Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Český šlechtický kříž (německy: Böhmisches Adelskreuz) bylo rakouské vyznamenání, udělené císařem Františkem I. dne 3. května 1814 příslušníkům šlechtické české gardy, kteří jej doprovodili do dobyté Paříže. Český šlechtický kříž sloužil za vzor Řádu Bílého lva zřízeného v Československu r. 1922.“ Zobrazit celý citát »Český šlechtický kříž
Navigace:
Lucemburkové
Malenovice – hrad
8. 9. 2023 | Jan Drocár | Místa
Hrad Malenovice byl založen v 2. polovině 14. století moravským markrabětem Janem Jindřichem Lucemburským (*12.2.1322 Mělník † 12.11.1375 Brno). Stavba vznikla nejspíše po roce 1360 a nahradila předchozí tvrz, o jejímž umístění není nic známo.
Rodokmen českých panovníků
30. 3. 2023 | Redakce | Očekáváme, Rodokmeny
V březnu 2023 vyšlo 3. vydání Rodokmenu českých panovníků. Čtenáři se s ním seznámili již v roce 2016, kdy byl pod názvem Knížecí a královský rodokmen zaměřen na 700. výročí narození Karla IV. Po dotiscích (2017, 2019) vyšlo roku 2021 již s dnešním názvem 2. vydání, zaměřené více na 1100. výročí smrti kněžny a světice sv. Ludmily. Aktuální vydání přináší i odkaz na vznikající historickou cestu Via Ludmila. Své poutníky povede po stopách potomků sv. Ludmily a jejího přemyslovského chotě Bořivoje I. a současně i po stopách potomků Karla Velkého.
Karlov – Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého
5. 4. 2022 | Jan Drocár | Místa
V roce 1350 založil Karel IV. ke cti Karla Velikého a svých rodičů na pražském Karlově kostel a klášter kanovníků řádu sv. Augustina, dnes kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého. V roce 1377 se také osobně zúčastnil jeho vysvěcení a osobně vložil do oltářní menzy svatou relikvii, tři zuby císaře sv. Karla Velikého, kterou obdržel darem v Cáchách.
Požehnání Via Ludmile a jejím poutníkům
3. 4. 2022 | Redakce |
V sobotu 2.4.2022 se v kostele Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého v Praze na Karlově konala pontifikální mše svatá k otevření poutní cesty Via Ludmila s požehnáním jejím poutníkům, s připomenutím 100. výročí úmrtí blahoslaveného císaře a českého krále Karla I., 1280. výročí narození císaře Karla Velikého a 645. výročí vysvěcení kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého.
Lucemburský, Karel IV. (I.) *1316 † 1378 (62)
8. 8. 2020 | Redakce | Osobnosti
Karel IV. (*14.5.1316 † 29.11.1378) se narodil jako Václav a byl jedenáctý český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Od roku 1355 byl jako Karel IV. římský císař. Po otci pocházel z rodu Lucemburků, po matce z rodu Přemyslovců.
600 let od korunovace Zikmunda Lucemburského
27. 7. 2020 | Redakce | Autor píše
V úterý 28.7.2020 to bylo 600 let, od chvíle kdy byl českým králem korunován Zikmund Lucemburský. Přestože šlo o jednoho z nejvýznamnějších politiků evropských dějin, asi jen málokdo si toto datum připomene. Přitom ve své době byl Zikmund doslova nepřehlédnutelnou osobností.
Karlovská mše v neděli 7. června 2020
4. 6. 2020 | Redakce |
V neděli 7. června 2020 bude v karlovském kostele Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého od 9:30 hodin sloužena mše svatá za Johanku Polyxenu hraběnku z Bubna a Litic u příležitosti 300. výročí jejího úmrtí († 8.6.1720). Mecenáška je pohřbena v kostele v rodinné hrobce před oltářem Panny Marie Karlovské. Mše bude sloužena také za všechny ostatní donátory kostela.
Lucemburská, Alžběta *1409 †1442
29. 5. 2020 | Jan Drocár | Osobnosti
Alžběta Lucemburská (28. února 1409 – 19. prosince 1442, Győr) byla česká, uherská a římská královna, dcera římského a českého krále Zikmunda Lucemburského a jeho druhé choti Barbory Celjské. Byla manželkou římského a českého krále Albrechta II. Habsburského.
Výstava Magičtí Lucemburkové v Plzni do 26.11.2017
7. 9. 2017 | Jan Drocár | Karel IV.
Ve středu 6. 9. 2017 se v prostorách plzeňského kulturního centra Papírna (Zahradní ul. 173/2) konala vernisáž k výstavě Magičtí Lucemburkové. Od této chvíle je možno výstavu s podtitulem Čeští králové a panovníci Svaté říše římské navštívit každý den od 10:00 do 18:00 hodin až do neděle 26.11.2017. Výstava je koncipována jako putovní a do západočeského krajského města doputovala z Ostravy, kde byla zahájena 17.5. 2015, přes Opavu, zámek Loučeň a pražské Karolinum. A po Plzni se chystá do Olomouce a naplňuje tak záměr autora výstavy JUDr. Oldřicha Beneše a spolupořadatelů z rodokmenové společnosti Rodro, seznámit s unikátním dílem zájemce postupně v celé republice.
Výstava Magičtí Lucemburkové v Praze
23. 3. 2017 | Redakce | Karel IV.
Výstava Magičtí Lucemburkové s podtitulem Čeští králové a panovníci Svaté říše římské byla zahájena ve čtvrtek 23.3.2017 v prostorách Křížové chodby pražského Karolina na Ovocném trhu 3. Moderátor Alexander Hemala přivítal účastníky vernisáže výstavy, kterou poté oficiálně otevřel svým projevem starosta městské části Praha 1 Oldřich Lomecký. S výstavou přítomné seznámil její hlavní autor JUDr. Oldřich Beneš a na závěr slavnostního zahájení všechny pozdravila velvyslankyně Lucemburského velkovévodství Michéle Pranchère-Tomassini.
Výstava Magičtí Lucemburkové
6. 3. 2017 | Mgr. Jana Janáčová | Karel IV.
Výstavu Magičtí Lucemburkové s podtitulem Čeští králové a panovníci Svaté říše římské pořádá ve spolupráci s Univerzitou Karlovou od čtvrtka 23. března do soboty 29. dubna 2017 v prostorách Křížové chodby univerzitního Karolina v Praze 1 na Ovocném trhu 3, společnost Rodro z.s. Autory celé výstavy jsou Oldřich Beneš a Marek Zágora z ostravské Společnosti MARIE z.s., autorem vystavovaných replik korunovačních klenotů je turnovský šperkař a zlatník Jiří Urban, sochy panovníků jsou dílem Igora Kitzberga, který studoval sochařství na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě a vystavené rodokmenové studie vytvořil pražský genealog Jan Drocár.
Údělná knížata a markrabata moravská
18. 12. 2016 | Redakce | Autor píše
Nákladem Koruny České byla vydána knížka Údělná knížata a markrabata moravská, jejímž autorem je genealog Petr Nohel. Publikace navazuje na loňský titul Nástupnické právo v Českém království, přičemž jejím smyslem je přiblížit problematiku následnictví také na Moravě. Publikace o 24 stranách stručně představuje a v dílčích genealogických schématech zobrazuje držitele jednotlivých moravských údělů z rodu Přemyslovců včetně pořadí jejich vlády.