Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„“ Zobrazit celý citát »

Sedisvakance



Silva-Tarouca, Arnošt Emanuel *1860 † 1936

23. 2. 2023 | Jan Drocár | Osobnosti

 

OTEC
Augustin Alexander
hrabě Silva-Tarouca

*14.4.1818 Čechy pod Kosířem
† 24.10.1872 Čechy pod Kosířem
MATKA
Gisela Žofie
hraběnka ze Stolberg-Stolbergu

*7.5.1824 Visk, Uhry
† 19.2.1864 Čechy pod Kosířem

Arnošt Emanuel hrabě Silva-Tarouca

*03.01.1860 Čechy pod Kosířem † 15.08.1936 Schwaigern

Arnošt Emanuel hrabě Silva-Tarouca (někdy Sylva-Taroucca) – rakousko-uherský, respektive český šlechtic pocházející z rodu z Pyrenejského ostrova. Právník, dendrolog a politik, rytíř řádu svatého Jiří. V letech 1917-1918 poslední ministr zemědělství Předlitavska. Statky: Průhonice.

oo 16.6.1885 Praha – Smíchov
a kaple kostela Narození Panny Marie v Průhonicích?

MANŽELKA

Marie Antonie hraběnka z Nostitz-Rienecků
*31.1.1863 Praha † 23.7.1934 Průhonice

OTEC MANŽELKY
Albert František hrabě Nositz-Rieneck
*23.08.1807 Trmice † 25.01.1871 Praha
MATKA MANŽELKY
Adelheid baronka z Puteani
*26.3.1823 Praha † 28.11.1904 Průhonice

POTOMCI

Marie Adelheid hr. ze Silvy-Tarouca

Gisela-Helena hraběnka ze Silvy-Tarouca

Josef hrabě Silva-Tarouca

Anna hraběnka ze Silva-Tarouca

František Xaver hrabě Silva-Tarouca

Amadeus hrabě Silva-Tarouca
Eleonora hraběnka ze Silvy-Tarouca

*26.06.1886 † 12.07.1945
*14.06.1887 † 21.02.1958

*20.10.1889 † 24.05.1917

*28.09.1888 † 17.07.1971

*24.10.1895 † 11.01.1980

*14.07.1898 † 21.11.1971
*08.03.1901 † 23.09.1987

♣♣♣

WIKIPEDIE:

Narodil se jako Arnošt Emanuel hrabě Silva-Tarouca, vévoda Tellez da Sylva, markýz ze Strévi a Saccabonello etc., do vlivné šlechtické rodiny Silva-Tarouců původem z Portugalska, jako třetí dítě vysokého státního úředníka Augusta Alexandra Silva-Tarouca (1818–1872) a jeho první manželky Gizely Stolberg-Stolberg (1824–1864). Po předčasné smrti jeho otce byl jeho poručníkem moravský šlechtic a politik Egbert Belcredi. Jeho bratrem byl Franz Josef Silva-Tarouca (1858–1936), státní úředník a politik.

Studium a veřejné aktivity

Arnošt vystudoval gymnázium v Kalksburgu v Dolních Rakousích, práva studoval na univerzitě ve Vídni a Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze a pak působil krátce jako praktikant při českém místodržitelství v Praze. Vzděláním byl právník, ale jeho soukromý zájem směřoval k přírodě a krajině, dendrologii a botanice. Patřily mu Trmice, Řehlovice, Velké Žernoseky, Vrchnice a Průhonice. Průhonický zámek přestavěl ve stylu české renesance a v jeho okolí založil zámecký park Průhonice coby modelový krajinářsky řešený komplex. Ačkoliv neměl formální dendrologické vzdělání, dosáhl v tomto oboru značných znalostí a publikoval odborné knihy. Od roku 1908 byl prezidentem Dendrologické společnosti Rakousko-Uherska, jejímž byl spoluzakladatelem a významně ji podporoval. Byl také aktivní v katolických spolcích a od roku 1893 se podílel na organizování katolických sjezdů v Rakousku. Ještě v roce 1915 krátce zastával post viceprezidenta Katolického lidového svazu (Katholisches Volksbund für Österreich).

Stal se čestným předsedou Národopisné výstavy v Praze roku 1895. Na deset let zapůjčil Silva-taroucovský palác (dnes palác Savarin) k umístění sbírek
Národopisného muzea českoslovanského.

