Navigace webu publicistika:

Navigace webu dokumentace:

Vyhledávání:

POUTNÍ CESTA VIA LUDMILA

PRO CYKLISTICKÉ, PĚŠÍ I MOTORISTICKÉ POUTNÍKY

Cesta je nadějí. Poutní cesta Via Ludmila je nadějí mnohého. Nadějí k lepšímu poznání sama sebe a nadějí k získání většího a vřelejšího respektu k jiným a jejich názorům. Nadějí k přesnějšímu nalezení svého místa v „toku času” a k lepšímu pochopení vlastního postavení v historii svého rodu. Každý je v něm jedním z mnoha suverénních článků stále se doplňujícího řetězu předků a potomků a stále a trvale přitom platí, že „vše co děláme nebo neděláme, musíme ospravedlnit v očích našich předků a v očekávání našich potomků”.

♣♣♣

Via Ludmila byla připravována a tvořena k 1100. výročí mučednické smrti (z 15. na 16. září 921) sv. Ludmily, které připadlo na rok 2021. První česká světice a spolu s vnukem sv. Václavem hlavní patronka českých zemí byla podle Kristiánovy legendy dcerou pšovského knížete Slavibora. Vůbec první historicky doložená žena české historie byla jako manželka prvního historicky doloženého knížete na trůně českých panovníků Bořivoje I. Přemyslovce také první českou kněžnou.

♣♣♣

Via Ludmila začíná a zpočátku vede mateřskou zemí kněžny, ta je pro ni výchozí. Poté by poutní cesta prostřednictvím Ludmiliných a Bořivojových potomků ráda zamířila postupně časově a geograficky do celé Evropě i amerického zámoří.

♣♣♣

Via Ludmila své poutníky vede proti toku času, neboť sv. Ludmila – prostřednictvím svých potomků žijících dnes po celé Evropě i za jejími hranicemi – je tady stále. Cesta proto míří z místa Ludmilina úmrtí v Tetíně a místa jejího posledního odpočinku na Pražském hradě do pravděpodobného Ludmilina rodiště v Mělníku, tehdejším Pšovu. Mělník resp. Mělnický zámek je jedním z rozcestníků poutní cesty a také proto byla právě zde
Via Ludmila 11. září 2021 otevřena.

♣♣♣

Via Ludmila pokračuje z Mělníka dále třemi směry. Jednak jinou cestou zpět do Tetína a dále na Dobříš, jednak do místa Ludmilina možného křtu na moravském Velehradě a zpět do Čech a jednak do jejího a Bořivojova sídla na přemyslovském hradišti Levý Hradec. Odtud pak dále na pražský Karlov, kde dal „Otec vlasti“ a vnuk Ludmily a Bořivoje v 15. generaci Karel IV. vystavět kostel a klášter ke cti „Otce Evropy“ a svého předka ve 20. generaci Karla Velikého. Z Karlova zamíří Via Ludmila i po stopách jeho potomků – společných s potomky Ludmily a Bořivoje – za hranice českých zemí.

♣♣♣

Via Ludmila vede poutníky prostřednictvím genealogických cest potomků sv. Ludmily a Bořivoje a Karla Velikého časově staletími – od samého úsvitu dějin až po současnost. Jejich dnešní potomci a budoucí potomci těchto potomků činí poté Via Ludmilu cestou časově neomezenou, budoucí, věčnou. Je-li sv. Karel Veliký (Charlemagne) mnohými považován za otce Evropy, je sv. Ludmila rodokmenově doložitelnou matkou Evropy. Jejich prostřednictvím přináší Via Ludmila Evropě to, co jí teď asi nevíce chybí. Společný velký příběh, který se bude „vyprávět v celém kontinentu, bude kolovat v krvi jeho obyvatel a všichni mu budou rozumět.“ 

♣♣♣

Via Ludmila bude svou rozsáhlostí i celkovou délkou patřit k těm největším. Kolik přesně bude nakonec měřit kilometrů a za jak dlouho bude možné jí absolvovat, nelze zatím dopočítat a doložit. Vše sečteno bude až postupně po určení a vytyčení dalších a dalších pokračování cesty, až k celkovému počtu 33 tras.

♣♣♣

Via Ludmila povede své poutníky – jak již bylo zmíněno – „na věky věkův”. Takovou dlouhověkost totiž předpověděla bájná česká kněžna Libuše potomstvu svému a svého bájného manžela Přemysla Oráče, mýtických zakladatelů českého státu. Klasické dětské pohádky končívají závěrečným sloganem „měli hodně dětí, žili šťastně a pokud nezemřeli, žijí dodnes“. Via Ludmila by na tom ráda byla stejně. Aby se o ní v každém čase, v každém věku dalo říci „žije“ dodnes.

♣♣♣

Via Ludmila bude žít, pokud budou žít potomci sv. Ludmily a jejího manžela Bořivoje. Bude žít, pokud jí lidé budou mít rádi a bude společenskou prestiží jí absolvovat, byť jen její kratičkou část. Během života alespoň jednou, ale nejlépe třikrát. Jako dítě s rodiči, jako rodič s dětmi i jako prarodič s vnuky. Na pozadí společných místních i evropských dějin si tak předávat i štafetu poznání svého vlastního rodu.

♣♣♣

Via Ludmila umožní svým charakterem plně využit dosud chybějící  platformu
bezprostředního vzájemného poznávání se Evropanů. Oni více či méně znají své zastupitelské bruselské orgány společné Evropské unie, ale jen málo se znají navzájem jako její obyvatelé. Vzájemným potkáváním se na cestách Via Ludmily vzroste četnost setkávání, posílí se znalost společných evropských dějin i spoluprožívané současnosti. Společné byly tisícileté dějiny minulé a společné budou tisícileté dějiny budoucí.

♣♣♣

Via Ludmila ráda bude cestou jen tak pro každého, kdo bude mít zájem o trochu společného sportovního výkonu, společného poznávání míst, osob a jejich činů, jako poutní cesta bude provázet své poutníky napříč celou Evropou jak geograficky, tak časově. Od jihu na sever a ze západu na východ. Prostřednictvím předků a potomků, po meči i po přeslici od raně středověkých evropských počátků k celoevropské společně sdílené současnosti s možností spolupodílet se svými poznatky i na tvorbě vizí společné budoucnosti. Není třeba ani nikam spěchat, tato cesta má ambici opravdu tady být pro lidi „na věky věkův“.

Jan Drocár, 6. 6. 2021

e-mail: sefredaktor@historickaslechta.cz

Všechny články autora