Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„"Teď jste se stali svobodnými občany a já vám přeji k tomu mnoho štěstí. Ale svoboda může být taky nebezpečná. My se už známe z generace na generaci, ale teď budou přicházet lidé, kteří vás chtějí podvádět. Tak dejte pozor. Dnes existuje nové slovo komunismus. Ale to jenom je jiné slovo pro krádež. Já vím, že budu prvním, kterého chytí, ale po sto letech jste vy na řadě". “ Zobrazit celý citát »

Waldstein Jiří Antonín *1818 † 1854



Ludmila Svatá *c. 860 † 15.9.921

3. 6. 2020 | Redakce | Osobnosti

 

OTEC
(polabsko) srbský kníže Slavibor
*datum místo † datum místo
MATKA
jméno titul příjmení
*datum místo † datum místo
1. česká historicky doložená kněžna a 1. česká a slovanská světice

sv. Ludmila Pšovská

*c. 860 podle pověsti Mělník † 15.9.921 Tetín

translace 21.10.925, uložení 10.11.925 Pražský hrad, bazilika sv. Jiří

Ludmila se narodila pravděpodobně na knížecím dřevěném hradu Pšov nad soutokem Labe a Vltavy. Hrad byl později přestavěn na kamenný a od 16. století stojí na jeho místě zámek Mělník. Ludmila se ve velmi mladém věku provdala za přemyslovského knížete Bořivoje I.  Během jejího života byly položeny základy ke christianizaci Čech a také základy moci Přemyslovců. Její život byl popsán v řadě legend o české historii v 9. a 10. století.

Ludmila bývá zobrazována v knížecím šatě s šálem či závojem, případně provazem kolem krku, který symbolizuje způsob usmrcení. Někdy bývá zobrazena s boleslavským paládiem, vnukem
sv. Václavem, kterého učí číst. Méně často jak ji křtí sv. Metoděj.

oo 874/875 místo

MANŽEL

Bořivoj I. Přemyslovec
*c. 852/853 místo  † 888/890 místo

OTEC MANŽELA
není doložen
*datum místo † datum místo
MATKA MANŽELA
není doložena
*datum místo † datum místo

POTOMCI

Spytihněv I. Přemyslovec

Vratislav I. Přemyslovec

neznámý syn Přemyslovec ♦

neznámá dcera Přemyslovna ♦

neznámá dcera  Přemyslovna ♦

neznámá dcera  Přemyslovna ♦
4 neznámí potomci jsou uvedeni pouze ve výčtu

*c. 875 místo † 915 místo
*c. 888 ? místo † 13.2.921 místo
*datum místo † datum místo
*datum místo † datum místo
*datum místo † datum místo
*datum místo † datum místo

dětí Bořivoje a Ludmily v některých legendách

pokračování:

Sestra Bořivoje I. byla provdána za velkomoravského knížete Svatopluka, kterého Bořivoj za bojů s Franky podporoval a od něj byl pozván na Velehrad v době, kdy tam po návratu z vězení v Bavorsku pobýval věrozvěst arcibiskup Metoděj. V rozhovoru s ním se začal otevírat víře v Krista a zanedlouho přijal sv. křest i se 30 členy svého doprovodu. Do Čech se vraceli s knězem Pavlem Kaichem jako nositelé křesťanské víry.

Uvádí se, že Ludmila byla pokřtěna buď přímo od sv. Metoděje nebo některého z jeho žáků.  Místem křtu je uváděn i Levý Hradce, kde kněžna s Bořivojem  žila.  Bořivoj zde vystavěl kostel zasvěcený sv. Klimentu. Další kostel dal zbudovat po potlačení vzpoury pohanů na Pražském hradě – kostel Panny Marie. Ludmila prožívala starosti se svým mužem, ale již asi v roce 889 ovdověla.  a vládu v Čechách převzal velkomoravský kníže Svatopluk.

Ludmilin syn Spytihněv v r. 895 odtrhl zemi od Velké Moravy a po deseti letech zemřel. Předtím obnovil pobořený pražský kostel, v němž pak byl pohřben. Druhý syn Vratislav se oženil s Drahomírou z knížecího rodu Stodoranů ze slovanské větve pohanských Luticů v Polabí. Její srdce se provdáním za křesťanského manžela neobrátilo, ani když s ním měla sedm dětí, 3 syny (Václava, Boleslava, Spytihněva) a 4 dcery (nejznámější je Přibyslava). Vratislav podobně jako jeho bratr odrážel útoky Maďarů, kteří byli hrozbou pro Čechy i Německo. Asi po r. 916 začal na Pražském hradě budovat kostel sv. Jiří, který nedokončil. Padl asi na výpravě proti Maďarům v únoru 921.

Regentkou do Václavovy plnoletostí se stala kněžna Drahomíra, ale výchovu Václava a Boleslava svěřili velmoži jejich babičce Ludmile. Drahomíře se tento zásah do výchovy dotkl a hrálo roli i to, že nebyla nakloněna křesťanským zásadám. Dá se hovořit o střetu dvou vdov, z nichž mladší bojovala intrikami a starší modlitbou a křesťanskou láskou, v níž vychovávala pravého českého knížete od útlého dětství. Drahomíra žárlila na tchyni i pro oblibu, kterou Ludmila měla u lidu. Nepomohlo ani to, že se Ludmila stáhla na hradisko Tetín. Traduje se, že vrahové Tunna a Gomon, kteří sem z 15. na 16. září přišli světici zardousit, byli poslaní Drahomírou. Vnuk Václav po převzetí vlády se postaral o přenesení Ludmiliných ostatků do Prahy, kde byly 10. listopadu asi r. 925, za účasti řezenského biskupa Michala, uloženy do chrámu sv. Jiří na Hradčanech. V té souvislosti se počítala mezi svaté. K oficiálnímu potvrzení svatosti pak ještě došlo v r. 1143 (či v roce následujícím) papežským legátem kardinálem Quido di Catello za jeho pobytu v Praze.

♣♣♣

První hrob sv. Ludmily byl na Tetíně, odkud její ostatky nechal v roce 925 kníže Václav převést do Prahy a pohřbít v bazilice sv. Jiří. V prostoru baziliky hrob několikrát změnil místo, až se ocitl v jižní kapli. Kolekce relikviářových tkanin vyjmutých z tumby patří k nejvzácnějším textilním památkám v Čechách. Náleží k nim i lněná výšivka z druhé poloviny 10. století, do níž moly být zabaleny ostatky světice. Takové látky patřily k druhotným relikviím, dotykem s ostatky svatého jakoby na ně přešla zázračná moc.





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2021  |  O nás