Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„“ Zobrazit celý citát »

Translace, světec, kanonizace



Šlechtic vypravuje

Colloredové na obrazovce ČT

10. 3. 2017 | Redakce | Karel IV., Modrá krev, Šlechtic vypravuje

Rod knížat a hrabat Colloredů se objevuje na historické scéně už před tisícovkou let v Itálii. Mansfeldové ještě o století dříve. Do Čech se Colloredové dostali za třicetileté války a usadili se na panství a zámku v Opočně. Po Vítězném únoru ve století minulém všichni do jednoho tuto zemi opustili. Dnes jsou tady zpět aspoň někteří.

Sternbergové na obrazovce ČT

17. 2. 2017 | Redakce | Karel IV., Šlechtic vypravuje

V erbu rodu Sternbergů je osmicípá hvězda v modrém poli a rodové heslo latinsky zní: „Nescit occasum“, v češtině to znamená „nezná západu“, tedy „nikdy nezapadá“. Jeden ze tří biblických králů, kteří se přišli klanět novorozenému Ježíšovi v Betlémě, se jmenoval Kašpar. A podle rodinné legendy to byl právě on, kdo založil významný český rod. Hvězda v erbu Sternbergů je tedy hvězdou betlémskou. A jméno Kašpar se u Sternbergů předává po generace. Sternbergové skutečně patří mezi nejstarší české šlechtické rody a dokonce jsou spřízněni přímo s britskou královnou Alžbětou.

Schwarzenbergové na obrazovce ČT

9. 2. 2017 | Jan Drocár | Modrá krev, Šlechtic vypravuje

Schwarzenbergové jsou původem franský šlechtický rod. První zmínky o něm najdeme datované již rokem 1172. Tehdy se rod jmenoval Seinsheim podle sídla v tvrzi Seinsheim. Pod tímto jménem vystupovali až do 15. století. V roce 1654 získali Schwarzenbergové příslušnost mezi plnoprávné české šlechtické rody. Roku 1658 se Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu (*1615 † 1683) zasloužil o zvolení Leopolda I. císařem a byl za to povýšen na říšského knížete. Hovořil pěti jazyky a své dědice zavázal k tomu, aby se naučili česky. Od těchto časů jsou Schwarzenbergové významným českým šlechtickým rodem. Jejich rodových heslem je "Nic než právo".

Czerninové na obrazovce ČT

3. 2. 2017 | Redakce | Modrá krev, Šlechtic vypravuje

"Nezahyneš ani ohněm ani mečem". "Ukaž mi své cesty, ó Pane". Takového rodového kréda se snaží držet starý aristokratický rod Czerninů. První zmínky o tomto rodu se datují až do roku 1115. Nejstarší známý předek Czerninů byl komorníkem Přemysla Otakara I. Mezi předky Czerninů patří i sám Karel IV. V dlouhém rodokmenu se najdou Přemyslovci, Jagellonci, Lucemburkové i Habsburkové. V rámci střední Evropy drží Czerninové historický primát: po sedm století dobrovolně neopustili rodinné sídlo Chudenice. Starý zámek stojí na místě bývalé tvrze z 12. století. Na konci 16. století Humprecht Czernin přestavěl tvrz na renesanční zámeček.

Kolowratové na obrazovce ČT

27. 1. 2017 | Jan Drocár | Karel IV., Šlechtic vypravuje

Ve čtvrtek 26. ledna 2017 začala Česká televize na svém druhém programu vysílat dokumentární cyklus Modrá krev. Režisérka Alena Činčerová spolu s "průvodcem" Františkem hrabětem Kinským v něm postupně v týdenních intervalech představí přední rody české zemské šlechty. Rody, které odpradávna spoluvytvářely dějiny Zemí koruny české a za jejich osudy nesly také svůj díl odpovědnosti. První díl byl věnován rodu Kolowratů. Jeho současná repríza byly vysílána 31.10.2019..

U Bubnů z Litic se slavilo

24. 4. 2016 | Jan Drocár | Šlechtic vypravuje

Eleonora Dujková rozená hraběnka Bubna-Litic, majitelka východočeského zámku Doudleby, oslavila se svými dětmi, vnuky a pravnuky narozeniny.

Hus na Krakovci

3. 10. 2015 | Jan Drocár | Šlechtic vypravuje

Když na podzim roku 1412 napadli Husovi odpůrci Betlémskou kapli a Hus se rozhodl opustit Prahu, odešel nejprve do jižních Čech na Kozí Hrádek a poté přijal v roce 1414 pozvání Jindřich z Lažan k pobytu na hradě Krakovci, ležícím 14 km od Rakovníka ve středních Čechách. Pan Jindřich svobodný pán z Lažan a Seydlicz byl stejně jako král Václav IV. a jiní příslušníci české šlechty, nakloněn reformním snahám Jana Husa v katolické církvi. A Hus na jeho sídle Krakovci nepobýval krátce - od 15. července do 11. října roku 1414. A zřejmě se ti dva na hradě často potkávali a jistě si toho i mnoho pověděli.

