Praha – Křižovatka cest předků a potomků Karla IV.

2. 3. 2017 | Drocár Jan | Karel IV.

Projekt Křižovatka cest byl zahájen 14.5.2016 v den 700. výročí narození římského císaře a 11. českého krále Karla IV. Lucemburského. Formou rodokmenů představuje vizuálně české i evropské předky Karla IV. a po přeslici i jeho současné potomky. Ti žijí dnes nejen v České republice, ale i v dalších evropských zemích. Aby se s nimi mělo možnost seznámit co nejvíce zájemců, jsou rodokmeny vystaveny v ulicích, parcích a náměstích Prahy, kde se Karel IV. narodil, kde žil i zemřel. Ze svého rodného města učinil významné evropské centrum a svými počiny se nesmazatelně zapsal do jeho dějin. Nezveleboval však jen Prahu, činil tak po celém území Českého království i za jeho hranicemi. Proto je ambicí projektu Křižovatka cest se v průběhu následujících let rozšířit prostřednictvím jeho potomků i do dalších míst.

Modrá krev. Jak žije mladá generace české šlechty?

3. 2. 2017 | Redakce | Autor píše

Šlechtické tituly byly oficiálně zrušeny se vznikem samostatného Československa. Desítky příslušníků aristokracie, kteří u nás žijí, s nimi ale naštěstí nezmizely. Historie jejich rodů je významnou součástí dějin naší země a jejich majetky patří do pokladnice českého kulturního dědictví. Jak žije současná generace české šlechty, ukáže nový dokumentární cyklus režisérky Aleny Činčerové Modrá krev. Světem českých šlechtických rodů diváky provází František hrabě Kinský.

Režisér Jan Soukup † 23.8.2015

11. 9. 2015 | Drocár Jan | Autor píše

V noci na 23.8.2015 zemřel v Praze režisér Jan Soukup. V roce 2002 natočil televizní film Potomci Přemyslovců aneb tradice zavazuje. Měl rád šlechtice vystupující v jeho filmu a tématice šlechtictví rád zůstával věrný, samozřejmě vedle množství dalších a jiných prací. Připravoval film o šlechtických setkáváních, plánoval rozhovory , chtěl přispět k 700. výročí narození Karla IV. v roce 2016. Přemýšlel zda a jak jdou zfilmovat rodokmeny. Je moc smutné, že už nic z jeho nápadů divák neuvidí, posluchač neuslyší, čtenář si nepřečte.

Modrá krev na MFF Karlovy Vary 2015

7. 7. 2015 | Redakce | Video-audio

Modrá krev v roce 2012

31. 12. 2012 | Redakce | Video-audio

V pořadu Retro České televize byl v roce 2012 odvysílán dokumentární snímek Modrá krev o životě potomků šlechtických rodů za československého socialismu. Hlavními vystupujícímu ve filmu jsou Děpod hrabě Czernin, Zdeněk hrabě Sternberg, Jiří Stránský rytíř ze Stránky, Polyxena hraběnka Czerninová rozená princezna z Lobkowicz a režisér Vít Olmer, který v roce 1968 natočil „šlechtický“ dokumentární film Lidé s erbem.

Czernin, Diviš † 21.6.1621

11. 10. 2009 | Redakce | Osobnosti

Diviš Czernin z Chudenic byl hejtmanem Pražského hradu v době stavovského povstání, sloužil zimnímu králi Fridrichovi Falckému a po porážce povstání byl obviněn, že vpustil vzbouřené stavy do Pražského hradu a tak umožnil defenestraci královských místodržících. Byl 21.6.1621 popraven na Staroměstském náměstí v Praze spolu s dalšími vzbouřenci.

Natáčení u Czerninů v Dymokurech

10. 10. 2009 | Drocár Jan | Autor píše

Již za nacistické okupace českých zemí, v září roku 1939, podepsalo 84 zástupců 33 šlechtických rodů Prohlášení české a moravské šlechty potvrzující vůli hlásit se vždy a za všech okolností k českému národu. Naše šlechta touto deklarací navázala na své již rok staré prohlášení ze 17. září 1938, kdy prostřednictvím 12 představitelů tlumočila prezidentu Edvardu Benešovi své odhodlání bránit nedotknutelnost tehdy bezprostředně ohrožených hranic vlasti.

Dymokury

2. 10. 2009 | Redakce | Místa

Dymokury se poprvé připomínají v roce 1249, kdy je uváděn Soběslav z Dymokur. Barokní zámek postavil Vilém Lamboy kolem roku 1654 a Ludvík Colloredo z Wallsee ho o třicet let později zvýšil o jedno patro. Roku 1833 získal zámek sňatkem Otakar hrabě Czernin (*1809 † 1886). Po komunistickém převratu byl zámek jeho pravnukovi Rudolfu Theobaldovi (*1904 † 1984) zkonfiskován a sídlem vinořské větve rodu Czerninů z Chudenic se opět stal až po roce 1989, kdy byl v restituci vrácen Theobaldovi Czerninovi (*1936 † 2015).

CZERNIN – rodokmen rodu v jeho počátcích

14. 9. 2009 | Drocár Jan | Rodokmeny

Rod: Czernin Jméno: více členů rodu Rodokmen czerninského rodu od jeho počátků až k rozvětvení na jindřichohradeckou a vinořskou větev. Zobrazuje tedy chudenickou, radnickou, tasnovickou a nedrahovickou větev rodu.

CZERNIN – členové rodu jako potomci Karla IV.

6. 9. 2009 | Drocár Jan | Rodokmeny

Rod: Czernin Jméno: více členů rodu Rodokmen vytvořený v roce 2002 graficky zobrazuje, že stejně jako některé další šlechtické rody jsou Czerninové potomky i římského císaře a českého krále Karla IV. Lucemburského.

Czernin Tomáš

2. 6. 2002 | Redakce | Autor píše

Některé úvahy Tomáše Czernina z televizního filmu Potomci Přemyslovců aneb tradice zavazuje, který měl premiéru na obrazovkách České televize 2. června 2002: "Jsou určitě takové fáze v dětství, kdy si člověk najednou uvědomí co je, a možná by měl i určitou tendenci se začít chovat nějak nafoukaně nebo považovat se za něco výjimečného. A to dědeček říkal: sláva otců je krásný šperk, ale jaký člověk skutečně je, to musí dokázat sám."

Czernin Theobald

2. 6. 2002 | Redakce | Citáty a dokumenty, Šlechtic vypravuje

Některé úvahy a vzpomínky Děpolda Czernina z televizního filmu Potomci Přemyslovců aneb tradice zavazuje, který měl premiéru na obrazovce České televize 2. června 2002: "U nás ti první předci, Heřman a Humprecht, byli určitě ti význační, kteří se něčím zasloužili. Nakonec Heřman sjednal mír s Turky, že nás nenapadli. Humprecht byl stavitelem, měl velký majetek a vlastně všude něco postavil. Černínským palácem...