Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„"Nikoliv rozvážně kupředu, nýbrž rozhodně dozadu, neboť před námi je propast"....Císař pozbude svého postavení a jeho nástupce liberální buržoazii smete proletariát a ten se střetne s rolníky a toto střetnutí bude "nejkrvavější, neboť patří k povaze vlastníka půdy, najmě toho, jenž ji sám vzdělává, že je v ní takřka zakořeněn a že se nejtíže vzdá myšlenky vlastnictví a dědičnosti, což je přec konečným záměrem komunismu...za všeobecného zmatku pak nastane potřeba diktátora...."“ Zobrazit celý citát »

Schwarzenberg Bedřich (*1799 † 1870)



Hildprandt, Robert * 1893 † 1974

16. 10. 2018 | Redakce | Osobnosti

 

OTEC

Ferdinand Karel 

baron Hildprandt
*23.3.1863 Blatná † 12.1.1936 Blatná

MATKA

Josefina („Juža“) 

hraběnka Thun-Hohenstein
*14.3.1872 Český Dub † 9.6.1939 Blatná

Robert baron Hildprandt z Ottenhausenu

*5.3.1893 Blatná † 14.2.1974 místo ‡ Gauting

Robert baron Hildprandt (*5.3.1893 Blatná † 14.2.1974) je člen rodu Hildprandtů z Ottenhausenu. Vystudoval písecké gymnázium, byl c. a k. nadporučík 14. dragounského pluku, po otci dědil Blatnou a Skvořetice. Před druhou světovou válkou v roce 1938 odešel do Velké Británie a bojoval v anglické armádě proti Němcům; pohřben je v Gautingenu u Mnichova.

 

oo 18.8.1919 Pernštejn (rozv. 1936)

MANŽELKA

Alžběta Antonie hraběnka Mitrowská z Mitrowitz
*25.11.1899 Sokolnice † 27.12.1992 Bad Reichenhall

OTEC MANŽELKY

Vladimír Josef

hrabě Mitrowský z Mitrowicz
*24.7.1864 Sokolnice † 21.1.1930 Baden u Vídně

MATKA MANŽELKY
Maria Pia hraběnka Baworów-Bawarówski*2.7.1869 Vídeň † 9.2.1930 Sokolnice

POTOMCI

Ferdinand baron Hildprandt

Vladimír baron Hildprandt

Ing. Jan baron Hildprandt

*1.7.1920 Sokolnice † 26.7.1942 padl  Ilinovka

*28.7.1921 Sokolnice † datum místo

*11.8.1924  Dolní Rožinka† 1997 Montreal

Robert baron Hildprandt z Ottenhausenu
(*5.3.1893 Blatná † 14.02.1974) byl prvorozeným synem Ferdinanda Karla barona Hildprandta a Josefiny (Juži) rozené hraběnky z Thun-Hohensteinu. Společně se svými třemi bratry Karlem, Bedřichem a Jindřichem podepsal v roce 1939 Prohlášení české a moravské šlechty, ve kterém se přihlásil k českému národu. Prohlášení podepsalo 85 zástupců 33 rodů české zemské šlechty.
V roce 1913  zakončil zkouškou dospělosti na Vyšším českém gymnáziu v Písku. Po vzniku Československé republiky studoval Vysoké učení zemědělské v Praze, poté studoval v Libverdě a v Vratislavi. Na jaře v roce 1920 údajně na přání otce musel přerušit studium a vrátit se do Blatné, kde se měl ujmout rodinného statku, na němž pak hospodařil jako Ferdinandův nájemce až do roku 1930. V tomto období také spravoval velkostatek Zelená Hora u Nepomuku. Poté se zabýval studiem chovu bucharských ovcí, též karákul (známé jako persián), na Universitě v Halle nad Sálou, kde vykonal zkoušku z odvětví živočišné výroby. Dalšímu studiu se věnoval dva roky v jihozápadní Africe. V roce 1936 vydal příručku „Kožišinová ovce karákul a její chov: příručka pro chovatele“, na jejímž začátku je věnování památce jeho učitele Christiana Vriedta. „Je mým vroucím přáním, aby tento spisek přispěl k propagaci vzorného a úspěšného chovu karákulů v naší vlasti a aby se osvědčil spolehlivým rádcem chovatelské praxe“ prohlásil. Od roku 1934  žil Robert v Brně a následující léto byl pověřen Ministerstvem zemědělství, aby sepsal pomocné učebnice pro chov kožešinových ovcí. Učebnice byla touto institucí skutečně vydána.
Po otcově smrti byl vyplacen svým bratrem Bedřichem, který se ujal správy rodinného majetku.
V osobním životě nebyl asi příliš šťastný. Dne 18.8.1919 si vzal za manželku Alžbětu hraběnku Mitrovskou z Nemyšle, s níž měl tři syny, ale s níž roku 1932 (v jiných pramenech je uváděno datum 1936) rozvedl.  Jeho nejstarší syn Ferdinand padl na ruské frontě 26.7.1942 v pouhých 22 letech. Druhorozený syn Vladimír nakonec zemřel v Rakousku v ústavu pro choromyslné. Jen nejmladší syn Jan vycestoval do Kanady, kde se 6..4.1942 oženil s Antonií Novati (*1921). Robert dožil se svým nejmladším synem v Kanadě, kde pobíral penzi od anglické armády.
Zde zemřel 14. 2.1974.

Převzato a redakčně kráceno z Bakalářské práce:
Osudy Hildprandtů z Ottenhausenu na Blatné
Eliška Vokrojová
vedoucí práce: prof. PhDr. Jan Županič, Ph.D.
2017

Související klíčová slova




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2019  |  O nás