Hrad KRAKOVEC a jeho osud

22. 9. 2015 | MUDr. Emanuel Bechinie † | Šlechtic vypravuje

​Český král a římský císař Karel IV. se po smrti manželky Blanky z Alois oženil po druhé 11. března 1349 ​s Annou, kněžnou falckou, dcerou Rudolfa II. z Wittelsbachu, kurfirsta a falzkraběte na Rýně († 1352 ). Rudolf II. z Wittelsbachu měl i levobočného syna Jana, kterého obdařil městečkem Luh s několika okolními vesnicemi v Horní Falci. Jan kníže falcký Wittelsbach z Krakovce byl nevlastním bratrem Anny kněžny falcké, druhé manželky císaře Karla IV. (svého švagra) a příbuzný obou manželek krále Václava IV.

Obrazy z Ameriky od potomka Kolowratů

21. 3. 2015 | Jan Drocár | Šlechtic vypravuje

Jana Laxa je potomkem starobylého českého šlechtického rodu Kolowratů. Osud ji zavál až do USA, kde založila rodinu. Každý rok se ale snaží zavítat do Čech, hlavně do rodné Prahy. Velmi se zajímá o osudy svých předků a historii rodu Kolowratů. A také u nás méně známého rodu Wurmbrandt-Stuppachů. To proto, že z tohoto rodu pocházela její babička Huberta, manželka dědečka Hanuše Kolowrata-Krakovského. Ve volných chvílích se Jana Laxa věnuje i svému koníčku - malbě obrazů. Byla tak laskavá a tři ukázky nám poslala ke zveřejnění.

Když jsme zdraví a je co přihodit do kamen, na co si stěžovat?

4. 6. 2013 | Redakce | Šlechtic vypravuje

Na první pohled by asi málokdo řekl, že Eleonora Dujková je potomkem starobylého českého šlechtického rodu, jehož kořeny jsou doloženy až do 14. století. Příjemná dáma se chová velmi skromně, a když se s ní dáte do řeči, už od prvních vět je poznat, že k životu přistupuje s pokorou. Patří jí přitom zámek v Doudlebách nad Orlicí, perla renesanční architektury, která se dochovala v původní podobě. Tedy po náročné obnově, kterou prochází po restituci poté, co zámek za minulého režimu prodělal doby temna a hrozil mu dokonce zánik.

Jednota pro zvelebení hudby v Čechách (JZHČ)

26. 3. 2010 | Redakce | Šlechtic vypravuje

Již v roce 2008 zahájila Pražská konzervatoř tříletý cyklus oslav 200 let svého založení. Je poměrně nezvyklé, aby jedna instituce slavila po tři roky své bezesporu významné výročí, ale v případě Pražské konzervatoře je pro to hned několik výjimečných důvodů. Tím nejpádnějším důvodem je, že Pražská konzervatoř je nejstarší konzervatoří ve střední Evropě a její věhlas dosahuje celosvětového významu. Ale protože důležitých dat je v celé této historii pěkná přehršel, dovolíme si v zájmu přehlednosti nahlédnout do několika důležitých historických listin a vytáhnout z nich pro vás to nejdůležitější.

Arnošt Adolf Waldstein k výročí Pražské konzervatoře

23. 3. 2010 | Jan Drocár | Šlechtic vypravuje, Video-audio

Hlava waldsteinského rodu Arnošt (Ernst) Adolf hrabě Waldstein-Wartenberg promluvil 23. března 2010 ​v pražském Rudolfinu při příležitosti 200. výročí ustavení Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách, která založila a více jak sto let financovala Pražskou konzervatoř.

Lex Schwarzenberg

27. 11. 2009 | Richard Händl | Šlechtic vypravuje

Pořad nazvaný Lex Schwarzenberg byl vysílán Českou televizí 8. října 2009 v rámci cyklu o významných okamžicích našich dějin Historie. cs. Vedoucím tohoto publicistického projektu je Čestmír Franěk, dramaturgem Aleš Poledne a moderátorem a hlavním scénáristou novinář a publicista Vladimír Kučera. Cyklus režírují Václav Křístek a Vítězslav Romanov a je vyráběn v Redakci aktuální publicistiky zpravodajství ČT.

Návrat z exilu

16. 11. 2009 | Jan Dobrzenský | Šlechtic vypravuje

Vojenský a špitální Řád svatého Lazara Jeruzalémského - Bohemia vydává časopis Reunion, který vychází šestkrát ročně. V letošním 5. čísle v rubrice Slovo velkopřevora napsal článek  Návrat z Exilu velkopřevor Českého velkopřevorství (ČVP) a předseda mezinárodní řádové vlády Jan hrabě Dobrzenský z Dobrzenicz.

Jak fotografuje aristokrat

3. 11. 2009 | Redakce | Šlechtic vypravuje

Říci, že jsem při setkání se Zdeňkem hrabětem Sternbergem měla pocit, že hledím do tváře historie, mi brání fakt, že letos pětaosmdesátiletý doyen starého českého šlechtického rodu je elegantní muž, jehož vitalitu by mu mohli závidět i lidé mnohem mladší. Námětů na rozhovor s ním by bylo požehnaně–od mládí, drsně přerušeného komunistickým pučem, přes službu u PTP a práci horníka a kulisáka, emigraci v pětačtyřiceti letech, až po starost o zrestituovaný majetek. My jsme ale nad kávou hovořili o jeho velké zálibě – fotografii.




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2020  |  O nás