Navigace webu publicistika:

Navigace webu dokumentace:

Vyhledávání:

Motto:

♣♣♣

Hrad Český Šternberk		a znak v jeho hlavním sále.

♣♣♣

Původ a mládí
Narodil se 15.8.1923 v Praze jako druhé dítě a nejstarší syn Jiřího hraběte ze Sternbergu (*10. 12. 1888 Praha † 4.7. 1965 Bruneck) a jeho manželky (sňatek 6.4.1921 Chotělice) hraběnky Kunhuty z rodu  Mensdorff-Pouilly (*11.1.1899 † 19.11.1989). Měl osm sourozenců (čtyři sestry a čtyři bratry). Do jeho 14 let ho na hradě Český Šternberk vyučoval domácí učitel, zkoušky skládal na obecní škole v Českém Šternberku, později na Arcibiskupském gymnáziu v Praze-Bubenči.

Období nacismu
Ve školním roce 1938/1939 nastoupil do kvarty na smíchovském Vančurově gymnáziu, kde za války odmaturoval. Bydlel v bytě na Malé Straně. Přátelil se tehdy s Josefem  Czerninem (*1924 † 2015), který bydlel v Thunovské ulici. Po maturitě nastoupil jako referent v Ústředním svazu řemesel v Paláci Koruna na Václavském náměstí. Tam bylo jeho úkolem organizovat odstraňování škod po náletech Spojenců.

Po válce před emigrací
Po 2. světové válce se přihlásil na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde studoval do roku 1949, ale nebyl z politických důvodů připuštěn k promoci. Ve středu 25. února 1948 se zúčastnil pochodu studentů na Pražský hrad k prezidentovi Edvardu Benešovi, kteří protestovali proti komunistickému postupu. Aktivně se účastnil nejen druhého, ale i třetího odboje. Pomáhal při organizování nelegálního překračování hranic a odchodu svých sourozenců a přátel na Západ. Na vojnu nastoupil 1.10.1950. Základní výcvik u dělostřeleckého pluku v Litoměřicích trval pouze několik týdnů, poté byl přeřazen k Pomocnému technickému praporu. Pět let, nejdříve v rámci PTP a později jako civilista pracoval jako horník na Dole Prezident  Gottwald v Hrdlovce u Duchcova a později na Velkodole Čs. armády v Karviné. Od roku 1956 působil dvanáct let jako kulisák a zástupce jevištního mistra v Hudebním divadle v Karlíně.

Emigrace
Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 emigroval s manželkou a synem nejprve do Vestfálska ke svým bratrům a následně do Vídně, kde od 1.12.1968 pracoval v potravinářském koncernu. Manželka Alžběta pracovala pro charitu v táboře pro uprchlíky. Zdeněk se z prokuristy (1973) vypracoval až na zástupce generálního ředitele. Po odchodu do exilu byl odsouzen ke třem letům vězení nepodmíněně. Požádal o prominutí trestu a ten mu byl prominut v roce 1982.

Rodina
Zdeněk hrabě Sternberg se dne 10.5.1955 se oženil s šestadvacetiletou Alžbětou baronkou Hrubou-Gelenj (Jelení). “Žaket jsem měl půjčený od rodiny Kinských. Oddávajícím byl Hansobald Czernin (Jan Nep. Děpold Czernin (*26. 7. 1915 Dymokury † 27. 9. 1967 Vídeň),  premonstrát (páter Václav) a kostelník měl přísný zákaz někde vypravovat, kdo se žení – pro všechny jsem byl nějaký havíř z Ostravy a moje žena účetní z Kovoslužby, což byla koneckonců všechno pravda”, vzpomínal po letech ženich.

Znak rodu Sternbergů		Znak rodu Hrubých z Gelenj

Manželka Alžběta (*28.2.1929 Červené Pečky) pochází ze staré české rytířské a baronské rodiny Hrubých z Gelenj. Je dcerou barona Josefa (*22.4.1866 Červené Pečky † 14.1.1943 Červené Pečky) a jeho manželky (sňatek 27.4.1921 Valašské Meziříčí) Karoly hraběnky Bukuwkové z Bukuwky  (3.6.1889 Horth, Uhry † 2.10.1952 Praha).
Její starší bratr Bedřich baron Hrubý-Gelenj (*8.10.1927 Červené Pečky) se 12.9.1960 v Českém Šternberku oženil se Zdeňkovou mladší sestrou Terezií (*14.2.1934 Praha † 29.5.2012 Praha).
Novomanželé Sternbergovi na svatební cestu jeli vlakem z Prahy do Jeseníků, nocovali v Grandhotelu v Hradci Králové. Jejich synem je Filip hrabě Sternberg, který se narodil  29.10.1956 v Praze. On a jeho druhá manželka (sňatek 8.4.1998 Vídeň) Susane Friederike von Berg (*20.7.1956 v Mnichově) mají dceru Annastasii Annu Marii (*8.1.1999 Vídeň).

