Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„"...ctihodného mistra Jana Husa, hotového bakaláře svaté teologie a mistra umění, ukazatele tohoto listu, který co nejdříve přijde z Království českého na obecný koncil, konaný v Kostnici, kterého jsme i my přijali do naší a Svaté říše obrany a záštity, všem vám a každému zvláště s plnou přízní doporučujeme žádajíce, abyste ho, až k vám přijde, s pocitem povinnosti ráčili laskavě přijmout, vlídně s ním zacházeli a v tom, co se týká rychlosti a bezpečnosti jeho cesty, jak po zemi, tak po vodě, ukázali mu pomocnou a nezištnou ochotu"....“ Zobrazit celý citát »Text Zikmundova glejtu Husovi na cestu do Kostnice
Navigace:
Zámek Mělník, který je spjat se sv. Ludmilou, Karlem IV. a rodem Lobkowiczů
Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do Kostnice
Zámek Loučeň spjatý s českou větví rodu Thurn-TaxisůTranslace, světec, kanonizace
3. 6. 2020 | Redakce | Citáty a dokumenty
Translace (náboženství)
Translace (doslova „přeložení“) je v církvi termínem pro přeložení ostatků některé osoby, zpravidla
mučedníka nebo svatého, na jiné místo (např. do kostela). Toto přeložení tělesných ostatků znamenalo
v 1. tisíciletí totéž, co později kanonizace.
Translace byla vyjádřením veřejné úcty věřících k danému člověku, který byl považován za svatého. V průběhu dějin však církevní autorita zasahovala do procesu prohlašování za svatého mnohem aktivněji, aby zabránila zneužití tohoto procesu a také zjevným omylům. Translací byli prohlášeni za svaté i první čeští svatí, totiž svatá Ludmila a svatý Václav.
Translace coby způsob zařazení do kánonu svatých končí kanonizací sv. Ulricha, biskupa v Augsburgu, který zemřel roku 973 a roku 993 byl kanonizován papežem (985-996) Janem XV. (*datum Řím † březen nebo duben 996 Řím) v Lateránské bazilice. Byl papežem, kterým byl ovlivněn i druhý biskup pražský sv. Vojtěch.
Světec
Užití slova světec či svatý (z praslov. *svętъ mocný, silný) v náboženství pro člověka nebo věc (mše svatá, svatý kříž, nejsvětější trojice) se v různých náboženstvích a náboženských společnostech liší. Obecně je ale chápáno jako označení někoho, kdo se blíží ideálu příslušníka daného náboženství, je v rámci něho následování a uctívání hodný a určitým způsobem výjimečný či blízký Bohu.
Na křesťanských zobrazeních jsou svatí často zpodobněni se svatozáří, což se shoduje s etymologií českého slova blízkou světlu, tj. záři.
Obecně, nenábožensky svatý znamená, že se jedná o osobu, věc, myšlenku, která je pravá, čistá, hodná následování a úcty, např. svatá slova, svatý muž, odkaz je nám svatý. V předkřesťanském Římě sacer znamenalo oddělený, odehnaný (do světa od pána, patrona, nechráněný zákonem) a homo sacer byl vyhnanec, psanec, bezdomovec.
Kanonizace
Kanonizace neboli svatořečení je v křesťanství proces prohlášení určitého člověka za svatého. V katolické církvi probíhá předepsaným procesem, kdy je kandidát prohlášen postupně za Služebníka Božího, Ctihodného, Blahoslaveného a nakonec za svatého. Termín je odvozen od kánonu svatých, do kterého je světec zahrnut.
(Wikipedie)