---

Navigace webu publicistika:

---

Navigace webu dokumentace:

---

Vyhledávání:

---

Motto:

---

Duchovní správa u kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého v Praze na Karlově, Modlitební liga císaře Karla za mír mezi národy, Řád sv. Jiří, Muzeum Policie České republiky a Křesťanská policejní asociace uspořádaly v sobotu 2.4.2022 v 10 hodin pontifikální Mši svatou, konanou
v návaznosti na 1100. výročí mučednické smrti sv. Ludmily a otevření poutní cesty Via Ludmila
s požehnáním jejím poutníkům.

Současně bylo připomenuto
100. výročí úmrtí blahoslaveného císaře a českého krále Karla I.,
1280. výročí narození císaře Karla Velikého a
645. výročí vysvěcení kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého.

Dnešní kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého vlevo se sochou svého zakladatele Karla IV. Také vytvoření jeho sochy má v roce 2022 své výročí. Sochař Josef Max (*16.1.1804 † 18.6.1855) ji v pískovci vytesal v roce 1837, tedy před 185 lety. Foto: Jan Kř. Černý.

Před mší svatou

Pohled do presbyteria karlovského chrámu. V pozadí je novogotický hlavní oltář s menzou zakrytou antependiem ve fialové liturgické barvě. Oltářní nástavec s triptichem obrazů Nanebevzetí Panny Marie, svatého Václava a svatého Karla Velikého, který je po postní dobu uzavřený. Uprostřed je svatostánek, kde se uchovává Nejsvětější Svátost a vpravo svítí věčné světlo, které tuto skutečnost ohlašuje. V popředí je bíle pokrytý obětní stůl, na kterém hoří šestice svící a uprostřed je postavený relikviář s relikvií blahoslaveného Karla I. Habsburského. Vlevo stojí procesní kříž.

Hlavní celebrant arcibiskup pražský a primas český Dominik Duka OP a Hugo hrabě Mensdorff-Pouilly z Boskovic se zdraví před zahájením mše. Foto: Barbora Součková.

♣♣♣

Ze mše svaté

Za oltářem zleva trvalý jáhen na Karlově Jiří Ignác Laňka, arcibiskup pražský Dominik kardinál Duka OP, vedoucí sekretariátu arcibiskupa a ceremonář Mgr. Vojtěch Mátl a rektor římskokatolické duchovní správy u kostela na Karlově R. D. doc. JUDr. Stanislav Přibyl, Ph.D., Th.D., JC.D. Foto: Barbora Součková.

Uvedení žehnání poutníkům
Diac. plk. ThDr. Mgr. Jiří Ignác Laňka, Ph.D. policejní kaplan
a jáhen v kostele sv. Karla Velikého na pražském Karlově:

Výročí (1100.) mučednické smrti patronky českých zemí sv. Ludmily jsme si připomněli 15. září roku 2021. Tedy v loňském roce, kdy nejen naši krásnou zemi spoutaly okovy morové epidemie 21. století. A právě v loňském roce bylo připraveno zahájení projektu k jejímu uctění, projektu Via Ludmila, a to pod Vaší laskavou záštitou, Vaše Eminence. Ono zahájení se posunulo do letošního roku, kdy si také připomínáme 1280. výročí narození císaře Karla Velikého, 645. výročí vysvěcení zdejšího chrámu a 100. výročí úmrtí blahoslaveného císaře a českého krále Karla I. Připomínám to, protože všechna tato výročí jsou spolu propojena.

První česká světice sv. Ludmila, spolu s vnukem sv. Václavem hlavní patronka českých zemí, byla podle Kristiánovy legendy dcerou pšovského knížete Slavibora. Vůbec první historicky doložená žena českých dějin byla jako manželka prvního historicky doloženého knížete na trůně českých panovníků Bořivoje I. Přemyslovce také první českou kněžnou.

