Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„...Věk planety Země se počítá marnotratně na miliony let, ale pro živého člověka je vývoj jeho století lakomě důležitý. Deset století.  Jen desetkrát deset let a už se znovu začíná Nové století a vyměřují se hranice nových zemí....“ Zobrazit celý citát »

Jen tisíc let a tolik změn a překvapení



Přemyslovci

Prezident ležící, spící na Invalidovně

12. 4. 2021 | Jan Drocár |

Zatím jen trochu přes 100 let zkouší tato země nelehký experiment. V roce 1918 svrhla 1000 let trvající dědičnou vládu a dala se na republikánství. Jak jí to šlo a jak se jí daří dnes? Posledně zvolený prezident a jemu podobní si libují a cítí se v systému určitě báječně. Svými skutky sice otravují ostatním žití a škodí zemi, kterou vedou do pekel, ale přestat nehodlají. Ani nemusejí, nikdo jim v tom nijak moc nebrání. Řeči se sice vedou, ale skutky chybí. Co s tím? Co s ním?

Via Ludmila – spojuje

5. 2. 2021 | Jan Drocár | Očekáváme, Via Ludmila

Na jaře roku 2020 se rozletěl „covidový virus” z Číny do celého světa. Také do Evropy. V síle, která zavírala hranice států. Ani rok 2021 nezačal lépe. Evropané se stále nemohou osobně potkávat, což je situace v tisícileté společné historii téměř nevídaná. Via Ludmila naopak vede k opětovnému a nikdy nekončícímu setkávání se. Snaží více připomínat to, co spojuje, než co hranice dočasně rozdělují. A virus, který nezná hranic? Jde o jen další úsek společně prožitých dějin, ale úsek, který by měl co nejdříve skončit. Zápasme s ním proto pospolu, přeshraničně a důsledně, aby netrpělivě očekávané světlo na konci tunelu bylo vidět co nejdříve. Via Ludmila k tomu ráda přispěje, podpoří své poutníky a bude-li moci, ráda jim pomůže v dobrém i zlém. Společné byly tisícileté dějiny minulé a společné budou tisícileté dějiny budoucí.

Via Ludmila – první rodokmen

4. 2. 2021 | Jan Drocár | Via Ludmila

S respektem ke kontinuitě minulých staletí je vhodné a nejvíce srozumitelné uvést jako první příklad rodokmenů provázející poutní cestu Via Ludmila základní genealogickou řadu českých panovníků. Je cenná svou rodovou návazností, nikdy nebyla v tomto ohledu přerušena a zahrnuje tak kontinuálně celý písemně známý historický vývoj českých zemí. První česká kněžna sv. Ludmila zemřela v roce 921 a její přímý potomek ve 32. generaci - poslední český král Karel III. - v roce 1922. Rodokmenová řada tak zahrnuje 32 generací předků a potomků a provází poutníky 1001 rokem dějin českého státu.

Via Ludmila – jednotlivé trasy

3. 2. 2021 | Jan Drocár | Via Ludmila

Článek publikuje seznam jednotlivých tras poutní cesty Via Ludmila, kterých by mělo v budoucnu být celkem 33. Zatím je možné se zde seznámit s první, základní trasou mapující převážně místa spojená bezprostředně s životem a skutky první české kněžny a světice sv. Ludmily. S Tetínem jako místem její mučednické smrti, Pražským hradem jako místem posledního odpočinku, Mělníkem jako pravděpodobným místem jejího narození nebo Levým Hradcem jako svým sídlem po sňatku s Bořivojem I. Přemyslovcem. Jak budou postupně otevírány pokračující trasy, tak budou i zde přibývat informace o nich.

