Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„“ Zobrazit celý citát »

Kniha Přemyslovci – budování českého státu



Přemyslovci

Koronavirus dočasně rozdělil, Via Ludmila opět spojí.

6. 4. 2020 | Jan Drocár | Via Ludmila

Vzájemně si zavíráme hranice. Ani myška neproklouzne z jednoho zavirovaného krajíce na druhý. Fyzicky se tak nějaký čas v Evropě nepotkáme a to je věc ve společné evropské historii nevídaná. Mnozí s rázným rozhodnutím souhlasí, mnozí ale připomínají, že virus hranice nezná. Vše se děje, věřme, na nezbytně nutnou dobu a k poučení. I z dob dávno minulých. Budeme opět svobodní, volní, ale nutně pokornější. Povídat si o tom můžeme na cestě tvořené k opětovnému setkávání se.

Rodokmen českých panovníků

2. 2. 2020 | Redakce | Rodokmeny

Pod novým názvem vydává rodokmenová společnost Rodro z.s. v roce 2020 rozšířené 2. vydání publikace, která pod názvem Knížecí a královský rodokmen poprvé vyšla v roce 2016 k 700. výročí narození Karla IV.  Současné vydání je již více zaměřeno na 1100. výročí úmrtí manželky prvního historicky doloženého českého knížete Bořivoje I. Přemyslovce, české kněžny a světice sv. Ludmily († 15.9.921) v roce 2021

Přemyslovna, Anežka sv. *1211 † 1282

25. 1. 2020 | Jan Drocár | Osobnosti

Česká světice sv. Anežka Přemyslovna (*1211 † 2.3.1282 Praha ‡ 15.3.1282 klášter na Františku, kaple P. Marie) byla dcerou českého krále Přemysla I. Otakara a Konstancie Arpádovny, dcery uherského krále Bély III. Anežka založila klášter sv. Františka v Praze, kde také byla od roku 1235 abatyší. Blahoslavenou jí prohlásil 3.12.1874 papež Pius IX. a svatou 12.11.1989 papež Jan Pavel II.

Poslední díl tetralogie o nástupnictví v Českých zemích

9. 1. 2020 | Redakce | Citáty a dokumenty

V listopadu 2019 Petr Nohel 4. díl drobných publikací věnujících se nástupnictví a nástupnickému právu v Českých zemích. Titul „Markrabata obojí Lužice“ tak navazuje na předchozí autorovy tři tituly, Nástupnické právo v Českém království z roku 2015, Údělná knížata a markrabata moravská z roku 2016 a Slezská knížata a slezští vévodové z roku 2017.

Výročí svatořečení Anežky České – Řím

15. 11. 2019 | Jan Drocár | Autor píše

U příležitosti 30. výročí kanonizace sv. Anežky České Přemyslovny se ve dnech 10.-13.11.2019 uskutečnila Národní pouť ke Svatému stolci. Pouť byla zahájena v kostele sv. Klimenta, v němž se nachází hrob sv. Cyrila. Následovala zahajovací mše v papežské bazilice Santa Maria Maggiore. Hlavní bohoslužbu sloužil arcibiskup pražský Dominik kardinál Duka OP v bazilice svatého Petra.

Údělná knížata a markrabata moravská

18. 12. 2016 | Redakce | Autor píše

​Nákladem Koruny České byla vydána knížka Údělná knížata a markrabata moravská, jejímž autorem je genealog Petr Nohel. Publikace navazuje na loňský titul Nástupnické právo v Českém království, přičemž jejím smyslem je přiblížit problematiku následnictví také na Moravě. Publikace o 24 stranách stručně představuje a v dílčích genealogických schématech zobrazuje držitele jednotlivých moravských údělů z rodu Přemyslovců včetně pořadí jejich vlády.

Nástupnické právo v Českém království

7. 1. 2016 | Petr Nohel | Citáty a dokumenty

Nákladem Koruny České byla vydána knížka Nástupnické právo v Českém království, jejímž autorem je genealog Petr Nohel. Smyslem této publikace je přiblížit problematiku nástupnického práva všem zájemcům o historii českých zemí. Publikace o 24 stranách stručně představuje zásadní dokumenty, které měly vliv na české nástupnictví.

Flossenbürg

9. 3. 2015 | Karel Feitl | Sídla

Flossenbürg je obec v německém zemském okrese Neustadt an der Waldnaab ve spolkové zemi Bavorsko. Leží asi 15 km od hranic s Českou republikou, mezi městy Bärnau a Floss. Trosky někdejšího markraběcího, vévodského, královského a císařského hradu se nad vesnicí zdvihají na výrazném horském kuželu. První zmínka o něm pochází již z roku 1125 a mezi jeho majiteli byli i čeští králové.

Setkání potomků Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny

19. 9. 2010 | Jan Drocár | Video-audio

EXKLUZIVNÍ FOTOREPORTÁŽ Ve dnech 19. a 20. září 2010 se konalo v Praze a v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi Setkání českých a evropských rodů - potomků krále Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny v roce 700. výročí nástupu Jana Lucemburského na trůn českých králů.

Na svatbě Elišky Přemyslovny

13. 9. 2010 | Redakce | Autor píše

Některé okamžiky se těm, kteří je prožili, mohly zprvu jevit jako bezvýznamné, ačkoli nakonec je jejich místo v historii velmi zásadní. Mezi takové ale rozhodně nepatřil sňatek osmnáctileté přemyslovské princezny Elišky se čtrnáctiletým synem římského krále Janem Lucemburským. Od něj se už dopředu očekávalo, že běh dějin v českých zemích ovlivní zcela zásadně, a tak se také stalo.

Tři ženy z jednoho rodokmenu (1)

20. 5. 2007 | Jan Drocár | Autor píše

Možná za devatero řekami a možná za devatero horami, žili, byli čtyři muži. Tři králové a jeden veliký kníže. Stenkil kraloval ve Švédsku a Erik v Dánsku. Vsevolod byl velikým knížetem kyjevským a Vratislav králem českým. Možná se někdy setkali a možná nesetkali. Možná si posílali jen poselstva a možná ani neposílali. Možná o sobě pouze věděli. My víme, že měli něco společného. Oni by možná také rádi věděli, co my víme, ale my víme, že oni to určitě nevěděli.

Konec jedné evropské dynastie

18. 11. 2006 | JUDr. Jan Winkler † | Autor píše

Dne 4. srpna 1306 byl v Olomouci zavražděn český, polský a - už jen velmi částečně uznávaný - uherský král Václav III. Přemyslovec. Vraždou vymřel v mužské linii jeden z nejvýznamnějších vládnoucích rodů střední Evropy. V českých a středoevropských dějinách nenajdeme tolik zdokumentovaných událostí, které si zachovávají význam i po 700 letech. Proto se sluší toto výročí využít k tomu, aby se významné události znovu připomněly.

Proč bychom rádi založili Mezinárodní společnost potomků Přemyslovců

5. 9. 2006 | Redakce | Autor píše

V roce 1918 došlo k řadě událostí, které výrazně poznamenaly naše dějiny. Jednou z těch „neslavných“ bylo nesporně zrušení šlechtictví. Tím okamžikem jsme totiž byli jako mávnutím kouzelného proutku zbaveni téměř všech skutečných historických vazeb a tradic, které náš národ pracně po celá staletí budoval.




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2020  |  O nás