Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„"Monarchie je jediný systém, v němž je moc vykonávána pro společné dobro".“ Zobrazit celý citát »

Aristoteles *384 př. n. l. † 322 př. n. l.



Britští princové jsou potomky i českých králů

30. 4. 2018 | Jan Drocár | Autor píše, Karel IV.

Britská královská rodina

Britská královna Alžběta II. a její nejstarší syn Charles, princ z Walesu.

Velmi rušné je v poslední době dění kolem britské královské rodiny. Dva dni po 92. narozeninách královny Alžběty II. (*21.4.1926) se vévoda a vévodkyně z Cambridge dočkali narození svého již třetího potomka. A stalo se tak také tři dny po londýnském rozhodnutí vedoucích představitelů zemí Commonwealthu, že v budoucnu stane v čele tohoto volného sdružení Velké Británie a jejích bývalých kolonií a dominií následník trůnu princ Charles. Svatba jeho mladšího syna prince Harryho s americkou herečkou Meghan Markleovou se má konat na hradě Windsor v sobotu 19.5.2018 a zprávu o požehnaném stavu Philippy (Pippy), mladší sestry vévodkyně Kate, přinesl deník The Sun v neděli 22.4. 2018. O týden později 29.4.2018 si William a Kate připomenuli  7. výročí své svatby, která se konala v roce 2011 ve Westminsterském opatství. Nejmladší generace britské královské rodiny se v těchto dnech připomíná i třetím výročím narození  jejich dcery Charlotty (*2.5.2015).

Narodil se v pořadí pátý následník britského trůnu

William a Kate se synem Louisem před porodnicí zdraví shromážděné před londýnskou porodnicí St. Mary.

Manželka prince Williama vévodkyně z Cambridge Kate porodila v pondělí 23.4.2018 v 11.01 hodin dopoledne druhého syna Luise Arthura Charlese, který vážil 3,82 kilogramu. Narození královského potomka oficiálně potvrdil  Kensingtonský palác a jméno svého třetího potomka oznámili rodiče v pátek 27.4. 2018.
Již několik hodin po porodu v doprovodu manžela Williama a s malým Louisem v náručí opustila vévodkyně Kate porodnici St Mary’s Hospital v Paddingtonu v Londýně, aby před sedmou hodinou večerní již s úsměvem mohla pozdravit příznivce královské rodiny, kteří se shromáždili před nemocnicí.

Středem pozornosti je nyní svatba prince Harryho

Syn prince Charlese a princezny Diany († 1997)  princ Harry se s Meghan, která se narodila v americkém Los Angeles, zasnoubil v listopadu 2017. O zásnubách poté Harry informoval královnu Alžbětu II., zbytek královské rodiny i rodinu své partnerky. „Jeho královská Výsost princ Henry z Walesu a Meghan Markle se vezmou 19.5. 2018,“ stojí v prohlášení  Kensingtonského paláce. Svatba Harryho a Meghan proběhne v hradní kapli svatého Jiří, která vznikla v 15. století.  Windsorský hrad leží západně od Londýna a vedle Buckinghamského paláce či paláce Holyroodhouse ve skotském Edinburghu je jedním z oficiálních sídel britské královny Alžběty II. Panovnice zde s manželem princem Philipem často tráví volné chvíle. Harry a Meghan jako manželé budou žít v v domě Nottingham Cottage, který je součástí areálu Kensingtonského paláce.
Harry je nyní, po narození třetího potomka svého staršího bratra Williama v pořadí šestý následník královského trůnu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska – za otcem Charlesem, bratrem Williamem a jeho třemi dětmi – Georgem, Charlottou a Louisem. Linie následnictví britského trůnu je uspořádaný seznam osob, které jsou oprávněny zasednout na britský trůn za podmínek stanovených: Listinou o právech z roku 1689, Zákonem o nástupnictví z roku 1701, a Zákonem o následnictví koruny z roku 2013. Oficiálně není zveřejňován úplný seznam osob v linii následnictví britského trůnu, nicméně z výzkumu genealogů vyplývá, že v současnosti čítá linie následnictví několik tisíc osob.

