Vítej každý nový příchozí. I Ty.

Šlechtické rody – abecedně

PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.

Orlík, sídlo Schwarzenbergů

Zámek Loučeň spjatý s českou větví rodu Thurn-Taxisů

Zámek Mělník, který je spjat se sv. Ludmilou, Karlem IV. a rodem Lobkowiczů

Římská královská koruna z Turnova

19. 9. 2016 | Drocár Jan | Karel IV.

V úterý 13.9.2016 v 18. hodin byla na zámku Loučeň veřejnosti poprvé ukázána replika koruny římského krále. Jde o první repliku korunovační koruny Karla IV. na římského krále vytvořenou v Čechách. Společně s touto korunou byly prezentovány i další koruny, kterými byl Karel IV. korunován, a to koruna svatováclavská a koruna císařská. Všechny koruny vyhotovil mistr Jiří Urban, šperkař a zlatník z Turnova pro putovní výstavu „Magičtí Lucemburkové“ .

Šperkař a zlatník Jiří Urban dokončil v Turnově repliku koruny, kterou dal zhotovit Karel IV. pro svoji korunovaci římským králem. Včetně příprav na ní šperkař se svými spolupracovníky pracoval zhruba rok.


Šperkař a zlatník Jiří Urban		ve své dílně při práci na koruně

V Česku jde o první vytvořenou repliku této koruny, řekl Urban. Stejně jako originál je ve stříbře a zlacená. Ctí také původní materiály v použitých drahých kamenech. V tom se odlišuje od jiných kopií korun, obvykle se podle Urbana používají jako náhražky skleněné napodobeniny nebo speciální kompozice.

Na koruně je 82 kamenů a přes 100 perel. Kameny brousil Jan Kroupa. “Brusy nejsou nijak složité, spíše byl trochu problém napodobit dobový charakter,” uvedl Kroupa. “Dříve neměli takové technické vybavení, jaké máme dnes. Jsme zvyklí brousit na desetinu milimetru, nemohl jsem to ale dělat tak dokonale,” dodal. Starosti mu také dělal správný výběr kamenů, při broušení se totiž jejich barva trochu mění.
Urban už v minulosti vytvořil dvě jiné koruny spojené s Karlem IV., císařskou Svaté říše římské a českou svatováclavskou. Každá je podle něj výjimečná něčím jiným, tato má nesmírně půvabné křivky a její hodnotu zvyšuje i sbírka asi 20 vzácných antických gemů, řekl. “Žádná jiná koruna není tak ozdobena antickými gemy,” dodal.


Česká svatováclavská		koruna, kterou byl


Karel IV. korunován		2.9.1347 v Praze.

Kopie antických rytin vytvořila Eva Víšková Mrákotová. Domnívá se, že originální kameny vsazené do koruny byly vylámané z jiných šperků. “Mnohé jsou poškozené, polámané. Snažila jsem se proto při vytváření replik trochu kamenům uškodit,” uvedla. Na gemech jsou antičtí bohové, medúzy či výjevy z věštírny.


Římská císařská		koruna, kterou byl


Karel IV. korunován		5.4.1355 v Římě.

Na koruně je také kříž jako znak křesťanství, lilie jako symbol čistoty panovníka a stylizované listy vinné révy značící dobrého hospodáře.
Korunu dal Karel IV. vyrobit zřejmě v Praze pro svoji korunovaci na římského krále. Zvolen římským králem byl 11.7.1346 poblíž městečka Rhens na levém břehu Rýna a poté korunován 26.11.1346 v Bonnu. O tři roky byla volba 17.6.1349 potvrzena na reprezentativním shromáždění všech kurfiřtů a říšských knížat 17.6.1349 ve Frankfurtu nad Mohanem a završena 25.7.1349 opětovnou korunovací, tentokrát už v Cáchách, tradičním korunovačním městě římských králů. Tato korunovace byla nezbytnou podmínkou k tomu, aby se mohl stát císařem. Korunu Karel IV. zasvětil slavnému panovníkovi z devátého století Karlovi Velikému, který byl i jeho předkem 20. generaci.
Způsobem zpracování připomíná korunu, kterou si nechal Karel IV. vyrobit pro korunovaci na českého krále a kterou zasvětil svatému Václavovi.

Originál je obvykle uložený v klenotnici Dómu v Cáchách, nyní je ale na výstavě v Praze. Do Čech se koruna vrátila po 667 letech. Kolik je ve světě jejich replik, Urban neví. Jeho dílo získala společnost Marie, na podnět předsedy tohoto spolku Oldřicha Beneše koruna vznikla. Měla by se stát součástí putovní výstavy Magičtí Lucemburkové. Ta byla zahájena již v roce 2015 v Ostravě – 17. května.

Jak vysvětlil autor projektu JUDr. Oldřich Beneš, datum zahájení bylo tehdy zvoleno symbolicky. “Odkazuje na 17. květen 1362, kdy Karel IV. vydal privilegium, které dává městu Ostravě právo na konání výročního trhu. Poukázal také na netradiční zahájení výstavy. „U většiny výstav se při slavnostním zahájení stříhá páska. My jsme se rozhodli, že to necháme odpálit.”

Naposledy byla výstava právě na zámku Loučeň na Nymbursku, kde dnes mohli korunu římského krále vidět i účastníci vědecké konference o Karlu IV. “Zatím jednáme, kde by měla mít výstava pokračování,” řekl ČTK Oldřich Beneš.

Text – podle zprávy ČTK
fotografie – ČTK a archiv Jiřího Urbana a Oldřicha Beneše
fotografie k výstavě Magičtí Lucemburkové – Petr Hlubek

Zlatník a šperkař Jiří Urban (*23.3.1954) je kromě replik císařské, svatováclavské
a nyní i římské královské koruny, také autorem soupravy šperků s českými granáty pro britskou královnu Alžbětu II., nebo kříže pro papeže Jana Pavla II.