Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Český šlechtický kříž (německy: Böhmisches Adelskreuz) bylo rakouské vyznamenání, udělené císařem Františkem I. dne 3. května 1814 příslušníkům šlechtické české gardy, kteří jej doprovodili do dobyté Paříže. Český šlechtický kříž sloužil za vzor Řádu Bílého lva zřízeného v Československu r. 1922.“ Zobrazit celý citát »Český šlechtický kříž
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisíciletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Ocenění:
OCENĚNÍ OD POTOMKA ČESKÝCH KRÁLŮ
|
česky |
deutsch |
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad
Neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette – Rivage ve Svobodě nad Úpou
Orlík, sídlo SchwarzenbergůHořín
Hořín je původní lovecký zámeček vybudovaný kolem roku 1695 na přání hraběte Jakuba Černína a podle návrhu architekta Giovanni Battisty Alliprandiho. Malbami ho vyzdobil malíř F. M. Schiffer se svým bratrem Antonínem. O pět let později ke stavbě přibyly také stáje s jízdárnou.
Dalšímu majiteli Františku Josefovi Černínovi dosavadní lovecký zámek nestačil a dal si proto podle projektu F.M.Kaňky na jeho místě postavit v letech 1713-1720 barokní zámek.
V letech 1736 až 1746 byl zámek opět přestavěn, tentokrát podle projektu Jana Christiana Spannbruckera, jenž ke stavbě doplnil dva pavilóny spojenými se zámeckým objektem pomocí diagonálních koridorů. Architekt Spannbrucker vyprojektoval také hospodářské budovy, pomocí nichž uzavřel zámecké nádvoří
Zámek byl později ještě několikrát přestavován a rozšiřován. V letech 1760-1763 vyzdobil dva tzv. „Kamenné pokoje“ v přízemí zámku Carlo Giuseppe Bossi asymetrickým hřebínkovým štukem. K posledním stavebním změnám došlo na sklonku 18. století, kdy byl na zahradním průčelí postaven nízký tympanon a uvnitř zámku přestaveno schodiště.
Zámek patří k nejzachovalejším objektům slučujícím prvky pozdního baroka s raným rokokem.
V současné době přístupný veřejnosti.