Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Za dobu trvání pražského biskupství a arcibiskupství se ve funkci biskupa resp. arcibiskupa vystřídalo 63 osob. Biskupů bylo 27 a arcibiskupů 37 (Arnošt z Pardubic byl 27. biskupem v pořadí a od 30.4.1344 i 1. arcibiskupem. Od roku 1667 je arcibiskup pražský též primasem českým, což je čestný titul arcibiskupa pražského, který je spojen s výsadou korunovat českého krále. Posledním 37 arcibiskupem pražským je od roku 2022 Jan Graubner, který je též 25. primasem českým. “ Zobrazit celý citát »Pražští biskupové a arcibiskupové – chronologicky
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisíciletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad
Zámek Brandýs nad Labem, spjatý habsburskou dynastií
Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do KostniceLucemburkové
Údělná knížata a markrabata moravská
18. 12. 2016 | Redakce | Autor píše
Nákladem Koruny České byla vydána knížka Údělná knížata a markrabata moravská, jejímž autorem je genealog Petr Nohel. Publikace navazuje na loňský titul Nástupnické právo v Českém království, přičemž jejím smyslem je přiblížit problematiku následnictví také na Moravě. Publikace o 24 stranách stručně představuje a v dílčích genealogických schématech zobrazuje držitele jednotlivých moravských údělů z rodu Přemyslovců včetně pořadí jejich vlády.
Žehnání nových zvonů na Karlově
31. 10. 2016 | Laňka, Ignác ThDr. PhD. | Karel IV.
V neděli 30.10.2016 v 09.30 hodin zahájil arcibiskup pražský Dominik kardinál Duka OP obřad žehnání tří nových zvonů kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově. Zvony byly vyrobeny na počest 700. výročí narození českého krále a římského císaře Karla IV. Kostel na Karlově byl po staletí mariánským poutním místem. Lidé sem přicházeli za obrazem Panny Marie karlovské, jemuž se připisuje řada zázračných uzdravení, ženy si sem chodily vymodlit vytoužené mateřství.
Římská královská koruna z Turnova
19. 9. 2016 | Drocár Jan | Karel IV.
V úterý 13.9.2016 v 18. hodin byla na zámku Loučeň veřejnosti poprvé ukázána replika koruny římského krále. Jde o první repliku korunovační koruny Karla IV. na římského krále vytvořenou v Čechách. Společně s touto korunou byly prezentovány i další koruny, kterými byl Karel IV. korunován, a to koruna svatováclavská a koruna císařská. Všechny koruny vyhotovil mistr Jiří Urban, šperkař a zlatník z Turnova pro putovní výstavu „Magičtí Lucemburkové“ .
Replika římské císařské koruny
19. 9. 2016 | Redakce | Autor píše
Repliku římské císařské koruny, kterou byl římský císař a 11. český král korunován v Římě 5.3.1355, vyhotovil mistr Jiří Urban, šperkař a zlatník z Turnova pro putovní výstavu „Magičtí Lucemburkové", která byla zahájena 17.5.2015 v Ostravě. Objednal jí autor projektu výstavy JUDr. Oldřich Beneš, který se svou společností Marie výstavu pořádá. Pro projekt vytvořil Jiří Urban také repliku české svatováclavské koruny a římské královské koruny.
Replika české svatováclavské královské koruny
18. 9. 2016 | Redakce | Karel IV.
Repliku české svatováclavské královské koruny, kterou byl 11. český král korunován v Praze 2.9.1347, vyhotovil mistr Jiří Urban, šperkař a zlatník z Turnova pro putovní výstavu „Magičtí Lucemburkové", která byla zahájena 17.5.2015 v Ostravě. Objednal jí autor projektu výstavy JUDr. Oldřich Beneš, který se svou společností Marie výstavu také pořádá. Pro projekt vytvořil Jiří Urban také repliku římské císařské koruny a římské královské koruny.
Audience u císaře Karla I. (2016)
28. 3. 2016 | Redakce | Karel IV.
V sobotu 23. a v neděli 24. dubna 2016 se na Zámku v Brandýse nad Labem a ve Staré Boleslavi konala další z tradiční řady Audiencí u císaře Karla I., kterou každoročně jako hlavní organizátor připravuje dr. Milan Novák. Tentokrát se Audience konala ve znamení 100. výročí nástupu Karla I. na trůn českých králů a druhý vrchol akce, Karolínské slavnosti, se odehrávaly u příležitosti 700. výročí narození císaře římského a krále českého, Otce vlasti blahé paměti Karla IV.
