Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Mým hlavním úkolem , je chránit mé národy před jejich politiky.“ Zobrazit celý citát »Habsbursko-Lotrinský František Josef I. (1830-1916)
Navigace:
Zámek Brandýs nad Labem
Zámek Loučeň, který je spojen s českou větví rodu Thurn-Taxisů v Čechách
Zámek Mělník, který je spjat se sv. Ludmilou, Karlem IV. a rodem LobkowiczůAkce Pražské konzervatoře v 1. pololetí 2017
14. 2. 2017 | Redakce | Autor píše
Vybrané koncerty, divadelní představení a další akce Pražské konzervatoře v období únor – červenec 2017. Vstup na koncerty je zdarma, na divadelní představení je možno si vstupenky rezervovat na http://www.divadlokonzervatore.cz/
Schwarzenbergové na obrazovce ČT
9. 2. 2017 | Redakce | Karel IV.
Schwarzenbergové jsou původem franský šlechtický rod. První zmínky o něm najdeme datované již rokem 1172. Tehdy se rod jmenoval Seinsheim podle sídla v tvrzi Seinsheim. Pod tímto jménem vystupovali až do 15. století. V roce 1654 získali Schwarzenbergové příslušnost mezi plnoprávné české šlechtické rody. Roku 1658 se Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu (*1615 † 1683) zasloužil o zvolení Leopolda I. císařem a byl za to povýšen na říšského knížete. Hovořil pěti jazyky a své dědice zavázal k tomu, aby se naučili česky. Od těchto časů jsou Schwarzenbergové významným českým šlechtickým rodem. Jejich rodových heslem je "Nic než právo".
Jak romantici s erbem páchají veselé ekonomické sebevraždy
3. 2. 2017 | Redakce | Autor píše
Lehce patetický úvodní komentář Modré krve slibující splátku dluhu klame tělem. Neboť osmidílná série, která od čtvrtka na ČT provede našimi šlechtickými rody od Kolowratů po Kinské, navzdory kolekci urozených jmen a titulů představí současníky, kteří vystupují zcela civilně a zábavně.
Czerninové na obrazovce ČT
3. 2. 2017 | Redakce | Karel IV.
"Nezahyneš ani ohněm ani mečem". "Ukaž mi své cesty, ó Pane". Takového rodového kréda se snaží držet starý aristokratický rod Czerninů. První zmínky o tomto rodu se datují až do roku 1115. Nejstarší známý předek Czerninů byl komorníkem Přemysla Otakara I. Mezi předky Czerninů patří i sám Karel IV. V dlouhém rodokmenu se najdou Přemyslovci, Jagellonci, Lucemburkové i Habsburkové. V rámci střední Evropy drží Czerninové historický primát: po sedm století dobrovolně neopustili rodinné sídlo Chudenice. Starý zámek stojí na místě bývalé tvrze z 12. století. Na konci 16. století Humprecht Czernin přestavěl tvrz na renesanční zámeček.
Modrá krev. Jak žije mladá generace české šlechty?
3. 2. 2017 | Redakce | Autor píše
Šlechtické tituly byly oficiálně zrušeny se vznikem samostatného Československa. Desítky příslušníků aristokracie, kteří u nás žijí, s nimi ale naštěstí nezmizely. Historie jejich rodů je významnou součástí dějin naší země a jejich majetky patří do pokladnice českého kulturního dědictví. Jak žije současná generace české šlechty, ukáže nový dokumentární cyklus režisérky Aleny Činčerové Modrá krev. Světem českých šlechtických rodů diváky provází František hrabě Kinský.
František Kinský: Srdcař s modrou krví
1. 2. 2017 | Lenka Jaklová | Autor píše
Konec jim předpovídali už po Bílé hoře, pak po roce 1918 a o třicet let později v časech hořké perzekuce komunistické totality - ale stále jsou tady. Aristokraté. Potomci dávných šlechtických rodů. Dnes už sice nespravují "panství", ale podnikají a i jinak žijí jako běžní občané, a přece se do jisté míry odlišují. Jejich historická jména jsou pro ně závazkem, hrdostí i údělem. František Kinský se dlouho bránil představě, že by měl převzít rodový majetek v Kostelci nad Orlicí. Tak dlouho se vzpíral myšlence, že se stane následníkem, až se jím opravdu stal. František, hrabě Kinský…
Kolowratové na obrazovce ČT
27. 1. 2017 | Redakce | Karel IV.
Ve čtvrtek 26. ledna 2017 začala Česká televize na svém druhém programu vysílat nový dokumentární cyklus Modrá krev. Režisérka Alena Činčerová spolu s "průvodcem" Františkem hrabětem Kinským v něm postupně v týdenních intervalech představí přední rody české zemské šlechty. Rody, které odpradávna spoluvytvářely dějiny Zemí koruny české a za jejich osudy nesly také svůj díl odpovědnosti. První díl byl věnován rodu Kolowratů a vystoupilo v něm několik jeho představitelů.
