtí Lucemburkové v Praze

ZAHÁJENÍ VÝSTAVY V PRAZE


Moderátor Alexander Hemala uvítal přítomné svým neopakovatelným humorem. Jako prvnímu před slovo starostovi městské části Praha 1, která výstavu výrazně podpořila.		Starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký na závěr svého projevu prohlásil výstavu za zahájenou a pozval k její návštěvě nejen Pražany, ale i návštěvníky Prahy.


O obsahu výstavy konferoval její hlavní autor JUDr. Oldřich Beneš. Upozornil na zajímavá místa, vyzdvihl unikáty. Připomněl také Ostravu, Opavu a zámek Loučeň, kde už výstavu viděli. Viz druhá polovina tohoto článku.		Na nenápadnou přítomnost lucemburské velvyslankyně mezi přítomnými upozornilo až její parkující auto před Karolinem. Než byla odhalena, měla paní velvyslankyně ze svého inkognita velkou radost.

Přítomnost lucemburské velvyslankyně a jeden z vystavených rodokmenů připomíná, že k dobře se rozvíjející česko-lucemburské spolupráci by mohl přispívat i fakt, že současná hlava země lucemburské, velkovévoda Jindřich, je ve 22. generaci přímým potomkem římského císaře
a 11. českého krále Karla IV. Na výstavě k vidění, zde k přečtení genealogická studie.


Její Excelence Michéle Pranchère-Tomassini. popřála výstavě úspěch i jménem lucemburského velkovévody Jindřicha I.		Před rodokmeny předků Karla IV.: jejich autor Jan Drocár, paní velvyslankyně a mjr. Jiří Laňka, jáhen kostela sv. Karla Velikého.

Rodokmeny předků Karla IV. Lucemburského ukazují, že je společným potomkem Karla Velkého (rodokmen vlevo) a 1. historicky doloženého českého knížete Bořivoje I. a jeho choti
sv. Ludmily (rodokmen vpravo).


Detail levého rodokmenu.		Detail pravého rodokmenu.

Na snímku zachycené rodokmeny ukazují genealogické cesty od Karla IV. Lucemburského k českým králům a šlechtickým rodům Czerninů, Kinských, Lobkowiczů, Schwarzenbergů, Sternbergů a Waldsteinů. Dalšími Lucemburky na těchto rodokmenech jsou děd Karla IV. – římský císař Jindřich VII. Lucemburský, otec Karla IV. – český král Jan Lucemburský, syn
Karla IV. – římský císař a český král Zikmund Lucemburský
a vnučka Karla IV. – Alžběta Lucemburská.

Na snímku zachycené rodokmeny ukazují genealogické cesty od Karla IV. Lucemburského k nejvyšším představitelům deseti současným evropským monarchiím (Belgie, Dánsko, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Monako, Nizozemsko, Norsko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie). Více viz článek Praha – Křižovatka cest předků a potomků Karla IV. Snímek dole – pohled na rodokmeny zvenku.


Autor rodokmenů Jan Drocár a kastelán Zámku Loučeň Vratislav Zákoutský.		Před otevřením výstavy se otevíraly v prostorách Křížové chodby zajímavé průhledy.


Rodová galerie českých rodů na hradě Lauf (Wenzelsburg) nedaleko Norimberku v Německu. Hrad dal postavit císař a král Karel IV. roku 1356 na Říšské cestě mezi Prahou a Norimberkem na rozvalinách staršího štaufského hradu. Město Lauf zakoupil Karel IV. roku 1353 od falcké větve Wittelsbachů společně s dalšími místy a později se tato oblast nazývala Česká Falc, která byla svého času součástí Zemí koruny České.		Hradní kaple na Laufu byla zasvěcena sv. Václavovi Dominantou hradu je erbovní sál se znakovou galerií objevenou roku 1934. Pod vrstvou staré malby se skrývalo 112 (někdy uváděno 114) erbů Českého království. Jde o nejvzácnější sbírku české a moravské heraldiky. Soudí se, že vznik výzdoby spadá do doby okolo roku 1361, kdy se v blízkém Norimberku Karlovi IV. narodil syn a dědic Václav IV.

Hrad Lauf. Foto archiv.

Na zahájení pražské výstavy se sešli její autoři.

Ale nestačili se spolu vyfotografovat. Autor celé výstavy Oldřich Beneš z ostravské Společnosti MARIE z.s., spoluautor výstavy, její odborný garant, historik a středoškolský pedagog Marek Zágora , autor vystavovaných replik korunovačních klenotů turnovský šperkař a zlatník Jiří Urban, autor soch panovníků Igor Kitzberger a autor rodokmenů Jan Drocár.


