Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Stačí nám, aby se svoboda projevu ustálila natolik, aby každý mohl nazvat zajíce zajícem, hraběte hrabětem či kejklíře kejklířem, aniž by k tomu potřeboval administrativní povolovací dekret...“ Zobrazit celý citát »Kinský Radslav (*1928 † 2008)
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisíciletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Zámek Loučeň spjatý s českou větví rodu Thurn-Taxisů
Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do Kostnice
Zámek Brandýs nad Labem, spjatý habsburskou dynastiíVýstava šlechtických rodokmenů na zámku Orlík
1. 8. 2019 | Redakce | Deklarace 1938 a 1939
Ve čtvrtek 1. 8.2019 byla na schwarzenberském zámku Orlík otevřena putovní výstava “Šlechtická podpora české státnosti”. Připomene akce české zemské šlechty, která v letech 1938 a 1939, v čase nejvyššího ohrožení vlasti, veřejnými prohlášeními plně podpořila svou zemi, národ a jazyk. Jedním z 33 rodů, kteří v září 1939 podepsali 3. deklaraci, byli i Schwarzenbergové. Výstava je otevřena denně od 09:00 hod. do 17:00 hod. do 31.8.2019.
Zdeněk hrabě Sternberg – doyen české šlechty
27. 7. 2019 | Lukeš, Jan PhDr. |
Zdeněk Sternberg (* 15. 8. 1923) pochází z hraběcího rodu Sternbergů, jehož kořeny sahají až do 12. století. Měl se stát právníkem, ale nebyl připuštěn k promoci. Stejně jako za okupace se i po roce 1948 zapojil do odboje. Pět let pak strávil u PTP, dalších třináct jako kulisák v Karlínském divadle, po srpnu 1968 emigroval do Rakouska. Roku 1992 restituoval rodový majetek i s hradem Český Šternberk, od jehož stavby tehdy uplynulo už 751 let.
Hohenberg, Jiří (Georg) *1929 † 2019
25. 7. 2019 | Drocár Jan | Osobnosti
Ve středu 24. července 2019 zemřel diplomat Jiří (Georg) vévoda Hohenberg, hlava rodu vévodů z Hohenbergu. Narodil se 25. dubna 1929 na zámku Artstetten a byl vnukem následníka trůnu rakouských císařů a českých králů arcivévody Františka Ferdinanda d´Este Habsbursko-Lotrinského a Žofie vévodkyně z Hohenbergu, rozené hraběnky Chotkové z Chotkova.
Výstava šlechtických rodokmenů v Boskovicích
1. 7. 2019 | Redakce | Deklarace 1938 a 1939
V pátek 21. června 2019 byla na zámku v Boskovicích otevřena výstava "Šlechtická podpora české státnosti". Otevřená bude do neděle 28. července 2019. Výstava připomene akce české zemské šlechty, která v letech 1938 a 1939, v čase nejvyššího ohrožení vlasti nacismem, veřejnými prohlášeními plně podpořila svou zemi, národ a jazyk. Prostřednictvím rodokmenů přinášejí jednotlivé panely výstavy základní informace o signatářích šlechtických prohlášení, jejich rodech, předcích a potomcích.
Posel tolerance a slušnosti
27. 6. 2019 | Lukeš, Jan PhDr. | Autor píše
Právě dnes, 27. června, je Den památky obětí komunistického režimu. Tak nějak to vyšlo. "K některým svým zkušenostem dvojnásobného politického vězně se spisovatel a scenárista Jiří Stránský (*12. 8. 1931 † 29. 5. 2019) vracel tak často, že to mohlo člověka až nudit. Ale třeba jeho myšlenka o „přepálených spojích“ v našich myslích, následku letité komunistické indoktrinace, ta mi zůstane v paměti už napořád", píše Jan Lukeš ve své vzpomínce na přítele a kamaráda.
O řádech a neřádech
21. 6. 2019 | Nohel, Petr |
Kupodivu, sto let po vzniku republiky, která zrušila šlechtu a rozhodla o nepotřebnosti katolické církve, se řády stávají módní záležitostí. Společnost ovšem o tomto tématu už mnoho neví a tvůrci novodobých řádů asi vědět nechtějí, a tak falešných řádů přibývá. Sama historie církevních i světských řádů je, ve spojení s heraldikou a právem, složitou disciplínou, ale při této příležitosti není od věci ve stručnosti připomenout alespoň několik zásadních skutečností.
Martin Petiška – vydavatel Šlechtických almanachů
6. 6. 2019 | Redakce | Autor píše
Český spisovatel, básník, dramatik a vydavatel Martin Petiška se narodil 27.3.1951 v Praze jako syn spisovatele Eduarda Petišky. Základní a střední školu vychodil v Brandýse nad Labem, kde také v roce 1969 maturoval. V roce 1976 ukončil doktorátem studia na Univerzitě Karlově. Martin Petiška vydal řadu Almanachů českých šlechtických rodů a Almanachů českých šlechtických a rytířských rodů.
