Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„První šlechtická deklarace byla přednesena během audience u prezidenta Edvarda Beneše na Pražském hradě v sobotu 17.9.1938.  Účastnilo se jí 12 zástupců české zemské šlechty z jedenácti rodů. Hlavním iniciátorem deklarace byl Zdenko Radslav hrabě Kinský, jejím autorem orlický Karel VI. kníže Schwarzenberg a text prezidentovi za přítomné a jménem dalších představitelů starých rodů přečetl František hrabě Kinský z Kostelce nad Orlicí.“ Zobrazit celý citát »

První šlechtická deklarace – 17.9.1938






PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisíciletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.



Hus na Krakovci

3. 10. 2015 | Drocár Jan | Šlechtic vypravuje

Když na podzim roku 1412 napadli Husovi odpůrci Betlémskou kapli a Hus se rozhodl opustit Prahu, odešel nejprve do jižních Čech na Kozí Hrádek a poté přijal v roce 1414 pozvání Jindřich z Lažan k pobytu na hradě Krakovci, ležícím 14 km od Rakovníka ve středních Čechách. Pan Jindřich svobodný pán z Lažan a Seydlicz byl stejně jako král Václav IV. a jiní příslušníci české šlechty, nakloněn reformním snahám Jana Husa v katolické církvi. A Hus na jeho sídle Krakovci nepobýval krátce - od 15. července do 11. října roku 1414. A zřejmě se ti dva na hradě často potkávali a jistě si toho i mnoho pověděli.

Hrad KRAKOVEC a jeho osud

22. 9. 2015 | Bechinie, Emanuel MUDr. † | Šlechtic vypravuje

​Český král a římský císař Karel IV. se po smrti manželky Blanky z Alois oženil po druhé 11. března 1349 ​s Annou, kněžnou falckou, dcerou Rudolfa II. z Wittelsbachu, kurfirsta a falzkraběte na Rýně († 1352 ). Rudolf II. z Wittelsbachu měl i levobočného syna Jana, kterého obdařil městečkem Luh s několika okolními vesnicemi v Horní Falci. Jan kníže falcký Wittelsbach z Krakovce byl nevlastním bratrem Anny kněžny falcké, druhé manželky císaře Karla IV. (svého švagra) a příbuzný obou manželek krále Václava IV.

Lucemburský, Jan Soběslav *1352 † 1394

13. 9. 2015 | Redakce | Osobnosti

Jan Soběslav Lucemburský (*1352/1355 Brno † 12.10. 1394 ,Udine) byl syn moravského markraběte Jana Jindřicha Lucemburského a Markéty Opavské, markrabě moravský (1375–1380), biskup llitomyšlský (1380–1387) a olomoucký (1387), patriarcha akvilejský (1387–1394).

Režisér Jan Soukup † 23.8.2015

11. 9. 2015 | Drocár Jan | Autor píše

V noci na 23.8.2015 zemřel v Praze režisér Jan Soukup. V roce 2002 natočil televizní film Potomci Přemyslovců aneb tradice zavazuje. Měl rád šlechtice vystupující v jeho filmu a tématice šlechtictví rád zůstával věrný, samozřejmě vedle množství dalších a jiných prací. Připravoval film o šlechtických setkáváních, plánoval rozhovory , chtěl přispět k 700. výročí narození Karla IV. v roce 2016. Přemýšlel zda a jak jdou zfilmovat rodokmeny. Je moc smutné, že už nic z jeho nápadů divák neuvidí, posluchač neuslyší, čtenář si nepřečte.

Audience u císaře Karla I. (2015)

26. 4. 2015 | Redakce | Video-audio

Tradiční Audience u císaře Karla I. se v roce 2015 (25.-26.dubna v Brandýse nad Labem a Staré Boleslavi) konala především u příležitosti 100. výročí úmrtí majitele brandýského panství v letech 1860-1913, Jeho císařské a královské Výsosti, Ludvíka Salvátora, arcivévody rakouského a prince toskánského, vědce a cestovatele.

Aristokrat Miroslav Ondříček † 28.3.2015

7. 4. 2015 | Drocár Jan | Autor píše

Pro mě, Jana Drocára, byl Miroslav Ondříček aristokratem. V tom nejlepším slova smyslu. Se širokým a fundovaným zájmovým rozhledem. Byl Žižkovák a velký Pražák, miloval politiku a fotbal, ve svém oboru vynikl, patřil mezi nejlepší kameramany na světě. Velký profesionál, režiséry a  producenty vyhledávaný, herci a filmovými štáby respektovaný. To platilo pro každou zemi ve které točil, což bylo nejvíce doma a v Americe.