Spoluautor výstavy Marek Zágora (v modré košili) je hlavním odborným garantem výstavy. Na zahájení trpělivě vysvětloval i princip virtuálního listování v dobové literatuře na “tabletových” panelech.		Igor Kitzberger, kterého po příjezdu do Prahy potkal nezaviněný problém se zaparkováním auta, dorazil na výstavu později, ale na výstavě ho více než důstojně zastoupilo dvanáct jeho soch lucemburských panovníků.

Zlatníka a šperkaře Jiřího Urbana na výstavě prezentují nejen tři korunovační koruny Karla IV. (vlevo) ale i replika Sedlecké monstrance (vpravo), kterou zhotovil spolu s Janem Jarošem. Sedlecká monstrance patří mezi deset nejstarších gotických monstrancí na světě a soudí se, že je nejstarší monstrancí svého typu ve Střední Evropě. Byla zhotovena v roce 1389, nebo krátce před ním,
za vlády Václava IV. Lucemburského, pravděpodobně podle návrhu Petra Parléře.


Organizátoři pražské výstavy: zleva Jan Bílek, Michal Důjka a Jan Drocár.		Organizátorka výstavy Milada Karasová se starostou Prahy I. Oldřichem Lomeckým.

Na pozvání autora vystavovaných rodokmenů si výstavu přišel prohlédnout předseda českých monarchistů Mgr. Petr Nohel, PhD. Neměl to daleko, působí přímo v Karolinu na rektorátu
Univerzity Karlovy v odboru pro vědu a výzkum. Zabývá se ale také genealogií, kolem které
se poté nejvíce točila řeč. V souvislosti s dynastií Lucemburků, pochopitelně.

Pořadatelé odvedli velký kus práce

Výstavu Magičtí Lucemburkové pořádá ve spolupráci s Univerzitou Karlovou společnost Rodro z.s. Především manželé Michal Důjka a Milena Karasová nesli plnou tíhu organizačních stresů, pomáhali jim Mgr. Jana Janáčová a z Plzně Jan Bílek (do Plzně by se měla výstava přestěhovat v září 2017). Výstavu aranžoval a sestavil Jaroslav Rous se svým týmem.
Nejblíže k obsahu výstavy má asi předseda zapsaného spolku Rodro Michal Důjka. Pochází po přeslici ze šlechtického rodu Bubnů z Litic a díky tomu je i jedním z potomků Karla IV. Ve 20.generaci. Zde, prosím, k nahlédnutí.

Členové zapsaného spolku RODRO, pořadatele výstavy Magičtí Lucemburkové, Michal Důjka a Milada Karasová a starosta městské části Praha 1 Oldřich Lomecký.

Nenahraditelné zkušenosti z organizování obdobných akcí, ale v úplně jiném oboru má Milada Karasová. Majitelka Czechoslovak Models, první profesionální modelingové agentury v Čechách a objevitelka slavných českých topmodelek Terezy Maxové, Evy Herzigové, Simony Krainové, Daniely Peštové aj. nyní na univerzitě třetího věku objevuje svět historie a učí se italsky. Při přípravě výstavy Magičtí Lucemburkové se starala především o to, aby o ní všichni věděli, aby nikdo důležitý nechyběl, aby příslušné státní orgány a organizace či firmy výstavu podpořili atd. Také aby na vernisáži
bylo něco malého k snědku a pití.

Zleva: Zástupce Univerzity Karlovy Petr Svoboda, předseda spolku Rodro Michal Důjka, lucemburská velvyslankyně a její spolupracovník, starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký, JUDr. Oldřich Beneš, Alexander Hemala a Milada Karasová.

Česká svatováclavská koruna.


Římská královská koruna.		Římská císařská koruna.

Tři korunovační koruny Karla IV. Lucemburského pohromadě.


Vlevo maketa hradu Karlštejna.		Vpravo replika Kříže z Karlštejna.

Vpravo fotograf Karel Feitl, autor všech výše uvedených snímků. Zleva mjr. Mgr. Jiří I. Laňka, jáhen Římskokatolické duchovní správy u kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého, kostela, který dal v roce 1350 na Karlově na Novém Městě pražském postavit Karel IV. Lucemburský k poctě svého předka a prvního středověkého předchůdce na trůnu římských
císařů Karla I.Velikého. A ke cti svých rodičů Jana Lucemburského a Elišce Přemyslovně.

V parku kostela na Karlově je umístěn rodokmen potomků Karla IV. mezi rody české zemské šlechty.

Římský císař a 11. český král Karel IV. Lucemburský

Fotografoval KAREL FEITL

Podařilo se: výstava Magičtí Lucemburkové je od 23.března do 29 dubna 2017 na pražské adrese
Karolinum, Ovocný trh 3, přístupna k poučení veřejnosti. K jejímu shlédnutí srdečně zvou nejen její autoři, ale i hlavní pražští organizátoři – manželé Milada Karasová a Michal Důjka.
Foto: Jan Drocár