Navigace webu publicistika:

Navigace webu dokumentace:

Vyhledávání:

Motto:

Strýc Karel to viděl jinak, ale my to nevzdáme

Příslušníci rodu jihočeských Schwarzenbergů budou dál bojovat za navrácení majetku zabraného sporným zákonem „Lex Schwarzenberg“. Jde o spravedlnost, nemůžeme jinak, říká Adam von Pezold, synovec zemřelého Karla Schwarzenberga.

Když se v horkém létě 1947 v československém parlamentu projednával speciální zákon, později nazvaný Lex Schwarzenberg, padaly z řad poslanců různé důvody, proč je třeba zabrat obří jmění, kterým na jihu Čech disponovala hlubocko-krumlovská větev Schwarzenbergů.
Třeba poslanec za Československou stranu lidovou Josef Plojhar dle dobových záznamů zdůraznil, že tlumočí názory celé jihočeské Národní fronty, když konstatuje, že v nové demokratické republice nemůže být šlechtic a k tomu Němec majitelem tak rozsáhlého majetku.
Některé výroky z té doby si v rozhovoru pro Seznam Zprávy vybavuje i Adam von Pezold, pravnuk posledního majitele hlubockého panství Adolfa Schwarzenberga a také synovec nedávno zemřelého Karla Schwarzenberga.

„Když se zákon schvaloval, jedním z těch deklarovaných cílů bylo, že z majetku budou mít užitek všichni lidé v Československu. Když se dnes podívám, jak to vypadá třeba na Hluboké, je to v majetku nějakých pěti nebo šesti lidí. Státu to rozhodně nezůstalo. Nejdříve vadila velká koncentrace schwarzenberského majetku, místo toho tu máme novou koncentraci,“ hodnotí dnešní stav zástupce šlechtického rodu.
Jak to dopadlo s nevráceným schwarzenberským majetkem – nejen se zámky, ale i s rybníky či jihočeskými pivovary – ukázala i nedávná analýza Seznam Zpráv. V rámci privatizace se k němu dostali i někteří politici a straničtí kmotři.
Matka Adama von Pezolda Alžběta (76) přitom usiluje o návrat majetku neúspěšně už od 90. let. A smrt jejího nevlastního bratra Karla Schwarzenberga na úsilí rodiny o zneplatnění zákona Lex Schwarzenberg nic nezmění.
„My určitě budeme v našem boji za spravedlivé zacházení pokračovat, protože ani nemůžeme jinak. I kvůli závěti mého pradědečka Adolfa a dědečka Jindřicha,“ říká v rozhovoru Adam von Pezold.

Adam von Pezold, pravnuk Adolfa Schwarzenberga, který byl hlavou hlubocko-krumlovské větve Schwarzenbergů s rozsáhlým majetkem na jihu Čech.

Jak vaši rodinu zasáhla zpráva o smrti Karla Schwarzenberga?

Vždycky je těžké a smutné, když někdo zemře, ale myslím, že celé Karlově rodině přináší útěchu vědomí, že měl dlouhý a naplněný život.

Měli jste vy nebo vaše matka – nevlastní sestra Karla Schwarzenberga – ještě možnost se s ním před skonem vidět?

Maminka navštívila Karla krátce před jeho skonem, když byl ještě v nemocnici v Praze. Setkání to bylo velmi milé, ale také smutné, protože se viděli naposledy.

Kromě toho, že se v posledních dnech mluvilo o úmrtí Karla Schwarzenberga, také se diskutovalo o zákoně Lex Schwarzenberg z roku 1947, na jehož základě byl vašemu pradědečkovi Adolfovi Schwarzenbergovi zabrán majetek. Změní se teď něco na vašem úsilí o jeho navrácení?

Já osobně bych byl velmi rád, kdyby se změnil přístup politiků k Lex Schwarzenberg. Je to totiž absurdní situace, se kterou se má rodina potýká už tolik let. Dnes už bych řekl, že v rámci společnosti panuje celkem shoda, že je to zákon vůči mé rodině zcela nespravedlivý, že šlo ze strany státu o krádež, ale nikdo neví, co s tím. Politici tvrdí, že je to na soudech a soudci zas říkají, že je to na politicích. Třicet let let si to všichni přehazují jak horký brambor a nikdo nenachází odvahu říct: „Omlouváme se, byla to krádež a něco s tím pojďme udělat.“

Budeme dále bojovat, nemůžeme jinak

Váš zesnulý strýc Karel měl k věci jiný přístup. O majetek hlubocko-krumlovské větve nepožádal, ač by mohl. 

