Navigace webu publicistika:

Navigace webu dokumentace:

Vyhledávání:

Malenovice – hrad

Historie hradu Malenovice

převzato a redakčně upraveno ze serveru Hrady.cz

Hrad Malenovice byl založen v 2. polovině 14. století moravským markrabětem Janem Jindřichem Lucemburským  (*12.2.1322 Mělník † 12.11.1375 Brno). Stavba vznikla nejspíše po roce 1360 a nahradila předchozí tvrz, o jejímž umístění není nic známo. Markrabě zahájil na západním výběžku Tlusté hory stavbu mohutného hradu, jehož základem je plášťová zeď, tvořící nepravidelný obdélník; od ostatních částí horského výběžku byl hrad oddělen hlubokým a širokým příkopem. Obestavěný prostor byl rozsáhlý – délka činila 51 m a šířka 25 m. K vnitřní straně plášťové zdi byly přistavěny hradní budovy. Sluneční jihozápadní část byla vyhrazena obydlím paláce, severovýchodní část užitkovým stavbám – stájím, konírnám a hospodářským budovám. Z bezpečnostních důvodů vedla okna obytných síní většinu na nádvoří, do volného prostoru jenom v nejvyšším patře.

Hrad Malenovice na snímku z 30. let 20. století

V držení malenovického hradu se vystřídala řada majitelů. Dobudovaný hrad převzal markrabě Jošt Lucemburský (*1375 † 1411), za něhož byl poprvé zastaven. Před husitskými válkami se tu připomíná Hynek z Malenovic a Šumvaldu, který padl v bitvě u Vyšehradu  (1420). Velké škody utrpěl hrad v roce 1427, kdy jej dobyli husité a vyplenili stejně jak městečko s okolím. Dosud se v hradebním zdivu směrem od Skalky ukazují dvě kamenné koule, které prý jsou památkou na husitské obležení. V hradebním příkopu byly nalezeny železné předměty pocházející z té doby.

Hynkova sestra Anna ze Šumvaldu, která se provdala za Jana z Lichtenburka a na Bítově, učinila svého muže spoluvlastníkem hradu a panství. V držení Lichtenburků zůstaly až do r. 1492. Lichtenburkové provedli zásadní přestavbu palácové části, změnili půdorysné dělení poschodí i vnější podobu. Druhou polovinu 15. století připomínají místnosti s pevně sklenutou valenou klenbou a četná gotická ostění u dveří i oken, dále arkýřová kaple v jihozápadní části a průjezdní věž, která nahradila starou bránu.

Od r. 1492 drželi malenovický hrad Tetouři z Tetova, z nichž pokračoval ve stavební činnosti na hradě Václav Tetour z Tetova († 1560). Z jeho doby pochází pozdně gotický portál v přízemní síni, který nese erb Tetourů (tři vlčí zuby) a Magdalény z Vlčnova (vodorovný pruh na štítě). Rovněž další držitelé hradu se podíleli na stavebních úpravách.

V l. 1573 – 1625 náležel hrad Bítovským ze Slavíkovic, kteří doplnili nádvorní trakt pozdně gotického předhradí renesanční arkádou a obytnou síň proti hradní bráně renesanční klenbou s vytaženými hranami. Za vlády Bítovských prožili obyvatelé hradu i městečka těžké chvíle při vpádu vzbouřených Valachů, kteří pod hradem svedli krvavou vítěznou bitvu s císařským vojskem. Malenovice byly vypáleny, hrad však odolal.

Po Bítovských získal hrad Karel Konický ze Švábenic, který se však o něj v neklidných dobách třicetileté války příliš nestaral.

