Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„“ Zobrazit celý citát »

Šlechtické rody – abecedně



Hildprandt, Ferdinand Karel *1863 † 1936

23. 4. 2019 | Redakce | Osobnosti

OTEC

Robert baron Hildprandt

*13.6.1824 místo † 30.3.1889 Praha

MATKA

Augusta hraběnka z Haugwitzová

*8.7.1835 Brno † 7.6.1919 Praha

Ferdinand Karel baron Hildprandt z Ottenhausenu

*23.3.1863 Blatná † 12.1.1936 Blatná

Ferdinand Karel (*23.3.1863 Blatná † 12.1.1936 Blatná), člen rodu Hildprandtů z Ottenhausenu,  vlastnil v letech 1889-1936 Blatnou a po otci dědil i Škvořetice. Byl dragounský nadporučík a c.k. komoří,  zemský poslanec, poslední starosta blatenského okresu, předseda hospodářského spolku, předseda družstva pro vybudování lokální železniční dráhy a čestný občan města Blatná. Byl také literárně činný (Vzpomínky z mého života: věnováno památce mého otce, 1924, Lovecké vzpomínky, 1933, Politické vzpomínky, 1933.

oo 18.6.1892 Praha

MANŽELKA

Josefina (Juža) hraběnka z Thun-Hohensteinu
*14.3.1872 Český Dub † 9.6.1939 Blatná

OTEC MANŽELKY
František Filip hrabě Thun-Hohenstein
*14.6.1809 Praha † 22.11.1870 Praha
MATKA MANŽELKY
Magdalena Königová
*14.5.1810 Praha  † 18.5.1899 Praha

POTOMCI

Robert hrabě Hildprandt

Karel hrabě Hildprandt

Jindřich hrabě Hildprandt

Bedřich hrabě Hildprandt

*5.3.1893 Blatná † 14.2.1974 místo
*20.11.1894 Blatná † 20.1.1975 Strakonice
*17.11.1895 Blatná † 11.9.1968 Mnichov
*2.4.1902 Praha † 12.2.1981 Gauting

Ferdinand Karel  baron Hildprandt
(*23.3.1863 Blatná † 12.1.1936 Blatná) si v roce 1892 vzal za manželku Josefinu (Južu) hraběnku z Thun -Hohensteinu, s níž měl čtyři syny. „Z největších mých životních radostí totiž bylo rozpoznávati na lovu skutečné lovecké nadání a sklony mých synů, čísti jim z rozzářených očí první opravdové úspěchy lovecké a naslouchati jejich nadšeným zprávám o nepoznaných posud a novostí svou opojných zkušenostech. Rozdělující se o radost, násobíme ji; jsa otcem čtyř synů, měl jsem tedy i radost vždycky čtyřnásobnou. Čas, který jsem se svou chotí a se svými syny trávil v myslivnách a horských chýších, dny, po které jsem sdílel jejich lovecké radosti a příhody, počítám k nejšťastnějším ve svém životě.“
Ferdinand Karel se o své panství staral velmi dobře. Také pro Blatnou toho mnoho učinil. Za jeho éry byla ve městě postavena škola a vybudována železnice. Byl ve městě oblíbený, o čemž také svědčí, že od roku 1914 do roku 1919 zastával úřad okresního starosty. Jako první z majitelů panství zpřístupnil zámek veřejnosti. Do první pozemkové reformy do jeho majetku patřilo 1000 ha lesa, 300 ha rybníků a přibližně 700 ha orné půdy. Zároveň vlastnil honební revír v Lubochni na Slovensku. Ferdinandovo panství navštívilo mnoho významných hostů. V roce 1926 strávil na Blatné celý měsíc indický mahárádža. Zavítal sem často i následník habsburského trůnu František Ferdinand d´Este.
Ferdinand Karel zemřel na Blatné 12.1.1936. „Až mně, děti moje, zdraví a stáří nedovolí doprovodit Vás a účastnit se tatranských lovů po Vašem boku, věřte, že na všech cestách a chodnících v duchu Vás budu provázeti, že všechno v představách s Vámi zažiji, že budu nedočkavý Vašeho návratu a že Vašich zpráv a vypravování budu nejdychtivějším posluchačem; a až mne jednou Pán života a smrti povolá do věčných lovišť, vzpomeňte si, že Váš otec klidu nabýval, pookříval, Boha hledal i nalézal v těchto našich drahých, milovaných českých lesích.”

Převzato a redakčně kráceno z Bakalářské práce:
Osudy Hildprandtů z Ottenhausenu na Blatné
Eliška Vokrojová
vedoucí práce: prof. PhDr. Jan Županič, Ph.D.
2017

Související klíčová slova




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2024  |  O nás