I strýc Karel – ačkoliv měl k té věci trochu jiný přístup – to ale vnímal tak, že zákon Lex Schwarzenberg není morální, není spravedlivý. A já doufám, že ze strany českého státu ještě přijde ochota onu zvůli řešit, protože jde především o dodržování práva. A Česko je přeci právním státem, nebo ne?
My určitě budeme v boji za spravedlivé zacházení pokračovat, protože ani nemůžeme jinak. I kvůli závěti mého pradědečka Adolfa a dědečka Jindřicha, kde jasně stojí, že je naší povinností usilovat o navrácení majetku v Čechách, který naše rodina poctivě spravovala a bezdůvodně jí ho sebrali nejdříve nacisté a potom komunisté.

Jste tedy připraven pokračovat v soudech třeba i po zbytek života?

Samozřejmě. Není to věcí jednoho člověka, je to záležitostí už několika generací naší rodiny. Naším rodovým heslem je: „Nic než spravedlnost.“ Řídili se jím mí předci a i já považuji za svou povinnost o spravedlnost a spravedlivé zacházení usilovat. To by přeci udělal každý.
Představte si, že by k vám domů přišel pán v uniformě a řekl, už tu nebydlíš, a vše, včetně vašich brýlí a rodinných fotek, je teď moje. Následně by za pár let přišel pán v jiné uniformě, který navíc bojoval proti pánovi v první uniformě, a na krádež vašeho domu, včetně všech osobních věcí by dokonce vymyslel zákon. Pak sice uniformy zmizí, přijde svoboda, ale ten svobodný stát se najednou tváří, jakoby to ti pánové v uniformách nic neukradli. Prostě se tváří, že je to tak v pořádku. Myslím, že nikdo by si to nenechal líbit.

Adam von Pezold (4O)

Celým jménem Adam Friedrich Carl Leopold Franz Severin.

Je prasynovcem Josefa III., 11. knížete ze Schwarzenbergu a vnukem Jindřicha Schwarzenberga (1903 až 1965), 15. krumlovského vévody ze schwarzenberské primogenitury.

Zároveň jde o adoptivního pravnuka Adolfa Schwarzenberga (1890 až 1950), posledního majitele hlubockého panství.

Také nejmladším synem Elisabeth (Alžběty) Pezoldové, rozené princezny ze Schwarzenbergu (dcery Jindřicha Schwarzenberga), a advokáta Rüdigera von Pezold.

Vyrostl v Rakousku a Anglii, vystudoval UCL univerzitu v Londýně, obor dějiny umění.

Po studiích pracoval v obchodu s uměním a rekonstruoval historické budovy.

Od roku 2009 žije v Praze.

Není kouře bez ohně?

Jestli zákon platí, musí platit celý

Strýc Karel měl své důvody

Vzali nám všechno, i osobní věci, říká Adam von Pezold. Fotky předků a smaltované cedule odkazující na někdejší rozsáhlý schwarzenberský majetek si zakoupil na Aukru.

Připadám si jako trofej

I kdyby vám soudy daly nakonec za pravdu, nedokážu si ty restituce představit. Většina toho majetku byla dávno zprivatizovaná. Ať si o tom myslíme cokoliv, těžko jej lze novým vlastníkům vzít a vydat vaší rodině.

Je to problém státu, který se majetek rozhodl protiprávně prodat, nikoliv těch lidí, co jej dnes mají. Samozřejmě že se to netýká těch, kteří to v dobré víře koupili. Ale pořád je tu i velká část našeho majetku – lesy, zámky – co státu zůstaly a některé nechal stát úplně zchátrat. O to je to bolestivější sledovat. My bychom se o ty domy postarali, opravili je, vrátili do nich život, ale stát je radši nechá spadnout, než aby nám cokoliv vrátil do správy.

Byl jste teď někdy na Hluboké?

Byl jsem tam naposledy někdy loni, ale ne vždy jdu dovnitř do zámku. Mám to tam sice hodně rád – pořád to vnímám i jako domov své rodiny – ale je to pro mě i trochu smutné. Když tam třeba stojím před pyžamem dědečka a dalšími osobními věci, připadám si jako trofej. Oni nám ukradli úplně všechno, nemáme fotky, nemáme nic…
Vidíte třeba tady tu fotku pradědečka (ukazuje prstem na zarámovaný snímek), tu jsem si musel koupit na Aukru, abych ji vůbec měl. Stejně jako ty cedule v sousedním pokoji. Pokud něco z našich věcí, včetně rodinných alb, chceme vidět, musíme si na Hluboké zaplatit vstupné.

Pozn.: V článku zmíněný podnikatel Tomáš Hrdlička po publikaci textu považoval za nutné zdůraznit, že zákon „Lex Schwarzenberg“ přirovnal ke staršímu „Habsburskému zákonu“ hlavně proto, že ten byl uplatněn nejen vůči někdejšímu panovnickému rodu, ale „neprávem“ i vůči rodině Hohenbergů. Konkrétně poukazuje na majetek zabavený dětem Žofie Chotkové (manželka zavražděného následníka trůnu Františka Ferdinanda dʼEste).