---

Navigace webu publicistika:

---

Navigace webu dokumentace:

---

Vyhledávání:

---

 

OTEC Bořivoj I. Přemyslovec *c. 852/853 místo  † 888/890 místo	MATKA sv. Ludmila *c. 860 c. Mělník † 15.9.921 Tetín
2. český kníže v letech c. 888/894 – 915   Spytihněv I. Přemyslovec *c. 875 místo † 915 místo ‡ Pražský hrad, P. Marie   ♣  starší syn sv. Ludmily  ♣
Spytihněv I. byl 2. český kníže, vládnoucí od roku c. 888/894 až do své smrti v roce 915. Jako starší syn byl nástupcem knížete Bořivoje I. Byl starším bratrem svého nástupce Vratislava I. Přemyslovce. V době otcovy smrti nebyl ještě zletilý a Čechy spadaly krátký čas pod přímou vládu velkomoravského Svatopluka. Nástup tohoto mladého Přemyslovce na český knížecí stolec se časově přibližně překrýval se skonem  panovníka Velké Moravy někdy v roce 894.  Poté se rodící český stát odpoutal od Velké Moravy.
oo datum místo
MANŽELKA Neznámé jméno a příjmení *datum místo † datum místo ‡ Pražský hrad, kostel P. Marie
OTEC MANŽELKY jméno titul příjmení *datum místo † datum místo	MATKA MANŽELKY jméno titul příjmení *datum místo † datum místo
POTOMCI
bez potomků	bez potomků

Freska Spytihněva I. ve Znojemské rotundě.

Za vlády Spytihněva I. byla celá plošina ostrohu nad řekou Vltavou, kde jeho otec nechal vystavět kostelík Panny Marie, obehnána obranným valem a vznikl zde knížecí palác. Tak byly položeny základy Pražského hradu, kam přesídlil kníže se svojí družinou z Levého Hradce. Praha se stala centrem rodícího se českého státu.

Spytihněvovou manželkou byla zřejmě žena pohřbená několik let po jeho smrti do jeho hrobky na Pražském hradě pod podlahou kostela Panny Marie a jejíž náušnice pocházejí nejvýš z prvních desetiletí 10. století. O jejich případných potomcích není nic známo.Spytihněv je pravděpodobně také zakladatelem skupiny hradišť, která stála na hranicích původní přemyslovské domény (tzv. knížecího rodového patrimonia).

Jedná se o hradiště Tetín, Libušín, Budeč, Mělník, Stará Boleslav a Lštění.

Pro tato hradiště je společná vzdálenost od centra – Pražského hradu (26–34 km), podobný způsob výběru místa a výstavby, i způsob, jakým jsou zmiňována v písemných pramenech (vždy druhořadé vůči Pražskému hradu). Z Pražského hradu a dalších hradišť ve středních Čechách začali přemyslovští vládci spravovat okolní území, kde si postupně podřídili místní obyvatele a přiměli je k odvádění dávek.

Vlevo kníže Spytihněv I. na obrázku z Kroniky Václava Hájka
z Libočan.

Převzato z Wikipedie