Princové jsou potomky i českých králů

Toto tvrzení z titulku si lze v přiložených rodokmenech dohledat a ověřit. Už teď ale lze prozradit, že například římský císař a 11. český král Karel IV. je v pořadí 354 396 předkem Williama a Harryho. Příbuznost je to vzdálená, ale důležitá a platná. Pro každého je jeden každý z jeho předků přímo životně důležitý. Pokud by například Karel IV. nežil, nemohli by se tedy teď ve staré dobré Anglii radovat z narození a těšit ze svatby královských potomků. Dalšími českými předky obou princů jsou přes Karlovu matku Elišku Přemyslovnu i přemyslovští králové a knížata. Tato linie začíná až na samém úsvitu českých dějin – prvním historicky doloženým českým knížetem Bořivojem I. a jeho manželkou sv. Ludmilou (viz rodokmen na konci dalšího odstavce). Poměrně známá je i skutečnost, že mezi předky britské královské rodiny patří i český král Jiří z Poděbrad (*1420 † 1471) a to dokonce několika genealogickými cestami. Jeho mírové poselstvo vedené v letech 1465-1467 bratrem královny Johany Jaroslavem Lvem z Rožmitálu zavítalo při své cestě i do Anglie. Zuřila tam ale válka růží a král Edward IV. (*1442 † 1483) byl plně zaměstnaný vnitrostátním konfliktem, že neměl prostor k řešení zahraničně politických záležitostí. Poselstvo ale přesto přijal – viz  článek:

Poselstvo českého krále Jiřího z Poděbrad v Anglii

Potomci králů se rodí i navzdory republikám

Sousoší bájné české kněžny Libuse a jejího manžela Přemysla Oráče a kostel sv. Petra a Pavla na pražském Vyšehradě.

Všichni dnes žijící potomci českých knížat a králů asi nevědí, že jsou nositeli předpovědi bájné české kněžny Libuše, která když si vybírala za muže Přemysla Oráče ze Stadic věštila,  že “Přemyslovo potomstvo bude vládnout této zemi na věky věkův”.

Ohledně vládnutí bylo v českých zemích tisícileté naplňování  Libušiny věštby vystřídáno letos stoletým republikánským intermezzem. V současnosti je jeho výsledkem, že na Pražském hradě, staletém sídle českých králů, máme to, co tam máme. A zkuste se z toho radovat a být pyšní. To se nedá. Nevím kdo, asi politici, jsou snad nějak morálně odpovědní  za chování na hradě sedící a ze zákona neodpovědné osoby, veskrze vulgární a obecně mstivé. Měli by se asi více vzpamatovat a zorganizovat odsun oné osoby alespoň z Pražského hradu. Ať si se svou neprověřenou, halónovinově komunistickou a pro rusko-čínskou suitou rádců a poradců, vezmou s sebou i všechny zábrany, jimiž si nechali obestavět své hradní kanceláře. Na svém novém působišti nechť je opět postaví, přidají nějakou tu mříž a zcela a definitivně nás tak před sebou ochrání.

Pražský hrad s bílou budovou britského velvyslanectví v popředí vlevo.

Až bude takto Pražský hrad očištěn a zachráněn před úplným zabetonováním, svěřme ho prosím do správy potomkům našich panovníků. Se sídlem svých královských předků si jistě tito zástupci zemských šlechtických rodů poradí nejlépe a ke spokojenosti nás všech. Řídí se od nepaměti  snahou předávat svěřený majetek potomkům v pokud možno lepším stavu, než v jakém ho přijali od svých předků „Vše co děláme nebo neděláme, musíme ospravedlnit v očích našich předků a v očekávání našich potomků,” říkají. Šlechtičtí potomci jsou nositeli staleté historické paměti této země. Vlastně paměti tisícileté – první historicky doložená česká kněžna Ludmila zemřela v roce 921 a poslední český král Karel I. v roce 1922. To je celých 1001 let. Za tři roky oslavíme 1100 let od úmrtí kněžny, která byla manželkou stavitele Pražského hradu Bořivoje I. Přemyslovce a také první českou a slovanskou světicí. To jsou naše celebrity, nezapomeňme.