Návrat do Čech
Po sametové revoluci v roce 1989 se vrátil do Československa a v roce 1992 už jako důchodce
restituoval hrad Český Šternberk a s ním i v jeho okolí přes dva tisíce hektarů polí a luk (zemědělský podnik Šternov). Asi dva tisíce hektarů mu bylo navráceno také na Rokycansku, vrácen byl  zámek v Březině a zpět získal a zrekonstruoval i vodní elektrárnu v Ratajích nad Sázavou. Kromě správy svého majetku se dále věnuje ochraně a propagaci českých kulturních památek doma i v zahraničí.

Otec Zdeňka Jiří Douglas Sternberg (*1888 † 1965) s rodinou při svěcení kaple sv. Terezie v Březině v roce 1932. Vlevo nahoře Jiří Douglas a vpravo jeho manželka Kunhuta rozená Mensdorff-Pouilly (1899 † 1989), dole uprostřed jejich nejstarší děti zleva Anna Marie (*1922 † 2011),  Zdeněk (*1923 † 2021) a Karolína (*1924).

Dne 28.10.2005  byl Zdeněk Sternberg vyznamenán prezidentem republiky medailí Za zásluhy II. stupně.

Syn  JUDr. Filip Sternberg vystudoval na právnické fakultě ve Vídni a na právnické fakultě v Salzburgu práva a provozuje ve Vídni advokátní kancelář. Rodiče na Český Šternberk zajížděl navštěvovat minimálně třikrát měsíčně.
♣♣♣

(Převzatý článek z Wikipedie s doplněními redakce Historické šlechty).
♣♣♣

Otec Zdeňka Jiří Douglas Sternberg		Matka Zdeňka Kunhuta Mensdorff-Pouilly

Zdeněk hrabě Sternberg při natáčení filmu Potomci Přemyslovců aneb tradice zavazuje (2002) s režisérem filmu Janem Soukupem a Janem Drocárem.

Na hradě České Šternberk stojí Zdeněk Sternberg před svým obrázkovým rodokmenem, který pro něj nechal vymalovat		jeho otec Jiří Douglas Sternberg od malíře Josefa Steinera (*29.5.1877 Graz † asi 1935 v Německu), když bylo Zdeňkovi asi 6 let.

“Unikátní rodokmen Sternbergů ležel na půdě”
je reportáž Českého rozhlasu, kterou si je možné poslechnout ZDE.

Zdeněk Sternberg a Richard Belcredi 27.7.2006 v České národní bance.		Z.Sternberg při novinářském rozhovoru. 27.7.2006 v České národní bance.

Setkání potomků Přemyslovců  27.7.2006 v pražské Ledeburské zahradě: † Zdeněk hrabě Sternberg stojí uprostřed (5); zleva od něj stojí (4) Karel kníže Schwarzenberg, (3) † Josef Hubert hrabě Neipperg, (2) Karla baronka Hrubá z Gelenj a sedící (1) † Jaromír baron Hrubý z Gelenj.  Zprava od Zdeňka Sternberga stojí (6) † Richard hrabě Belcredi, (7) † Bedřich princ Schwarzenberg, (8) Otakar hrabě Bubna-Litic a (9) † Marguerite Johanna hraběnka Kottulinská roz. princezna Rohanová. Dále jsou na společném snímku mj. (23) Vladimír hrabě Aichelburg, (22) Jaroslav kníže Lobkowicz, syn Zdeňka Sternberga (24) Filip hrabě Sternberg, (20) Karel hrabě Paar, (19) Bedřich hrabě Strachwitz, (18) Wigbert hrabě Ledebur, (17) Ferdinand princ Schwarzenberg, (28) Karel-Eugen hrabě Czernin, (25) Jiří princ Lobkowicz, (26) Děpold hrabě Czernin, (30) Johanna baronka Hildprandtová, (31) † Arnošt hrabě Waldstein, (32) † Vladimír baron Troskov, (34) Rudolf baron Geymüller, (35) Karel Albrecht hrabě Waldstein, (36) Jan Nep. hrabě Podstatzky-Lichtenstein a (37) † Theobald hrabě Czernin.

Při přednášce v sále České národní banky

Zdeněk hrabě Sternberg a Bedřich hrabě Strachwitz 27.7.2006 v Ledeburské zahradě		Zdeněk Sternberg 27.7.2006 v Ledeburské zahradě se synem Filipem Sternbergem

Karel Schwarzenberg a Zdeněk Sternberg 27.7.2006 v Ledeburské zahradě		Zdeněk Sternberg a kunsthistorička Marie Mžiková 27.7.2006 v Ledeburské zahradě

***

Pořad České televize VZKAZ ZDEŇKA STERNBERGA, vysílaný 29.9.2008 ve 20.50. na ČT2.

Dokument lze shlédnou ZDE

***

Drocár Jan, 27. 7. 2019

e-mail: sefredaktor@historickaslechta.cz

Všechny články autora