Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Úvahy dr. Otty Habsburského o budoucnosti Evropy před 26 lety. „Když bylo před dvěma sty lety v důsledku Francouzské revoluce oznámeno, že Bůh je mrtev nebo že nikdy nežil, začala až dosud největší krize lidstva. Ta vyústila ve 20. století ve zřízení koncentračních táborů nacionálního socialismu a komunistických gulagů… “ Zobrazit celý citát »Dr. Otto Habsburský, Úvahy o Evropě, 1993
Navigace:
OTEC
*13.6.1824 místo † 30.3.1889 Praha |
MATKA
Augusta hraběnka z Haugwitzová *8.7.1835 Brno † 7.6.1919 Praha |
Ferdinand Karel baron Hildprandt z Ottenhausenu*23.3.1863 Blatná † 12.1.1936 Blatná |
|
Ferdinand Karel (*23.3.1863 Blatná † 12.1.1936 Blatná), člen rodu Hildprandtů z Ottenhausenu, vlastnil v letech 1889-1936 Blatnou a po otci dědil i Škvořetice. Byl dragounský nadporučík a c.k. komoří, zemský poslanec, poslední starosta blatenského okresu, předseda hospodářského spolku, předseda družstva pro vybudování lokální železniční dráhy a čestný občan města Blatná. Byl také literárně činný (Vzpomínky z mého života: věnováno památce mého otce, 1924, Lovecké vzpomínky, 1933, Politické vzpomínky, 1933. | |
oo 18.6.1892 Praha |
|
MANŽELKA Josefina (Juža) hraběnka z Thun-Hohensteinu |
|
OTEC MANŽELKY František Filip hrabě Thun-Hohenstein *14.6.1809 Praha † 22.11.1870 Praha |
MATKA MANŽELKY Magdalena Königová *14.5.1810 Praha † 18.5.1899 Praha |
POTOMCI |
|
Robert hrabě Hildprandt Karel hrabě Hildprandt Jindřich hrabě Hildprandt Bedřich hrabě Hildprandt |
*5.3.1893 Blatná † 14.2.1974 místo *20.11.1894 Blatná † 20.1.1975 Strakonice *17.11.1895 Blatná † 11.9.1968 Mnichov *2.4.1902 Praha † 12.2.1981 Gauting |
Ferdinand Karel baron Hildprandt
(*23.3.1863 Blatná † 12.1.1936 Blatná) si v roce 1892 vzal za manželku Josefinu (Južu) hraběnku z Thun -Hohensteinu, s níž měl čtyři syny. „Z největších mých životních radostí totiž bylo rozpoznávati na lovu skutečné lovecké nadání a sklony mých synů, čísti jim z rozzářených očí první opravdové úspěchy lovecké a naslouchati jejich nadšeným zprávám o nepoznaných posud a novostí svou opojných zkušenostech. Rozdělující se o radost, násobíme ji; jsa otcem čtyř synů, měl jsem tedy i radost vždycky čtyřnásobnou. Čas, který jsem se svou chotí a se svými syny trávil v myslivnách a horských chýších, dny, po které jsem sdílel jejich lovecké radosti a příhody, počítám k nejšťastnějším ve svém životě.“
Ferdinand Karel se o své panství staral velmi dobře. Také pro Blatnou toho mnoho učinil. Za jeho éry byla ve městě postavena škola a vybudována železnice. Byl ve městě oblíbený, o čemž také svědčí, že od roku 1914 do roku 1919 zastával úřad okresního starosty. Jako první z majitelů panství zpřístupnil zámek veřejnosti. Do první pozemkové reformy do jeho majetku patřilo 1000 ha lesa, 300 ha rybníků a přibližně 700 ha orné půdy. Zároveň vlastnil honební revír v Lubochni na Slovensku. Ferdinandovo panství navštívilo mnoho významných hostů. V roce 1926 strávil na Blatné celý měsíc indický mahárádža. Zavítal sem často i následník habsburského trůnu František Ferdinand d´Este.
Ferdinand Karel zemřel na Blatné 12.1.1936. „Až mně, děti moje, zdraví a stáří nedovolí doprovodit Vás a účastnit se tatranských lovů po Vašem boku, věřte, že na všech cestách a chodnících v duchu Vás budu provázeti, že všechno v představách s Vámi zažiji, že budu nedočkavý Vašeho návratu a že Vašich zpráv a vypravování budu nejdychtivějším posluchačem; a až mne jednou Pán života a smrti povolá do věčných lovišť, vzpomeňte si, že Váš otec klidu nabýval, pookříval, Boha hledal i nalézal v těchto našich drahých, milovaných českých lesích.”
Osudy Hildprandtů z Ottenhausenu na Blatné
Eliška Vokrojová
vedoucí práce: prof. PhDr. Jan Županič, Ph.D.
2017