Obrazy z Ameriky od potomka Kolowratů

21. 3. 2015 | Drocár Jan | Šlechtic vypravuje

Jana Laxa je potomkem starobylého českého šlechtického rodu Kolowratů. Osud ji zavál až do USA, kde založila rodinu. Každý rok se ale snaží zavítat do Čech, hlavně do rodné Prahy. Velmi se zajímá o osudy svých předků a historii rodu Kolowratů. A také u nás méně známého rodu Wurmbrandt-Stuppachů. To proto, že z tohoto rodu pocházela její babička Huberta, manželka dědečka Hanuše Kolowrata-Krakovského. Ve volných chvílích se Jana Laxa věnuje i svému koníčku - malbě obrazů. Byla tak laskavá a tři ukázky nám poslala ke zveřejnění.

Flossenbürg

9. 3. 2015 | Feitl, Karel | Místa

Flossenbürg je obec v německém zemském okrese Neustadt an der Waldnaab ve spolkové zemi Bavorsko. Leží asi 15 km od hranic s Českou republikou, mezi městy Bärnau a Floss. Trosky někdejšího markraběcího, vévodského, královského a císařského hradu se nad vesnicí zdvihají na výrazném horském kuželu. První zmínka o něm pochází již z roku 1125 a mezi jeho majiteli byli i čeští králové.

Přimda

1. 3. 2015 | Redakce | Místa

Zřícenina hradu Přimda stojí na vrcholu skalnatého hřebene nad stejnojmenným městečkem v severní části Českého lesa. První zmínka o Přimdě pochází z roku 1121; Přimda je tak považována za nejstarší kamenný hrad na našem území. Stavebníkem hradu byl sice nejspíš německý markrabě Děpolt II. z Vohburgu, ale nejpozději od roku 1126 patřila Přimda již českým panovníkům jako důležitá pohraniční pevnost.

Velebení pro Tomáše Kolowrata

27. 1. 2015 | Drocár Jan | Autor píše

Od předčasné smrti Tomáše Kolowrata uplynulo 26. června 2014 již deset let. Smutné chvíle připomíná Velebení pro Tomáše, které v týneckém kostele Nanebevzetí Panny Marie pronesl na Tomášově pohřbu 9. července 2004 jeho starší bratr Ernest Kolowrat. Písemný záznam projevu je úplný, tak, jak jej původně autor připravil. Ovšem odstavec začínající slovy "Drazí příbuzní a přátelé Tomáše " v kostele nevyslovil.

Návštěva u heraldika

14. 12. 2014 | Vítězslav Březina | Autor píše

V ​sobotu 13.12.2014 navštívili v dobových britských uniformách z 2.sv.války pan plk. gšt. Rudolf Honzák zástupce velitele Vojenské Akademie Vyškov se synem Lukášem Honzákem pana plukovníka ​Jiřího Loudu (*3.10.1920) v jeho bytě v Olomouci.

Blahopřání k 60. výročí svatby

11. 11. 2014 | Drocár Jan | Autor píše

​Hlava waldsteinského rodu Arnošt Adolf hrabě Waldstein-Wartenberg (*30.3.1925 Doksy) a Marie hraběnka Henckel von Donnersmarck (*17.11.1929 Náklo) se brali 11.11.1954 ve švýcarském Badenu. Letos 11. listopadu uplynulo od tohoto okamžiku 60. let. Velmi blahopřejeme k diamantové svatbě.

Výlov rybníka v parku dobřenického zámku

20. 10. 2014 | Drocár Jan | Autor píše

Rybníkářství ve východních Čechách má velmi dlouhou tradici a v 15. a 16. století bylo dokonce významnější než v jižních částech země. Největšího rozmachu dosáhlo za vlády Pernštejnů, kteří od roku 1490 do roku 1560 založili na svých panstvích na 400 rybníků. Užitek z toho měli i sousedé z okolních panství, neboť rybníky jim pomohly vysušit močály, rozšířit louky, pole i lesy s následnou možností zvýšit chov dobytka i koní. Jedinečnou události byl vždy výlov rybníků. Bylo a je tomu tak každoročně i ve východočeských Dobřenicích. Letos připadl výlov na sobotu 18.10.2014.

Rozesmátá svatba v Horním Jelení

13. 9. 2014 | Drocár Jan | Autor píše

Kostel Nejsvětější Trojice v Horním Jelení se právě zalil sluncem. Je třináctého září roku 2014. A je svatební sobota. Páter Jan Kunert v kostele oddává Miladu Karasovou a Michala Dujku. Na tom nejpochopitelnějším místě. Ženichovým předkům ze starobylého rodu Bubnů z Litic totiž Horní Jelení patřilo už v roce 1573 a samotný kostel zakládal Heřman z Bubna v letech 1600 - 1602. Byl v něm i pochován a stal se tak svědkem svatebního reje. S ním se "díval" i slavný vojevůdce Ferdinand hrabě Bubna-Litic. Ten co hnal Napoleona od Lipska, osvobodil od jeho vojsk Ženevu, guvernéroval v Lombardii a zemřel v Miláně. A svůj věčný sen spí po Heřmanově boku v hornojelenském kostele.




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2026  |  O nás