Šlechtické citáty:
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Literární revue 333 věnovaná šlechtě
21. 10. 2019 | Redakce | Autor píše
Třistatřicettři je literární revue České televize, která se vysílá od roku 1999, zpravidla jednou měsíčně. Pořadem provázejí režisér a dramatik Jan Schmid a publicista, kritik a historik Jan Lukeš. Díl věnovaný české šlechtě je 217. v pořadí a vystoupí v něm například režisérka Alena Činčerová, která natočila již druhou řadu seriálu o české šlechtě Modrá krev. Premiéra pořadu 333 byla na televizním kanálu ČT art ve středu 23. 10. 2019 ve 22:40 hodin, repríza v úterý 29. 10. 2019 v 01:35.
Herec, režisér, dramatik, divadelní pedagog a organizátor Jan Schmid. |
Literární, filmový a televizní publicista, kritik, historik Jan Lukeš. |
Jaký je odkaz a poselství české historické šlechty?
Scénář pořadu české šlechtě nikdy pro některé z nás nemůže začínat povzbudivě (pro některé druhé je tomu jistě naopak), protože vždy je nezbytné připomenout zákona č. 61 Sb. z 10. 12. 1918, kterým nová Československá republika, hned po svém ustavení, pospíchala a rušila „šlechtictví a řády, jakož i veškerá z nich plynoucí práva“. V Historické šlechtě byl tento zákon již před lety připomínán a lze si ho “zopakovat” ZDE.
Jisté je, že v užívání přídomků, jejich udělování, či naopak jejich “republikové” zakazování těmi, kteří je neudělovali, podstata věci nespočívá. O co opravdu jde, podle moderátorů přesně vystihl Zdeněk hrabě Sternberg v rozhovoru, který s ním vedli pro 333/155, vysílaný 11. 9. 2013: „spravovat, zhodnocovat, zlepšovat a předávat dál, aby dědictví zůstalo“. Tedy povinnost a závazek k tradici a k hodnotám děděným z generace na generaci. Což je něco, co stojí v přímém protikladu k pragmatismu a konzumerismu dneška a zároveň něco, co přitahuje ty, kteří hledají hlubší zakotvení svých životů. Moderátoři pořadu doplňují: “zkusíme si tento zvýšený zájem o osudy české historické šlechty ověřit u našich hostů”.
Jan Lukeš a Jan Schmid tedy budou v pořadu debatovat o fenoménu české šlechty s dokumentaristkou Alenou Činčerovou, genealogem Janem Drocárem či spisovatelem Martinem Petiškou.
Alena Činčerová při natáčení. | Martin Petiška při natáčení. |
Hostem bude také malíř Tomáš Císařovský, autor portrétů českých šlechticů v životní velikosti v cyklu pro redakci Historické šlechty s vesele upřesňujícím názvem Bez koní.
Tomáš Císařovský a Jan Lukeš při natáčení. | Jan Drocár a Jan Lukeš při natáčení. |
Natáčení režijně vede Jiří Věrčák v produkci Jana Čumpelíka, kameramanem je Marek Tichý a dramaturgyní pořadu Jaromíra Hüttlová.
***
Díl 217 revue Třistatřicettři (333) s názvem
Poslání, poselství a odkaz české šlechty
je zde ke shlédnutí
***
O poslání literární revue 333
Slovo autora pořadu
Za zásadní považuji neanonymitu revue: jako její autoři v ní s Janem Schmidem zároveň vystupujeme jako průvodci a moderátoři a protože oba máme za sebou své vlastní literární, divadelní, výtvarné a filmové profese, stáváme se rovnocennými partnery svých hostů. Hodnotový názor revue vyjadřujeme spíše než explicitními kritickými soudy výběrem témat a respondentů, způsobem kladení otázek a vedení dialogu, asociativní hrou improvizovaných nápadů a obrazových souvislostí.
Herní princip, uplatňovaný zejména ve spojovacích pasážích, souvisí nejen se snahou dobrat se názorně kořenů umělecké tvořivosti, nýbrž také se zábavností revue. Odlehčený, ale nepodbízivý způsob prezentace pořadu vychází z přesvědčení, že přitáhne zájem i těch, kteří jinak literaturu sledují jen okrajově, a profesionálům zároveň poskytne neformální kontakt s publikem. Na ploše naší revue se tak setkává vysoké a profánní, centrální a okrajové, pražské a regionální, domácí a zahraniční, národní i občanské, v tolerantní koexistenci jakožto předpokladu demokratické diskuse.
Aplikace tohoto principu na literární a s ním související umělecký svět tvoří podle mého soudu základní ideový úběžník revue Třistatřicettři. V rámci veřejnoprávního média se pokoušíme naplnit jednu ze základních premis Kodexu České televize (1.2): „vytváření otevřeného prostoru pro veřejnou rozpravu“, a to na pozadí uměleckého druhu, který tvoří nejméně od obrození páteř české kulturnosti a společenské sebereflexe.
Za téměř 21 let kontinuální existence revue Třistatřicettři vzniklo do října 2019 celkem už 217 dílů, kterými prošlo odhadem více než 2 000 hostů, jejichž život je tak či onak spojen s knihou a literaturou. Sjezdili jsme celou republiku, točili jsme opakovaně na Slovensku, našimi hosty byla zahraniční literární esa jako Salman Rushdie či Paolo Coelho i domácí tvůrci formátu Václava Havla, Josefa Topola, Jana Balabána, Michala Viewegha, Vlasty Chramostové, Kateřiny Tučkové, Sylvie Richterové či Aleny Ježkové. Svět knihy a literatury je však nekonečný, stále se rodí noví a noví tvůrci, nová a nová díla a nás těší je objevovat a znovu a znovu se nechat překvapovat jejich jinakostí a originalitou. Otevřený kritický rozum, otevřené smysly a otevřené duše, to jsou naše hlavní devizy.
Jan Lukeš
23. 9. 2015,
pro web Historická šlechta aktualizováno Janem Lukešem 22.10.2019.