Sbohem, pane Stránský
30. 5. 2019 | Redakce |
V středu 29.5.2019 zemřel ve věku 87 let spisovatel, scénárista a politický vězeň Jiří Stránský. U širší veřejnosti ho proslavil zejména televizní seriál Zdivočelá země, na němž se autorsky podílel. Narodil se 12.8.1931. Jeho otec pocházel ze starobylého šlechtického rodu, matka byla dcerou politika Jana Malypetra, prvorepublikového předsedy vlády. V příspěvku na něj vzpomíná Karel Schwarzenberg.
Revue 50 plus – 1. díl seriálu o šlechtických deklaracích
30. 5. 2019 | Redakce |
Pod názvem Šlechta brání českou státnost začal od května 2019 vycházet v měsíčníku Revue 50 + seriál, který ve více jak třiceti dílech připomene akce české zemské šlechty z let 1938 a 1939. Tedy z doby před více jak 80 lety, kdy českým zemím hrozilo bezprostřední ohrožení ze strany nacistického Německa. Seriál shrne dostupná fakta o základních deklaracích, které členové rodů české zemské šlechty tehdy signovali, bude se věnovat samotným signatářům, kteří svým činem projevili mnoho osobní statečnosti.
Emeritní šéfka českého modelingu hovoří o šlechtě
21. 5. 2019 | Drocár Jan | Autor píše
Hostem Nočního Mikrofóra na rozhlasové stanici Českého rozhlasu Dvojka byla v neděli 19. května 2019 Milada Karasová. Někdejší modelka, posléze majitelka a ředitelka modelingové agentury Czechoslovak Models. Eva Herzigová, Simona Krainová, Tatiana Kuchařová, Pavlína Němcová, Tereza Maxová nebo Daniela Peštová jsou české modelky, které Milada Karasová objevila a dala světu. V hodinovém pořadu Šárky Maixnerové se chvilku také hovořilo o tom, čemu se mj. Milada Karasová věnuje v současnosti - české a evropské historii.
Výstava rodokmenů na zámku v Blatné
19. 5. 2019 | Redakce | Deklarace 1938 a 1939
Na zámku Blatná byla v neděli 19. května 2019 otevřena putovní výstavy Šlechtická podpora české státnosti (v roce 2018 nesla název Šlechta v boji za českou státnost). Návštěvníci si budou moci prohlédnout rodokmeny 33 rodů české zemské šlechty, jejichž zástupci v těžkých chvílích české novodobé historie, podepsali v letech 1938 a 1939 prohlášení, ve kterém se přihlásili k českému národu.
Audience u císaře Karla I. (2019)
5. 5. 2019 | Redakce | Autor píše
V sobotu 4. května 2019 se v Brandýse nad Labem jako každoročně konala Audience u císaře Karla I. Letošní slavnosti se účastnili jako hlavní hosté vnuk blahoslaveného císaře Karla I. arcivévoda Georg a jeho jmenovec Georg, arcivévoda z toskánské větve habsburské dynastie, Během letošní audience se stále schylovalo k dešti, ale zapršelo až po skončení hlavní části programu v zámecké zahradě Rudolfa II.
Zámek Mělník ve francouzské televizi
12. 4. 2019 | Redakce | Autor píše
Přinášíme Vám reportáž o zámku Mělník, která byla odvysílána ve Francii v pořadu Télématin. Takže pokud si budete chtít potrénovat svoji francouzštinu - tady to určitě půjde.Majitel zámku Jiří princ Lobkowicz v reportáži ukazuje na vystavených rodokmenech, že je potomkem Karla IV. Lucemburského a následně i Karla Velikého (Charlemagne). Za Historickou šlechtu dodejme, že je ve 33. generaci také potomkem 1. české historicky doložené kněžny a světice sv. Ludmily.
Výstava o Vilému Kinském na zámku Karlova Koruna
12. 4. 2019 | Redakce | Autor píše
Na zámku Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou byla v pátek 5. dubna 2019 zahájena výstava "Vilém Kinský-diplomat ve službě Albrechta Valdštejna 1630-1634". Výstava, jejímž autorem je PhDr. Zdeněk Henig, připomíná význam šlechticů ve společenském životě české minulosti a jejich roli v diplomatických službách. Pojednává především o dramatickém působení Viléma hraběte Kinského z Vchynic a Tetova (*1574 †1634).
Dr. Otto Habsburský, Úvahy o Evropě, 1993
12. 3. 2019 | Redakce | Citáty a dokumenty, Šlechtic vypravuje
Úvahy dr. Otty Habsburského o budoucnosti Evropy před 26 lety. „Když bylo před dvěma sty lety v důsledku Francouzské revoluce oznámeno, že Bůh je mrtev nebo že nikdy nežil, začala až dosud největší krize lidstva. Ta vyústila ve 20. století ve zřízení koncentračních táborů nacionálního socialismu a komunistických gulagů…