Text Zikmundova glejtu Husovi na cestu do Kostnice
22. 9. 2015 | Redakce | Citáty a dokumenty
"...ctihodného mistra Jana Husa, hotového bakaláře svaté teologie a mistra umění, ukazatele tohoto listu, který co nejdříve přijde z Království českého na obecný koncil, konaný v Kostnici, kterého jsme i my přijali do naší a Svaté říše obrany a záštity, všem vám a každému zvláště s plnou přízní doporučujeme žádajíce, abyste ho, až k vám přijde, s pocitem povinnosti ráčili laskavě přijmout, vlídně s ním zacházeli a v tom, co se týká rychlosti a bezpečnosti jeho cesty, jak po zemi, tak po vodě, ukázali mu pomocnou a nezištnou ochotu"....
Lucemburský, Jan Soběslav *1352 † 1394
13. 9. 2015 | Redakce | Osobnosti
Jan Soběslav Lucemburský (*1352/1355 Brno † 12.10. 1394 ,Udine) byl syn moravského markraběte Jana Jindřicha Lucemburského a Markéty Opavské, markrabě moravský (1375–1380), biskup llitomyšlský (1380–1387) a olomoucký (1387), patriarcha akvilejský (1387–1394).
Hrad Angerbach u Kožlan
Angerbach je zaniklý raně gotický hrad přechodného typu ležící 1 km severovýchodně od města Kožlany v okrese Plzeň-sever na ostrožně nad soutokem Javornice a Hradeckého potoka v nadmořské výšce 400 m n. m. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Flossenbürg
9. 3. 2015 | Feitl, Karel | Místa
Flossenbürg je obec v německém zemském okrese Neustadt an der Waldnaab ve spolkové zemi Bavorsko. Leží asi 15 km od hranic s Českou republikou, mezi městy Bärnau a Floss. Trosky někdejšího markraběcího, vévodského, královského a císařského hradu se nad vesnicí zdvihají na výrazném horském kuželu. První zmínka o něm pochází již z roku 1125 a mezi jeho majiteli byli i čeští králové.
Příběh jedné gotické zahrady
19. 2. 2012 | Pincová, Veronika | Autor píše
Obecně se v popisech historického vývoje zahrad a zahradního umění traduje, že gotické zahrady téměř neexistovaly, protože na ně nebyl uvnitř hradeb prostor. Rozhodně prostor uvnitř hradeb byl omezený, přesto nám gotická ikonografie dokládá, že zahrada měla své místo a řešení i v dané době, protože potřeba pobytu člověka v přírodním prostředí je přirozená, nutná a stará jako lidstvo samo.
Lucemburský velkovévoda si v ČR připomněl dávné vazby obou zemí
25. 11. 2010 | Redakce | Autor píše
Lucemburský velkovévoda Jindřich se na Pražském hradě setkal s prezidentem Václavem Klausem a pražským arcibiskupem Dominikem Dukou. Velkovévoda Jindřich přijel do ČR v roce, kdy si země připomíná 700 let od nástupu Lucemburků na český trůn.
Setkání potomků Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny
19. 9. 2010 | Drocár Jan | Video-audio
EXKLUZIVNÍ FOTOREPORTÁŽ Ve dnech 19. a 20. září 2010 se konalo v Praze a v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi Setkání českých a evropských rodů - potomků krále Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny v roce 700. výročí nástupu Jana Lucemburského na trůn českých králů.
LUCEMBURK – rodokmen předků Karla IV.
6. 9. 2009 | Drocár Jan | Rodokmeny
Rod: Lucemburk
Jméno Karel IV. Lucemburský
Genealogická tabule z roku 2002 zachycuje předky římského císaře a českého krále Karla IV. Lucemburského, především pak jako potomka římského císaře Karla I. Velikého.
Karel IV. Lucemburský – základní data a rodokmen
12. 10. 2006 | Drocár Jan | Karel IV.
Karel IV. se narodil v Praze jako prvorozený syn českého krále Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Možná se tak stalo v domě „U Kamenného zvonu“ na Staroměstském náměstí, který na počátku vlády Lucemburků v Českém království využíval přímo král Jan Lucemburský, protože byl Pražský hrad po požáru v roce 1303 neobyvatelný. Posléze zde pobývala častěji pouze matka Karlova matka, královna Eliška Přemyslovna. Podle jiných pramenů mohly být místem narození Karla IV. komnaty měšťanského domu na Starém Městě, snad U Štupartů nedaleko kostela svatého Jakuba.