Údělná knížata a markrabata moravská
18. 12. 2016 | Redakce | Autor píše
Nákladem Koruny České byla vydána knížka Údělná knížata a markrabata moravská, jejímž autorem je genealog Petr Nohel. Publikace navazuje na loňský titul Nástupnické právo v Českém království, přičemž jejím smyslem je přiblížit problematiku následnictví také na Moravě. Publikace o 24 stranách stručně představuje a v dílčích genealogických schématech zobrazuje držitele jednotlivých moravských údělů z rodu Přemyslovců včetně pořadí jejich vlády.
Žehnání nových zvonů na Karlově
31. 10. 2016 | ThDr.Jiří Ignác Laňka, PhD. | Karel IV.
V neděli 30.10.2016 v 09.30 hodin zahájil arcibiskup pražský Dominik kardinál Duka OP obřad žehnání tří nových zvonů kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově. Zvony byly vyrobeny na počest 700. výročí narození českého krále a římského císaře Karla IV. Kostel na Karlově byl po staletí mariánským poutním místem. Lidé sem přicházeli za obrazem Panny Marie karlovské, jemuž se připisuje řada zázračných uzdravení, ženy si sem chodily vymodlit vytoužené mateřství.
Kolowrat-Libštejnský, František Antonín, *1778 † 1861, státní ministr
29. 10. 2016 | Redakce | Osobnosti
František Antonín hrabě Kolowrat-Libštejnský, *31.1.1778, Praha † 4.4.1836 Vídeň). Český a rakouský státník. Byl členem Císařské rady císaře Ferdinanda I., rytířem Řádu zlatého rouna a posledním mužským příslušníkem libštejnské větve Kolowratů. Patřil k zakladatelům Národního muzea a mecenášem české vědy.
Římská královská koruna z Turnova
19. 9. 2016 | Jan Drocár | Karel IV.
V úterý 13.9.2016 v 18. hodin byla na zámku Loučeň veřejnosti poprvé ukázána replika koruny římského krále. Jde o první repliku korunovační koruny Karla IV. na římského krále vytvořenou v Čechách. Společně s touto korunou byly prezentovány i další koruny, kterými byl Karel IV. korunován, a to koruna svatováclavská a koruna císařská. Všechny koruny vyhotovil mistr Jiří Urban, šperkař a zlatník z Turnova pro putovní výstavu „Magičtí Lucemburkové“ .
Replika římské císařské koruny
19. 9. 2016 | Redakce | Autor píše
Repliku římské císařské koruny, kterou byl římský císař a 11. český král korunován v Římě 5.3.1355, vyhotovil mistr Jiří Urban, šperkař a zlatník z Turnova pro putovní výstavu „Magičtí Lucemburkové", která byla zahájena 17.5.2015 v Ostravě. Objednal jí autor projektu výstavy JUDr. Oldřich Beneš, který se svou společností Marie výstavu pořádá. Pro projekt vytvořil Jiří Urban také repliku české svatováclavské koruny a římské královské koruny.
Replika české svatováclavské královské koruny
18. 9. 2016 | Redakce | Karel IV.
Repliku české svatováclavské královské koruny, kterou byl 11. český král korunován v Praze 2.9.1347, vyhotovil mistr Jiří Urban, šperkař a zlatník z Turnova pro putovní výstavu „Magičtí Lucemburkové", která byla zahájena 17.5.2015 v Ostravě. Objednal jí autor projektu výstavy JUDr. Oldřich Beneš, který se svou společností Marie výstavu také pořádá. Pro projekt vytvořil Jiří Urban také repliku římské císařské koruny a římské královské koruny.
Zemřel autor šlechtických Almanachů
17. 9. 2016 | Redakce | Autor píše
Ve věku požehnaných 87 let zemřel v pátek 9.9.2016 Ing. Karel Vavřínek, který stál léta v čele týmu, který se zasloužil o vydání řady Almanachů českých šlechtických a rytířských rodů. Vyšlo 21 dílů,
ve kterých bylo uvedeno 3097 hesel o rodech české nižší šlechty.
Ing. Karel Vavřínek byl jako skaut komunisty odsouzen k trestu smrti, po odvolání mu byl trest snížen a tak pobyl 3 a půl roku na uranu. Patřil mezi účastníky tzv. 3. odboje. Pohřeb se konal v pátek 16.9.2016 v kostele U sv. Matěje v Praze 6.
Výročí poslední korunovace českého krále
11. 9. 2016 | Redakce | Autor píše
V sobotu 10. září 2016 v 11:00 hod. se v Katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě uskutečnila slavnostní mše svatá k oslavě 180. výročí poslední královské korunovace českého panovníka. Byla připomenuta událost, kdy pražský arcibiskup a primas český Ondřej Alois hrabě Ankwicz ze Skarbek-Poslawice (*1777 † 1838) spolu se státním ministrem Františkem Antonínem hrabětem Kolowratem-Libštejnským (*1778 † 1861) položili 7.9.1836 českou královskou korunu na hlavu císaře a krále Ferdinanda V. Dobrotivého (*1793 † 1875).