Potomci českých králů nežijí jen ve staré dobré Anglii

Republikánské zřízení neznamená, že by se potomci českých panovníků nerodili a nerodí. Jsou jimi členové mnoha českých šlechtických rodů i evropských dynastií.

Je tomu tak ve staré dobré Anglii, kde se právě jeden potomek českých králů narodil (Louis) a další (Harry) se chystá oženit. Je to velká sláva a raduje se celá Velká Británie. Stejně tak v Nizozemsku, kde celá země každoročně slaví 27. duben jako Králův den a připomíná si tak narození svého krále Viléma-Alexandra v roce 1967.  Králův den je považován za největší happening v Evropě. Jen v Amsterdamu tancuje ten den v ulicích města více jak milión lidí.

A obdobné je to u dalších evropských zemí, kde obyvatelé smutní při úmrtí svých králů a královen a radují se z narození královského dědice, nového nositele staleté kontinuity. Potomci českých panovníků žijí nejen v rodech a dynastiích současných evropských monarchií – Belgii, Dánsku, Lichtenštejnsku, Lucembursku, Monaku, Norsku, Španělsku a Švédsku, ale i v dalších zemích, kde dříve vládli císaři a králové, nebo knížecí suveréni.

Příslušné rodokmeny (konkrétně potomků římského císaře a 11. českého krále Karla IV.) by měly být postupně a nastálo vystaveny na zámku v Mělníku. Nedaleká hora Říp připomíná příchodem praotce Čecha bájné počátky českých zemí a jejich obyvatel a sám Mělník patří k nejstarším svědkům více jak tisíciletého historicky doloženého vývoje českého státu. Stojí symbolicky nad soutokem dvou hlavních českých řek Labe a Vltavy.

Mělnický zámek se svými vinicemi a kostelem sv. Petra a Pavla.

Odtud podle Kristianovy kroniky pochází pramáti všech dosud zmiňovaných potomků – sv. Ludmila, manželka prvního historicky doloženého českého knížete Bořivoje I. Přemyslovce. Jejím a manželovým křestem začala praktická christianizace v Čechách. Podle legend na Mělníku tato první česká a slovanská světice i často pobývala a vychovávala zde i svého vnuka sv. Václava. Oba jsou dodnes hlavními patrony českých zemí. Na Mělníku delší dobu pobývala i manželka českého krále Jana Lucemburského Eliška, poslední z Přemyslovců na českém trůnu a matka císaře a krále Karla IV. Lucemburského, Ten oficiálně vyhlásil Mělník za královské věnné město a jeho čtvrtá manželka Eliška Pomořanská sídlila na Mělníce až do své smrti a patrně ona nechala postavit hradní kapli, zasvěcenou dnes svaté Ludmile.

Současný majitel zámku Jiří princ Lobkowicz patří také mezi potomky českých knížat a králů a na svém zámku by chtěl vystavit celkem 123 zmíněných rodokmenů.

Genealogická tabule předků britské královny Alžběty II. v parku na Karlově

Královnin rodokmen si lze spolu s rodokmeny ostatních současných evropských monarchií prohlédnou v parku areálu kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého v Praze na Karlově.  Tento kostel  Karel IV. založil jako součást kanonie augustiniánů kanovníků v rámci své velkorysé výstavby Nového Města. Římský císař a český král chtěl svými zakladatelskými počiny pozvednout význam Prahy na úroveň odpovídající hlavnímu městu Římské říše. Osobně se zúčastnil položení základního kamene (18.9.1350) i vysvěcení  kostela 28.1.1377. Tehdy vložil do oltářní menzy svatou relikvii – tři zuby římského císaře Karla Velikého, který byl pro Karla IV. nejen vzorem, ale i patronem a přímým předkem ve 20. generaci. Dole pod fotografiemi si je možné po kliknutí tabuli s genealogickou řadou předků Alžběty II. prohlédnout.