Zemským a říšským poslancem

Dlouhodobě byl aktivní i v politice. Ve volbách roku 1891 byl zvolen za poslance Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval velkostatkářskou kurii v Čechách. Mandát obhájil za velkostatkáře ve volbách roku 1897 a volbách roku 1901. Ve vídeňském parlamentu setrval do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1907. V parlamentu byl členem Strany konzervativního velkostatku.

V letech 1892–1913 rovněž zasedal jako poslanec Českého zemského sněmu. Zde zasedal v kurii svěřeneckého velkostatku. Poprvé sem byl zvolen v doplňovací volbě 29. září 1892 za kurii velkostatkářskou (svěřenecké velkostatky). V roce 1907 byl povolán do Panské sněmovny (horní jmenovaná komora Říšské rady), kde setrval až do zániku Rakouska-Uherska.

Ministrem zemědělství Předlitavska

Jeho politická kariéra vyvrcholila v posledních měsících monarchie, když se ve vládě Ernsta Seidlera 30. srpna 1917 stal ministrem zemědělství Předlitavska. Post si udržel i v následné vládě Maxe Hussarka a vládě Heinricha Lammasche. Funkci zastával až do 30. října 1918 a byl tak posledním šéfem tohoto rezortu v době existence monarchie. Ještě během roku 1918 se o něm dokonce uvažovalo jako o možném předsedovi vídeňské vlády.

Závěr života

Ve dvacátých letech udržoval a zveleboval průhonický park, byl předsedou Československé dendrologické společnosti, publikoval své dendrologické a sadovnické zkušenosti (počátkem 20. let vydal obsáhlou příručku Kulturhandbücher für Gartenfreunde). Pro hospodářské potíže, způsobené I. pozemkovou reformou, jakož i z rodinných důvodů- neměl z tragické příčiny potomstvo, které by se bylo schopno o park a zámek starat- se rozhodl park a panství Průhonice prodat v roce 1927 československému státu.

Zemřel náhle 18. srpna roku 1936 na návštěvě u své dcery Anny, provdané hraběnky Neippergové, na zámku Schwaigern ve Württembersku, kde je také pochován. Jeho potomstvo se zajímá o bývalé panství i osobu pana hraběte dosud, z toho důvodu je v aktivním kontaktu se zastupiteli Průhonic do dnešních dnů.

Rodina

V roce 1885 se seznámil s komtesou Marií Antonií, říšskou hraběnkou Nostic-Rieneck (31.1.1863 Praha – 23.7.1934 Průhonice). Ta byla majitelkou parku v Průhonicích, který je v současnosti zapsán na seznamu UNESCO. Svatba se konala 16. června téhož roku v kapli Narození Panny Marie v Průhonicích.[zdroj?] S manželkou Marií Antonií měli celkem devět dětí, dospělého věku se dožilo sedm z nich.

1. Marie Adelheid (26.6.1886 Trmice – 12.7.1945 Bečov nad Teplou)
oo 1910 Jindřich Maria Evžen  5. vévoda a 3. kníže Beaufort-Spontin (11.3.1880 Paříž – 25.4.1966 Gallmannsegg, Štýrsko)

2. Gisela Helena (14.6.1887 Trmice – 21.2.1958 Praha)
1. oo 1913 Josef Ferdinand Lobkowicz (4.9.1885 Dolní Beřkovice – 25.10.1914
Jarosław), JUDr., c. k. komoří, nadporučík, padl za první světové války
2. oo 1917 Mořic Lobkowicz (3.5.1890 Dolní Beřkovice – 7.8.1944 Telč), generální ředitel První české vzájemné pojišťovny v Praze a signatář Národnostního prohlášení české šlechty z roku 1939

3. Anna (28.9.1888 Trmice – 17.7.1971 Schwaigern) oo Antonín Arnošt  hrabě z Neippergu (18.12.1883 Doksy – 28.12.1947 Schwaigern)

4. Josef (20.10.1889 Průhonice – 24.5.1917), svobodný a bezdětný

5. František Xaver (24.10.1895 Průhonice – 11.1.1980 Seckau, Štýrsko), svobodný a bezdětný

6. Amadeus (14.7.1898 Průhonice – 21.11.1971) oo 1941
Bertha Rabl (24.2. 1902 Innsbruck – 25.6.1964 Štýrský Hradec)

7. Eleanora (8.3.1901 Průhonice – 23.9.1987), svobodná a bezdětná


Související klíčová slova

,



Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2024  |  O nás