Tetín – muzeum

22. 1. 2021 | Redakce | Místa

Rodokmen českých panovníků

1. 1. 2021 | Redakce | Rodokmeny

Pod novým názvem vydala v roce 2020 rodokmenová společnost Rodro z.s. rozšířené 2. vydání publikace, která pod názvem Knížecí a královský rodokmen poprvé vyšla v roce 2016 k 700. výročí narození Karla IV.  Současné vydání je již více zaměřeno na 1100. výročí úmrtí manželky prvního historicky doloženého českého knížete Bořivoje I. Přemyslovce, české kněžny a světice sv. Ludmily († 15.9.921) v roce 2021

Americkým prezidentem bude potomek Přemyslovců

31. 10. 2020 | Petr Nohel |

Letos 3. listopadu 2020 by měly v USA proběhnout prezidentské volby, ze kterých vzejde nový či staronový prezident Spojený států amerických, jež se ujme svého úřadu podle plánu 20. ledna 2021. Přestože jsou tyto volby zajímavé především pro obyvatele USA, nemělo by zůstat zcela bez povšimnutí, že mnoho amerických prezidentů se může pochlubit královským původem, resp. že mezi některé předky některých amerických prezidentů patří také panovníci různých evropských zemí.

Přemyslovna, Anežka sv. *1211 † 1282

25. 1. 2020 | Jan Drocár | Osobnosti

Česká světice sv. Anežka Přemyslovna (*1211 † 2.3.1282 Praha ‡ 15.3.1282 klášter na Františku, kaple P. Marie) byla dcerou českého krále Přemysla I. Otakara a Konstancie Arpádovny, dcery uherského krále Bély III. Anežka založila klášter sv. Františka v Praze, kde také byla od roku 1235 abatyší. Blahoslavenou jí prohlásil 3.12.1874 papež Pius IX. a svatou 12.11.1989 papež Jan Pavel II.

Poslední díl tetralogie o nástupnictví v Českých zemích

9. 1. 2020 | Redakce | Citáty a dokumenty

V listopadu 2019 Petr Nohel 4. díl drobných publikací věnujících se nástupnictví a nástupnickému právu v Českých zemích. Titul „Markrabata obojí Lužice“ tak navazuje na předchozí autorovy tři tituly, Nástupnické právo v Českém království z roku 2015, Údělná knížata a markrabata moravská z roku 2016 a Slezská knížata a slezští vévodové z roku 2017.

Výročí svatořečení Anežky České – Řím

15. 11. 2019 | Jan Drocár | Autor píše

U příležitosti 30. výročí kanonizace sv. Anežky České Přemyslovny se ve dnech 10.-13.11.2019 uskutečnila Národní pouť ke Svatému stolci. Pouť byla zahájena v kostele sv. Klimenta, v němž se nachází hrob sv. Cyrila. Následovala zahajovací mše v papežské bazilice Santa Maria Maggiore. Hlavní bohoslužbu sloužil arcibiskup pražský Dominik kardinál Duka OP v bazilice svatého Petra.

Mělník

14. 11. 2018 | Redakce | Místa

Nad soutokem Labe s Vltavou se nad řekou a svahem porostlým vinicemi rozkládá zámek Mělník, původním názvem Pšov. Jméno je odvozeno z názvu slovanského kmene Pšovanů a dodnes zůstalo zachováno v názvu potoka Pšovky a bývalé obce, dnes městské části Pšovka. Dle Kosmovy Kroniky české provdal poslední kníže Pšovanů Slavibor svou dceru Ludmilu za českého knížete Bořivoje. Dle legend zde pak kněžna Ludmila často pobývala a vychovávala i svého vnuka Václava, který tu pěstoval vinnou révu.

Údělná knížata a markrabata moravská

18. 12. 2016 | Redakce | Autor píše

​Nákladem Koruny České byla vydána knížka Údělná knížata a markrabata moravská, jejímž autorem je genealog Petr Nohel. Publikace navazuje na loňský titul Nástupnické právo v Českém království, přičemž jejím smyslem je přiblížit problematiku následnictví také na Moravě. Publikace o 24 stranách stručně představuje a v dílčích genealogických schématech zobrazuje držitele jednotlivých moravských údělů z rodu Přemyslovců včetně pořadí jejich vlády.




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2021  |  O nás