Pro dějiny hradu byla daleko významnější vláda Lichtenštejnů-Kastelkornů. Hrabě Fantišek Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu (*1.6.1648 zámek Schenna † 14.6.1723 Hertlingswalde), který získal malenovický hrad i panství v r. 1692, a jeho nástupci dali hradnímu objektu konečnou podobu, kterou si zachoval dosud. Hrad tehdy dosáhl svého největšího rozkvětu. Stavební úpravy se prováděly ve dvou etapách. První etapa byla dílem Františka Karla nebo jeho syna Tomáše Josefa († po 1699), jak o tom svědčí rodové erby na hlavním portálu a na budově bývalého lesního úřadu před předhradím. Jejich autorem byl pravděpodobně kroměřížský kameník Michal Mandík, který se podílel též na velkých stavebních a uměleckých podnicích biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu (*17.3.1623 Klodzko † 23.9.1695 ‡ dóm Olomouc), s nímž byly majitelé hradu spřízněni. Největší stavební úpravy na malenovickém hradě provedl bratr Tomáše Josefa, olomoucký biskup Jakub Arnošt Julius haběte z Lichtenštejna-Kastelkornu (*14.2.1690 Doboszowice † 12.6.1747 Salzburg), který si jej zvolil za své letní sídlo (1739-1747). Zachována zůstala obvodová plášťová zeď jižní a západní část hradu s průjezdní věží a arkýřovou kaplí, ale přístavbou nových obytných budov se změnila východní část. Tím vznikl uzavřený čtyřkřídlý půdorys s úzkým protáhlým nádvořím. Biskup Jan Arnošt dal v hradu vybudovat chodby a prostorná schodiště i rozměrná okna, aby se hradní místnosti prosvětlily. Přestavbou se majitelé snažili přizpůsobit hrad potřebám barokního zámku; gotické prvky byly ponechány pouze v kapli a v některých spodních síních, které se nehodily k bydlení. Při tak rozsáhlých stavebních úpravách se nezapomnělo ani na zajištění hradních zdí mohutnými opěrnými pilíři v místech, která byla ohrožena zvětráním skály.

Hrad Malenovice v součastosti. Fota hradu převzaty z jeho oficiálních stránek.

Po Lichtenštejnech-Kastelkornech získal hrad v r. 1747 hrabě Karel Otto hrabě Salm-Neuburg (*14.5.1709 † 8.12.1766 Vídeň), který byl synem sestry Jakuba Arnošta Julia Františky (*1685 † 6.11.1754 Groiteritz), která se v roce 1705 provdala za Arnošta Leopolda hraběte Salma-Neuburga (*1683 † 1.1.1722 Olomouc), za kterého byla provedena malířská výzdoba kaple (1750). Po smrti jeho syna a dědice Karla Vincence (*9.5.1744 Olomouc † 12.5.1784 Olomouc) bylo malenovické zboží připsáno v roce 1784 jeho dcerám Arnoštce provdané hraběnce Lambergové (*5.8.1771 Brno † 29.1.1809 Ljubljana), Jindřišce provd. hraběnce Herbersteinové (*12.1.1775 Brno † 28.1.1815 Graz) a Antonii provdané hraběnce Czerninové (*16.4.1776 Brno † 31.3.1840 Vídeň).

V roce 1797 se stala jedinou dědičkou Antonie a od ní v roce 1804 koupil celé malenovické panství za 660 000 zl. Leopold (III.) hrabě Sternberg (*1865 † 1937) z jednoho z nejstarších českých šlechtických rodů Sternbergů (Šternberků). Ten však zvolil za své sídlo zámek v Pohořelicích. Šternberkům scházely finanční prostředky k údržbě tak mohutného hradu, a ten proto časem zchátral. Jeho posledním šlechtickým majitelem byl Jaroslav hrabě Sternberg (*1900 † 1943).

♣♣♣

Text: historie
21.4. 2004 – Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku – Jižní Morava

Filmová ukázka z oficiálních stránek hradu

♣♣♣

MALENOVICE

Obec Malenovice (německy Malenowitz) se nachází pod Lysou horou v Beskydech v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Žije zde 791 (k 1.1.2023) obyvatel.

U obce se nacházejí lyžařské vleky a sjezdovky.

Název
Místní název byl odvozen od osobního jména Malen (to od přívlastku malý), výchozí tvar Malenovici byl pojmenováním obyvatel vsi a jeho význam byl “Malenovi lidé”. Z roku 1736 a 1808 je doložena i podoba Malinov vytvořená podle domnělé souvislosti jména vsi s malinou (v místním nářečí vyslovovanou malena).

Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1610, kdy byla založena majitelem frýdeckého panství Janem Bruntálským z Vrbna..

Od roku 1799 do roku 1894 se v Malenovicích těžila železná ruda, která se tu vyskytovala s velkým obsahem železa. Poslední těžba byla U mlýnků na řece Satině. V severní části obce byl rozšířen chov ovcí.

Dne 1.1.1980 byly Malenovice přičleněny k Frýdlantu nad Ostravicí a trvalo téměř 10 let než se dne 24.11.1990 staly opět samostatnou obcí. Zvláště v posledním desetiletí zaznamenává obec opět příliv nových obyvatel spojený s výstavbou rodinných domů. Dále se zde také hojně rozvíjí turismus, který souvisí zejména s polohou obce, jež je tak častým výchozím bodem na Lysou horu.

WIKIPEDIE:

♣♣♣

♣♣♣

Text: historie
21.4. 2004 – Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku – Jižní Morava

https://www.hrady.cz/hrad-malenovice-zlin-malenovice/texty?tid=3452&pos=1000