Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„“ Zobrazit celý citát »

Test



Via Ludmila – základní údaje

6. 6. 2021 | Jan Drocár | Via Ludmila

POUTNÍ CESTA VIA LUDMILA

PRO CYKLISTICKÉ, PĚŠÍ I MOTORISTICKÉ POUTNÍKY

 

Cesta je nadějí. Poutní cesta Via Ludmila je nadějí mnohého. Nadějí k lepšímu poznání sama sebe a nadějí k získání většího a vřelejšího respektu k jiným a jejich názorům. Nadějí k přesnějšímu nalezení svého místa v „toku času” a k lepšímu pochopení vlastního postavení v  historii svého rodu. Každý je v něm jedním z mnoha suverénních článků stále se doplňujícího řetězu předků a potomků a stále a trvale přitom platí, že „vše co děláme nebo neděláme, musíme ospravedlnit v očích našich předků a v očekávání našich potomků”.

♣♣♣

Via Ludmila vzniká v roce 2021 k 1100. výročí mučednické smrti svaté Ludmily, první historicky doložené české kněžny a světice, hlavní patronky českých zemí a  manželky prvního historicky doloženého knížete na trůně českých panovníků Bořivoje I. Přemyslovce.

♣♣♣

Via Ludmila začíná a zpočátku vede mateřskou zemí sv. Ludmily, ta je pro ni výchozí. Poté se ale díky jejím a Bořivojovým potomkům časově a geograficky rozšíří po celé Evropě a zamíří i do amerického zámoří.

♣♣♣

Via Ludmila vede své poutníky proti toku času, protože sv. Ludmila nezemřela, ale stále žije ve svých potomcích. Cesta tak vychází z místa úmrtí sv. Ludmily v Tetíně, kde byla v noci z 15. na 16.9.921 zavražděna a z místa jejího posledního odpočinku na Pražském hradě a míří do jejího pravděpodobného rodiště v Mělníku a sídla na Levém Hradci. Poté dále po stopách jejích a Bořivojových potomků i za hranice rodné země.

♣♣♣

Via Ludmila provádí poutníky prostřednictvím genealogických cest potomků sv. Ludmily a Bořivoje staletími – od samého úsvitu dějin až po současnost. Jejich dnešní potomci a budoucí potomci těchto potomků činí poté Via Ludmilu cestou časově neomezenou, budoucí, věčnou. Svatá Ludmila je tak rodokmenově doložitelnou matkou Evropy.

♣♣♣

Via Ludmila bude svou rozsáhlostí i celkovou délkou patřit k těm největším. Kolik přesně bude nakonec měřit kilometrů a za jak dlouho bude možné jí absolvovat, nelze zatím dopočítat a doložit. Vše sečteno bude až postupně po určení a vytyčení dalších a dalších pokračování cesty, až k celkovému počtu 33 tras.

♣♣♣

Via Ludmila povede své poutníky – jak již bylo zmíněno – „na věky věkův”. Takovou dlouhověkost totiž předpověděla bájná česká kněžna Libuše potomstvu svému a svého bájného manžela Přemysla Oráče, mýtických to zakladatelů českého státu. Dětské pohádky končívaly klasickým „žili šťastně, měli hodně dětí a pokud nezemřeli, tak žijí dodnes“. Via Ludmila je na tom stejně.

♣♣♣

Via Ludmila bude žít, pokud budou žít potomci sv. Ludmily a jejího manžela Bořivoje. Bude žít, pokud jí lidé budou mít rádi a bude společenskou prestiží jí absolvovat, byť jen její kratičkou část. Během života alespoň jednou, ale nejlépe třikrát. Jako dítě s rodiči, jako rodič s dětmi i jako prarodič s vnuky. Na pozadí společných místních i evropských dějin si tak předávat i štafetu poznání svého vlastního rodu.

♣♣♣

Via Ludmila umožní svým charakterem plně využit dosud chybějící  platformu
bezprostředního vzájemného poznávání se Evropanů. Oni více či méně znají své zastupitelské bruselské orgány společné Evropské unie, ale jen málo se znají navzájem jako její obyvatelé. Vzájemným potkáváním se na cestách Via Ludmily vzroste četnost setkávání se, posílí se znalost společných evropských dějin i spoluprožívané současnosti. Společné byly tisícileté dějiny minulé a společné budou tisícileté dějiny budoucí.

♣♣♣

Via Ludmila ráda bude cestou jen tak pro každého, kdo bude mít zájem o trochu společného sportovního výkonu, společného poznávání míst, osob a jejich činů, jako poutní cesta bude provázet své poutníky napříč celou Evropou jak geograficky, tak časově. Od jihu na sever a ze západu na východ. Prostřednictvím předků a potomků, po meči i po přeslici od raně středověkých evropských počátků k celoevropské společně sdílené současnosti s možností spolupodílet se svými poznatky i na tvorbě vizí společné budoucnosti. Není třeba ani nikam spěchat, tato cesta má ambici opravdu tady být pro lidi „na věky věkův“.





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2021  |  O nás