Areál karlovského kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého Karel IV. dal kostel na Karlově postavit ke cti svého předka ve 20. generaci Karla Velikého.
Rodokmeny současných evropských panovníků, kteří jsou potomky Karla IV. Souhrnná mapa nejvýznamnějších evropských panovnických dynastií s potomky Karla IV.

Nejen princové mají královské předky

Potomkem králů jsou nejen britští královští princové, ale i manželka prince Williama, vévodkyně z Cambridge Kate rozená Middleton. Královské předky má dokonce od obou rodičů (připravuje se rodokmen). Otec Michael i matka Carole rozená Goldsmith jsou potomky Edwarda III. (*1312 † 1377), jednoho z nejúspěšnějších a nejdéle vládnoucích (1327-1377) anglických králů . Pro Michaela je tento Plantagenet 1 419 372 předkem v 21. generaci, pro Carole je přímá genealogická linie o generaci delší, král  je jejím 3 326 112. předkem ve 22. generaci. Edward III. změnil Anglii v jednu z nejmocnějších vojenských mocností Evropy. V době jeho dlouhé vlády (1.2.1327-21.6.1377) došlo k velkému rozvoji práva, vlády, vývoji parlamentu, ale i velké morové nákaze označované černá smrt.

Čeští předci Edwarda III.

Manželé Jan Lucemburský a Eliška Přemyslovna při své korunovaci 7.2.1311 na kresbě Jiřího Janáče.

Po válečném tažení ve Skotsku si král Edward III. začal roku 1340 činit nárok na francouzský trůn, a zahájil tak konflikt zvaný stoletá válka. V jeho rámci se 26.8.1346 utkal s francouzským vojskem v bitvě u Kresčaku, ve které přesvědčivě zvítězil. V této osudové bitvě pro českého krále Jana Lucemburského, bojoval jak  známo i jeho syn, budoucí římský císař a 11. český král Karel IV. Ten byl po své matce Elišce Přemyslovně potomkem českých přemyslovských knížat a králů mj. v 9. generaci 1. českého krále Vratislava I. Přemyslovce († 1092). A potomkem tohoto českého panovníka byl ve 12. generaci také Edward III. V linii vedoucí přes Eleonoru z Provence († 1291), choť Jindřicha III. (*1207 † 1272), anglického krále v letech 1216-1272.

Titul prince waleského

Edward III. měl několik synů, dědicem trůnu byl nejstarší z nich Edward zvaný Černý princ (*1330 † 1376). Na královskou korunu ale nedosáhl, protože zemřel ještě před otcem. Jako následník trůnu byl ale prvním, který 12.5.1343 použil titul prince waleského. Ten má dle pověsti  spojitost s českým králem Janem Lucemburským a bitvou u Kreščaku (podrobnosti viz rodokmen pod následujícím odstavcem) a angličtí resp. britští následníci trůnu ho používají dodnes.

Přímé propojení rodů anglických a českých panovníků

Přímým nástupcem na anglickém trůnu se tedy po Edwardovi III. nestal jeho syn Edward Černý princ, ale až jeho syn Richard II. (*1367 † 1400), který se v roce 1382 oženil s dcerou Karla IV. Annou Lucemburskou (*1366 † 1394), dodnes v ostrovním království nazývanou Good Queen Ann (Dobrá královna Anna).
Podrobněji je vše popsáno v níže uvedeném rodokmenu, který byl sestaven k dvojjazyčné edici Historie Anglie a jejich vládců v dramatech Williama Shakespeara předního českého překladatele a vydavatele Jiřího Joska.

Fotografie:
Reuters, ČTK, internetové zdroje, Jaroslav Betka, Jan K. Černý, Karel Feitl.





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2018  |  O nás