Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„"Chceme hájit práv těch, nechť se stane cokoliv, až do těch hrdel a statků".“ Zobrazit celý citát »

Schwarzenberg Karel III. (*1824 † 1904)



Přemyslovci

Údělná knížata a markrabata moravská

18. 12. 2016 | Redakce | Autor píše

​Nákladem Koruny České byla vydána knížka Údělná knížata a markrabata moravská, jejímž autorem je genealog Petr Nohel. Publikace navazuje na loňský titul Nástupnické právo v Českém království, přičemž jejím smyslem je přiblížit problematiku následnictví také na Moravě. Publikace o 24 stranách stručně představuje a v dílčích genealogických schématech zobrazuje držitele jednotlivých moravských údělů z rodu Přemyslovců včetně pořadí jejich vlády.

Knížecí a královský rodokmen

19. 1. 2016 | Redakce | Autor píše

Rok 2016 je rokem 700. výročí narození císaře a krále Karla IV: Lucemburského. Pro připravenost každého z nás na toto významné jubileum je od začátku roku v prodeji Knížecí a královský rodokmen aneb průvodce českými dějinami pohledem příbuzenských vztahů. Jsou v něm velmi snadno k nalezení předci a potomci Otce vlasti na českém trůnu, jejich manželky, římští císaři, čeští kardinálové i nejvyšší českoslovenští a současní čeští představitelé.

Nástupnické právo v Českém království

7. 1. 2016 | Petr Nohel | Autor píše

Nákladem Koruny České byla vydána knížka Nástupnické právo v Českém království, jejímž autorem je genealog Petr Nohel. Smyslem této publikace je přiblížit problematiku nástupnického práva všem zájemcům o historii českých zemí. Publikace o 24 stranách stručně představuje zásadní dokumenty, které měly vliv na české nástupnictví.

Flossenbürg

9. 3. 2015 | Karel Feitl | Sídla

Flossenbürg je obec v německém zemském okrese Neustadt an der Waldnaab ve spolkové zemi Bavorsko. Leží asi 15 km od hranic s Českou republikou, mezi městy Bärnau a Floss. Trosky někdejšího markraběcího, vévodského, královského a císařského hradu se nad vesnicí zdvihají na výrazném horském kuželu. První zmínka o něm pochází již z roku 1125 a mezi jeho majiteli byli i čeští králové.

Setkání potomků Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny

19. 9. 2010 | Jan Drocár | Audio-Video

EXKLUZIVNÍ FOTOREPORTÁŽ Ve dnech 19. a 20. září 2010 se konalo v Praze a v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi Setkání českých a evropských rodů - potomků krále Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny v roce 700. výročí nástupu Jana Lucemburského na trůn českých králů.

Na svatbě Elišky Přemyslovny

13. 9. 2010 | Redakce | Autor píše

Některé okamžiky se těm, kteří je prožili, mohly zprvu jevit jako bezvýznamné, ačkoli nakonec je jejich místo v historii velmi zásadní. Mezi takové ale rozhodně nepatřil sňatek osmnáctileté přemyslovské princezny Elišky se čtrnáctiletým synem římského krále Janem Lucemburským. Od něj se už dopředu očekávalo, že běh dějin v českých zemích ovlivní zcela zásadně, a tak se také stalo.

Tři ženy z jednoho rodokmenu (1)

20. 5. 2007 | Jan Drocár | Autor píše

Možná za devatero řekami a možná za devatero horami, žili, byli čtyři muži. Tři králové a jeden veliký kníže. Stenkil kraloval ve Švédsku a Erik v Dánsku. Vsevolod byl velikým knížetem kyjevským a Vratislav králem českým. Možná se někdy setkali a možná nesetkali. Možná si posílali jen poselstva a možná ani neposílali. Možná o sobě pouze věděli. My víme, že měli něco společného. Oni by možná také rádi věděli, co my víme, ale my víme, že oni to určitě nevěděli.

Konec jedné evropské dynastie

18. 11. 2006 | JUDr. Jan Winkler † | Autor píše

Dne 4. srpna 1306 byl v Olomouci zavražděn český, polský a - už jen velmi částečně uznávaný - uherský král Václav III. Přemyslovec. Vraždou vymřel v mužské linii jeden z nejvýznamnějších vládnoucích rodů střední Evropy. V českých a středoevropských dějinách nenajdeme tolik zdokumentovaných událostí, které si zachovávají význam i po 700 letech. Proto se sluší toto výročí využít k tomu, aby se významné události znovu připomněly.

Proč jsme založili Mezinárodní společnost potomků Přemyslovců

5. 9. 2006 | Redakce | Autor píše

V roce 1918 došlo k řadě událostí, které výrazně poznamenaly naše dějiny. Jednou z těch „neslavných“ bylo nesporně zrušení šlechtictví. Tím okamžikem jsme totiž byli jako mávnutím kouzelného proutku zbaveni téměř všech skutečných historických vazeb a tradic, které náš národ pracně po celá staletí budoval.

Založení Mezinárodní společnosti potomků Přemyslovců

16. 8. 2006 | Redakce | Autor píše

Praha, 4.8.2006  | V den sedmistého výročí vymření královské linie Přemyslovců po meči českým králem Václavem III. byla v Praze založena MEZINÁRODNÍ SPOLEČNOST POTOMKŮ PŘEMYSLOVCŮ. MEZINÁRODNÍ SPOLEČNOST POTOMKŮ PŘEMYSLOVCŮ založili dne 4.8.2006 dokumentarista Jan Drocár a vydavatel Pozitivních novin Pavel Loužecký, kteří organizují první kroky této SPOLEČNOSTI v rámci přípravného výboru MSPP. Oba se věnují prezentaci historie, genealogie a šlechtických rodů již řadu let.

Výročí Přemyslovců a jejich blízkých v roce 2006

23. 7. 2006 | Jan Drocár | Autor píše

Tento článek byl psán v roce 2006 původně pro Pozitivní noviny a nyní je v nezměněné formě převzat i do magazínu Historická šlechta. Na rok 2006 tehdy připadalo několik významných výročí první české knížecí a královské dynastie Přemyslovců  a v Pozitivních novinách byly formou článku  připomenuty.  

Setkání potomků Přemyslovců

29. 6. 2006 | Redakce | Autor píše

Velká exkluzivní fotoreportáž ze setkání potomků Přemyslovců při příležitosti 700. výročí vymření Přemyslovců po meči Václavem III. Jako jediné médium nabízíme čtenářům kompletní obrazovou a textovou dokumentaci z této velké dvoudenní akce, které jsme byli zároveň iniciátory a spoluorganizátory.

Potomci Přemyslovců ve filmu

2. 6. 2002 | Redakce | Šlechtic vypravuje

Možná jste viděli: hodinový dokumentární film "Potomci Přemyslovců aneb tradice zavazuje". Česká televize ho vysílala v neděli 2.června 2002 od 20,00 hod. na ČT 2, a od té doby ho již mnohokrát i opakovala!!! To je na dokumentární film možná překvapivý, ale určitě potěšující výkon. Ve filmu vystupovalo mnoho zajímavých osobností s modrou krví a určitě stojí za to si ho připomenout.




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2020  |  O nás