Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„"Doufám jen, že jsme naším seriálem přiblížili šlechtu jako osoby, které mají svá zaměstnání a vykonávají je odpovědně. Jako osoby, jež s vydělanými prostředky zacházejí velmi svědomitě. Neodnášejí je ze země a investují je tu zpátky. Jak říkal Giovanni Kinský dal Borgo: „Když jsem přijel do Chlumce nad Cidlinou, pozval jsem si všechny zaměstnance a prohlásil jsem, že odsud z tohoto státu nevyvezu jedinou korunu, kterou tady vydělám".... “ Zobrazit celý citát »

Kinský František *1947



Ludmila Svatá *c. 860 † 15.9.921

3. 6. 2020 | Redakce | Osobnosti

 

OTEC
(polabsko) srbský kníže Slavibor
*datum místo † datum místo
MATKA
jméno titul příjmení
*datum místo † datum místo
1. česká historicky doložená kněžna a 1. česká a slovanská světice

sv. Ludmila Pšovská

*c. 860 podle pověsti Mělník † 15.9.921 Tetín

translace 21.10.925, uložení 10.11.925 Pražský hrad, bazilika sv. Jiří

Ludmila se narodila pravděpodobně na knížecím dřevěném hradu Pšov nad soutokem Labe a Vltavy. Hrad byl později přestavěn na kamenný a od 16. století stojí na jeho místě zámek Mělník. Ludmila se ve velmi mladém věku provdala za přemyslovského knížete Bořivoje I.  Během jejího života byly položeny základy ke christianizaci Čech a také základy moci Přemyslovců. Její život byl popsán v řadě legend o české historii v 9. a 10. století.

Ludmila bývá zobrazována v knížecím šatě s šálem či závojem, případně provazem kolem krku, který symbolizuje způsob usmrcení. Někdy bývá zobrazena s boleslavským paládiem, vnukem
sv. Václavem, kterého učí číst. Méně často jak ji křtí sv. Metoděj.

oo 874/875 místo

MANŽEL

Bořivoj I. Přemyslovec
*c. 852/853 místo  † 888/890 místo

OTEC MANŽELA
není doložen
*datum místo † datum místo
MATKA MANŽELA
není doložena
*datum místo † datum místo

POTOMCI

Spytihněv I. Přemyslovec

Vratislav I. Přemyslovec

neznámý syn Přemyslovec ♦

neznámá dcera Přemyslovna ♦

neznámá dcera  Přemyslovna ♦

neznámá dcera  Přemyslovna ♦

 

4 neznámí potomci jsou uvedeni pouze ve výčtu

*c. 875 místo † 915 místo
*c. 888 ? místo † 13.2.921 místo
*datum místo † datum místo
*datum místo † datum místo
*datum místo † datum místo
*datum místo † datum místo

 

dětí Bořivoje a Ludmily v některých legendách

♣♣♣

Sestra Bořivoje I. byla provdána za velkomoravského knížete Svatopluka, kterého Bořivoj za bojů s Franky podporoval a od něj byl pozván na Velehrad v době, kdy tam po návratu z vězení v Bavorsku pobýval věrozvěst arcibiskup Metoděj. V rozhovoru s ním se začal otevírat víře v Krista a zanedlouho přijal sv. křest i se 30 členy svého doprovodu. Do Čech se vraceli s knězem Pavlem Kaichem jako nositelé křesťanské víry.

Uvádí se, že Ludmila byla pokřtěna buď přímo od sv. Metoděje nebo některého z jeho žáků.  Místem křtu je uváděn i Levý Hradce, kde kněžna s Bořivojem  žila.  Bořivoj zde vystavěl kostel zasvěcený sv. Klimentu. Další kostel dal zbudovat po potlačení vzpoury pohanů na Pražském hradě – kostel Panny Marie. Ludmila prožívala starosti se svým mužem, ale již asi v roce 889 ovdověla.  a vládu v Čechách převzal velkomoravský kníže Svatopluk.

Ludmilin syn Spytihněv v r. 895 odtrhl zemi od Velké Moravy a po deseti letech zemřel. Předtím obnovil pobořený pražský kostel, v němž pak byl pohřben. Druhý syn Vratislav se oženil s Drahomírou z knížecího rodu Stodoranů ze slovanské větve pohanských Luticů v Polabí. Její srdce se provdáním za křesťanského manžela neobrátilo, ani když s ním měla sedm dětí, 3 syny (Václava, Boleslava, Spytihněva) a 4 dcery (nejznámější je Přibyslava). Vratislav podobně jako jeho bratr odrážel útoky Maďarů, kteří byli hrozbou pro Čechy i Německo. Asi po r. 916 začal na Pražském hradě budovat kostel sv. Jiří, který nedokončil. Padl asi na výpravě proti Maďarům v únoru 921.

Regentkou do Václavovy plnoletostí se stala kněžna Drahomíra, ale výchovu Václava a Boleslava svěřili velmoži jejich babičce Ludmile. Drahomíře se tento zásah do výchovy dotkl a hrálo roli i to, že nebyla nakloněna křesťanským zásadám. Dá se hovořit o střetu dvou vdov, z nichž mladší bojovala intrikami a starší modlitbou a křesťanskou láskou, v níž vychovávala pravého českého knížete od útlého dětství. Drahomíra žárlila na tchyni i pro oblibu, kterou Ludmila měla u lidu. Nepomohlo ani to, že se Ludmila stáhla na hradisko Tetín. Traduje se, že vrahové Tunna a Gomon, kteří sem z 15. na 16. září přišli světici zardousit, byli poslaní Drahomírou. Vnuk Václav po převzetí vlády se postaral o přenesení Ludmiliných ostatků do Prahy, kde byly 10. listopadu asi r. 925, za účasti řezenského biskupa Michala, uloženy do chrámu sv. Jiří na Hradčanech. V té souvislosti se počítala mezi svaté. K oficiálnímu potvrzení svatosti pak ještě došlo v r. 1143 (či v roce následujícím) papežským legátem kardinálem Quido di Catello za jeho pobytu v Praze.

♣♣♣

První hrob sv. Ludmily byl na Tetíně, odkud její ostatky nechal v roce 925 kníže Václav převést do Prahy a pohřbít v bazilice sv. Jiří. V prostoru baziliky hrob několikrát změnil místo, až se ocitl v jižní kapli. Kolekce relikviářových tkanin vyjmutých z tumby patří k nejvzácnějším textilním památkám v Čechách. Náleží k nim i lněná výšivka z druhé poloviny 10. století, do níž moly být zabaleny ostatky světice. Takové látky patřily k druhotným relikviím, dotykem s ostatky svatého jakoby na ně přešla zázračná moc.





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2021  |  O nás