Potomek svaté Ludmily, Eliška Přemyslovna, spojila svým sňatkem s Janem Lucemburským, potomkem sv. Karla Velikého, tyto dva staroslavné a pro evropské dějiny zásadní rody. Z jejich spojení vzešel v roce 1316 český král a římský císař Karel IV. blahé paměti. Ten v roce 1350 nechal založit tento nádherný chrám, ve kterém se nyní nacházíme a který nechal vystavět právě ke cti svého slavného předka sv. Karla Velikého. Dnes tedy z tohoto místa můžeme dohlédnout do více jak dvanácti století minulosti. A nedílnou součástí této minulosti je i potomek Karla IV., blahoslavený Karel I. Habsbursko-Lotrinský, který je rovněž úzce spjatý s dějinami naší země a jehož relikvie nyní spočívá zde na oltáři.

Via Ludmila má tedy daleko širší záběr, než by se mohlo podle názvu zdát. Je poutní cestou provázející život svaté Ludmily a život jejích potomků. Via Ludmila vede své poutníky proti toku času, protože prostřednictvím svých potomků pobývajících i dnes po celé Evropě a za jejími hranicemi sv. Ludmila stále žije.

Fotografie plakátu vytvořeného k této události.

Via Ludmila prostřednictvím genealogických cest potomků sv. Ludmily a Bořivoje a Karla Velikého provede své poutníky časově staletími – od samého úsvitu dějin až po současnost. Je-li sv. Karel Veliký mnohými považován za otce Evropy, je sv. Ludmila rodokmenově doložitelnou matkou Evropy. Jejich dnešní potomci a budoucí potomci těchto potomků činí Via Ludmilu cestou časově neomezenou, budoucí, věčnou. Jejím prostřednictvím získává Evropa to, co jí teď asi nevíce chybí. Společný velký příběh, který se bude „vyprávět v celém kontinentu, bude kolovat v krvi jeho obyvatel a všichni mu budou rozumět“.

Poutní cesta nesoucí jméno svaté kněžny Ludmily by se svým charakterem a šíří záběru ráda stala jednou z průvodcovských misí pomáhajících s opětovným nalézáním těch základních životních hodnot, které, zdá se, začínají ztrácet potřebný respekt a pomalu mizí. Lidé si snad ani neuvědomují, že přicházejí o hodnoty staletími prověřené a respektované. Jde o hodnoty, o kterých platí, že čím více a rychleji je opouštíme, tím zřetelněji nám začínají chybět.

Cesta svaté Ludmily je tedy před námi. Ti, kdo vyrážejí na cestu, a zvláště na poutní cestu, jsou poutníky. A poutníci by měli své putování začínat s požehnáním. Proto si Vás, Vaše Eminence, dovoluji co nejuctivěji požádat o Vaše požehnání jak nám, poutníkům, tak i celému projektu Via Ludmila.

Zcela vpravo prokurátor českého velkopřevorství maltézského řádu Johannes Lobkowicz  z mělnické větve rodu a před ním zástupci rodu Schönfeldů o jejíž historii se zájemci více dozví v jednom z připravovaných dalších dílů televizního seriálu Modrá krev. Foto: Renata Lucková.

Uprostřed sedí Michaela  rozená z Bubna Litic. Ze stejného rodu pocházela také Johanka Polyxena (*1650 † 1720), významná donátorka kostela, která je v něm i pohřbena. Foto: Barbora Součková.

♣♣♣

Po mši svaté

Dominik kardinál Duka přebírá od autora projektu Via Ludmila Jana Drocára rodokmen graficky dokládající první českou kněžnu Ludmilu a prvního středověkého římského císaře Karla I. Velikého jako předky (v 15. resp. 20. generaci) Karla IV. Lucemburského. Ten je poté zase v 18. generaci přímým předkem rakouského císaře a českého krále Karla I. (III.) Habsbursko-Lotrinského. Foto: Barbara Součková.

Zástupci šlechtického rodu Bubna-Litic, jehož členka byla jednou z hlavních donátorek karlovského kostela. Zleva Milada Karasová, Augustin Sobol, Monica Bubna-Litic a její sestra Markéta Sobolová . Foto: Renáta Lucková.

Karlovský jáhen Jiří Laňka vypráví o historii „svého“ kostela Barboře Kinské provdané Jarošové z Kostelce nad Orlicí. Foto: Jan K. Černý.

Před kostelem stojí socha jeho stavebníka Karla IV. Lucemburského od sochaře Maxe. Foto Renáta Lucková