Modrá krev – I. řada

23. 3. 2023 | Jan Drocár | Modrá krev

Osm rodů české zemské šlechty jejichž členové účinkovali v I. řadě televizního cyklu České televize Modrá krev.

Czernin, František Josef *1697 †1733

4. 8. 2020 | Redakce | Osobnosti

Hlušice

15. 4. 2019 | Redakce | Místa

Tvrz v Hlušicích existovala snad už ve 14. století, kdy byla vesnice v majetku Markvarta z Vartemberka († 1393). Dále je zde zmiňován Jindřich z Bartouškova, Mikeš Krnie ze Slatin a Petr a Jindřich z Plotišt. V roce 1549 koupili Hlušice bratři Kapounové ze Svojkova. Nejstarší z nich Albrecht zde záhy postavil novou tvrz. V letech 1557 až 1569 byl purkrabím Pražského hradu a později purkrabím Hradeckého kraje.

Hořín

14. 11. 2018 | Redakce | Místa

Hořín je původní lovecký zámeček vybudovaný kolem roku 1695 hrabětem Jakubem Černínem podle návrhu architekta G. B. Alliprandiho. Malbami ho vyzdobil malíř F. M. Schiffer se svým bratrem Antonínem. O pět let později ke stavbě přibyly stáje s jízdárnou. Dalšímu majiteli Františku Josefovi Černínovi dosavadní lovecký zámek nestačil a dal si podle projektu F.M.Kaňky na jeho místě postavit v letech 1713-1720 barokní zámek.

Czernin, Humprecht *1909 † 1949

1. 11. 2018 | Redakce | Osobnosti

Člen rodu Czernínů. Společně se svými bratry Rudolfem a Janem Děpoldem podepsal v roce 1939 „Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939“, ve kterém se přihlásil k českému národu. Tato deklarace byla předložena prezidentu Emilu Háchovi.

Czernin, Rudolf *1904 † 1984

13. 9. 2018 | Janečková, Dana | Osobnosti

V letech 1938 a 1939 podepsal všechny tři šlechtické deklarace. “Prohlášení členů starých rodů vzhledem k nedotknutelnosti území Českého státu”. Tato deklarace byla předložena prezidentu republiky Edvardu Benešovi dne 17. září 1938 ve zvláštní audienci na Pražském hradě (1. deklarace). Účastnil se audience u prezidenta Emila Háchy 24.1.1939 (2. deklarace). Signatář Prohlášení české a moravské šlechty v září roku 1939 (3. deklarace). Tato deklarace byla předložena prezidentu Emilu Háchovi.

Czernin, Jan Děpold *1915 † 1967

13. 9. 2018 | Redakce | Osobnosti

Společně se svými bratry Rudolfem a Humprechtem podepsal v roce 1939 „Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939“, ve kterém se přihlásil k českému národu. Tato deklarace byla předložena prezidentu Emilu Háchovi.

Czernin, Edmund *1907 †1994

13. 9. 2018 | Redakce | Osobnosti

Czernin, František Josef *1878 † 1963

13. 9. 2018 | Jan Drocár | Osobnosti

František Josef pocházel z vinořské větve rodu Czerninů. V září roku 1939 byl signatářem Prohlášení české a moravské šlechty v září roku 1939 (3. deklarace). Tato deklarace byla předložena prezidentu Emilu Háchovi.

Kardinálské svěcení v Hlušicích

9. 6. 2018 | Redakce |

Dne 9.6.2018 požehnal 36. arcibiskup pražský Dominik kardinál Duka OP kapličku nedaleko Hlušic, postavenou na památku Humprechta hraběte Czernina (*1909 † 1944), jednoho ze signatářů šlechtické deklarace z roku 1939. Kapličku postavil Humprechtův synovec a kmotřenec Diviš hrabě Czernin, majitel hlušického zámku, který v jeho areálu nechal také obnovit kostel sv. Václava, kde se poté konala slavnostní mše.

Praha – Křižovatka cest předků a potomků Karla IV.

2. 3. 2017 | Jan Drocár | Karel IV.

Projekt Křižovatka cest byl zahájen 14.5.2016 v den 700. výročí narození římského císaře a 11. českého krále Karla IV. Lucemburského. Formou rodokmenů představuje vizuálně české i evropské předky Karla IV. a po přeslici i jeho současné potomky. Ti žijí dnes nejen v České republice, ale i v dalších evropských zemích. Aby se s nimi mělo možnost seznámit co nejvíce zájemců, jsou rodokmeny vystaveny v ulicích, parcích a náměstích Prahy, kde se Karel IV. narodil, kde žil i zemřel. Ze svého rodného města učinil významné evropské centrum a svými počiny se nesmazatelně zapsal do jeho dějin. Nezveleboval však jen Prahu, činil tak po celém území Českého království i za jeho hranicemi. Proto je ambicí projektu Křižovatka cest se v průběhu následujících let rozšířit prostřednictvím jeho potomků i do dalších míst.

Modrá krev. Jak žije mladá generace české šlechty?

3. 2. 2017 | Redakce | Autor píše

Šlechtické tituly byly oficiálně zrušeny se vznikem samostatného Československa. Desítky příslušníků aristokracie, kteří u nás žijí, s nimi ale naštěstí nezmizely. Historie jejich rodů je významnou součástí dějin naší země a jejich majetky patří do pokladnice českého kulturního dědictví. Jak žije současná generace české šlechty, ukáže nový dokumentární cyklus režisérky Aleny Činčerové Modrá krev. Světem českých šlechtických rodů diváky provází František hrabě Kinský.

Režisér Jan Soukup † 23.8.2015

11. 9. 2015 | Jan Drocár | Autor píše

V noci na 23.8.2015 zemřel v Praze režisér Jan Soukup. V roce 2002 natočil televizní film Potomci Přemyslovců aneb tradice zavazuje. Měl rád šlechtice vystupující v jeho filmu a tématice šlechtictví rád zůstával věrný, samozřejmě vedle množství dalších a jiných prací. Připravoval film o šlechtických setkáváních, plánoval rozhovory , chtěl přispět k 700. výročí narození Karla IV. v roce 2016. Přemýšlel zda a jak jdou zfilmovat rodokmeny. Je moc smutné, že už nic z jeho nápadů divák neuvidí, posluchač neuslyší, čtenář si nepřečte.

Czernin, Diviš † 21.6.1621

11. 10. 2009 | Redakce | Osobnosti

Diviš Czernin z Chudenic byl hejtmanem Pražského hradu v době stavovského povstání, sloužil zimnímu králi Fridrichovi Falckému a po porážce povstání byl obviněn, že vpustil vzbouřené stavy do Pražského hradu a tak umožnil defenestraci královských místodržících. Byl 21.6.1621 popraven na Staroměstském náměstí v Praze spolu s dalšími vzbouřenci.

Natáčení u Czerninů v Dymokurech

10. 10. 2009 | Jan Drocár | Autor píše

Již za nacistické okupace českých zemí, v září roku 1939, podepsalo 84 zástupců 33 šlechtických rodů Prohlášení české a moravské šlechty potvrzující vůli hlásit se vždy a za všech okolností k českému národu. Naše šlechta touto deklarací navázala na své již rok staré prohlášení ze 17. září 1938, kdy prostřednictvím 12 představitelů tlumočila prezidentu Edvardu Benešovi své odhodlání bránit nedotknutelnost tehdy bezprostředně ohrožených hranic vlasti.